Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Jako
v dřívějším případě ohnisková dálka spojky rovnati vzdálenosti
bodu vzdáleného oční čočky. Upřeme-li oko větší vzdálenosti, jest př. 218. závoj
opodál oka postavený nejasný naopak.
Ufohy.
Za obyčejných poměrů však, když hlava klidu, není oko nehybnou
soustavou, nýbrž otáčí šesti očními svaly kolem pevného bodu zv.), otáčí každé oko tak, aby obraz bodu vznikl žluté
skvrně.
čočka přibývajícím věkem ztrácí pružnosti, schopnost akkomo
dační mizí.
Stupeň krátkozrakosti dalekozrakosti vyjadřuje počtem dioptrií
té čočky, kterou vada oka opravuje. Podle námahy při akkomodaci
možno zhruba jedním okem posouditi vzdálenost zastavovací roviny.
Současně vzdálí poněkud oka také blízký bod. Oko stává (stařecké). 219.
s oka, jenž jest asi středem zornice. Průsečník těchto paprsků určuje vzdálený bod dalekozrakého oka,
který padá tedy sítnici jest Blízký bod při největším
napětí akkoinodačním bud jest reálný, aneb také virtuální.Srovnáním obou rovnic plyne ohnisková dálka správně
zvolené rozptylky rovná vzdálenosti, kterou vzdálený bod oka.). Dalekozraké oko vzdálený bod okem daleko, bod
blízký jest před okem. Hledíme-li oběma očima,
jejichž zornice jsou vzdáleny 60—70 mm, upřeně nějaký bod př. Kolik dioptrií mají míti brejle,*aby bod vzdálený se
posunul nekonečna? které vzdálenosti jest pak blízký bod? —
(— dioptr. Blízký bod vzda
luje neustále oka, případě stane virtuálný. tomto případě říkáme, zíráme. Ostrý obraz buzen
jest sítnici paprsky, které není-li akkomodace dopadají oko
sbíhavé.
Zírání oběma očima stereoskopické.)
2.)
Zírání jedním okem. Perspektivní střed
obrazu, který pohyblivým okem vnímáme, jest jiný než při upřeném
hledění; splývá středem oka. Podle námahy očníeh'
.
Hledíme-li upřeně, splývá perspektivní střed přibližně středem zornice.
Při oku (hypermetropickém) vzniká obraz
velmi vzdáleného svítícího bodu sítnicí (obr. Úhel, který svírají obě oční osy, slove úhel ,
a tím větší, čím pozorovaný bod blíže. Obraz určité
části prostoru neustále mění sítnici polohu podle toho, kterým směrem
jest osa namířena. Obraz předmětů prostoru rozložených,
který vzniká oku hledícím nehybně „upřeně“ nemůže býti ve
všech částech ostrý. Kolik dioptrií mají míti brejle? které
vzdálenosti jest pak blízký bod? dioptr.; 162/s cm. Blízký vzdálený bod oka krátkozrakého mají vzdále
nost cm.; 15-4 cm. Akkomodační
prostor dalekozrakého oka může býti konečný nekonečný. Rovněž bod vzdá
lený stává virtuálný, takže oko přechází dalekozraké. B
(obr. Dalekozraké
oko, které stejnou akkomodační schopnost jako oko normální, užitím
brejlí vhodnými spojkami nabývá vlastností oka normálního
