Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 225 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
s oka, jenž jest asi středem zornice.). Perspektivní střed obrazu, který pohyblivým okem vnímáme, jest jiný než při upřeném hledění; splývá středem oka. Rovněž bod vzdá­ lený stává virtuálný, takže oko přechází dalekozraké. Obraz předmětů prostoru rozložených, který vzniká oku hledícím nehybně „upřeně“ nemůže býti ve všech částech ostrý. Blízký vzdálený bod oka krátkozrakého mají vzdále­ nost cm. Ufohy. Ostrý obraz buzen jest sítnici paprsky, které není-li akkomodace dopadají oko sbíhavé.), otáčí každé oko tak, aby obraz bodu vznikl žluté skvrně. Obraz určité části prostoru neustále mění sítnici polohu podle toho, kterým směrem jest osa namířena.) 2.; 15-4 cm. 218.; 162/s cm. závoj opodál oka postavený nejasný naopak. Zírání oběma očima stereoskopické. Podle námahy při akkomodaci možno zhruba jedním okem posouditi vzdálenost zastavovací roviny. Současně vzdálí poněkud oka také blízký bod. Blízký bod vzda­ luje neustále oka, případě stane virtuálný. Podle námahy očníeh' . Za obyčejných poměrů však, když hlava klidu, není oko nehybnou soustavou, nýbrž otáčí šesti očními svaly kolem pevného bodu zv. Kolik dioptrií mají míti brejle,*aby bod vzdálený se posunul nekonečna? které vzdálenosti jest pak blízký bod? — (— dioptr. Hledíme-li oběma očima, jejichž zornice jsou vzdáleny 60—70 mm, upřeně nějaký bod př. Úhel, který svírají obě oční osy, slove úhel , a tím větší, čím pozorovaný bod blíže. Průsečník těchto paprsků určuje vzdálený bod dalekozrakého oka, který padá tedy sítnici jest Blízký bod při největším napětí akkoinodačním bud jest reálný, aneb také virtuální. Stupeň krátkozrakosti dalekozrakosti vyjadřuje počtem dioptrií té čočky, kterou vada oka opravuje. Oko stává (stařecké). Při oku (hypermetropickém) vzniká obraz velmi vzdáleného svítícího bodu sítnicí (obr. Hledíme-li upřeně, splývá perspektivní střed přibližně středem zornice. Jako v dřívějším případě ohnisková dálka spojky rovnati vzdálenosti bodu vzdáleného oční čočky. tomto případě říkáme, zíráme. čočka přibývajícím věkem ztrácí pružnosti, schopnost akkomo­ dační mizí. Upřeme-li oko větší vzdálenosti, jest př. Dalekozraké oko vzdálený bod okem daleko, bod blízký jest před okem.Srovnáním obou rovnic plyne ohnisková dálka správně zvolené rozptylky rovná vzdálenosti, kterou vzdálený bod oka. 219. Dalekozraké oko, které stejnou akkomodační schopnost jako oko normální, užitím brejlí vhodnými spojkami nabývá vlastností oka normálního. Kolik dioptrií mají míti brejle? které vzdálenosti jest pak blízký bod? dioptr. Akkomodační prostor dalekozrakého oka může býti konečný nekonečný.) Zírání jedním okem. B (obr