Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 225 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
tomto případě říkáme, zíráme. závoj opodál oka postavený nejasný naopak. Perspektivní střed obrazu, který pohyblivým okem vnímáme, jest jiný než při upřeném hledění; splývá středem oka. Kolik dioptrií mají míti brejle,*aby bod vzdálený se posunul nekonečna? které vzdálenosti jest pak blízký bod? — (— dioptr. Za obyčejných poměrů však, když hlava klidu, není oko nehybnou soustavou, nýbrž otáčí šesti očními svaly kolem pevného bodu zv. Hledíme-li oběma očima, jejichž zornice jsou vzdáleny 60—70 mm, upřeně nějaký bod př.) Zírání jedním okem. Dalekozraké oko, které stejnou akkomodační schopnost jako oko normální, užitím brejlí vhodnými spojkami nabývá vlastností oka normálního.). B (obr.; 15-4 cm.), otáčí každé oko tak, aby obraz bodu vznikl žluté skvrně.Srovnáním obou rovnic plyne ohnisková dálka správně zvolené rozptylky rovná vzdálenosti, kterou vzdálený bod oka. Současně vzdálí poněkud oka také blízký bod. čočka přibývajícím věkem ztrácí pružnosti, schopnost akkomo­ dační mizí.; 162/s cm. s oka, jenž jest asi středem zornice. Průsečník těchto paprsků určuje vzdálený bod dalekozrakého oka, který padá tedy sítnici jest Blízký bod při největším napětí akkoinodačním bud jest reálný, aneb také virtuální. Akkomodační prostor dalekozrakého oka může býti konečný nekonečný. Podle námahy očníeh' . Úhel, který svírají obě oční osy, slove úhel , a tím větší, čím pozorovaný bod blíže.) 2. 219. Obraz určité části prostoru neustále mění sítnici polohu podle toho, kterým směrem jest osa namířena. Jako v dřívějším případě ohnisková dálka spojky rovnati vzdálenosti bodu vzdáleného oční čočky. Blízký bod vzda­ luje neustále oka, případě stane virtuálný. Blízký vzdálený bod oka krátkozrakého mají vzdále­ nost cm. Ufohy. Kolik dioptrií mají míti brejle? které vzdálenosti jest pak blízký bod? dioptr. Obraz předmětů prostoru rozložených, který vzniká oku hledícím nehybně „upřeně“ nemůže býti ve všech částech ostrý. Hledíme-li upřeně, splývá perspektivní střed přibližně středem zornice. Při oku (hypermetropickém) vzniká obraz velmi vzdáleného svítícího bodu sítnicí (obr. Rovněž bod vzdá­ lený stává virtuálný, takže oko přechází dalekozraké. Upřeme-li oko větší vzdálenosti, jest př. Podle námahy při akkomodaci možno zhruba jedním okem posouditi vzdálenost zastavovací roviny. Oko stává (stařecké). Dalekozraké oko vzdálený bod okem daleko, bod blízký jest před okem. Stupeň krátkozrakosti dalekozrakosti vyjadřuje počtem dioptrií té čočky, kterou vada oka opravuje. Zírání oběma očima stereoskopické. 218. Ostrý obraz buzen jest sítnici paprsky, které není-li akkomodace dopadají oko sbíhavé