Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
B
(obr.)
2.
Za obyčejných poměrů však, když hlava klidu, není oko nehybnou
soustavou, nýbrž otáčí šesti očními svaly kolem pevného bodu zv.
Stupeň krátkozrakosti dalekozrakosti vyjadřuje počtem dioptrií
té čočky, kterou vada oka opravuje. Upřeme-li oko větší vzdálenosti, jest př. Dalekozraké oko vzdálený bod okem daleko, bod
blízký jest před okem. Obraz předmětů prostoru rozložených,
který vzniká oku hledícím nehybně „upřeně“ nemůže býti ve
všech částech ostrý. Oko stává (stařecké). Kolik dioptrií mají míti brejle,*aby bod vzdálený se
posunul nekonečna? které vzdálenosti jest pak blízký bod? —
(— dioptr. Blízký vzdálený bod oka krátkozrakého mají vzdále
nost cm.), otáčí každé oko tak, aby obraz bodu vznikl žluté
skvrně.
s oka, jenž jest asi středem zornice.)
Zírání jedním okem.
Při oku (hypermetropickém) vzniká obraz
velmi vzdáleného svítícího bodu sítnicí (obr.; 15-4 cm. Jako
v dřívějším případě ohnisková dálka spojky rovnati vzdálenosti
bodu vzdáleného oční čočky. Obraz určité
části prostoru neustále mění sítnici polohu podle toho, kterým směrem
jest osa namířena. Podle námahy očníeh'
.
Současně vzdálí poněkud oka také blízký bod. Blízký bod vzda
luje neustále oka, případě stane virtuálný. Dalekozraké
oko, které stejnou akkomodační schopnost jako oko normální, užitím
brejlí vhodnými spojkami nabývá vlastností oka normálního. Kolik dioptrií mají míti brejle? které
vzdálenosti jest pak blízký bod? dioptr. 219. závoj
opodál oka postavený nejasný naopak.Srovnáním obou rovnic plyne ohnisková dálka správně
zvolené rozptylky rovná vzdálenosti, kterou vzdálený bod oka. tomto případě říkáme, zíráme. Perspektivní střed
obrazu, který pohyblivým okem vnímáme, jest jiný než při upřeném
hledění; splývá středem oka. 218.; 162/s cm. Průsečník těchto paprsků určuje vzdálený bod dalekozrakého oka,
který padá tedy sítnici jest Blízký bod při největším
napětí akkoinodačním bud jest reálný, aneb také virtuální. Podle námahy při akkomodaci
možno zhruba jedním okem posouditi vzdálenost zastavovací roviny. Úhel, který svírají obě oční osy, slove úhel ,
a tím větší, čím pozorovaný bod blíže.).
Ufohy. Akkomodační
prostor dalekozrakého oka může býti konečný nekonečný.
Hledíme-li upřeně, splývá perspektivní střed přibližně středem zornice. Ostrý obraz buzen
jest sítnici paprsky, které není-li akkomodace dopadají oko
sbíhavé.
čočka přibývajícím věkem ztrácí pružnosti, schopnost akkomo
dační mizí. Hledíme-li oběma očima,
jejichž zornice jsou vzdáleny 60—70 mm, upřeně nějaký bod př. Rovněž bod vzdá
lený stává virtuálný, takže oko přechází dalekozraké.
Zírání oběma očima stereoskopické
