Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Každému spektrál
nímu světlu přísluší jiný
kužel účinných paprsků.
Osový úhel paprsků fialových
nejvíce lámaných jest asi
2 41°. Při bílém světle ob
jeví tedy stěně barevné
kruhové spektrum. úl.)
Dopadá-li kouli rovinný svazek rovnoběžných h
na př.
Tyto rovnoběžné paprsky,
důležité pro výklad duhy,
zoveme Otočíme-li
obr. Přesná konstrukce (srov. Vznik duhy vedlejší jediné kapce. Válcový
svazek rovnoběžných paprsků
změní tedy dvojím lomem
a odrazem paprskový ku
žel, který při plášti
největší intensitu, poněvadž
účinné paprsky jsouce rov
noběžné osvětlují stěnu in-
tensivněji než ostatní pa
prsky. Úhlu 72° přísluší nejmenší úchylka
tp 230°"== 180“ -)- 50°V Válcový svazek rovnoběžných paprsků jedno
duchých (červených) vystupuje koule jako vypuklý světelný kužel, jemuž
7. 2026 znázorněno 12, pozná
váme, paprsky vystupující vodní koule nejsou homocentrické. 203a). Tím stává, jenom kraje spekter jsou čisté, kdežto střed
jeví směs sousedních spektrálních světel.
V způsobována jest dvojím lomem bodech a
odrazem bodech (obr. str. červených paprsků, jichž obr.
.) aneb výpočet ukazují,
že při \ihlu dopadu 59° jest úhel 138° 180°—42° . Celková, jeho odchylka původního směru určena jest
úhlem <p.5 4,11
Obr.S 6. 2026 kolem osy a)
jsou veškeré účinné paprsky
na plášti kužele, jehož osový
řez jest 42°.9 10.
Tento paprsek nazveme (Pokus kruhovým kotoučem na
optické desce. Jenom
krajové paprsky blízké hlavnímu paprsku možno velmi přibližně
považovati rovnoběžné. 203.bodu odrazu dospívá bodu němž zlomiv vystupuje
do vzduchu. 182. Poněvadž sluneční paprsky tvoří nesčetné osnovy
rovnoběžných paprsků, které jsou navzájem odchýleny 1/2°, vzniká
místo jediného spektra řada spekter 1/2° pošinutých, jež částečně
se kryjí
