Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
S 6. 2026 kolem osy a)
jsou veškeré účinné paprsky
na plášti kužele, jehož osový
řez jest 42°. Tím stává, jenom kraje spekter jsou čisté, kdežto střed
jeví směs sousedních spektrálních světel. 2026 znázorněno 12, pozná
váme, paprsky vystupující vodní koule nejsou homocentrické.bodu odrazu dospívá bodu němž zlomiv vystupuje
do vzduchu. Každému spektrál
nímu světlu přísluší jiný
kužel účinných paprsků.5 4,11
Obr. červených paprsků, jichž obr.
Tento paprsek nazveme (Pokus kruhovým kotoučem na
optické desce. str. úl.9 10. Celková, jeho odchylka původního směru určena jest
úhlem <p. Úhlu 72° přísluší nejmenší úchylka
tp 230°"== 180“ -)- 50°V Válcový svazek rovnoběžných paprsků jedno
duchých (červených) vystupuje koule jako vypuklý světelný kužel, jemuž
7. Válcový
svazek rovnoběžných paprsků
změní tedy dvojím lomem
a odrazem paprskový ku
žel, který při plášti
největší intensitu, poněvadž
účinné paprsky jsouce rov
noběžné osvětlují stěnu in-
tensivněji než ostatní pa
prsky.) aneb výpočet ukazují,
že při \ihlu dopadu 59° jest úhel 138° 180°—42° .
Tyto rovnoběžné paprsky,
důležité pro výklad duhy,
zoveme Otočíme-li
obr.)
Dopadá-li kouli rovinný svazek rovnoběžných h
na př. Jenom
krajové paprsky blízké hlavnímu paprsku možno velmi přibližně
považovati rovnoběžné. Poněvadž sluneční paprsky tvoří nesčetné osnovy
rovnoběžných paprsků, které jsou navzájem odchýleny 1/2°, vzniká
místo jediného spektra řada spekter 1/2° pošinutých, jež částečně
se kryjí. Při bílém světle ob
jeví tedy stěně barevné
kruhové spektrum.
Osový úhel paprsků fialových
nejvíce lámaných jest asi
2 41°. Přesná konstrukce (srov.
.
V způsobována jest dvojím lomem bodech a
odrazem bodech (obr. 203a). 203. Vznik duhy vedlejší jediné kapce. 182
