Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 201 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
obdobný úhel červených paprsků vedlejší duhy jest 2X50°. promítací stěně, která př. Nechť jest baňka jakéhokoli polo­ měru, červené paprsky hlavní duhy tvoří kuže­ lový plášť, jehož osový řez úhel 42°;. po­ stavena lampou, objeví se dvě soustředné duhy kruhové, červenými okraji k sobě obrácené. Úkaz duhy 13. fialovému okraji, zejména duhy hlavní, někdy těsně připojují duhy Měření ukázala, že zdánlivý poloměr červeného kraje duhy hlavní jest vždy asi 42°, duhy vedlejší asi 50°.duhu. Tyto duhy vznikají takto: Paprsek jednodu­ chého světla dopadnuv na vodní kouli bodě (obr. Zdánlivá šířka hlavní vedlejší duhy jest proměnná; barvy, které nejsou čistě spektrální, případu případu mění intensitu . století perští arabští učenci zhruba vysvětlili lomem odrazem světla vodních kapkách. Uvažujme nejprve děj veliké vodní kouli! čistou kulovou baňku skleněnou, naplněnou zcezenou vodou, vložíme zatemněné místnosti do- válcového svazku paprsků slunečních neb oblou­ kové lampy. oko Slunce jsou přitom jediné přímce. 202a.) pod úhlem láme a) . Kvantitativně tento výklad zdokonalil francouzský filosof mathematik . Kraj fialový bývá nejjasnější. Často vznikají dvě soustředné duhy: vnitřní slove vnější, která slabší, slove , červené okraje obou duh jsou sobě obráceny; vzdálených okrajích jest zbarvení fialové. při mlze osvětlené Sluncem, vzniká duha. podstatě týž úkaz pozoruje mocně osvětlených kapkách vodních, rozptýlených vodopádem aneb rozprašovačem. Také Měsíc může způsobiti duhu, která však zdá se bí poněvadž její barvy jsou málo význačné. Střed oblouku t„ zv. každého stanoviska spatřuje tedy jiná duha. šířku. Jejich střed spadá osy válco­ vého svazku. Jsou-li kapky velmi malé, na př