Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
po
stavena lampou, objeví
se dvě soustředné duhy
kruhové, červenými okraji
k sobě obrácené. Zdánlivá šířka hlavní vedlejší duhy jest proměnná;
barvy, které nejsou čistě spektrální, případu případu mění intensitu
. Tyto duhy vznikají
takto: Paprsek jednodu
chého světla dopadnuv na
vodní kouli bodě (obr. fialovému okraji, zejména duhy
hlavní, někdy těsně připojují duhy Měření ukázala, že
zdánlivý poloměr červeného kraje duhy hlavní jest vždy asi 42°, duhy
vedlejší asi 50°. století perští arabští učenci zhruba vysvětlili
lomem odrazem světla vodních kapkách. Střed oblouku t„
zv. každého
stanoviska spatřuje tedy jiná duha.) pod úhlem láme
a)
.
obdobný úhel červených
paprsků vedlejší duhy jest
2X50°.duhu. Často vznikají dvě soustředné
duhy: vnitřní slove vnější, která slabší, slove ,
červené okraje obou duh jsou sobě obráceny; vzdálených okrajích
jest zbarvení fialové. podstatě týž úkaz pozoruje mocně osvětlených kapkách
vodních, rozptýlených vodopádem aneb rozprašovačem. Jsou-li kapky velmi malé,
na př. při mlze osvětlené Sluncem, vzniká duha. oko Slunce jsou přitom jediné přímce. Také Měsíc může způsobiti duhu, která však zdá se
bí poněvadž její barvy jsou málo význačné. Kraj fialový bývá nejjasnější. Jejich
střed spadá osy válco
vého svazku. šířku. promítací
stěně, která př.
Uvažujme nejprve děj veliké vodní kouli! čistou kulovou baňku
skleněnou, naplněnou zcezenou vodou, vložíme zatemněné místnosti do-
válcového svazku paprsků
slunečních neb oblou
kové lampy. Nechť jest
baňka jakéhokoli polo
měru, červené paprsky
hlavní duhy tvoří kuže
lový plášť, jehož osový
řez úhel 42°;.
Úkaz duhy 13.
202a. Kvantitativně tento výklad
zdokonalil francouzský filosof mathematik
