Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 201 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nechť jest baňka jakéhokoli polo­ měru, červené paprsky hlavní duhy tvoří kuže­ lový plášť, jehož osový řez úhel 42°;. Kraj fialový bývá nejjasnější. po­ stavena lampou, objeví se dvě soustředné duhy kruhové, červenými okraji k sobě obrácené. Uvažujme nejprve děj veliké vodní kouli! čistou kulovou baňku skleněnou, naplněnou zcezenou vodou, vložíme zatemněné místnosti do- válcového svazku paprsků slunečních neb oblou­ kové lampy. fialovému okraji, zejména duhy hlavní, někdy těsně připojují duhy Měření ukázala, že zdánlivý poloměr červeného kraje duhy hlavní jest vždy asi 42°, duhy vedlejší asi 50°. století perští arabští učenci zhruba vysvětlili lomem odrazem světla vodních kapkách. oko Slunce jsou přitom jediné přímce. obdobný úhel červených paprsků vedlejší duhy jest 2X50°. Střed oblouku t„ zv. Často vznikají dvě soustředné duhy: vnitřní slove vnější, která slabší, slove , červené okraje obou duh jsou sobě obráceny; vzdálených okrajích jest zbarvení fialové. Kvantitativně tento výklad zdokonalil francouzský filosof mathematik . Úkaz duhy 13. Jejich střed spadá osy válco­ vého svazku.) pod úhlem láme a) . Tyto duhy vznikají takto: Paprsek jednodu­ chého světla dopadnuv na vodní kouli bodě (obr. podstatě týž úkaz pozoruje mocně osvětlených kapkách vodních, rozptýlených vodopádem aneb rozprašovačem. Jsou-li kapky velmi malé, na př. 202a. každého stanoviska spatřuje tedy jiná duha. Také Měsíc může způsobiti duhu, která však zdá se bí poněvadž její barvy jsou málo význačné. promítací stěně, která př.duhu. při mlze osvětlené Sluncem, vzniká duha. šířku. Zdánlivá šířka hlavní vedlejší duhy jest proměnná; barvy, které nejsou čistě spektrální, případu případu mění intensitu