Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 196 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Doplňkovými jsou světla červené-zelenomodré, oranžové-cyanové, žluté-modré, žluto- zelené-fialové. Na př. Ostatní dvojice dávají jen spektrál­ ních světel světlu bílému, jakési směsi bílého spektrálního světla. diagramu jest zřejmo, také odstíny jsou vzá­ jemně doplňkové tehdy, když úsečka spojující příslušné body prochází středem. 2. Lze najiti dvě jednoduchá světla, jejichž směs dává světlo bílé; zoveme světla doplňková (komplementární). vysvítá, míchá každá barva se všemi ostatními. (Spektrum osvětlené denním světlem. žluté světlo, jest směs všech ostatních světel spektrálních světlo doplňkové. V liv látky dispersi. Týž odstín Qbr_ Diagram sfiítání barey vsak vznikne určitou směsi žlutého a fialového světla atd. Třeba dodati, směs barev spektrálních, ale ­ n intensitách, nedává světlo čistě bílé, nýbrž barevné.zorujeme-li vzdálenou bílou silně osvětlenou stěnu, sledují světla při rychlém otáčení sebou tak rychle, oko součástek nerozeznává, nýbrž pozoruje jen výslednou směs propuštěných světel.) Odstíny purpurového světla zoveme r Všechny možné odstíny, které vznikají směsí dvou barevných světel, nalezneme tětivě, která spo­ juje příslušné spektrální barvy. Výsledky tyto možno přehléd- nouti diagramu 198. 197. obvodu kruhu rozložena jsou spektrální světla a světlo purpurové tak, aby proti sobě byla světla doplňková; středu je světlo bílé. Způsoby záležejí tom, zatemněné místnos promítnou barevná světla současně totéž místo bílé stěny. S čistých spektrálních světel jest největší; směsi jsou mdlé. směs světla červeného jasně' modrého jest světle růžová. Čisté spektrum sluneční, získané hra­ nolem při nejmenší úchylce, jest vyznačeno. Nevznikne tedy nové světlo, které nebylo vyznačeno bodem diagramu 198. Každý bod poloměru vy­ značuje všechny možné odstíny mezi barvou obvodovou světlem bílým. Takových dvojic jest převeliké množství podle barevného odstínu. Sčítání spektrálních barev vykonáme objektivně takto: Otvory papírovém neb kovovém stínítku propustíme určitá spek­ trální světla, dříve než dopadnou čočku. Směs světel propuštěných otvorem jest doplňková výslednému světlu, jež vzniká sečtením světel spektrálních zadržených stínítkem. Jak obr. Výsledná směs některé světlo spektrální aneb světlo purpurové různé sytosti. Zachy- tíme-li spektra př. Jeho doplňkovým světlem světlo zelené. Pro hrubší účely stačí užiti kotoučů polepených barevnými výsečemi. Světlo červené fialové skládá sčítáním barevné světlo, které není spektru, světlo purpurové. Sčítání d (spektrálních) vy­ nikne tímto pokusem: Skulinou tvaru vytvoří dvě šikmá spektra, která částečně kryjí