Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Doplňkovými
jsou světla červené-zelenomodré, oranžové-cyanové, žluté-modré, žluto-
zelené-fialové. Na
př. Ostatní dvojice dávají jen spektrál
ních světel světlu bílému, jakési směsi bílého spektrálního světla. diagramu jest zřejmo, také odstíny jsou vzá
jemně doplňkové tehdy, když úsečka spojující příslušné body prochází
středem.
2. Lze najiti dvě jednoduchá světla, jejichž směs dává
světlo bílé; zoveme světla doplňková (komplementární). vysvítá, míchá každá barva se
všemi ostatními.
(Spektrum osvětlené denním světlem. žluté světlo, jest směs všech ostatních světel
spektrálních světlo doplňkové.
V liv látky dispersi. Týž odstín Qbr_ Diagram sfiítání barey
vsak vznikne určitou směsi žlutého a
fialového světla atd. Třeba dodati, směs barev spektrálních, ale
n intensitách, nedává světlo čistě bílé, nýbrž barevné.zorujeme-li vzdálenou bílou silně osvětlenou stěnu, sledují světla při
rychlém otáčení sebou tak rychle, oko součástek nerozeznává, nýbrž
pozoruje jen výslednou směs propuštěných světel.)
Odstíny purpurového světla zoveme
r Všechny možné odstíny,
které vznikají směsí dvou barevných
světel, nalezneme tětivě, která spo
juje příslušné spektrální barvy.
Výsledky tyto možno přehléd-
nouti diagramu 198. 197. obvodu
kruhu rozložena jsou spektrální světla
a světlo purpurové tak, aby proti sobě
byla světla doplňková; středu je
světlo bílé. Způsoby záležejí tom, zatemněné místnos
promítnou barevná světla současně totéž místo bílé stěny.
S čistých spektrálních světel jest největší; směsi jsou mdlé. směs světla červeného jasně'
modrého jest světle růžová. Čisté spektrum sluneční, získané hra
nolem při nejmenší úchylce, jest vyznačeno. Nevznikne tedy
nové světlo, které nebylo vyznačeno bodem diagramu 198. Každý bod poloměru vy
značuje všechny možné odstíny mezi
barvou obvodovou světlem bílým. Takových dvojic jest převeliké množství podle barevného
odstínu.
Sčítání spektrálních barev vykonáme objektivně
takto: Otvory papírovém neb kovovém stínítku propustíme určitá spek
trální světla, dříve než dopadnou čočku. Směs světel propuštěných otvorem jest
doplňková výslednému světlu, jež vzniká sečtením světel spektrálních
zadržených stínítkem. Jak obr. Výsledná směs některé
světlo spektrální aneb světlo purpurové různé sytosti. Zachy-
tíme-li spektra př. Jeho doplňkovým
světlem světlo zelené. Pro hrubší účely stačí
užiti kotoučů polepených barevnými výsečemi. Světlo červené fialové skládá sčítáním barevné
světlo, které není spektru, světlo purpurové. Sčítání
d (spektrálních) vy
nikne tímto pokusem: Skulinou tvaru vytvoří dvě šikmá spektra,
která částečně kryjí
