Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Vzdu
chová čočka dvojvypuklá vodě vlastnosti rozptylky. řiléh A-li kg
skleněné čočce každé straně jiné prostředí, nejsou ohniska souměrně
rozložena.) chovají
se tomto případě jako rozptylky, čočky tvarů jako spojky. 189. Rozptylkou mohutnosti dioptrie zobrazuje předmět cm
vysoký vzdálenostech sobě to, 0-5 to, 0-1 čočky. Čočka opticky řidší než
okolí relativní index lomu menší než tím činitel obecné
rovnici čočkové stává záporným, čočky tvarů (obr.
V ohnisku soustřeďuje veškerá energie vlny velmi malý prostor —-
skutečný obraz svítícího zdroje. Je-li čočka obklopena
jiným prostředím než vzduch, značí čočkové rovnici í
index látky, které čočka, vzhledem okolí. Rovinná vlna průchodem čočkou promění tedy
ve vlnu velmi přibližně jejímž středem o¥hisEč> F. Nejvíce zpožděna
jest část střední, která
místo bodu do
stihne určité době
jen bodu S', při čemž
SS' SS" Vůbec
. Kdy jest obraz při rozptylce skutečný? Jaké obrazy dává
virtuální předmět? Kdy jest obraz převrácený?
2.
Úlohy. bodů
M dorazí vlna současně.
Určití jest polohu obrazu jeho zvětšení výpočtem konstrukcí! —
D atk Dosud jsme předpokládali, jak tomu zpravidla bývá, že
čočka větší index lomu než okolní prostředí. Zobrazování jest (jako-
u spojky) Středem perspektivnosti jest střed čočky.
Úloha. Jak se
změní její ohnisková dálka? -f- cm-, cm). 179.
M ’
než rychlost světla ve
vzduchu poměru 3,
vlna zpožduje, ale
v různých svých částech
rřízně. Lom rovinné vlny spojkou. proběhne
světlo pravíme, mají ,
ačkoliv geometricky jsou různě dlouhé. něho šíří vlnění dále kulových
vlnách.
Obr.
Jak vlnivá theorie vykládá lom rovinné vlny, která postupuje smě
rem optické osy ploskovypuklou čočkou, znázorňuje obr. Skleněná (1-52) spojka ohniskové dálky jest po
nořena vody 1-33), sírouhlíku 1-63). pojmu vlnoplochy vysvítá, ohnisku sejdou ,veškeré části
dopadající vlny Poněvadž dráhy'"¥í^ /'/•'.
Paprsek rovnoběžně nad optickou osou dopadající svírá, vystoupiv
z čočky, osou t,rý úhel známkou soustavy í,
která dává obrazy předmětů nekonečně vzdálených. Poněvadž rychlost světla skle jest menší
nejsou zpožděny části vlny
v krajových bodech které vykonají téže době vzduchem dráhy
M SS".Kladné znaménko svědčí obrazu Vzájemná poloha
řady sdružených bodů jest zřejmá obr. 188. 189
