Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Čočka opticky řidší než
okolí relativní index lomu menší než tím činitel obecné
rovnici čočkové stává záporným, čočky tvarů (obr. Skleněná (1-52) spojka ohniskové dálky jest po
nořena vody 1-33), sírouhlíku 1-63).
Úlohy.) chovají
se tomto případě jako rozptylky, čočky tvarů jako spojky.
Určití jest polohu obrazu jeho zvětšení výpočtem konstrukcí! —
D atk Dosud jsme předpokládali, jak tomu zpravidla bývá, že
čočka větší index lomu než okolní prostředí.
V ohnisku soustřeďuje veškerá energie vlny velmi malý prostor —-
skutečný obraz svítícího zdroje.
Obr. Kdy jest obraz při rozptylce skutečný? Jaké obrazy dává
virtuální předmět? Kdy jest obraz převrácený?
2. 179. Vzdu
chová čočka dvojvypuklá vodě vlastnosti rozptylky. Rovinná vlna průchodem čočkou promění tedy
ve vlnu velmi přibližně jejímž středem o¥hisEč> F. Nejvíce zpožděna
jest část střední, která
místo bodu do
stihne určité době
jen bodu S', při čemž
SS' SS" Vůbec
. Lom rovinné vlny spojkou. pojmu vlnoplochy vysvítá, ohnisku sejdou ,veškeré části
dopadající vlny Poněvadž dráhy'"¥í^ /'/•'.
Úloha. Je-li čočka obklopena
jiným prostředím než vzduch, značí čočkové rovnici í
index látky, které čočka, vzhledem okolí. proběhne
světlo pravíme, mají ,
ačkoliv geometricky jsou různě dlouhé.Kladné znaménko svědčí obrazu Vzájemná poloha
řady sdružených bodů jest zřejmá obr.
M ’
než rychlost světla ve
vzduchu poměru 3,
vlna zpožduje, ale
v různých svých částech
rřízně. něho šíří vlnění dále kulových
vlnách. Poněvadž rychlost světla skle jest menší
nejsou zpožděny části vlny
v krajových bodech které vykonají téže době vzduchem dráhy
M SS". 188. 189. 189. bodů
M dorazí vlna současně.
Jak vlnivá theorie vykládá lom rovinné vlny, která postupuje smě
rem optické osy ploskovypuklou čočkou, znázorňuje obr.
Paprsek rovnoběžně nad optickou osou dopadající svírá, vystoupiv
z čočky, osou t,rý úhel známkou soustavy í,
která dává obrazy předmětů nekonečně vzdálených. Jak se
změní její ohnisková dálka? -f- cm-, cm). Zobrazování jest (jako-
u spojky) Středem perspektivnosti jest střed čočky. řiléh A-li kg
skleněné čočce každé straně jiné prostředí, nejsou ohniska souměrně
rozložena. Rozptylkou mohutnosti dioptrie zobrazuje předmět cm
vysoký vzdálenostech sobě to, 0-5 to, 0-1 čočky
