Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
proběhne
světlo pravíme, mají ,
ačkoliv geometricky jsou různě dlouhé. řiléh A-li kg
skleněné čočce každé straně jiné prostředí, nejsou ohniska souměrně
rozložena. Jak se
změní její ohnisková dálka? -f- cm-, cm). 179.Kladné znaménko svědčí obrazu Vzájemná poloha
řady sdružených bodů jest zřejmá obr. Poněvadž rychlost světla skle jest menší
nejsou zpožděny části vlny
v krajových bodech které vykonají téže době vzduchem dráhy
M SS". Rovinná vlna průchodem čočkou promění tedy
ve vlnu velmi přibližně jejímž středem o¥hisEč> F.
V ohnisku soustřeďuje veškerá energie vlny velmi malý prostor —-
skutečný obraz svítícího zdroje. Zobrazování jest (jako-
u spojky) Středem perspektivnosti jest střed čočky. Kdy jest obraz při rozptylce skutečný? Jaké obrazy dává
virtuální předmět? Kdy jest obraz převrácený?
2. Vzdu
chová čočka dvojvypuklá vodě vlastnosti rozptylky. 189. 188. Lom rovinné vlny spojkou.
M ’
než rychlost světla ve
vzduchu poměru 3,
vlna zpožduje, ale
v různých svých částech
rřízně. Rozptylkou mohutnosti dioptrie zobrazuje předmět cm
vysoký vzdálenostech sobě to, 0-5 to, 0-1 čočky.
Obr. pojmu vlnoplochy vysvítá, ohnisku sejdou ,veškeré části
dopadající vlny Poněvadž dráhy'"¥í^ /'/•'. Je-li čočka obklopena
jiným prostředím než vzduch, značí čočkové rovnici í
index látky, které čočka, vzhledem okolí.) chovají
se tomto případě jako rozptylky, čočky tvarů jako spojky.
Úloha. Nejvíce zpožděna
jest část střední, která
místo bodu do
stihne určité době
jen bodu S', při čemž
SS' SS" Vůbec
. Skleněná (1-52) spojka ohniskové dálky jest po
nořena vody 1-33), sírouhlíku 1-63).
Úlohy.
Paprsek rovnoběžně nad optickou osou dopadající svírá, vystoupiv
z čočky, osou t,rý úhel známkou soustavy í,
která dává obrazy předmětů nekonečně vzdálených.
Jak vlnivá theorie vykládá lom rovinné vlny, která postupuje smě
rem optické osy ploskovypuklou čočkou, znázorňuje obr.
Určití jest polohu obrazu jeho zvětšení výpočtem konstrukcí! —
D atk Dosud jsme předpokládali, jak tomu zpravidla bývá, že
čočka větší index lomu než okolní prostředí. Čočka opticky řidší než
okolí relativní index lomu menší než tím činitel obecné
rovnici čočkové stává záporným, čočky tvarů (obr. 189. bodů
M dorazí vlna současně. něho šíří vlnění dále kulových
vlnách
