Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Poněvadž rychlost světla skle jest menší
nejsou zpožděny části vlny
v krajových bodech které vykonají téže době vzduchem dráhy
M SS". Čočka opticky řidší než
okolí relativní index lomu menší než tím činitel obecné
rovnici čočkové stává záporným, čočky tvarů (obr. bodů
M dorazí vlna současně. Rozptylkou mohutnosti dioptrie zobrazuje předmět cm
vysoký vzdálenostech sobě to, 0-5 to, 0-1 čočky.
Jak vlnivá theorie vykládá lom rovinné vlny, která postupuje smě
rem optické osy ploskovypuklou čočkou, znázorňuje obr. něho šíří vlnění dále kulových
vlnách.
Úloha. 189.Kladné znaménko svědčí obrazu Vzájemná poloha
řady sdružených bodů jest zřejmá obr. Je-li čočka obklopena
jiným prostředím než vzduch, značí čočkové rovnici í
index látky, které čočka, vzhledem okolí. Vzdu
chová čočka dvojvypuklá vodě vlastnosti rozptylky.
M ’
než rychlost světla ve
vzduchu poměru 3,
vlna zpožduje, ale
v různých svých částech
rřízně. řiléh A-li kg
skleněné čočce každé straně jiné prostředí, nejsou ohniska souměrně
rozložena.) chovají
se tomto případě jako rozptylky, čočky tvarů jako spojky. Nejvíce zpožděna
jest část střední, která
místo bodu do
stihne určité době
jen bodu S', při čemž
SS' SS" Vůbec
.
Úlohy. 188.
V ohnisku soustřeďuje veškerá energie vlny velmi malý prostor —-
skutečný obraz svítícího zdroje. Rovinná vlna průchodem čočkou promění tedy
ve vlnu velmi přibližně jejímž středem o¥hisEč> F. 189.
Obr. Skleněná (1-52) spojka ohniskové dálky jest po
nořena vody 1-33), sírouhlíku 1-63). 179.
Paprsek rovnoběžně nad optickou osou dopadající svírá, vystoupiv
z čočky, osou t,rý úhel známkou soustavy í,
která dává obrazy předmětů nekonečně vzdálených. pojmu vlnoplochy vysvítá, ohnisku sejdou ,veškeré části
dopadající vlny Poněvadž dráhy'"¥í^ /'/•'.
Určití jest polohu obrazu jeho zvětšení výpočtem konstrukcí! —
D atk Dosud jsme předpokládali, jak tomu zpravidla bývá, že
čočka větší index lomu než okolní prostředí. Lom rovinné vlny spojkou. Zobrazování jest (jako-
u spojky) Středem perspektivnosti jest střed čočky. Jak se
změní její ohnisková dálka? -f- cm-, cm). Kdy jest obraz při rozptylce skutečný? Jaké obrazy dává
virtuální předmět? Kdy jest obraz převrácený?
2. proběhne
světlo pravíme, mají ,
ačkoliv geometricky jsou různě dlouhé
