Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Určití jest polohu obrazu jeho zvětšení výpočtem konstrukcí! —
D atk Dosud jsme předpokládali, jak tomu zpravidla bývá, že
čočka větší index lomu než okolní prostředí. 179. 189. Zobrazování jest (jako-
u spojky) Středem perspektivnosti jest střed čočky. řiléh A-li kg
skleněné čočce každé straně jiné prostředí, nejsou ohniska souměrně
rozložena. Nejvíce zpožděna
jest část střední, která
místo bodu do
stihne určité době
jen bodu S', při čemž
SS' SS" Vůbec
. Jak se
změní její ohnisková dálka? -f- cm-, cm). 189.
Obr. Je-li čočka obklopena
jiným prostředím než vzduch, značí čočkové rovnici í
index látky, které čočka, vzhledem okolí. Kdy jest obraz při rozptylce skutečný? Jaké obrazy dává
virtuální předmět? Kdy jest obraz převrácený?
2. Poněvadž rychlost světla skle jest menší
nejsou zpožděny části vlny
v krajových bodech které vykonají téže době vzduchem dráhy
M SS". Lom rovinné vlny spojkou.) chovají
se tomto případě jako rozptylky, čočky tvarů jako spojky. Skleněná (1-52) spojka ohniskové dálky jest po
nořena vody 1-33), sírouhlíku 1-63).
Úlohy. Vzdu
chová čočka dvojvypuklá vodě vlastnosti rozptylky.
V ohnisku soustřeďuje veškerá energie vlny velmi malý prostor —-
skutečný obraz svítícího zdroje. Čočka opticky řidší než
okolí relativní index lomu menší než tím činitel obecné
rovnici čočkové stává záporným, čočky tvarů (obr. pojmu vlnoplochy vysvítá, ohnisku sejdou ,veškeré části
dopadající vlny Poněvadž dráhy'"¥í^ /'/•'. bodů
M dorazí vlna současně. Rozptylkou mohutnosti dioptrie zobrazuje předmět cm
vysoký vzdálenostech sobě to, 0-5 to, 0-1 čočky.
M ’
než rychlost světla ve
vzduchu poměru 3,
vlna zpožduje, ale
v různých svých částech
rřízně. 188.
Jak vlnivá theorie vykládá lom rovinné vlny, která postupuje smě
rem optické osy ploskovypuklou čočkou, znázorňuje obr. Rovinná vlna průchodem čočkou promění tedy
ve vlnu velmi přibližně jejímž středem o¥hisEč> F. proběhne
světlo pravíme, mají ,
ačkoliv geometricky jsou různě dlouhé.
Paprsek rovnoběžně nad optickou osou dopadající svírá, vystoupiv
z čočky, osou t,rý úhel známkou soustavy í,
která dává obrazy předmětů nekonečně vzdálených.
Úloha. něho šíří vlnění dále kulových
vlnách.Kladné znaménko svědčí obrazu Vzájemná poloha
řady sdružených bodů jest zřejmá obr
