Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
.
Obr. Poloha obrazu při rozptylce.
Obraz mimoosového bodu sestrojí užitím význačných paprsků.). Při tom však x'
jsou kladné čočce, záporné čočky, tedy
o než bylo při spojce. Lom svazku rozptylkou. 186. Obr.
Vzdálenost předmětu obrazu osy určeny jsou vztahy
y‘ x‘*/ . 187. Nullové
paprsky, směřující virtuálnému předmětu vzdálenosti vy
stupují rozptylky rovnoběžně Čočka rozptylná ě
o stejné vzdálenosti středu čočky (obr. 187.
Také při rozptylce mají 1stejné označení.) vzdálenost předmětu ohniska vzdálenost
obrazu však ohniska Flf jest čočkové
rovnice plyne opět Newtonův vztah
xx' 1.Čočky rozptylné. 188. 186.
Měříme (obr. Pokus optickou deskou aneb rozbor čočkové
rovnice
poučuje, paprsky rovnoběžné optickou osou rozbíhají čočkou
tak, jako byly vyšly bodu jenž slove virtuálnym ohnišizeni. Vzájemnost předmětu obrazu při rozptylce.
.
Obr.
