Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 179 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Aby disperse, která při hranolu velmi značná, nerušila, užijeme při pokusu barev­ ného skla červeného neb modrého. Rovina kolmá hranu lámavou protíná hranol hlavním řezu, který vo­ líme rovinu nákresnou. Lom hranolem. Nej- častěji bývá hranol obklopen vzdu­ chem. 175. azimut refrakce vlivu nemá, poněvadž paprsek lomený zůstává téže rovině dopadu. Kdyby světlo hvězdy Itylo dosti silné, pozorovali bychom bílé stěně míhavé stíny téhož druhu jako při methodě popsané str. Lom paprsku hranolem. peyním 6Q„ ran j skleněný tak, hrana lámavá prochází středem desky. optice rozumí hranolem průhledné pro­ středí, které jest dvěma sbíhavými stěnami odděleno přilehlých pro­ středí jiné optické kvality.povrchu zemskému. Konečný směr paprsku řídí jedině optickými vlastnostmi vrstvy; závisí tedy refrakční úhel tlaku, p­ l vzduchu kolem pozorovacího stroje. pozoro­ vané výšky třeba tudíž odečísti refrakci abychom obdrželi skutečnou výšku hvězdy Paprsky zenitu jdou přímočaře; proto pozorování zeni­ tová jsou velmi důležitá.). Skleněná deska 1*5) tloušťky zzz cm, jest položena na potištěný papír. Obr. 173. Refrakce jest příčinou, východ každé hvězdy (Slunce, Měsíce atd. obzoru jest refrakce největší; při barom, tlaku Hg a teplotě činí 33' 48". Oko jsouc dosti citlivé pro tyto variace, které dějí se všemi směry, pozoruje třpyt hvězd (scintillaci). Křivými paprsky vysvětlují vzdušné optické (fata mor­ gana). refrakci třeba přihlížeti při geodetických měřeních větší vzdálenosti. Pozorovatel bodě vidí hvězdu směru výšce V' Rozdíl slove astronomická refrakce.) se uspišuje, žápad její zpožďuje, poloměr skutečného obzoru jest větší, než jak podle přímočarého šíření světla vyplývalo, při zatmění Měsíce bývá někdy viděti současně Slunce, jsou obě tělesa právě opposici. Paprsek dopadá blízko ale pro zřetelnost výkladu sledujme chod paprsku ním rovnoběžného! Ten do­ padaje první rozhraní úhlu láme úhlu (íx kolmici, prochází hranolem směru dopadaje druhé rozhraní úhlu /?2, . Refrakční úhel závisí výšce hvězdy nad obzorem. které rovině pozoruje oko kolmo desce hledící tisk? Jak se změní poloha této roviny, přiblíží-li deska rovnoběžně oku cm blíže). Planety mají světlo mnohem klidnější, poněvadž nejsou bodovými zdroji. Průsečnice stěn slove láma­ vá hrana, jejich odchylku cpstanoví úhel lámavý (obr. Ustavičný neklid ovzduší způsobuje, paprsky mění svoji dráhu, která oscilluje kolem průměrné hodnoty. 1. I73. Úloha