Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Refrakční úhel závisí výšce hvězdy
nad obzorem. Planety mají světlo mnohem
klidnější, poněvadž nejsou bodovými zdroji. Průsečnice stěn slove láma
vá hrana, jejich odchylku cpstanoví
úhel lámavý (obr.). 173. Aby disperse,
která při hranolu velmi značná, nerušila, užijeme při pokusu barev
ného skla červeného neb modrého. 175. azimut refrakce vlivu nemá, poněvadž paprsek
lomený zůstává téže rovině dopadu. I73. Konečný směr paprsku řídí jedině optickými
vlastnostmi vrstvy; závisí tedy refrakční úhel tlaku, p
l vzduchu kolem pozorovacího stroje. Lom paprsku hranolem. Paprsek dopadá blízko ale pro
zřetelnost výkladu sledujme chod paprsku ním rovnoběžného! Ten do
padaje první rozhraní úhlu láme úhlu (íx kolmici,
prochází hranolem směru dopadaje druhé rozhraní úhlu /?2,
. Pozorovatel bodě vidí hvězdu směru výšce
V' Rozdíl slove astronomická refrakce. peyním 6Q„ ran j
skleněný tak, hrana lámavá prochází středem desky. Kdyby světlo hvězdy Itylo dosti silné,
pozorovali bychom bílé stěně míhavé stíny téhož druhu jako při methodě
popsané str. optice rozumí hranolem průhledné pro
středí, které jest dvěma sbíhavými stěnami odděleno přilehlých pro
středí jiné optické kvality.) se
uspišuje, žápad její zpožďuje, poloměr skutečného obzoru jest větší, než
jak podle přímočarého šíření světla vyplývalo, při zatmění Měsíce bývá
někdy viděti současně Slunce, jsou obě tělesa právě opposici.
Úloha. Rovina
kolmá hranu lámavou protíná
hranol hlavním řezu, který vo
líme rovinu nákresnou. Skleněná deska 1*5) tloušťky zzz cm, jest položena
na potištěný papír.povrchu zemskému.
Lom hranolem.
Obr. pozoro
vané výšky třeba tudíž odečísti refrakci abychom obdrželi skutečnou
výšku hvězdy Paprsky zenitu jdou přímočaře; proto pozorování zeni
tová jsou velmi důležitá. Nej-
častěji bývá hranol obklopen vzdu
chem.
Refrakce jest příčinou, východ každé hvězdy (Slunce, Měsíce atd.
Křivými paprsky vysvětlují vzdušné optické (fata mor
gana). Oko jsouc dosti citlivé pro tyto variace, které dějí se
všemi směry, pozoruje třpyt hvězd (scintillaci). které rovině pozoruje oko kolmo desce hledící tisk? Jak
se změní poloha této roviny, přiblíží-li deska rovnoběžně oku cm
blíže).
Ustavičný neklid ovzduší způsobuje, paprsky mění svoji dráhu,
která oscilluje kolem průměrné hodnoty.
1. obzoru jest refrakce největší; při barom, tlaku Hg
a teplotě činí 33' 48". refrakci
třeba přihlížeti při geodetických měřeních větší vzdálenosti
