Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
): nádoba tvaru pravoúhlého skleněného rovnoběžno
stěnu jest naplněna alkoholem ethylnatým. 171. 172.) indexu lomu obklopena jedné strany
vzduchem, druhé strany prostředím II. Opačné
zakřivení jeví při chloroformu (dole) sírouhlíku (nahoře). Dlouhou nálevkou naleje dno
Obr.
Astronomická refrakce.
V nestejnorodém prostředí šíří paprsky křivočaře. Také při průchodu dvěma rovnoběžnými vrstvami paprsek
vystupující vzduchu týž směr jako paprsek vzduchu dopadající. 170. Paprsek, vnikající kapaliny skulinou (O) neprůhledné stěně,
probíhá kapalině, zbarvené fluoresceinem, drahou dolů zakřivenou.
V soustavě rovnoběžných vrstev různého indexu lomu probíhá paprsek
lomenou čarqu, která při plynulé změně indexu lomu přechází křivku.
Je-li vrstva (obr. Svazek řovnohěžných paprsků, které dopadají hvězdy (obr. 172.) ve
výšce nad obzorem pozorovacího místa prochází ovzduším dráze zakřivené
Mašek-Jeništa-Nachtíkal, Fysika pro reálky II.,
vysvítá, konečný směr paprsku vrstvě Důležitá
tato věta platí všeobecně pro jakýkoliv počet vložených h
vrstev. 12
. Poně
vadž týž vztah platí pro přímý přechod vzduchu prostředí II. Astronomická refrakce.BBj \\A tA, tom přesvědčiti možno pokusem
na optické desce aneb výpočtem. indexu lomu
násobením rovnic platných pro oba přechody
n<2, vyplývá
sin t. Křivé paprsky lze ukázati
tímto pokusem (obr.
vrstva sírouhlíku, která volně diffundujíc promění střední vrstvy nehomogenní
prostředí. Po,šinutí při kolmém dopadu mizí. Opticky nestejnorodým prostředím jest zemské
ovzduší.
vztah sin n2
— smi
sin i,
\ ?3
mezi úhlem dopadu úhlem lomu ia
