Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Je-li vrstva (obr. Paprsek, vnikající kapaliny skulinou (O) neprůhledné stěně,
probíhá kapalině, zbarvené fluoresceinem, drahou dolů zakřivenou. Dlouhou nálevkou naleje dno
Obr. 12
. 170.
vrstva sírouhlíku, která volně diffundujíc promění střední vrstvy nehomogenní
prostředí.BBj \\A tA, tom přesvědčiti možno pokusem
na optické desce aneb výpočtem. Svazek řovnohěžných paprsků, které dopadají hvězdy (obr.,
vysvítá, konečný směr paprsku vrstvě Důležitá
tato věta platí všeobecně pro jakýkoliv počet vložených h
vrstev.) ve
výšce nad obzorem pozorovacího místa prochází ovzduším dráze zakřivené
Mašek-Jeništa-Nachtíkal, Fysika pro reálky II. 172. 171. Po,šinutí při kolmém dopadu mizí.
V nestejnorodém prostředí šíří paprsky křivočaře. Poně
vadž týž vztah platí pro přímý přechod vzduchu prostředí II.
V soustavě rovnoběžných vrstev různého indexu lomu probíhá paprsek
lomenou čarqu, která při plynulé změně indexu lomu přechází křivku. 172. Opačné
zakřivení jeví při chloroformu (dole) sírouhlíku (nahoře). Opticky nestejnorodým prostředím jest zemské
ovzduší. Také při průchodu dvěma rovnoběžnými vrstvami paprsek
vystupující vzduchu týž směr jako paprsek vzduchu dopadající. Astronomická refrakce. Křivé paprsky lze ukázati
tímto pokusem (obr.
Astronomická refrakce.) indexu lomu obklopena jedné strany
vzduchem, druhé strany prostředím II.
vztah sin n2
— smi
sin i,
\ ?3
mezi úhlem dopadu úhlem lomu ia.): nádoba tvaru pravoúhlého skleněného rovnoběžno
stěnu jest naplněna alkoholem ethylnatým. indexu lomu
násobením rovnic platných pro oba přechody
n<2, vyplývá
sin t
