Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 178 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Paprsek, vnikající kapaliny skulinou (O) neprůhledné stěně, probíhá kapalině, zbarvené fluoresceinem, drahou dolů zakřivenou. 12 . vztah sin n2 — smi sin i, \ ?3 mezi úhlem dopadu úhlem lomu ia. Dlouhou nálevkou naleje dno Obr. 171. Křivé paprsky lze ukázati tímto pokusem (obr. Astronomická refrakce. Opačné zakřivení jeví při chloroformu (dole) sírouhlíku (nahoře).): nádoba tvaru pravoúhlého skleněného rovnoběžno­ stěnu jest naplněna alkoholem ethylnatým. Také při průchodu dvěma rovnoběžnými vrstvami paprsek vystupující vzduchu týž směr jako paprsek vzduchu dopadající. Astronomická refrakce. Opticky nestejnorodým prostředím jest zemské ovzduší., vysvítá, konečný směr paprsku vrstvě Důležitá tato věta platí všeobecně pro jakýkoliv počet vložených h vrstev.BBj \\A tA, tom přesvědčiti možno pokusem na optické desce aneb výpočtem. Poně­ vadž týž vztah platí pro přímý přechod vzduchu prostředí II. Po,šinutí při kolmém dopadu mizí. Je-li vrstva (obr. 172.) ve výšce nad obzorem pozorovacího místa prochází ovzduším dráze zakřivené Mašek-Jeništa-Nachtíkal, Fysika pro reálky II. vrstva sírouhlíku, která volně diffundujíc promění střední vrstvy nehomogenní prostředí.) indexu lomu obklopena jedné strany vzduchem, druhé strany prostředím II. 170. 172. Svazek řovnohěžných paprsků, které dopadají hvězdy (obr. V soustavě rovnoběžných vrstev různého indexu lomu probíhá paprsek lomenou čarqu, která při plynulé změně indexu lomu přechází křivku. V nestejnorodém prostředí šíří paprsky křivočaře. indexu lomu násobením rovnic platných pro oba přechody n<2, vyplývá sin t