Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Dlouhou nálevkou naleje dno
Obr. 172. Také při průchodu dvěma rovnoběžnými vrstvami paprsek
vystupující vzduchu týž směr jako paprsek vzduchu dopadající. Opačné
zakřivení jeví při chloroformu (dole) sírouhlíku (nahoře).
V nestejnorodém prostředí šíří paprsky křivočaře.) ve
výšce nad obzorem pozorovacího místa prochází ovzduším dráze zakřivené
Mašek-Jeništa-Nachtíkal, Fysika pro reálky II. 171. Po,šinutí při kolmém dopadu mizí.) indexu lomu obklopena jedné strany
vzduchem, druhé strany prostředím II. Astronomická refrakce.
vztah sin n2
— smi
sin i,
\ ?3
mezi úhlem dopadu úhlem lomu ia. Opticky nestejnorodým prostředím jest zemské
ovzduší.
vrstva sírouhlíku, která volně diffundujíc promění střední vrstvy nehomogenní
prostředí.BBj \\A tA, tom přesvědčiti možno pokusem
na optické desce aneb výpočtem. 172. Paprsek, vnikající kapaliny skulinou (O) neprůhledné stěně,
probíhá kapalině, zbarvené fluoresceinem, drahou dolů zakřivenou.): nádoba tvaru pravoúhlého skleněného rovnoběžno
stěnu jest naplněna alkoholem ethylnatým. Poně
vadž týž vztah platí pro přímý přechod vzduchu prostředí II. Svazek řovnohěžných paprsků, které dopadají hvězdy (obr. Křivé paprsky lze ukázati
tímto pokusem (obr. 12
.
Astronomická refrakce. indexu lomu
násobením rovnic platných pro oba přechody
n<2, vyplývá
sin t.,
vysvítá, konečný směr paprsku vrstvě Důležitá
tato věta platí všeobecně pro jakýkoliv počet vložených h
vrstev. 170.
V soustavě rovnoběžných vrstev různého indexu lomu probíhá paprsek
lomenou čarqu, která při plynulé změně indexu lomu přechází křivku.
Je-li vrstva (obr
