Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Astronomická refrakce. Po,šinutí při kolmém dopadu mizí.) ve
výšce nad obzorem pozorovacího místa prochází ovzduším dráze zakřivené
Mašek-Jeništa-Nachtíkal, Fysika pro reálky II. 12
. Také při průchodu dvěma rovnoběžnými vrstvami paprsek
vystupující vzduchu týž směr jako paprsek vzduchu dopadající. Paprsek, vnikající kapaliny skulinou (O) neprůhledné stěně,
probíhá kapalině, zbarvené fluoresceinem, drahou dolů zakřivenou.,
vysvítá, konečný směr paprsku vrstvě Důležitá
tato věta platí všeobecně pro jakýkoliv počet vložených h
vrstev. Opačné
zakřivení jeví při chloroformu (dole) sírouhlíku (nahoře). Poně
vadž týž vztah platí pro přímý přechod vzduchu prostředí II.
vztah sin n2
— smi
sin i,
\ ?3
mezi úhlem dopadu úhlem lomu ia.
vrstva sírouhlíku, která volně diffundujíc promění střední vrstvy nehomogenní
prostředí. Křivé paprsky lze ukázati
tímto pokusem (obr. 172. Opticky nestejnorodým prostředím jest zemské
ovzduší.
V soustavě rovnoběžných vrstev různého indexu lomu probíhá paprsek
lomenou čarqu, která při plynulé změně indexu lomu přechází křivku.
V nestejnorodém prostředí šíří paprsky křivočaře. 170. Astronomická refrakce. Svazek řovnohěžných paprsků, které dopadají hvězdy (obr.): nádoba tvaru pravoúhlého skleněného rovnoběžno
stěnu jest naplněna alkoholem ethylnatým. Dlouhou nálevkou naleje dno
Obr.
Je-li vrstva (obr. indexu lomu
násobením rovnic platných pro oba přechody
n<2, vyplývá
sin t. 171. 172.) indexu lomu obklopena jedné strany
vzduchem, druhé strany prostředím II.BBj \\A tA, tom přesvědčiti možno pokusem
na optické desce aneb výpočtem
