Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
BBj \\A tA, tom přesvědčiti možno pokusem
na optické desce aneb výpočtem.
vztah sin n2
— smi
sin i,
\ ?3
mezi úhlem dopadu úhlem lomu ia. Svazek řovnohěžných paprsků, které dopadají hvězdy (obr.): nádoba tvaru pravoúhlého skleněného rovnoběžno
stěnu jest naplněna alkoholem ethylnatým. 172. Také při průchodu dvěma rovnoběžnými vrstvami paprsek
vystupující vzduchu týž směr jako paprsek vzduchu dopadající. Dlouhou nálevkou naleje dno
Obr. 12
.
Je-li vrstva (obr. Astronomická refrakce. Opačné
zakřivení jeví při chloroformu (dole) sírouhlíku (nahoře).
V soustavě rovnoběžných vrstev různého indexu lomu probíhá paprsek
lomenou čarqu, která při plynulé změně indexu lomu přechází křivku. Křivé paprsky lze ukázati
tímto pokusem (obr. Po,šinutí při kolmém dopadu mizí.) ve
výšce nad obzorem pozorovacího místa prochází ovzduším dráze zakřivené
Mašek-Jeništa-Nachtíkal, Fysika pro reálky II. Paprsek, vnikající kapaliny skulinou (O) neprůhledné stěně,
probíhá kapalině, zbarvené fluoresceinem, drahou dolů zakřivenou. indexu lomu
násobením rovnic platných pro oba přechody
n<2, vyplývá
sin t.
Astronomická refrakce. 170. Opticky nestejnorodým prostředím jest zemské
ovzduší. 171. Poně
vadž týž vztah platí pro přímý přechod vzduchu prostředí II.,
vysvítá, konečný směr paprsku vrstvě Důležitá
tato věta platí všeobecně pro jakýkoliv počet vložených h
vrstev. 172.) indexu lomu obklopena jedné strany
vzduchem, druhé strany prostředím II.
V nestejnorodém prostředí šíří paprsky křivočaře.
vrstva sírouhlíku, která volně diffundujíc promění střední vrstvy nehomogenní
prostředí
