Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Proto hmotný bod vlivem sil pružnosti vykonává pohyb harmonický
neboli kmitavý (srovn. díl, str. 70.).
Pohyb kmitavý jako celek jest určen dobou kmitovou (periodou)
T rozkmitem (amplitudou) Mnohdy bývá výhodné místo doby kmi
tové zavěsti její převratnou hodnotu, jež znamená počet kmitů vyko
naných vteřinu nazývá kmitočet Doba kmitová tedy
i kmitočet rozkmitu nez ávi Okamžitý stav pohybový, charakte-
risovaný určitou hodnotou výchylky rychlosti, zove fází kmitavého
pohybu; fáze stanovena dobou, která uplynula počátku pohybu. Pohyb
kmitavý jakožto průmět rovnoměrného pohybu kruhového rozvinut časově
ve směru kolmém; výsledná křivka sinusoida. Síly vznikající pružností jsou
úměrné okamžité výchylce rovnovážné polohy směřují rovnovážné po
loze.
Průběh kmitavého pohybu lze sledovati jeho grafu (obr.
. Pokusně lze ukázati pohyb tento
těžkou kuličkou bud zavěšenou vzpružině nebo upevněnou oce
lovém péru, zapiatém svěráku. Obdobnou křivku
lze zapsati hrotem upevněným chvějící ladičce, pohybujeme-li ladičkou
rovnoměrně podél začazené desky skleněné. Vý
chylka rychlost kmitajícího bodu čase dána rovnicemi:
y sin sin 2irNt;
2jj^y* j£
v cos 2nrN cos 2nNt.Nauka vlnění,
Pohyb kmitavý (harmonický). 97.). Pohybujemedi této
křivce směrem osy papírem, němž vyříznuta štěrbina směru osy y,
bod křivky štěrbině představuje zase pohyb kmitavý
