Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Je-li magnetické pole vzbuzeno jediným pólem množstvím působí
ze vzdálenosti jednotku magnetického množství síla \jrl dyn\
je tedy intensita pole daném místě m/r2. Jeho intensitu zoveme
horizontální složitou semshélio magnetismu označujeme písmenem H. Spojnice bo
dových pólů slove osou magnetu.
Je-li magnetické pole vzbuzeno několika bodovými póly, lze nalézti
v libovolném místě intensitu pole vektorovým sečtením všech intensit
částečných, pocházejících jednotlivých bodových pólů. Dva stejnojmenné póly bodové množství »?2 jsou sebe
vzdáleny cm.póly plošné nahraditi póly bodovými; tak př. jedn.
Intensita magnetického pole.
V Praze měří 1911 asi gaussu. Jednotka tato slove gauss. takovém poli jsou siločáry
rovnoběžné přímky, magnetka kterémkoli jeho místě zaujímá týž směr. kterém místě jejich spojnici působeni obou pólů
stejné? \jm1 (\Jm, \/wn) [.
Za příklad vypočtěme intensitu pole magnetického vzbuzeného
oběma póly téhož magnetu. Redukovaný magnet (obr.
Úlohy.)
2. deklinační magnetku vliv
jen pole, prostírající směru vodorovném. Jaké množství magnetismu musil míti bodový pól, aby
stejně veliké množství odpuzoval vzdálenosti silou (31-3
abs. poloha
Gaussova). Magnetické pole má
intensitu rovnou tom místě, kde jednotku magnetického množství
působí síla dyny.) délky l
budiž postaven kolmo magnetickému poledníku tak, aby jeho střed O
byl vzdálen bodu němž intensitu pole hledáme (I. Intensita pole bodě skládá intensit dvou polí
magnetických vzbuzených jednak pólem magnetickým množstvím
m, jednak pólem magnetickým množstvím tedy:
. 8. Síla, působící jednotku magne
tického množství určitém místě magnetického pole, nazývá inten
sitou magnetického pole tomto ístě; jakožto síla nejen určitou
velikost, nýbrž směr, tedy .
Na povrchu zemském staví magnetka určitém směru; pro
stírá tedy kolem Země magnetické pole, jež rozsahu nepříliš
velikém lze považovati homogenní. poznalo, dlouhé ma
gnety tyčovité vzhledem jejich vnějšímu účinku lze nahraditi magnety re
dukovanými, nichž myslíme veškerý magnetismus soustředěn dvou
bodových pólech, vzdálených sebe délky celého magnetu.
Magnetické pole, jehož každém místě intensita směrem veli
kostí stejná, nazývá homogenním polem
