Jde o experimenty, které tvoří základní východiska pro utváření fyzikální teorie a nebo ověřují jejich významné teoretické dedukce. Patří k nim jak významné experimenty heuristické a dlouhodobá pozorování tak experimenty ověřovací (verifikační).
Josef Horálek
Heinrich Rudolf Hertz experiment
Hertz provedl ještě mnoho dalších pokusů, jimiž
prozkoumal ověřil zákony odrazu elektromagnetických
vln vodivé roviny, vyšetřoval rychlosti šíření vln, jejich
lom trojbokém dielektrickém hranolu polarizaci
vlnění. Uznával však existenci éteru jako
mechanického nositele vln.Mgr. Kvalitativně vyšší stupeň
poznání teorii elektromagnetických vln přinesla až
teorie relativity.
V roce 1890 zveřejnil Hertz pojednání základních
elektrodynamických rovnicích pro tělesa klidu“, němž
předložil zmodernizovanou Maxwellovu teorii, doplněnou
poznatky svými jiných autorů.
. Hertzům přístup teorii
elektromagnetického pole byl ryze fenomenologický;
nepřipouštěl otázky fyzikální podstatě elektřiny a
magnetismu“