Fotonika je termín pro označení oboru vědy a techniky, který zahrnuje jevy a zařízení, ve kterých je kontrolovaným způsobem ovládaný tok fotonů. Vznikl analogicky k termínu elektronika. V případě elektroniky se jedná o oblast zabývající se jevy a zařízeními, ve kterých je řízen tok elektronů. Vznik fotoniky je důsledkem vývoje, který nastal v optice po třech velkých objevech: vynálezu laseru, zvládnutí technologie optických vláken a zvládnutí výroby polovodičových optických prvků (luminiscenčních diod, laserových diod, a fotodiod).
Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
( sec expA A
t
z
v jz
z
=
−
⎛
⎝
⎜
⎜
⎜
⎞
⎠
⎟
⎟
⎟
0
0 04
h
τ
.
.
Závěr kapitoly byl věnován optickým solitonům, jejich podstatě významu. Při solitonovém provozu
se podařilo přenášet optické solitony šířky vzdálenost několika tisíc kilometrů.
Obálkou solitonu symetrická zvonovitá funkce šířící rychlostí Maximální hodnota
amplitudy A0, šířka (pološířka amplitudy) plocha 2πA0τ0. Ukázány byly modely jednotlivých druhů prostředí vyjádřené
pomocí vztahu mezi vektorem polarizace prostředí vektorem intenzity elektrického pole.
Shrnutí kapitoly
Byly objasněny základní charakteristiky optických prostředí: nelineárních, disperzních
nehomogenních izotropních.
Známé pozorování solitonů šířících vodní hladině (viz ilustrační obrázek).
V provedené analýze byly zdůrazněny jevy automodulace fáze disperze grupové rychlosti
