Fotonika je termín pro označení oboru vědy a techniky, který zahrnuje jevy a zařízení, ve kterých je kontrolovaným způsobem ovládaný tok fotonů. Vznikl analogicky k termínu elektronika. V případě elektroniky se jedná o oblast zabývající se jevy a zařízeními, ve kterých je řízen tok elektronů. Vznik fotoniky je důsledkem vývoje, který nastal v optice po třech velkých objevech: vynálezu laseru, zvládnutí technologie optických vláken a zvládnutí výroby polovodičových optických prvků (luminiscenčních diod, laserových diod, a fotodiod).
3 Blokové schéma ukazující funkci optického vysílače
Další používané veličiny
Koeficient extinkce max min
max min
e
P P
K
P P
−
=
+
;
Napěťový koeficient konverze LD
u
sig
P
K
u
= ,
kde LDP střední hodnota optického výkonu výstupu laserové diody.
Proudový koeficient konverze ,
max min0,5( 0,5( )
m LD
i
P P
K
i i
= =
− Δ
,
kde max mini LDP střední hodnota optického výkonu výstupu laserové diody.
Šířka pásma
1
2 b
B
T
=.
V případě (náhodného) šumového napětí:
2
sig σ→
, kde 2
uσ variance napětí.
Diferenciální účinnost definovaná výrazem ⎟⎟
⎠
⎞
⎜⎜
⎝
⎛
b
LD
dI
dP
[W/A].Fotonika optické komunikace 55
Psige
o
budič
usig
blokové schéma
elektrická
oblast
optická
oblast
usig Psig
ib
optický
vysílač
Obrázek 4.
Poznámka: Vztah mezi amplitudou střední hodnotou kladných půlvln harmonického
průběhu je
2
sig A
π
= kde amplituda (Au 0,5 usig,p-p)
