Fotonika je termín pro označení oboru vědy a techniky, který zahrnuje jevy a zařízení, ve kterých je kontrolovaným způsobem ovládaný tok fotonů. Vznikl analogicky k termínu elektronika. V případě elektroniky se jedná o oblast zabývající se jevy a zařízeními, ve kterých je řízen tok elektronů. Vznik fotoniky je důsledkem vývoje, který nastal v optice po třech velkých objevech: vynálezu laseru, zvládnutí technologie optických vláken a zvládnutí výroby polovodičových optických prvků (luminiscenčních diod, laserových diod, a fotodiod).
Pro prostorové rozlišení modů lze použít výraz
E +
⎛
⎝
⎜
⎞
⎠
⎟ +
⎛
⎝
⎜
⎞
⎠
⎟ +
⎛
⎝
⎜
⎞
⎠
⎟
1
2
1
2
1
2
ω .7)
x
y
z0
. Jedná kvantovou událost jejím důsledkem kvantový šum fotodiod.
Dopadne-li foton aktivní plochu detektoru, buď pohlcen zcela nebo není pohlcen
vůbec. Např. Energetické vlastnosti fotonového
toku můžeme popsat klasickými nebo kvantovými veličinami, mezi nimiž existují zřejmé
souvislosti.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
Mod, který neobsahuje žádný foton energii ω
2
1
0 která nazývá energií
nulových kmitů. „Klasické“ optické intenzitě I(r odpovídá „kvantová“ střední hustota fotonového
toku φ1(r )
φ
ω1( )
( )
r
I r
= (2. pro vlnovou délku 0,6 eV.6)
kde časový interval delší než perioda optické vlny kratší než perioda modulačních
změn.
Střední počet fotonů procházejících jednotku času kolmo plochou velikosti souvisí
s optickým výkonem podle vztahu
dAr
P
A
∫ ⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
==
→
1φ
ω
φ (2.5)
Střední počet fotonů procházejících kolmo plochou časovém intervalu souvisí
s optickou energií vztahem
1T
E
n φ
ω
== (2.4)
která vyjadřuje střední počet fotonů procházejících kolmo jednotkovou plochou jednotku
času.
Světelný zdroj může generovat mnoho modů záření. Soubor fotonů postupných modů
(modů šířících volným prostorem) tvoří fotonový tok.
V případě intenzitně modulovaného světla intenzita funkcí času pro vyjádření celkové
optické energie platí
2 2
( )
T A
E dAdt= (2
