s-1]
Čas [hod]
Časové průběhy oteplování změny
vibrací místě MB2
Teplota bodě
MB2
Vibrace bodě
MB2H
Vibrace bodě
MB2V
Obr. Pro překonání těchto sil nutné vykonat práci, která následně mění teplo.
Obr. Časové průběhy oteplování změny vibrací místě MB2
Z grafu patrno, rostoucí teplotou vibrace přímo úměrně zvyšují při dosažení teploty 50,5°C stroj je
prohřátý vibrace klesají titulu vymezení vůlí ložiscích magnetickém obvodu elektromotoru. Toto závisí zejména druhu mazání maziva (olejové mazání brodivé
rozstřikovací, olejovou mlhou, oběhové mazání, mazání plastickým mazivem, podobně). 5), teplota čase roste následně se
ustaluje. Je
tedy zřejmé, způsob mazání ložisek výrazný vliv přenos vibrací rotujících částí nerotující části na
to, jakou teplotu naměříme povrchu.
4.
Obr.
Z grafu patrno, rostoucí teplotou vibrace přímo
úměrně zvyšují při dosažení teploty 50,5 stroj prohřátý
a vibrace klesají titulu vymezení vůlí ložiscích magne-
tickém obvodu elektromotoru. Kupříkladu plastická maziva mají větší schopnost utlumit
vibrace než maziva olejová. oběhové olejové mazání zprostředkovává
větší odvod tepla než mazání brodivé.
4. Časový průběh oteplování změny vibrací MB2
Na grafu vidět, teplota čase roste následně ustaluje. Časové průběhy oteplování změny vibrací místě MB2. Časový průběh oteplování změny vibrací MB2. Pro překonání těchto
sil nutné vykonat práci, která následně mění teplo.
Obr.Vznikají při něm třecí síly, které pů-
sobí proti vzájemnému jejich pohybu. Smykové třecí síly mezi
jednotlivými částmi ložisek jsou dány vlastnostmi jejich tře-
cích ploch (koeficientem smykového tření) kolmou zatěžující
složkou síly podle vztahu:
FT
=f∙FL
Teplo vzniklé smykovým třením pak dáno prací ložiska po-
třebného překonání všech třecích sil:
Q=W=WK
+WT
+WO
+WM
kde
WK
je práce potřebná rozběhu stroje
WT
= FTS
je práce potřebná překonání třecích složek lo-
žisku (prokluzování jednotlivých valivých elementů, tření lo-
žiskové kleci)
WO
je práce spotřebovaná překonání valivého odporu
WM
je práce potřebná překonání odporu maziva (závisí na
jeho hustotě, viskozitě, dávkování čistotě)
Výsledná práce pak vyvolá ložiskovém systému hmot-
nosti měrné tepelné kapacitě oteplení podle vztahu:
Mazání ložisek
Funkce mazání ložiscích několik hlavních úkolů, to
zmenšit tření opotřebení, odvod tepla případně nečistot
a zabránění koroze. Graf závislosti celkové energie kmitání otáčkách rotujících hmot pro jednotlivá pásma vibrací stroje třídy I.
5. UKÁZKA DAT MĚŘENÍ LOŽISKOVÉ
JEDNOTCE ZKUŠEBNÍM MODELU
Na grafu vidět (Obr.EvP
pohybujícími plochami. Zatím vibrace ustáleném tepelném stavu
klesají. Je
tedy zřejmé, způsob mazání ložisek výrazný vliv přenos vibrací rotujících částí nerotující části na
to, jakou teplotu naměříme povrchu. Kupříkladu plastická
maziva mají větší schopnost utlumit vibrace než maziva olejová. Toto závisí zejména druhu mazání maziva (olejové mazání brodivé
rozstřikovací, olejovou mlhou, oběhové mazání, mazání plastickým mazivem, podobně). Graf závislosti celkové energie kmitání amplitudě vibrací
Obr.s-1]
Časové průběhy oteplování změny
vibrací místě MB2
Teplota bodě
MB2
𝐹𝐹𝑇𝑇 𝐹𝐹𝐿𝐿
Teplo vzniklé smykovým třením pak dáno prací ložiska potřebného překonání všech třecích sil:
𝑄𝑄 𝑊𝑊𝐾𝐾 𝑊𝑊𝑇𝑇 𝑊𝑊𝑂𝑂 𝑊𝑊𝑀𝑀
kde práce potřebná rozběhu stroje
WT FTs práce potřebná překonání třecích složek ložisku (prokluzování jednotlivých valivých
elementů, tření ložiskové kleci)
WO práce spotřebovaná překonání valivého odporu
WM práce potřebná překonání odporu maziva (závisí jeho hustotě, viskozitě, dávkování čistotě)
Výsledná práce pak vyvolá ložiskovém systému hmotnosti měrné tepelné kapacitě oteplení
ΔT podle vztahu:
∆𝑇𝑇 =
𝑊𝑊
𝑚𝑚 c
Mazání ložisek
Funkce mazání ložiscích několik hlavních úkolů, zmenšit tření opotřebení, odvod tepla případně
nečistot zabránění koroze. tedy zřejmé, že
způsob mazání ložisek výrazný vliv přenos vibra-
cí rotujících částí nerotující části to, jakou teplotu
naměříme povrchu. ZÁVĚR ZHODNOCENÍ
Měřením následnou analýzou teplot vibrací ložis-
kovém domku bylo zjištěno, narůstající teplotou ros-
tou vibrace prohřátí stroje následně klesají. Kupříkladu plastická
maziva mají větší schopnost utlumit vibrace než maziva olejová. Kromě toho jejich vedlejším účinkem, když žádoucím, tlumení rázů vibrací.
Obr.
Obr. UKÁZKA DAT MĚŘENÍ LOŽISKOVÉ JEDNOTCE ZKUŠEBNÍM MODELU
Obr. Schéma měřících bodů. Vznikají při něm třecí síly, které působí proti
mnému jejich pohybu.
5. ZÁVĚR ZHODNOCENÍ
Měřením následnou analýzou teplot vibrací ložiskovém domku bylo zjištěno, narůstající teplotou
rostou vibrace prohřátí stroje následně klesají.
𝐹𝐹𝑇𝑇 𝐹𝐹𝐿𝐿
Teplo vzniklé smykovým třením pak dáno prací ložiska potřebného překonání všech třecích sil:
𝑄𝑄 𝑊𝑊𝐾𝐾 𝑊𝑊𝑇𝑇 𝑊𝑊𝑂𝑂 𝑊𝑊𝑀𝑀
kde práce potřebná rozběhu stroje
WT FTs práce potřebná překonání třecích složek ložisku (prokluzování jednotlivých valivých
elementů, tření ložiskové kleci)
WO práce spotřebovaná překonání valivého odporu
WM práce potřebná překonání odporu maziva (závisí jeho hustotě, viskozitě, dávkování čistotě)
Výsledná práce pak vyvolá ložiskovém systému hmotnosti měrné tepelné kapacitě oteplení
ΔT podle vztahu:
∆𝑇𝑇 =
𝑊𝑊
𝑚𝑚 c
Mazání ložisek
Funkce mazání ložiscích několik hlavních úkolů, zmenšit tření opotřebení, odvod tepla případně
nečistot zabránění koroze. ZÁVĚR ZHODNOCENÍ
Měřením následnou analýzou teplot vibrací ložiskovém domku bylo zjištěno, narůstající teplotou
rostou vibrace prohřátí stroje následně klesají. Kromě toho jejich vedlejším účinkem, když žádoucím, tlumení rázů vibrací.
dle ČSN ISO 10816-3
v ložiscích rotačních strojů
je jev, který vzniká mezi dvěma pohybujícími plochami. oběhové olejové mazání zpro-
středkovává větší odvod tepla než mazání brodivé.
iscích zpravidla setkáme klidovým třením, smykovým třením valivým třením (odporem), dále pak
rostatickým hydrodynamickým třením. Zatím vibrace ustáleném tepelném stavu klesají.
Obr.
V ložiscích zpravidla setkáme klidovým třením, smyko-
vým třením valivým třením (odporem), dále pak hydrosta-
tickým hydrodynamickým třením. Kromě toho jejich vedlejším účinkem,
i když žádoucím, tlumení rázů vibrací. UKÁZKA DAT MĚŘENÍ LOŽISKOVÉ JEDNOTCE ZKUŠEBNÍM MODELU
6
8
30
40
50
a[°C]
[mm. oběhové olejové mazání zprostředkovává
větší odvod tepla než mazání brodivé. Toto závisí zejména druhu mazání
a maziva (olejové mazání brodivé rozstřikovací, olejovou ml-
hou, oběhové mazání, mazání plastickým mazivem, podob-
ně).
4. Smykové třecí síly mezi jednotlivými částmi ložisek jsou dány
ostmi jejich třecích ploch (koeficientem smykového tření) kolmou zatěžující složkou síly podle vztahu:
Obr. Schéma měřících bodů
0
1
2
3
4
5
6
7
44
45
46
47
48
49
50
51
7:40 8:52 10:04
Teplota[°C]
Vibrace[mm. Časové průběhy oteplování změny vibrací místě MB2
Z grafu patrno, rostoucí teplotou vibrace přímo úměrně zvyšují při dosažení teploty 50,5°C stroj je
prohřátý vibrace klesají titulu vymezení vůlí ložiscích magnetickém obvodu elektromotoru.
5. Schéma měřících bodů
0
1
2
3
4
5
6
7
44
45
46
47
48
49
50
51
7:40 8:52 10:04
Teplota[°C]
Vibrace[mm.s-1]
Čas [hod]
Časové průběhy oteplování změny
vibrací místě MB2
Teplota bodě
MB2
Vibrace bodě
MB2H
Vibrace bodě
MB2V
.s-1]
Čas [hod]
Časové průběhy oteplování změny
vibrací místě MB2
Teplota bodě
MB2
Vibrace bodě
MB2H
Vibrace bodě
MB2V
Obr.
0
2
4
6
8
0
10
20
30
40
50
10:04 10:33 11:02 11:31
Teplota[°C]
Vibrace[mm. Graf závislosti celkové energie kmitání otáčkách rotu-
jících hmot pro jednotlivá pásma vibrací stroje třídy dle
ČSN ISO 10816-3
