EVP elektrotechnika v praxi 2013/5-6

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Jindřich Babarík BAEL Autor: BAEL

Strana 66 z 100

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Obr. Časové průběhy oteplování změny vibrací místě MB2 Z grafu patrno, rostoucí teplotou vibrace přímo úměrně zvyšují při dosažení teploty 50,5°C stroj je prohřátý vibrace klesají titulu vymezení vůlí ložiscích magnetickém obvodu elektromotoru. Schéma měřících bodů 0 1 2 3 4 5 6 7 44 45 46 47 48 49 50 51 7:40 8:52 10:04 Teplota[°C] Vibrace[mm. UKÁZKA DAT MĚŘENÍ LOŽISKOVÉ JEDNOTCE ZKUŠEBNÍM MODELU Na grafu vidět (Obr. 5. Zatím vibrace ustáleném tepelném stavu klesají. Obr. Toto závisí zejména druhu mazání maziva (olejové mazání brodivé rozstřikovací, olejovou mlhou, oběhové mazání, mazání plastickým mazivem, podobně). oběhové olejové mazání zprostředkovává větší odvod tepla než mazání brodivé. V ložiscích zpravidla setkáme klidovým třením, smyko- vým třením valivým třením (odporem), dále pak hydrosta- tickým hydrodynamickým třením. Kromě toho jejich vedlejším účinkem, když žádoucím, tlumení rázů vibrací. 4.s-1] Časové průběhy oteplování změny vibrací místě MB2 Teplota bodě MB2 𝐹𝐹𝑇𝑇 𝐹𝐹𝐿𝐿 Teplo vzniklé smykovým třením pak dáno prací ložiska potřebného překonání všech třecích sil: 𝑄𝑄 𝑊𝑊𝐾𝐾 𝑊𝑊𝑇𝑇 𝑊𝑊𝑂𝑂 𝑊𝑊𝑀𝑀 kde práce potřebná rozběhu stroje WT FTs práce potřebná překonání třecích složek ložisku (prokluzování jednotlivých valivých elementů, tření ložiskové kleci) WO práce spotřebovaná překonání valivého odporu WM práce potřebná překonání odporu maziva (závisí jeho hustotě, viskozitě, dávkování čistotě) Výsledná práce pak vyvolá ložiskovém systému hmotnosti měrné tepelné kapacitě oteplení ΔT podle vztahu: ∆𝑇𝑇 = 𝑊𝑊 𝑚𝑚 c Mazání ložisek Funkce mazání ložiscích několik hlavních úkolů, zmenšit tření opotřebení, odvod tepla případně nečistot zabránění koroze. iscích zpravidla setkáme klidovým třením, smykovým třením valivým třením (odporem), dále pak rostatickým hydrodynamickým třením. 0 2 4 6 8 0 10 20 30 40 50 10:04 10:33 11:02 11:31 Teplota[°C] Vibrace[mm. Vznikají při něm třecí síly, které působí proti mnému jejich pohybu. Kupříkladu plastická maziva mají větší schopnost utlumit vibrace než maziva olejová. UKÁZKA DAT MĚŘENÍ LOŽISKOVÉ JEDNOTCE ZKUŠEBNÍM MODELU 6 8 30 40 50 a[°C] [mm. Graf závislosti celkové energie kmitání otáčkách rotujících hmot pro jednotlivá pásma vibrací stroje třídy I. Schéma měřících bodů. ZÁVĚR ZHODNOCENÍ Měřením následnou analýzou teplot vibrací ložis- kovém domku bylo zjištěno, narůstající teplotou ros- tou vibrace prohřátí stroje následně klesají. 4. UKÁZKA DAT MĚŘENÍ LOŽISKOVÉ JEDNOTCE ZKUŠEBNÍM MODELU Obr. Obr.EvP pohybujícími plochami. Graf závislosti celkové energie kmitání otáčkách rotu- jících hmot pro jednotlivá pásma vibrací stroje třídy dle ČSN ISO 10816-3.s-1] Čas [hod] Časové průběhy oteplování změny vibrací místě MB2 Teplota bodě MB2 Vibrace bodě MB2H Vibrace bodě MB2V Obr. Kupříkladu plastická maziva mají větší schopnost utlumit vibrace než maziva olejová. Kromě toho jejich vedlejším účinkem, když žádoucím, tlumení rázů vibrací. Časové průběhy oteplování změny vibrací místě MB2 Z grafu patrno, rostoucí teplotou vibrace přímo úměrně zvyšují při dosažení teploty 50,5°C stroj je prohřátý vibrace klesají titulu vymezení vůlí ložiscích magnetickém obvodu elektromotoru. 4. Toto závisí zejména druhu mazání maziva (olejové mazání brodivé rozstřikovací, olejovou mlhou, oběhové mazání, mazání plastickým mazivem, podobně). Smykové třecí síly mezi jednotlivými částmi ložisek jsou dány vlastnostmi jejich tře- cích ploch (koeficientem smykového tření) kolmou zatěžující složkou síly podle vztahu: FT =f∙FL Teplo vzniklé smykovým třením pak dáno prací ložiska po- třebného překonání všech třecích sil: Q=W=WK +WT +WO +WM kde WK je práce potřebná rozběhu stroje WT = FTS je práce potřebná překonání třecích složek lo- žisku (prokluzování jednotlivých valivých elementů, tření lo- žiskové kleci) WO je práce spotřebovaná překonání valivého odporu WM je práce potřebná překonání odporu maziva (závisí na jeho hustotě, viskozitě, dávkování čistotě) Výsledná práce pak vyvolá ložiskovém systému hmot- nosti měrné tepelné kapacitě oteplení podle vztahu: Mazání ložisek Funkce mazání ložiscích několik hlavních úkolů, to zmenšit tření opotřebení, odvod tepla případně nečistot a zabránění koroze.  Obr. Je tedy zřejmé, způsob mazání ložisek výrazný vliv přenos vibrací rotujících částí nerotující části na to, jakou teplotu naměříme povrchu. 𝐹𝐹𝑇𝑇 𝐹𝐹𝐿𝐿 Teplo vzniklé smykovým třením pak dáno prací ložiska potřebného překonání všech třecích sil: 𝑄𝑄 𝑊𝑊𝐾𝐾 𝑊𝑊𝑇𝑇 𝑊𝑊𝑂𝑂 𝑊𝑊𝑀𝑀 kde práce potřebná rozběhu stroje WT FTs práce potřebná překonání třecích složek ložisku (prokluzování jednotlivých valivých elementů, tření ložiskové kleci) WO práce spotřebovaná překonání valivého odporu WM práce potřebná překonání odporu maziva (závisí jeho hustotě, viskozitě, dávkování čistotě) Výsledná práce pak vyvolá ložiskovém systému hmotnosti měrné tepelné kapacitě oteplení ΔT podle vztahu: ∆𝑇𝑇 = 𝑊𝑊 𝑚𝑚 c Mazání ložisek Funkce mazání ložiscích několik hlavních úkolů, zmenšit tření opotřebení, odvod tepla případně nečistot zabránění koroze.  Obr.s-1] Čas [hod] Časové průběhy oteplování změny vibrací místě MB2 Teplota bodě MB2 Vibrace bodě MB2H Vibrace bodě MB2V Obr. ZÁVĚR ZHODNOCENÍ Měřením následnou analýzou teplot vibrací ložiskovém domku bylo zjištěno, narůstající teplotou rostou vibrace prohřátí stroje následně klesají. tedy zřejmé, že způsob mazání ložisek výrazný vliv přenos vibra- cí rotujících částí nerotující části to, jakou teplotu naměříme povrchu. Graf závislosti celkové energie kmitání amplitudě vibrací Obr. Pro překonání těchto sil nutné vykonat práci, která následně mění teplo. Časové průběhy oteplování změny vibrací místě MB2.s-1] Čas [hod] Časové průběhy oteplování změny vibrací místě MB2 Teplota bodě MB2 Vibrace bodě MB2H Vibrace bodě MB2V . Smykové třecí síly mezi jednotlivými částmi ložisek jsou dány ostmi jejich třecích ploch (koeficientem smykového tření) kolmou zatěžující složkou síly podle vztahu:  Obr. Kupříkladu plastická maziva mají větší schopnost utlumit vibrace než maziva olejová. Je tedy zřejmé, způsob mazání ložisek výrazný vliv přenos vibrací rotujících částí nerotující části na to, jakou teplotu naměříme povrchu. Toto závisí zejména druhu mazání a maziva (olejové mazání brodivé rozstřikovací, olejovou ml- hou, oběhové mazání, mazání plastickým mazivem, podob- ně). Pro překonání těchto sil nutné vykonat práci, která následně mění teplo. Zatím vibrace ustáleném tepelném stavu klesají. 5. ZÁVĚR ZHODNOCENÍ Měřením následnou analýzou teplot vibrací ložiskovém domku bylo zjištěno, narůstající teplotou rostou vibrace prohřátí stroje následně klesají. Kromě toho jejich vedlejším účinkem, i když žádoucím, tlumení rázů vibrací. 5. Časový průběh oteplování změny vibrací MB2.  Obr. Z grafu patrno, rostoucí teplotou vibrace přímo úměrně zvyšují při dosažení teploty 50,5 stroj prohřátý a vibrace klesají titulu vymezení vůlí ložiscích magne- tickém obvodu elektromotoru. oběhové olejové mazání zpro- středkovává větší odvod tepla než mazání brodivé. 5), teplota čase roste následně se ustaluje.Vznikají při něm třecí síly, které pů- sobí proti vzájemnému jejich pohybu. Schéma měřících bodů 0 1 2 3 4 5 6 7 44 45 46 47 48 49 50 51 7:40 8:52 10:04 Teplota[°C] Vibrace[mm. Časový průběh oteplování změny vibrací MB2 Na grafu vidět, teplota čase roste následně ustaluje. oběhové olejové mazání zprostředkovává větší odvod tepla než mazání brodivé. dle ČSN ISO 10816-3 v ložiscích rotačních strojů je jev, který vzniká mezi dvěma pohybujícími plochami