EVP elektrotechnika v praxi 2013/5-6

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Jindřich Babarík BAEL Autor: BAEL

Strana 65 z 100

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Graf závislosti celkové energie kmitání amplitudě vibrací Obr. Oproti tomu teplo způsobené dynamickými účinky dobrého ložiska je menší, neboť vyskytují nižších frekvencích. Pokud budeme chápat ložisko jako součást, kde platí určitá energetická bilance, pro provozní stav ložiska, tj. Graf závislosti celkové energie kmitání amplitudě vibrací. Obr. Popis kmitavého po Při kmitavém pohybu vzniká kinetická energie pot jejich výslednou složku vyjádřit tvaru: 𝐸𝐸 𝐸𝐸𝑘𝑘 𝐸𝐸𝑃𝑃 = 1 2 ∙ 𝜔𝜔2 ∙ 𝐴𝐴2 Energie kmitavého pohybu tedy závislá hmotnos kvadrátu amplitudy kmitavého pohybu A.EvP 63 Například elektromotorů přenášena většina vibračních složek rotačních částí elektromotoru stator. Graf závislosti celkové energie kmitání otáčkách rotující dle ČSN ISO Tření ložiscích rotačních strojů Tření jev, který vzniká mezi dvěma pohybujícími pl vzájemnému jejich pohybu. Při postupně rozvíjejí- cích vadách ložiscích dochází po- stupnému zvyšování obou těchto složek a vzniká tak nadměrné oteplení. Tření ložiscích rotačních strojů Tření jev, který vzniká mezi dvěma  Obr. Největší podíl vzniku tepla mají třecí účinky, čili účinky vyskytující se vysokofrekvenčním spektru jako je špatné mazání, opotřebení valivých ploch ložiska, případně znečištěné mazivo. Graf závislosti celkové energie kmitání amplitudě vibrací Obr. 3. ▷ Obr. Graf závislosti celkové energ Obr. Pro harmonický průběh jejich výslednou složku vyjádřit tvaru: 𝐸𝐸 𝐸𝐸𝑘𝑘 𝐸𝐸𝑃𝑃 = 1 2 ∙ 𝜔𝜔2 ∙ 𝐴𝐴2 Energie kmitavého pohybu tedy závislá hmotnosti kmitající části kvadrátu úhlové frekve kvadrátu amplitudy kmitavého pohybu A.  Obr. VZNIK VIBRACÍ A TŘENÍ, MAZÁNÍ Vibrace rotačních strojů Vibrace jsou kmitavými pohyby po- vrchů těles. Pro harmonický průběh můžeme jejich výslednou složku vyjádřit tvaru: Energie kmitavého pohybu tedy závislá hmotnosti kmitající části m, kvadrátu úhlové frekvence kvadrátu amplitudy kmitavého pohybu A. Obr. Každý kmitavý pohyb je možné charakterizovat třemi veličinami, a amplitudou periodou respek- tive frekvencí případně úhlovou frek- vencí fází Tyto tři parametry plně charakterizují kmitavý pohyb. Pro harmonický průběh m jejich výslednou složku vyjádřit tvaru: 𝐸𝐸 𝐸𝐸𝑘𝑘 𝐸𝐸𝑃𝑃 = 1 2 ∙ 𝜔𝜔2 ∙ 𝐴𝐴2 Energie kmitavého pohybu tedy závislá hmotnosti kmitající části kvadrátu úhlové frekvenc kvadrátu amplitudy kmitavého pohybu A. Pro překonání těchto sil je V ložiscích zpravidla setkáme klidovým třením, smy s hydrostatickým hydrodynamickým třením. Smykové vlastnostmi jejich třecích ploch (koeficientem smykového ▷ . Teplotní ohřev, který souvisí pouze vibracemi, dán složkou QT , kde vznikají vibrace vyš- ších spektrálních oblastech složkou QD , kde naopak teplo způsobováno nízkofrekvenčními dynamickými ději v ložisku. Popis kmitavého pohybu hmotného bodu Při kmitavém pohybu vzniká kinetická energie potenciální energie EP. Pro energetickou tepelnou bilanci ložiska platí, provozní teplota ložiska je dána rozdílem tepla vzniklého ložis- ku tepla, které ložisko přijímá svého bezprostředního okolního prostředí. Patří tam především vliv maziva a mazání, provozního zatížení, míry opotřebení, vliv okolního prostředí, vliv vnitřního prostředí stroje, vliv statického a dynamického zatížení. Popis kmitavého pohybu hmotného bodu Při kmitavém pohybu vzniká kinetická energie potenciální energie EP. Při kmitavém pohybu vzniká kinetic- ká energie EK a potenciální energie EP . Graf závislosti celkové energie kmitání otáčkách rotujících hmot pro jednotlivá pásma vibrací stroje tříd dle ČSN ISO 10816-3 Tření ložiscích rotačních strojů Obr. Pro teplo vyzařované povrchu lo- žiskového štítu tedy můžeme sestavit energetickou bilanci tvaru: Qp =QT +QD +QS +QE -QV -QO -QM kde QP je teplo povrchu ložiskového štítu QT je teplo vzniklé třecími procesy QD je teplo vzniklé dynamickými účinky v ložisku QE je teplo přijaté ložiskem ostatních částí elektromotoru QS je teplo vzniklé statickými účinky v ložisku QV je teplo ztracené vedením QO je teplo odebrané okolím QM je teplo odebrané mazivem Z tohoto vztahu plyne, jak náročné je posoudit jaké množství tepla způso- beno právě vibracemi přenášenými do ložisek, pokud nejsou známy ostatní teplotní zdroje spády. Popis kmitavého pohybu hmotného bodu. toto ložisko tedy působí několik faktorů, jak ukazuje obrázek 1. Teplo vzniklé ložisku převážně dáno třecími procesy mezi valivými tělísky a kroužky ložiska, třením kovových částí ložiska mazivem také dynamickými účinky působícími ložiscích, čili vibra- cemi. pro ustálené hodnoty provozní teploty a provozních vibrací musí platit rovno- váha mezi celkovou energií vydanou lo- žiskem celkovou energií přijatou lo- žiska. Obr