Tato druhá sbírka Předpisů a normálií je výsledek práce ESČ za rok 1921 a 1922. Práce byly rozděleny komisím v Praze, v Brně a v Moravské Ostravě; výsledky byly uveřejňovány v Elektrotechnickém Obzoru. O došlých námětech uvažovaly komise znovu, a celek byl předložen valnému sjezdu v Moravské Ostravě, který zasedal vc dnech 23.—26. července 1921. Sjezd prodebatoval návrhy v jednotlivých sekcích, návrhy na mnohých místech opravil a poté skoro vesměs jednomyslně přijal. Opravené návrhy upravila redakční komise ESČ, potom je výbor ESC předložil ...
3.
III. Silnoproudá vedení nesm působiti
šivě státní železniční slaboproudá
vedení; jde-li vedení silnoproudé podél
dráhy, nutno před schválením návrhu před
ložití výpočet indukce podle výnosu ini
sterstva železnic dne 18. 21. Káble, křižující jiné již dříve položené
káble, usí býti nich vzdáleny nejm éně
0-5 hloubky usí býti oboustranně
chráněny nejm éně délce kanálem
buď betonovým, nebo zděným nebo pod.22.
1.
Této ochrany nepotřebují káble dříve
položené, je-li mezi křižujícím kábly
vzdálenost hloubky větší než m. Vzdálenost podzem ních káblů sou
částí staveb vrchního vedení silný a
slabý proud určena jest odstavcem od
dílu II.272/IV (viz přílohj? B). navrhování elektrovodních sítí bu
diž, pokud možno, vyvarováno rovnoběžné
mu vedení zařízením dráhy. Souběžná vedení. Nejmenší přípustná vzdále
nost jest výška sloupu.
A.
Jinak nutno stožáry tak zakotviti nebo
podepříti (dvojsloup, kotva, vzpěra, A-sloup),
aby byly vyloučeny veškeré poruchy pro
vozu železničního, kdyby stožáry zlo
340
. Stožáry vrchního vedení silnoproudého
m usí býti tak daleko zařízení drážních,
aby nem ohly padnouti průjezdného pro
filu železničního nebo železniční vedení
slaboproudá. . července 1921
čís.
23.
2
