Energie ze všech stran

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

JAK SKLADOVAT ENERGII ENERGIE A JEJÍ PŘEMĚNY BYDLENÍ A ENERGIE ENERGIE A POČASÍ ELEKTRICKÁ DOPRAVA TRH SELEKTŘINOU SUPER NOVINKY

Autor: ČEZ

Strana 29 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
rostoucí tep­ lotou klesá. absolutní nula) nebyla pozemských podmínkách zatím do­ sažena. Zemský povrch tak přímo ovlivňuje tzv. Teplotou vzduchu meteorologii rozumí teplota výšce nad povrchem země mě­ řená meteorologické budce přesností najed­ nu desetinu stupně. meteorologické praxi teplota udává ve stupních Celsia. Hus­ tota vzduchu roste zvyšováním tlaku snižo­ váním teploty. 27 . Při stejném tlaku hustota vzduchu nepří­ mo úměrná teplotě vzduchu, tzn. Pokud se teplo přenášelo pouze molekulárním vedením, dosáhne polední zvýšení výše asi prvního poschodí večeru.nr3. Vyjadřuje se obvykle kg. Odevzdávání tepla zemským po­ vrchem okolí nazývá vyzařování. Pro zajímavost můžeme uvést, nejvyš- ší denní teplota území dnešní České repub­ liky byla naměřena 27. Fahrenheitova stupnice bod tání při +32 bod varu 212 °F. mnoha různými způsoby molekulárním ve­ dením, zářením, výparem kondenzací vý­ měnou. Průchod slunečního záření zemským ovzduším. Přenos tepla mezi zem­ ským povrchem atmosférou uskutečňuje Slunečnízářeníje složeno elektromagnetických vln různých délek. Hustota vzduchu při teplotě 0 tlaku 013, hPa 1,293 kg. Vztah mezi oběma stupnicemi není úplně jednoduchý: °C 5/9 32) nebo 32) V teoretické fyzice meteorologii použí­ vá absolutní teplota udávaná stupních Kel- vina [K].100% 4 % Povrch Země odevzdává teplo ovzduší i noci.) -42,2 °C. Základní­ mi příčinami sezónních geografických změn povětrnostních podmínek jsou denní rotace Země kolem vlastní osy, pohyb Země kolem Slunce, naklonění zemské osy nestejné ohří­ vání zemského povrchu. S výškou hustota vzduchu zmenšuje. stejných podmínekje hus­ tota vlhkého vzduchu vždy menší než hustota suchého vzduchu. Velikostí jeden stupeň podle Celsia rovná jednomu stupni podle Kelvina.nr3. Teploměr musí být instalován tak, aby nebyl vystaven přímému slunečnímu záření aby byl chráněn proti vlh­ kosti, nejlépe meteorologické budce. této stupnici bod tání 273,15 K a bod varu 373,15 (tzv. 1929 Litvínovicích Českých Budějovic (391 m. Výpar odnímá teplo zemskému povrchu, při kondenzaci latentní (skryté) teplo zno­ vu uvolňuje přispívá ohřevu vzduchových vrstev. Měření teploty vzduchu se na meteorologických stanicích provádí stanič­ ními rtuťovými teploměry. Teplota vzduchu Teplo forma energie, teplota mírou tep­ la. Nejnižší 11.2. Vlhký vzduch při stejném tlaku teplotě menší hustotu než vzduch suchý. Tepelná vodivost atmosféry menší než půdy, ale vzhledem výrazně menší hustotě vzduchu prakticky vodivější. studeném vzduchu tlak s výškou klesá rychleji než teplém vzduchu. Vzhledem existenci vý­ měny, způsobené mechanickou termickou turbulencí, však existuje denní chod teploty i výšce 1000 nad povrchem Země. Jelikož tomto případě chybí přímé sluneční záření, výsledkem pokles teploty povrchu Země následně také přilehlých vrs­ tev vzduchu. Nejspodnější vrstvy vzduchu, které jsou pod tlakem celé tloušťky atmosféry, mají největší hustotu. Proto troposféře všeobecně v zimě větší hustota vzduchu než létě. Naopak teploměr mokrou nebo vlhkou kuličkou uka­ zuje nižší teplotu důsledku odnímání tepla při vypařování. případě, kdy zemském povrchu usazuje rosa nebo jinovatka, uvolňuje latentní teplo kondenzace nebo sublimace. mezní vrstvu atmosféry. Hustota vzduchu Hustota vzduchuje podíl hmotnosti vzduchu a objemu, který vzduch zaujímá. USA) stále ještě používají stupně Fahrenheita, což vede mnohdy nedo­ rozumění, které velmi nepříjemné zvláště v letecké službě.) +40,2 °C. Oslu- něný teploměr ukazuje teplotu teploměru, tedy mnohem vyšší než teplota vzduchu. Distribuce slunečního záření dopadajícího Zemi. Tepelná energie vyzařovaná Sluncem ne­ přímo hlavní hybnou silou pro všechny jevy, které zemské atmosféře probíhají. Celsiova stupnice bod tání při bod varu při 100 °C. Jen některých anglosaských zemích (např. 1983 Praze-Uhří- něvsi (277 m. meteorologických stanicích se běžně měří maximální minimální denní teplota vzduchu přízemní minimum (ve výš­ ce nad zemí)