Výpar odnímá teplo zemskému povrchu,
při kondenzaci latentní (skryté) teplo zno
vu uvolňuje přispívá ohřevu vzduchových
vrstev. Vyjadřuje se
obvykle kg. Přenos tepla mezi zem
ským povrchem atmosférou uskutečňuje
Slunečnízářeníje složeno elektromagnetických
vln různých délek.
Při stejném tlaku hustota vzduchu nepří
mo úměrná teplotě vzduchu, tzn. Teploměr musí být
instalován tak, aby nebyl vystaven přímému
slunečnímu záření aby byl chráněn proti vlh
kosti, nejlépe meteorologické budce. Vlhký
vzduch při stejném tlaku teplotě menší
hustotu než vzduch suchý. Jen některých anglosaských
zemích (např. USA) stále ještě používají
stupně Fahrenheita, což vede mnohdy nedo
rozumění, které velmi nepříjemné zvláště
v letecké službě. Vztah mezi
oběma stupnicemi není úplně jednoduchý:
°C 5/9 32) nebo 32)
V teoretické fyzice meteorologii použí
vá absolutní teplota udávaná stupních Kel-
vina [K].
Zemský povrch tak přímo ovlivňuje tzv.) -42,2 °C. Nejspodnější vrstvy vzduchu,
které jsou pod tlakem celé tloušťky atmosféry,
mají největší hustotu. Vzhledem existenci vý
měny, způsobené mechanickou termickou
turbulencí, však existuje denní chod teploty
i výšce 1000 nad povrchem Země. Měření teploty vzduchu se
na meteorologických stanicích provádí stanič
ními rtuťovými teploměry. stejných podmínekje hus
tota vlhkého vzduchu vždy menší než hustota
suchého vzduchu.
Teplotou vzduchu meteorologii rozumí
teplota výšce nad povrchem země mě
řená meteorologické budce přesností najed
nu desetinu stupně.
Distribuce slunečního záření dopadajícího Zemi. meteorologických stanicích
se běžně měří maximální minimální denní
teplota vzduchu přízemní minimum (ve výš
ce nad zemí) .
Hustota vzduchu
Hustota vzduchuje podíl hmotnosti vzduchu
a objemu, který vzduch zaujímá.
Teplota vzduchu
Teplo forma energie, teplota mírou tep
la. rostoucí tep
lotou klesá.
mnoha různými způsoby molekulárním ve
dením, zářením, výparem kondenzací vý
měnou. Proto troposféře všeobecně
v zimě větší hustota vzduchu než létě.nr3. Nejnižší 11.) +40,2 °C. absolutní nula)
nebyla pozemských podmínkách zatím do
sažena. Oslu-
něný teploměr ukazuje teplotu teploměru, tedy
mnohem vyšší než teplota vzduchu. Velikostí jeden stupeň podle Celsia
rovná jednomu stupni podle Kelvina. meteorologické praxi teplota udává ve
stupních Celsia.
mezní vrstvu atmosféry. případě, kdy zemském povrchu
usazuje rosa nebo jinovatka, uvolňuje latentní
teplo kondenzace nebo sublimace. 1983 Praze-Uhří-
něvsi (277 m.
Pro zajímavost můžeme uvést, nejvyš-
ší denní teplota území dnešní České repub
liky byla naměřena 27. Naopak
teploměr mokrou nebo vlhkou kuličkou uka
zuje nižší teplotu důsledku odnímání tepla
při vypařování. této stupnici bod tání 273,15 K
a bod varu 373,15 (tzv.100%
4 %
Povrch Země odevzdává teplo ovzduší
i noci. Jelikož tomto případě chybí přímé
sluneční záření, výsledkem pokles teploty
povrchu Země následně také přilehlých vrs
tev vzduchu.
Průchod slunečního záření zemským ovzduším.
S výškou hustota vzduchu zmenšuje. Hus
tota vzduchu roste zvyšováním tlaku snižo
váním teploty.
Tepelná energie vyzařovaná Sluncem ne
přímo hlavní hybnou silou pro všechny jevy,
které zemské atmosféře probíhají. Fahrenheitova stupnice bod
tání při +32 bod varu 212 °F.2. Pokud se
teplo přenášelo pouze molekulárním vedením,
dosáhne polední zvýšení výše asi prvního
poschodí večeru.nr3.
27
.
1929 Litvínovicích Českých Budějovic
(391 m.
Celsiova stupnice bod tání při bod
varu při 100 °C. Hustota vzduchu při teplotě
0 tlaku 013, hPa 1,293 kg. Základní
mi příčinami sezónních geografických změn
povětrnostních podmínek jsou denní rotace
Země kolem vlastní osy, pohyb Země kolem
Slunce, naklonění zemské osy nestejné ohří
vání zemského povrchu. studeném vzduchu tlak
s výškou klesá rychleji než teplém vzduchu.
Tepelná vodivost atmosféry menší než
půdy, ale vzhledem výrazně menší hustotě
vzduchu prakticky vodivější. Odevzdávání tepla zemským po
vrchem okolí nazývá vyzařování
