této stupnici bod tání 273,15 K
a bod varu 373,15 (tzv.
Průchod slunečního záření zemským ovzduším.
mezní vrstvu atmosféry. Jelikož tomto případě chybí přímé
sluneční záření, výsledkem pokles teploty
povrchu Země následně také přilehlých vrs
tev vzduchu. Jen některých anglosaských
zemích (např. Nejnižší 11.) +40,2 °C. Vlhký
vzduch při stejném tlaku teplotě menší
hustotu než vzduch suchý. studeném vzduchu tlak
s výškou klesá rychleji než teplém vzduchu.
Distribuce slunečního záření dopadajícího Zemi. rostoucí tep
lotou klesá.nr3. Vztah mezi
oběma stupnicemi není úplně jednoduchý:
°C 5/9 32) nebo 32)
V teoretické fyzice meteorologii použí
vá absolutní teplota udávaná stupních Kel-
vina [K]. absolutní nula)
nebyla pozemských podmínkách zatím do
sažena. Měření teploty vzduchu se
na meteorologických stanicích provádí stanič
ními rtuťovými teploměry.
Výpar odnímá teplo zemskému povrchu,
při kondenzaci latentní (skryté) teplo zno
vu uvolňuje přispívá ohřevu vzduchových
vrstev.
Celsiova stupnice bod tání při bod
varu při 100 °C.
S výškou hustota vzduchu zmenšuje.) -42,2 °C.
Hustota vzduchu
Hustota vzduchuje podíl hmotnosti vzduchu
a objemu, který vzduch zaujímá.100%
4 %
Povrch Země odevzdává teplo ovzduší
i noci. meteorologických stanicích
se běžně měří maximální minimální denní
teplota vzduchu přízemní minimum (ve výš
ce nad zemí) . Vyjadřuje se
obvykle kg. Proto troposféře všeobecně
v zimě větší hustota vzduchu než létě. Základní
mi příčinami sezónních geografických změn
povětrnostních podmínek jsou denní rotace
Země kolem vlastní osy, pohyb Země kolem
Slunce, naklonění zemské osy nestejné ohří
vání zemského povrchu. Fahrenheitova stupnice bod
tání při +32 bod varu 212 °F. Přenos tepla mezi zem
ským povrchem atmosférou uskutečňuje
Slunečnízářeníje složeno elektromagnetických
vln různých délek.
Při stejném tlaku hustota vzduchu nepří
mo úměrná teplotě vzduchu, tzn.
Tepelná energie vyzařovaná Sluncem ne
přímo hlavní hybnou silou pro všechny jevy,
které zemské atmosféře probíhají. Velikostí jeden stupeň podle Celsia
rovná jednomu stupni podle Kelvina. případě, kdy zemském povrchu
usazuje rosa nebo jinovatka, uvolňuje latentní
teplo kondenzace nebo sublimace. Oslu-
něný teploměr ukazuje teplotu teploměru, tedy
mnohem vyšší než teplota vzduchu.
Zemský povrch tak přímo ovlivňuje tzv.
Teplota vzduchu
Teplo forma energie, teplota mírou tep
la. meteorologické praxi teplota udává ve
stupních Celsia. Pokud se
teplo přenášelo pouze molekulárním vedením,
dosáhne polední zvýšení výše asi prvního
poschodí večeru. 1983 Praze-Uhří-
něvsi (277 m. USA) stále ještě používají
stupně Fahrenheita, což vede mnohdy nedo
rozumění, které velmi nepříjemné zvláště
v letecké službě.
mnoha různými způsoby molekulárním ve
dením, zářením, výparem kondenzací vý
měnou. Vzhledem existenci vý
měny, způsobené mechanickou termickou
turbulencí, však existuje denní chod teploty
i výšce 1000 nad povrchem Země.
27
. stejných podmínekje hus
tota vlhkého vzduchu vždy menší než hustota
suchého vzduchu. Teploměr musí být
instalován tak, aby nebyl vystaven přímému
slunečnímu záření aby byl chráněn proti vlh
kosti, nejlépe meteorologické budce. Odevzdávání tepla zemským po
vrchem okolí nazývá vyzařování.
1929 Litvínovicích Českých Budějovic
(391 m. Hustota vzduchu při teplotě
0 tlaku 013, hPa 1,293 kg.2.
Pro zajímavost můžeme uvést, nejvyš-
ší denní teplota území dnešní České repub
liky byla naměřena 27. Naopak
teploměr mokrou nebo vlhkou kuličkou uka
zuje nižší teplotu důsledku odnímání tepla
při vypařování.
Teplotou vzduchu meteorologii rozumí
teplota výšce nad povrchem země mě
řená meteorologické budce přesností najed
nu desetinu stupně.
Tepelná vodivost atmosféry menší než
půdy, ale vzhledem výrazně menší hustotě
vzduchu prakticky vodivější. Hus
tota vzduchu roste zvyšováním tlaku snižo
váním teploty. Nejspodnější vrstvy vzduchu,
které jsou pod tlakem celé tloušťky atmosféry,
mají největší hustotu.nr3
