nr3. Odevzdávání tepla zemským po
vrchem okolí nazývá vyzařování.
Zemský povrch tak přímo ovlivňuje tzv. Měření teploty vzduchu se
na meteorologických stanicích provádí stanič
ními rtuťovými teploměry. Vztah mezi
oběma stupnicemi není úplně jednoduchý:
°C 5/9 32) nebo 32)
V teoretické fyzice meteorologii použí
vá absolutní teplota udávaná stupních Kel-
vina [K].
Při stejném tlaku hustota vzduchu nepří
mo úměrná teplotě vzduchu, tzn. USA) stále ještě používají
stupně Fahrenheita, což vede mnohdy nedo
rozumění, které velmi nepříjemné zvláště
v letecké službě. Nejnižší 11.
mezní vrstvu atmosféry. Vlhký
vzduch při stejném tlaku teplotě menší
hustotu než vzduch suchý.
Hustota vzduchu
Hustota vzduchuje podíl hmotnosti vzduchu
a objemu, který vzduch zaujímá.) +40,2 °C. 1983 Praze-Uhří-
něvsi (277 m. absolutní nula)
nebyla pozemských podmínkách zatím do
sažena. Oslu-
něný teploměr ukazuje teplotu teploměru, tedy
mnohem vyšší než teplota vzduchu.
Teplota vzduchu
Teplo forma energie, teplota mírou tep
la. případě, kdy zemském povrchu
usazuje rosa nebo jinovatka, uvolňuje latentní
teplo kondenzace nebo sublimace. Proto troposféře všeobecně
v zimě větší hustota vzduchu než létě.
Teplotou vzduchu meteorologii rozumí
teplota výšce nad povrchem země mě
řená meteorologické budce přesností najed
nu desetinu stupně.
S výškou hustota vzduchu zmenšuje.
Celsiova stupnice bod tání při bod
varu při 100 °C. Hus
tota vzduchu roste zvyšováním tlaku snižo
váním teploty. Vzhledem existenci vý
měny, způsobené mechanickou termickou
turbulencí, však existuje denní chod teploty
i výšce 1000 nad povrchem Země. Fahrenheitova stupnice bod
tání při +32 bod varu 212 °F. Hustota vzduchu při teplotě
0 tlaku 013, hPa 1,293 kg.2.
Distribuce slunečního záření dopadajícího Zemi. Základní
mi příčinami sezónních geografických změn
povětrnostních podmínek jsou denní rotace
Země kolem vlastní osy, pohyb Země kolem
Slunce, naklonění zemské osy nestejné ohří
vání zemského povrchu.nr3. této stupnici bod tání 273,15 K
a bod varu 373,15 (tzv. Vyjadřuje se
obvykle kg.100%
4 %
Povrch Země odevzdává teplo ovzduší
i noci. Nejspodnější vrstvy vzduchu,
které jsou pod tlakem celé tloušťky atmosféry,
mají největší hustotu.
1929 Litvínovicích Českých Budějovic
(391 m. rostoucí tep
lotou klesá. Naopak
teploměr mokrou nebo vlhkou kuličkou uka
zuje nižší teplotu důsledku odnímání tepla
při vypařování. studeném vzduchu tlak
s výškou klesá rychleji než teplém vzduchu. Teploměr musí být
instalován tak, aby nebyl vystaven přímému
slunečnímu záření aby byl chráněn proti vlh
kosti, nejlépe meteorologické budce.
Pro zajímavost můžeme uvést, nejvyš-
ší denní teplota území dnešní České repub
liky byla naměřena 27.
Výpar odnímá teplo zemskému povrchu,
při kondenzaci latentní (skryté) teplo zno
vu uvolňuje přispívá ohřevu vzduchových
vrstev.
27
.
mnoha různými způsoby molekulárním ve
dením, zářením, výparem kondenzací vý
měnou. stejných podmínekje hus
tota vlhkého vzduchu vždy menší než hustota
suchého vzduchu. Pokud se
teplo přenášelo pouze molekulárním vedením,
dosáhne polední zvýšení výše asi prvního
poschodí večeru. Velikostí jeden stupeň podle Celsia
rovná jednomu stupni podle Kelvina.
Průchod slunečního záření zemským ovzduším. meteorologické praxi teplota udává ve
stupních Celsia.) -42,2 °C.
Tepelná energie vyzařovaná Sluncem ne
přímo hlavní hybnou silou pro všechny jevy,
které zemské atmosféře probíhají. meteorologických stanicích
se běžně měří maximální minimální denní
teplota vzduchu přízemní minimum (ve výš
ce nad zemí) . Jelikož tomto případě chybí přímé
sluneční záření, výsledkem pokles teploty
povrchu Země následně také přilehlých vrs
tev vzduchu. Jen některých anglosaských
zemích (např. Přenos tepla mezi zem
ským povrchem atmosférou uskutečňuje
Slunečnízářeníje složeno elektromagnetických
vln různých délek.
Tepelná vodivost atmosféry menší než
půdy, ale vzhledem výrazně menší hustotě
vzduchu prakticky vodivější
