rostoucí tep
lotou klesá. absolutní nula)
nebyla pozemských podmínkách zatím do
sažena.
Zemský povrch tak přímo ovlivňuje tzv.
Teplotou vzduchu meteorologii rozumí
teplota výšce nad povrchem země mě
řená meteorologické budce přesností najed
nu desetinu stupně. meteorologické praxi teplota udává ve
stupních Celsia. Hus
tota vzduchu roste zvyšováním tlaku snižo
váním teploty.
27
.
Při stejném tlaku hustota vzduchu nepří
mo úměrná teplotě vzduchu, tzn. Pokud se
teplo přenášelo pouze molekulárním vedením,
dosáhne polední zvýšení výše asi prvního
poschodí večeru.nr3. Vyjadřuje se
obvykle kg. Odevzdávání tepla zemským po
vrchem okolí nazývá vyzařování.
Pro zajímavost můžeme uvést, nejvyš-
ší denní teplota území dnešní České repub
liky byla naměřena 27. Fahrenheitova stupnice bod
tání při +32 bod varu 212 °F.
mnoha různými způsoby molekulárním ve
dením, zářením, výparem kondenzací vý
měnou.
Průchod slunečního záření zemským ovzduším. Přenos tepla mezi zem
ským povrchem atmosférou uskutečňuje
Slunečnízářeníje složeno elektromagnetických
vln různých délek. Hustota vzduchu při teplotě
0 tlaku 013, hPa 1,293 kg. Vztah mezi
oběma stupnicemi není úplně jednoduchý:
°C 5/9 32) nebo 32)
V teoretické fyzice meteorologii použí
vá absolutní teplota udávaná stupních Kel-
vina [K].100%
4 %
Povrch Země odevzdává teplo ovzduší
i noci.) -42,2 °C. Základní
mi příčinami sezónních geografických změn
povětrnostních podmínek jsou denní rotace
Země kolem vlastní osy, pohyb Země kolem
Slunce, naklonění zemské osy nestejné ohří
vání zemského povrchu.
S výškou hustota vzduchu zmenšuje. stejných podmínekje hus
tota vlhkého vzduchu vždy menší než hustota
suchého vzduchu. Velikostí jeden stupeň podle Celsia
rovná jednomu stupni podle Kelvina.nr3. Teploměr musí být
instalován tak, aby nebyl vystaven přímému
slunečnímu záření aby byl chráněn proti vlh
kosti, nejlépe meteorologické budce. této stupnici bod tání 273,15 K
a bod varu 373,15 (tzv.
1929 Litvínovicích Českých Budějovic
(391 m.
Výpar odnímá teplo zemskému povrchu,
při kondenzaci latentní (skryté) teplo zno
vu uvolňuje přispívá ohřevu vzduchových
vrstev. Měření teploty vzduchu se
na meteorologických stanicích provádí stanič
ními rtuťovými teploměry.
Teplota vzduchu
Teplo forma energie, teplota mírou tep
la. Nejnižší 11.2. Vlhký
vzduch při stejném tlaku teplotě menší
hustotu než vzduch suchý.
Tepelná vodivost atmosféry menší než
půdy, ale vzhledem výrazně menší hustotě
vzduchu prakticky vodivější. studeném vzduchu tlak
s výškou klesá rychleji než teplém vzduchu. Vzhledem existenci vý
měny, způsobené mechanickou termickou
turbulencí, však existuje denní chod teploty
i výšce 1000 nad povrchem Země. Jelikož tomto případě chybí přímé
sluneční záření, výsledkem pokles teploty
povrchu Země následně také přilehlých vrs
tev vzduchu. Nejspodnější vrstvy vzduchu,
které jsou pod tlakem celé tloušťky atmosféry,
mají největší hustotu. Proto troposféře všeobecně
v zimě větší hustota vzduchu než létě. Naopak
teploměr mokrou nebo vlhkou kuličkou uka
zuje nižší teplotu důsledku odnímání tepla
při vypařování. případě, kdy zemském povrchu
usazuje rosa nebo jinovatka, uvolňuje latentní
teplo kondenzace nebo sublimace.
mezní vrstvu atmosféry.
Hustota vzduchu
Hustota vzduchuje podíl hmotnosti vzduchu
a objemu, který vzduch zaujímá. USA) stále ještě používají
stupně Fahrenheita, což vede mnohdy nedo
rozumění, které velmi nepříjemné zvláště
v letecké službě.) +40,2 °C. Oslu-
něný teploměr ukazuje teplotu teploměru, tedy
mnohem vyšší než teplota vzduchu.
Distribuce slunečního záření dopadajícího Zemi.
Tepelná energie vyzařovaná Sluncem ne
přímo hlavní hybnou silou pro všechny jevy,
které zemské atmosféře probíhají.
Celsiova stupnice bod tání při bod
varu při 100 °C. Jen některých anglosaských
zemích (např. 1983 Praze-Uhří-
něvsi (277 m. meteorologických stanicích
se běžně měří maximální minimální denní
teplota vzduchu přízemní minimum (ve výš
ce nad zemí)