Energie ze všech stran

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

JAK SKLADOVAT ENERGII ENERGIE A JEJÍ PŘEMĚNY BYDLENÍ A ENERGIE ENERGIE A POČASÍ ELEKTRICKÁ DOPRAVA TRH SELEKTŘINOU SUPER NOVINKY

Autor: ČEZ

Strana 28 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tyto základní parametry spolu vzájemně souvisí, definují stav kvalitu ovzdu­ ší, tím současně charakterizují zemskou atmosféru. suchou čistou atmosféru bývá považována atmosféra chemickým slo­ žením blízkosti zemského povrchu) uvede­ ným tabulce. Součet obou druhů dopadajícího záření globální záření. Energetika atmosféry, záření Celková energie atmosféry Země představuje ohromné číslo můžeme odhadnout na 12,21.1 1,5 volná atmosféra 1,5 8 tropopauza 15 stratosféra 50 ozonosféra 40 stratopauza 60 mezosféra 78 mezopauza 80 termosféra 800 termopauza 800 1000 exosféra více než 1000 homosféra Oaž 90 heterosféra více než 90 neurosféra 60 ionosféra 500 Plynný obal Země. Charakteristickým rysem zemské atmosféry je pokles tlaku vzduchu výškou. Sluneční záření, které dostává zem­ skému povrchu, ohřívá povrch Země něho se potom ohřívají spodní vrstvy atmosféry. Proto vyzařovaná energie z povrchu Země spadá dlouhovlnného záře­ ní. kratších časových in­ tervalech příjem energie různý jak časové­ ho, tak prostorového rozložení.1023J. Pro sledování fyzikálních chemických po­ chodů atmosféře jsou výchozími veličinami záření, tlak. Prakticky však horní hranici atmo­ sféry považuje výška, níž atmosféra ještě měřitelnou hustotu kde probíhají pozorova­ telné fyzikální jevy. Atmosféra Země tvořena směsí různých plynů vodní páry obsahuje také pevné a kapalné částice. teplota, hustota, vlhkost chemické složení vzduchu. (Čím těleso teplejší, tím více posunuje jeho záření kratším vlnovým délkám ultra­ fialové záření, chladnější tělesa vyzařují del­ ších vlnových délkách infračervené záření. Viditelné záření tvoří jeho zářivé energie asi infračer­ vené ultrafialové Celkové množ­ ství energie slunečního záření dopadající za 1 sekundu plochu kolmou sluneč­ ním paprskům horní hranici atmosféry se nazývá solární konstanta hodnotu okolo 1370 W. Část záření však atmosféře rozpty­ luje molekulách vzduchu, vodních ka­ pičkách, ledových krystalcích, částečkách prachu apod. Teplota povrchu Slunce velmi vysoká, asi 6100 Proto asi jeho energie spadá do pásma krátkovlnného záření. nazývá difúzni záření. odpovídá výšce 28 000 nad póly 000 nad rovní­ kem.bovala mezích více než +100 dne do asi -100 noci. Z celého množství dopadající sluneční ener­ gie odráží světového prostoru (38 odráží atmosféra, zemský povrch).m \ Záření, které přichází zemskému povrchu přímo Slunce které dopadá formě rov­ noběžných paprsků, nazývá přímé sluneční záření. Di­ fúzni záření vysílá nejen bezoblačná modrá obloha, ale také oblaka. Po­ vrch Země samozřejmě neskonale nižší tep­ lotu než Slunce. hlediska kosmonautiky za horní hranici považuje výška kolem 000 km, kde hustota prostředí přestává být rovna hus­ totě meziplanetárního prostoru kde začíná projevovat počátek brzdicího účinku atmosfé­ ry kosmické lodě letící meziplanetárního prostoru Zemi. výškou nad zemí hus­ tota vzduchu rychle klesá. <1000 km exosféra 500 km ionosféra atosféra 11 km troposféra vrstva ozonu 26 . Významná vodní pára, která soustředěna spodních km. Nad každým čtverečním centime­ trem zemského povrchu sloupec vzduchu o hmotnosti asi kg. plyn chemická značka objemová procenta iusík 78,1 cyslík 20,9 trgon 0,934 Dxid uhličitý 0,031 4 íeon 0,001 818 lelium 0,000 524 "netán 0,000 2 trypton 0,000 114 vodík 0,000 05 axid dusný 0,000 05 renon 0,000 008 7 oxid siřičitý 0,000 1 ozon 0,000 007 (léto) 0 0,000 002 (zima) oxid dusičitý NO, 0,000 002 ípavek NH, stopy sxid uhelnatý stopy ¡ód (páry) stopy Procentuální zastoupení většiny plynů do výšky 100 nemění. těm patří např. polární záře, jejíž horní hranice dosahuje výšky 1000 až 1200 km. ročním průměru příkon ener­ gie téměř konstantní. Slunce pů­ vodcem všech dějů atmosféře podstatně ovlivňuje život všech organismů Zemi.1018kg.) Název vrstvy nebo její části Přibližná výška nad zemským povrchem (km) troposféra Oaž 11 přízemní vrstva troposféry 0,1 vrstva tření 0. Celková hmotnost zemské atmosféry je 5,3. Přibližně hmot­ nosti vzduchu výšky km, do výšky 99,9 výšky km. Množství ozonu se mění závislosti výšce. Maximální množ­ ství výšce asi km. Nejintenzivnějším energetickým zdrojem naší planety sluneční záření. Výjimku tvoří oxid uhli­ čitý, jehož dne méně než noci nad souší je více než nad mořem. Vzduch ve spodních vrstvách stlačován tíhou vzduchu ležícího nad ním. Horní hranice celé atmosféry leží teoreticky tam, kde odstředivá síla zemské rotace rov­ ná zemské přitažlivosti. Ze zbylých energie absorbuje (pohltí) atmosféra zemský povrch %. Atmosféra Země podle různých hledisek dělí několika vrstev: a) podle průběhu teploty výškou rozeznává­ me troposféru, stratosféru, mezosféru, ter- mosféru exosféru b) podle chemického složení dělíme atmosfé­ ru homosféru heterosféru c) podle koncentrace atmosférických iontů na neurosféru ionosféru Rozložení jednotlivých hlavních vrstev at­ mosféry uvádí tabulka přehledně obrázek