Energie ze všech stran

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

JAK SKLADOVAT ENERGII ENERGIE A JEJÍ PŘEMĚNY BYDLENÍ A ENERGIE ENERGIE A POČASÍ ELEKTRICKÁ DOPRAVA TRH SELEKTŘINOU SUPER NOVINKY

Autor: ČEZ

Strana 28 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
teplota, hustota, vlhkost chemické složení vzduchu. Teplota povrchu Slunce velmi vysoká, asi 6100 Proto asi jeho energie spadá do pásma krátkovlnného záření. Nejintenzivnějším energetickým zdrojem naší planety sluneční záření. suchou čistou atmosféru bývá považována atmosféra chemickým slo­ žením blízkosti zemského povrchu) uvede­ ným tabulce. Část záření však atmosféře rozpty­ luje molekulách vzduchu, vodních ka­ pičkách, ledových krystalcích, částečkách prachu apod. plyn chemická značka objemová procenta iusík 78,1 cyslík 20,9 trgon 0,934 Dxid uhličitý 0,031 4 íeon 0,001 818 lelium 0,000 524 "netán 0,000 2 trypton 0,000 114 vodík 0,000 05 axid dusný 0,000 05 renon 0,000 008 7 oxid siřičitý 0,000 1 ozon 0,000 007 (léto) 0 0,000 002 (zima) oxid dusičitý NO, 0,000 002 ípavek NH, stopy sxid uhelnatý stopy ¡ód (páry) stopy Procentuální zastoupení většiny plynů do výšky 100 nemění. nazývá difúzni záření. Atmosféra Země tvořena směsí různých plynů vodní páry obsahuje také pevné a kapalné částice. Celková hmotnost zemské atmosféry je 5,3. Přibližně hmot­ nosti vzduchu výšky km, do výšky 99,9 výšky km.m \ Záření, které přichází zemskému povrchu přímo Slunce které dopadá formě rov­ noběžných paprsků, nazývá přímé sluneční záření. Charakteristickým rysem zemské atmosféry je pokles tlaku vzduchu výškou. Po­ vrch Země samozřejmě neskonale nižší tep­ lotu než Slunce. Ze zbylých energie absorbuje (pohltí) atmosféra zemský povrch %.bovala mezích více než +100 dne do asi -100 noci. Nad každým čtverečním centime­ trem zemského povrchu sloupec vzduchu o hmotnosti asi kg. <1000 km exosféra 500 km ionosféra atosféra 11 km troposféra vrstva ozonu 26 . Prakticky však horní hranici atmo­ sféry považuje výška, níž atmosféra ještě měřitelnou hustotu kde probíhají pozorova­ telné fyzikální jevy. Horní hranice celé atmosféry leží teoreticky tam, kde odstředivá síla zemské rotace rov­ ná zemské přitažlivosti.1018kg. Z celého množství dopadající sluneční ener­ gie odráží světového prostoru (38 odráží atmosféra, zemský povrch). Di­ fúzni záření vysílá nejen bezoblačná modrá obloha, ale také oblaka. kratších časových in­ tervalech příjem energie různý jak časové­ ho, tak prostorového rozložení. Slunce pů­ vodcem všech dějů atmosféře podstatně ovlivňuje život všech organismů Zemi. Maximální množ­ ství výšce asi km. Pro sledování fyzikálních chemických po­ chodů atmosféře jsou výchozími veličinami záření, tlak. Atmosféra Země podle různých hledisek dělí několika vrstev: a) podle průběhu teploty výškou rozeznává­ me troposféru, stratosféru, mezosféru, ter- mosféru exosféru b) podle chemického složení dělíme atmosfé­ ru homosféru heterosféru c) podle koncentrace atmosférických iontů na neurosféru ionosféru Rozložení jednotlivých hlavních vrstev at­ mosféry uvádí tabulka přehledně obrázek. Viditelné záření tvoří jeho zářivé energie asi infračer­ vené ultrafialové Celkové množ­ ství energie slunečního záření dopadající za 1 sekundu plochu kolmou sluneč­ ním paprskům horní hranici atmosféry se nazývá solární konstanta hodnotu okolo 1370 W. těm patří např. odpovídá výšce 28 000 nad póly 000 nad rovní­ kem.1 1,5 volná atmosféra 1,5 8 tropopauza 15 stratosféra 50 ozonosféra 40 stratopauza 60 mezosféra 78 mezopauza 80 termosféra 800 termopauza 800 1000 exosféra více než 1000 homosféra Oaž 90 heterosféra více než 90 neurosféra 60 ionosféra 500 Plynný obal Země. polární záře, jejíž horní hranice dosahuje výšky 1000 až 1200 km.1023J. Tyto základní parametry spolu vzájemně souvisí, definují stav kvalitu ovzdu­ ší, tím současně charakterizují zemskou atmosféru. hlediska kosmonautiky za horní hranici považuje výška kolem 000 km, kde hustota prostředí přestává být rovna hus­ totě meziplanetárního prostoru kde začíná projevovat počátek brzdicího účinku atmosfé­ ry kosmické lodě letící meziplanetárního prostoru Zemi. Množství ozonu se mění závislosti výšce. Výjimku tvoří oxid uhli­ čitý, jehož dne méně než noci nad souší je více než nad mořem. Sluneční záření, které dostává zem­ skému povrchu, ohřívá povrch Země něho se potom ohřívají spodní vrstvy atmosféry. (Čím těleso teplejší, tím více posunuje jeho záření kratším vlnovým délkám ultra­ fialové záření, chladnější tělesa vyzařují del­ ších vlnových délkách infračervené záření.) Název vrstvy nebo její části Přibližná výška nad zemským povrchem (km) troposféra Oaž 11 přízemní vrstva troposféry 0,1 vrstva tření 0. ročním průměru příkon ener­ gie téměř konstantní. Proto vyzařovaná energie z povrchu Země spadá dlouhovlnného záře­ ní. Vzduch ve spodních vrstvách stlačován tíhou vzduchu ležícího nad ním. Energetika atmosféry, záření Celková energie atmosféry Země představuje ohromné číslo můžeme odhadnout na 12,21. Významná vodní pára, která soustředěna spodních km. výškou nad zemí hus­ tota vzduchu rychle klesá. Součet obou druhů dopadajícího záření globální záření