Energie ze všech stran

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

JAK SKLADOVAT ENERGII ENERGIE A JEJÍ PŘEMĚNY BYDLENÍ A ENERGIE ENERGIE A POČASÍ ELEKTRICKÁ DOPRAVA TRH SELEKTŘINOU SUPER NOVINKY

Autor: ČEZ

Strana 28 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Sluneční záření, které dostává zem­ skému povrchu, ohřívá povrch Země něho se potom ohřívají spodní vrstvy atmosféry. hlediska kosmonautiky za horní hranici považuje výška kolem 000 km, kde hustota prostředí přestává být rovna hus­ totě meziplanetárního prostoru kde začíná projevovat počátek brzdicího účinku atmosfé­ ry kosmické lodě letící meziplanetárního prostoru Zemi. Teplota povrchu Slunce velmi vysoká, asi 6100 Proto asi jeho energie spadá do pásma krátkovlnného záření. Slunce pů­ vodcem všech dějů atmosféře podstatně ovlivňuje život všech organismů Zemi. <1000 km exosféra 500 km ionosféra atosféra 11 km troposféra vrstva ozonu 26 . Významná vodní pára, která soustředěna spodních km.1 1,5 volná atmosféra 1,5 8 tropopauza 15 stratosféra 50 ozonosféra 40 stratopauza 60 mezosféra 78 mezopauza 80 termosféra 800 termopauza 800 1000 exosféra více než 1000 homosféra Oaž 90 heterosféra více než 90 neurosféra 60 ionosféra 500 Plynný obal Země. teplota, hustota, vlhkost chemické složení vzduchu. ročním průměru příkon ener­ gie téměř konstantní. Z celého množství dopadající sluneční ener­ gie odráží světového prostoru (38 odráží atmosféra, zemský povrch). Charakteristickým rysem zemské atmosféry je pokles tlaku vzduchu výškou. Viditelné záření tvoří jeho zářivé energie asi infračer­ vené ultrafialové Celkové množ­ ství energie slunečního záření dopadající za 1 sekundu plochu kolmou sluneč­ ním paprskům horní hranici atmosféry se nazývá solární konstanta hodnotu okolo 1370 W. Horní hranice celé atmosféry leží teoreticky tam, kde odstředivá síla zemské rotace rov­ ná zemské přitažlivosti. Proto vyzařovaná energie z povrchu Země spadá dlouhovlnného záře­ ní. Di­ fúzni záření vysílá nejen bezoblačná modrá obloha, ale také oblaka. Maximální množ­ ství výšce asi km. Atmosféra Země podle různých hledisek dělí několika vrstev: a) podle průběhu teploty výškou rozeznává­ me troposféru, stratosféru, mezosféru, ter- mosféru exosféru b) podle chemického složení dělíme atmosfé­ ru homosféru heterosféru c) podle koncentrace atmosférických iontů na neurosféru ionosféru Rozložení jednotlivých hlavních vrstev at­ mosféry uvádí tabulka přehledně obrázek. Prakticky však horní hranici atmo­ sféry považuje výška, níž atmosféra ještě měřitelnou hustotu kde probíhají pozorova­ telné fyzikální jevy. odpovídá výšce 28 000 nad póly 000 nad rovní­ kem. Energetika atmosféry, záření Celková energie atmosféry Země představuje ohromné číslo můžeme odhadnout na 12,21.1023J. Po­ vrch Země samozřejmě neskonale nižší tep­ lotu než Slunce. Atmosféra Země tvořena směsí různých plynů vodní páry obsahuje také pevné a kapalné částice. kratších časových in­ tervalech příjem energie různý jak časové­ ho, tak prostorového rozložení. Množství ozonu se mění závislosti výšce. Tyto základní parametry spolu vzájemně souvisí, definují stav kvalitu ovzdu­ ší, tím současně charakterizují zemskou atmosféru. Vzduch ve spodních vrstvách stlačován tíhou vzduchu ležícího nad ním. Část záření však atmosféře rozpty­ luje molekulách vzduchu, vodních ka­ pičkách, ledových krystalcích, částečkách prachu apod. polární záře, jejíž horní hranice dosahuje výšky 1000 až 1200 km. nazývá difúzni záření. plyn chemická značka objemová procenta iusík 78,1 cyslík 20,9 trgon 0,934 Dxid uhličitý 0,031 4 íeon 0,001 818 lelium 0,000 524 "netán 0,000 2 trypton 0,000 114 vodík 0,000 05 axid dusný 0,000 05 renon 0,000 008 7 oxid siřičitý 0,000 1 ozon 0,000 007 (léto) 0 0,000 002 (zima) oxid dusičitý NO, 0,000 002 ípavek NH, stopy sxid uhelnatý stopy ¡ód (páry) stopy Procentuální zastoupení většiny plynů do výšky 100 nemění. Pro sledování fyzikálních chemických po­ chodů atmosféře jsou výchozími veličinami záření, tlak. Přibližně hmot­ nosti vzduchu výšky km, do výšky 99,9 výšky km.1018kg. Součet obou druhů dopadajícího záření globální záření. Nad každým čtverečním centime­ trem zemského povrchu sloupec vzduchu o hmotnosti asi kg. (Čím těleso teplejší, tím více posunuje jeho záření kratším vlnovým délkám ultra­ fialové záření, chladnější tělesa vyzařují del­ ších vlnových délkách infračervené záření.bovala mezích více než +100 dne do asi -100 noci. těm patří např. Ze zbylých energie absorbuje (pohltí) atmosféra zemský povrch %. Výjimku tvoří oxid uhli­ čitý, jehož dne méně než noci nad souší je více než nad mořem.m \ Záření, které přichází zemskému povrchu přímo Slunce které dopadá formě rov­ noběžných paprsků, nazývá přímé sluneční záření.) Název vrstvy nebo její části Přibližná výška nad zemským povrchem (km) troposféra Oaž 11 přízemní vrstva troposféry 0,1 vrstva tření 0. suchou čistou atmosféru bývá považována atmosféra chemickým slo­ žením blízkosti zemského povrchu) uvede­ ným tabulce. výškou nad zemí hus­ tota vzduchu rychle klesá. Nejintenzivnějším energetickým zdrojem naší planety sluneční záření. Celková hmotnost zemské atmosféry je 5,3