V tropických pásmech již nepomáhá ani sil
ná izolace.
rozdíly jsou tak značné, jižněji polože
ných zemích, kde jsou navíc nároky vytá
pění mnohem nižší, lze počítat skutečnými
solárními domy také efektivností velkých
slunečních elektráren. „solární projektování“, jehož podstatou
je nejlepší využívání slunečního tepla. Lze sem zařadit po
užívání zimních zahrad pro získání tepla. Sahaře 500 kWh a
v subtropických pásmech, kde někde 300
slunečních dnů roce, téměř 000 kWh. Toto
solární projektování lze podstatě dělit pa
sivní aktivní. Tyto
přívod
studené
.
V našem zeměpisném pásmu, kde prů
měrná doba slunečního svitu 600 200
hodin rok, dopadá tuto dobu kolmo na
1 m2plochy 800 1000 kWh, což charakte
ristické pro celou střední Evropu.
V současné době však již obecně uznávají
jejich přínos jak zájemci bydlení tak, sta
vební firmy. Mezi taková zaří
zení patří nejen dnes již obecně známé sluneč
Příklady současných „ekodomů“.
V subtropických pásmech místní ar
chitektuře opět uplatňuje izolace proti proni
kání tepla.
lace tlustými vrstvami zeminy pokrytými tra
v -jak jsm již připomněli Vitruviova
spisu.
Problematikou ekologických domů dosa
vadní značná nákladnost různých zařízení na
získávání tepla Slunce tím jejich dlouhodo
bá ekonomická návratnost. Omezují vnější otvory staveb,
obytné místnosti orientují zastíněných
atrií vodními plochami chladivými vodo
trysky. Stě
ny domů umožňují trvalé provětrávání nejen
okny, ale záměrně perforovanými stěnami při
jakémkoliv směru větru, přičemž dává před
nost orientaci tím směrem, odkud přicházejí
větry nejchladnější. Poznání opravdové
pochopení lidové moudrosti, vložené těch
to staveb, velkým inspiračním podnětem pro
stavby, které dnes nazývají „ekologickou“,
„solárni“ „zelenou“ architekturou nebo „al
ternativním stavěním“ „biotekturou“. Bílé hladké povrchy staveb odrážejí
teplo úzké uličky jsou vždy zastíněny. ostatně týká
i jiných zařízení, jako jsou netradiční způsoby
čištění odpadních vod, kompostovací suché
záchody, recirkulace vody atd.
Jejich principy jsou zaznamenány nejen Vit-
ruvia, ale také starých indických traktátech
a čínských knihách ritů.
Již dnes při ochraně obytného domu před
větrem, izolací stěn, úsporným větráním, ori
entací budovy místností jihu lze ušetřit až
Funkce solárního kolektoru. budováním tlustých zdí uvnitř budovy, kte
ré neslouží jako izolace proti vnějšku, ale jako
akumulátory tepla.
Pasivní solární stavby jsou ty, které nemají
žádná zvláštní zařízení, ale jsou řešeny tak, aby
byly samy sobě schopny vstřebávat uchová
vat teplo Slunce pomocí již popsaných opat
ření, jako orientace světovým stranám,
tepelná izolace apod. nás měly ještě nedáv
no takové stavby současné době převážně ex
perimentální ráz sloužíjako ukázkové objekty
jednotlivých výrobců těchto zařízení případ
ně projektantů nebo stavitelů takových budov. Tato pasivní opatřeníjsou
velmi charakteristická pro lidové stavitelství. Setkáváme tam proto lehkými
stavbami, chráněnými širokými střechami před
přímým pronikáním slunečních paprsků.
Jiné vlastnosti mají obydlí kopcovitém te
rénu, kde možno návrších očekávat ve
černí chlad, ajiné opět horských údolích nebo
na březích řek moří.I
Moderní „jeskynní“dům (USA).
Energetický princip, něhož vychází, je
tzv. současné době tato
pasivní opatření mohou záměrně zvýrazňovat
např.
Aktivní solární stavby nespokojují pou
ze tímto osvědčeným souborem pasivních
opatření, ale uplatňují techniku, jejíž hlavním
posláním nejen snížit spotřebu energie, ale
zároveň nejvíce omezit spotřebu energie
z nenahraditelných zdrojů. srovnání
s tím např.
ní kolektory, ale také tepelná čerpadla, využí
vající teplo zemních vrtů, vody nebo vzdu
chu, velkoobjemové akumulátory energie,
zařízení pro přímou přeměnu solární energie,
větrné elektrárny apod. Určitou zábranou
může být nezvyk stavby těmito zařízení
mi, což vyvolává potíže při jejich umísťování
a stavebním schvalování
