Jsou nejvíce
izolovány proti severu nebo jižní polokouli
proti jihu naopak vhodně orientovány slun
ci, kterému nejvíce umožňuje pronikání
do vnitřních prostorů. Tato pohoda, která
je obvzlášt důležitou při dlouhodobém pobytu
v určitém prostoru, ovšem též ovlivněna ná
vyky lidí jejich způsobem života může být
do určité míry ovlivněna též otužováním. zatravněné rovné střechy
kolísá létě její teplota mezi °C
a zimě mezi -10 “C.
Tyto základní požadavky konkrétním
řešení jednotlivých bytových staveb promítají
do vhodného řešení tvaru objemu budovy,
účinnosti izolace vnějších stěn, velikosti ře
šení oken dveří, využití určitých částí stavby
pro konzervaci tepla zastínění bytu před
přílišným přehříváním nebo naopak ochlazo
váním. Tento princip plně
osvědčuje iglů sněhových bloků, kde je
zajištěno přijatelné vnitřní mikroklima bez
vytápění jen pomocí tepla vydávaného lidský
mi těly. střechy
z černého asfaltu teplota pohybuje létě mezi
20 zimě mezi °C. Jistě tomuto poznání
přispěla světová populační exploze soustře
ďování obyvatelstva měst, vyvolávající
enormní nároky potřebu bytů spotřebu
energií.
¡¡¡S®®®
22
.
Ještě jižněji jsou domy, které jsou vhodně
řešenými střechami chráněny před přímým pro
nikáním slunečních paprsků obdobích letní
ho tepla naopak umožňují přístup slunce
v době, kdy chladnějších obdobích níže
nad obzorem. Jiným zajímavým údajem němec
kých výzkumů zjištění, při vnější teplotě
vzduchu létě bílá, západ oriento
vaná stěna ohřeje °C, zatím černá na
65 °C.
V některých případech může být větší ohří
vání povrchu vhodné jindy opět nežádoucí. Ještě zřetelnější jsou tyto rozdíly
u rovných střech. těch krajinách, kde jsou velké
tepelné rozdíly mezi dnem nocí zvláště
mezi létem zimou, odpradávna používalo
zapouštění obydlí terénu anebo jejich izo-
Obydlípřírodních národů vrůznýchpodnebnýchpás
mech. Není náhodou, lidé začali znovu
zajímat to, jak jejich dávní předkové budo
vali své domy době, kdy pro byla harmo
nie přírodou naprostou samozřejmostí.
V zeměpisných pásmech položených blíže
k rovníku odpradávna stavěly domy, které
se snažily nejvíce využít sluneční paprsky,
přinášející tepelnou energii.stále více pozornosti takovému řešení rodin
ných domů bytů, které jsou nejúspornější
z hlediska energetické spořeby omezení ztrát.
V normách používají pojmy jako tepelný
odpor konstrukcí dnešní předpisy jsou ta
kové, již nestačí dříve obvyklý požadavek,
aby izolační schopnosti vnějších stěn odpoví
daly izolační schopnosti tlusté zdi pl
ných pálených cihel.
V blízkosti zemských pólů budovali do
dnes budují lidé svá obydlí tak, aby byla za
jištěna největší tepelná izolace vnitřních
prostorů, které jsou dimenzovány nejúspor
něji.
Celkově lze požadavky energeticky úspor
né tím ekologicky vhodné projektování
a stavění shrnout několika základních bodů.
Ve většině zemí také jsou základní poža
davky tepelnou izolaci staveb určeny tech
nickými normami, vycházejícími zajištění tzv.
Stejně jako nelze uplatnit jeden typ energe
ticky náročného domu všech podnebných
pásmech, neexistuje jeden typ „ekologického
domu“.
Pokud označíme tepelné ztráty volně stojí
cího domu jako 100 pak při částečném za
puštění tohoto domu terénu jeho zakrytí
zatravněnou střechou klesají tyto ztráty na
čtvrtinu.
Ještě nepříliš dávno celém světě při pro
jektování výstavbě obytných domů příliš
k ekologickým požadavkům nepřihlíželo. Používá také spoje
ní „ekologický dům“, čímž rozumí takový
dům, který chová šetrně svému prostře
dí, vyvolává menší nároky neobnovitelné
zdroje, úsporný hlediska spotřeby energie
a vytváří žádoucí pohodu pro život lidí. Krajním případem jsou eskymácká obyd
lí, která mají pouze jeden otvor tepelně
izolujícím zádveřím.
Je především:
• znalost maximální využívání fyzikálních
zákonů, které týkají tepelných jiných
vlastností hmot konstrukcí, nebo hlavních
faktorů mikroklimatu,
• volba vhodného pozemku hlediska utvá
ření terénu, orientace světovým stranám
a převládajícím směrům větrů,
• koncepce vnitřní dispozice (uspořádání míst
ností), umožňující energetické úspory při
užívání bytu všech agregátů spotřebičů,
• volba stavebních hmot konstrukcí, umož
ňujících příznivou vnitřní pohodu, dobrou
tepelnou izolaci následnou recyklaci,
• výběr způsobů technického vybavení, které
jsou nejšetrnější hlediska energetických
nároků zásahů přírodního prostředí,
• účelné dimenzování zdrojů energie při vý
stavbě objektu při jeho užívání,
• omezení objemů tuhých odpadů, odpadního
tepla znečišťování ovzduší vody,
• vyloučení škodlivých zásahů rozmanitosti
rostlinného živočišného světa místě stav
by,
• začlenění objektu okolní zástavby zvá
žení energetického významu možnosti na
pojení dálkové přivaděče energie. Teprve zvyšování cen energie
v posledních letech také zrychlující čerpá
ní neobnovitelných zdrojů paliv vedlo spolu
s postupným uvědomováním ekologických
aspektů poznání, takové domy nemohou
být nadále přijatelné. Když
byl dům budován chladných zeměpisných
pásmech, zvýšilo jeho vytápění mohl pak
mít stejně velká okna jako někde jihu. letní sluneční den za-
travněná střecha ohřeje °C, zatím stře
cha pokrytá černým asfaltem 100 "C, což
má podstatný vliv mikroklima uvnitř budo
vy jejím okolí.
„Ekologický dům“
Přívlastek „ekologický“ používá právem
a někdy neprávem pro nejrůznéjší techno
logie, výrobky, činnosti, způsoby hospodaře
ní, stavby zařízení. Stej
ný dům postavil tropech jeho přílišné
přehřívání vyrovnalo vestavěním klimatizač
ních zařízení.
tepelné pohody uživatelů
