První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 58 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
vlivu zeleně svědčí výsledek měře
ní Stuttgartu, kde tatáž ulice byla vysá
zeným stromořadím chladnější než
sousední úsek pokrytý pouze dlažbou as
faltem.iVKtt
Tepelný ostrov dne noci. Při snímání
v infračerveném spektru působí jako tepelné
ostrovy, vyzařující prostoru tepelnou ener
gii. Chladný vzduch chová jako kapalina a
vtéká města svazích nebo údolími. Podle
měření uniká nejvíce tepla někdy téměř
40 netěsnícími okny, dveřmi při větrá
ní, vnějšími stěnami podle jejich
izolační schopnosti, střechou stej
ně tolik podlahou přízemí sklepa nebo do
země, jakož komínem při tradičním topení. Jeden americ
ký vědec nich právem řekl, žejejich pochopení
a matematické modelové vyjádřeníje nesrovna
telně obtížnější než například matematické mo
delování průběhu letu vesmíru. těchto snímcích lze zře
telně odlišit např.
Při nočních snímcích povrchu planety ves
mírných korábů satelitů města jeví tem
notě jako velké světelné ostrovy.
Předpokládá se, nadměrný přívod energií
by mohl vyvolat jakési energetické přesyce
ní města. mnohem teplejší ulice od
chladnějších území parků, stejnějako rozpoznat
nová sídliště, pro kteráje charakteristický velký
únik tepla důsledku špatných tepelně izolač
ních vlastností střech, stěn zvláště otvorů jed
notlivých budov.
V souvislosti energetickými bilancemi
měst přeměnami energie hovoří někdy
o určitých limitech (mezích) možného sou
střeďování energie velkých aglomeracích. důležité zvláště
v létě souvisí směrem rychlostí větru,
avšak také utvářením terénu členitostí sta
veb.
no. zpětné vyzařování tepla městských
povrchů, které byly během dne ohřátý sluncem
nebo které jsou zahřívány vytápěním. tepelné znečištění, jehož
podstatou jsou stále větší objemy odpadního
tepla. Podstat
nou složkou tohoto vyzařování však též od
padní teplo výrobních procesů, dopravy, svě
telných zdrojů apod. Spolu růstem nároků energii
trvale stoupá tzv.
Provedená měření prokazují, tepelné
rozdíly mezi ěstem jeho okolím činí
v průměru největších mnohamilionových
měst více než menších měst -
10 °C. Dalším ohrožením jsou rostoucí emise
škodlivin při přeměně energií, označované
v odborné literatuře jako „krize energetických
systémů“. Tyto rozdíly teploty jsou povrchů
budov komunikací ještě několik stupňů
větší. Je
proto důležité, aby nebyly cesty stavě
ny překážky např. způsobeno zejména špat
nými izolačními vlastnostmi stavebních kon
strukcí objektů, jak tom svědčí velké tepel
né ztráty při vytápění obytných domů.
56
. tepelným ztrátám ovšem dochází ta
ké tam, kde vznik tepla vlastním smyslem
využití energie.
V průběhu noci město přirozeně ochlazu
je tím, teplo vyzařuje prostoru zároveň
chladný vzduch okolí vtéká města, ochla
zuje jej provětrává.
Příklad tepelného snímkování města. kompaktními vysokými stav
bami.
Města původních jednoduchých seskupe
ní obytných domů několika veřejnými budova
mi proměnila složité systémy
