První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 52 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Tyto poznatky samozřejmě vyvolávají otáz
ku, proč tedy narůstá počet velikost měst? Ne
bylo snad lepší-jak navrhovali navrhují
ušlechtilí utopisté sociálníreformátoři opustit
města žít nenáročně lůně přírody? Celé ději
ny však prokazují, společenský hospo
dářský vývoj lidstva neuměl, dodnes neumí
a asi dosti dlouhou dobu nebude umět obejít bez
měst. Jedním hlavních
znaků všech těchto kultur bylo budování měst,
jejichž pozůstatky vykopávky jsou nejdůleži
tějším svědectvím jejich hospodářském spo
lečenském uspořádání, náboženství, kultuře
a také stavu techniky. Zde byla
z celého osídleného území rozloze něco přes
12 zatím odkryta zhruba desetina.
V chladnějších zeměpisných pásmech umě
li lidé svých obydlích využívat živočišné
teplo naopak pásmech teplých docilovali
žádoucí ochlazování provětrávání. Lze jistě jen spekulovat tom,
proč bylo celé osídlení zapuštěno pod úroveň
terénu. Ostatně ne
daleké Kapadócii jsou dodnes uchována ješ
tě nedávno byla dokonce osídlena celá podzem
ní města, nichž některá mají několik pod
zemních úrovní promyšleným systémem
větrání, zásobování vodou odstraňováním
odpadků. Jednotlivé míst
nosti mají přibližně pravoúhlý tvar, tak celý
půdorys působí jako předzvěst později tak ob
líbených rozšířených šachovnicových měst
ských dispozic. Zároveň tím
byl jednom místě jednom časovém průřezu
charakterizován dějinný vývoj měst, doprová
zený strmě rostoucími nároky energii. Byly teplejší zimě, která je
na 2000 metrů vysoké anatolské náhorní pla
nině velmi krutá vyznačuje velkým množ
stvím sněhu. Tato velká sídla zároveň
stávala přirozenými centry správy říší, sídly vla
dařů nejvýznamnějšími náboženskými kul
turními centry.
50
. Nalezly
se země zapuštěné domy, nichž vstu
povalo žebřících střech.
Je ovšem možné, někdy budoucnu ne
budou lidé města potřebovat najdou jiné
formy osídlení, protože přenos informací bude
moci nahradit dosavadní fyzický kontakt ne
bude ani nutné soustřeďování lidí jednom
místě. Projevovalo důmyslných
způsobech lovu, rozpoznání významu orien
tace dočasných tábořišť různým světovým
stranám, poznání vlivu určitých směrů větru
na oteplování nebo ochlazování.
Počátky měst__________
V období nomádského života získali pra
věcí lidé velké znalosti přírodním prostředí,
jehož byli součástí kterém soutěžili
o své přežití ostatními živými tvory. době
postupně narůstaly nároky energii. Zároveň však mož-
no již tato nejstarší sídla posuzovat hledis
ka jejich důmyslného uspořádání tak, aby při
jejich výstavbě následném každodenním po
užívání docházelo nejmenším ztrátám
energie všech jejích formách projevech.měst energií. Příklad reagování klimatické podmínky. Bylo jí
třeba pro tepelné jiné zpracovávání různých
materiálů, předmětů nástrojů, budování stále
složitějších staveb pro dopravu stále větších
objemů různých hmot výrobků. Jistě zjistili,
že úkryty vjeskyních vyznačují stálejší tep
lotou jsou většinou teplejší studeném ob
dobí, naopak chladnější období teplém. Jako města lze tato dávná sídla ozna
čit proto, nich rozpoznáváme doklady děl
by práce, dálkového místního obchodu, spo
lečenského rozvrstvení, pohřebních jiných
rituálů existenci nejstarších svatyní. Naopak bo
hatí aťjiž místní nebo cizinci jsou typický
mi obyvateli měst moderní civilizace, kteří
si nedovedou představit svoji existenci ani
již neumí žít bez stále většího počtu stále do
konalejších stále energeticky náročnějších
„sluhů“ . Vznik rozvoj měst vy
plýval především poznání tehdejších lidí, že
jejich shromažďování určitém místě přináší
velké výhody pro jejich výrobní specializaci,
vzájemnou spolupráci, směnu výrobků samo
zřejmě obchod.
Při vykopávkách nejstarších lidských sídlišť
jsou právě obilné sýpky skladiště potravin
mnohdy výstavnější než vlastní obytné domy
a jsou zabezpečeny proti zlodějům zkáze.
Nejstarší archeology nalezená lidská sídla
svědčí životních zvyklostech našich dávných
předků, sociální struktuře jejich společenství,
o nejstarších náboženských představách je
jich uměleckém cítění.
Chudí místní obyvatelé, tradičně žijící sou
zvuku přírodními podmínkami minimál
ními nároky energii, symbolizují stav na
počátku vývoje městských sídel. Archeologické nálezy Blízkém vý
chodě přinášejí svědectví těchto nejstarších
městech, mezi která patří např.
Lidé poznali, jejich soustředění měs
tech též vhodné hlediska úspory energie,
protože tím zkracovaly vzdálenosti mezi těmi,
kteří různé druhy zboží vyráběli, těmi, kterým
bylo určeno.
Usedlý způsob života umožnil tehdejším li
dem dlouhodoběji uchovávat zdroje energie.
Historická města
V následujících tisíciletích začaly rozvíjet
v povodích velkých řek klasické starověké
civilizace zejména povodí Eufratu Tigri-
du, Nilu, Indu Žluté řeky. Srovnání podmínek života dvou
odlišných skupin obyvatel téhož města jejich
potřeby spotřeby energií připomíná rozdíly,
které jsou vlastní všem lidským sídlům, avšak
projevují obzvlášť zřetelně zemích rozdíl
nou úrovní hospodářské vyspělosti.
Zásoby potravin umožňovaly překonat období
neúrody, nasytit vládce všechny ty, kteří se
neživili zemědělstvím. Zároveň však města vyvolávala
zvýšené nároky výdej energie, která byla
potřeba například budování hradeb repre
zentačních staveb, jako byly Mezopotámii
J '
{'alal Hiiyiik rekonstrukce pravěkého osídlení.
Pro stálá sídla, která byla vhodnější pře
chodu sběru lovu pěstování zemědělských
plodin chovu domácího zvířectva, lidé
postupně rozhodovali teprve před deseti tisíci
letími. každém pří
padě však musely být podzemní prostory vel
mi příjemné proto, byly vlastně přirozeně
klimatizovány. Neméně příznivě působily létě,
které velmi horké suché. Mezi tyto
znalosti patřily najedno prvých míst poznat
ky způsobech hospodaření vlastní získa
nou energií.
Někdy před 000 lety lidé začali vytvářet
sídla, která již mohou být označována jako
města. Mohly být důvody obranné, stejně
jako obavy před dravou zvěří. pravěké Jeri
cho břehu Jordánu nebo sídla dnešním
Turecku (ľatal Húyůk (čatal hijik) Hagilar
(hačilar).
Byl nejen oheň, ale potraviny nutné pro
jejich vlastní existenci fyzickou výkonnost. Stálá obydlí vyžadovala ještě více než
dřívější dočasná tábořiště umět hospodařit
s teplem.
Důležitými staly izolační vlastnosti vnějších
stěn objektů, orientace jejich vstupů svě
tové straně, která byla daných klimatických
podmínkách nejvýhodnější, stejně jako snaha
o zkracování vzdáleností jednotlivým zdro
jům obživy.
Snad nejvíce prozkoumaným £atal Hůyiik,
což znamená turecky „Dvě návrší“. tomu tak přesto, lidé doposud
nenaučili stavět města tak, aby jim plně vyho
vovala
