První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 45 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Nebezpečí svě
tového oteplení okyselování prostředí
pravděpodobně vyloučí dokonce jen pouhé
zdvojnásobení výroby energie založené na
nynější kombinaci primárních energetických
zdrojů uhlí, zemního plynu ropy.
Další údobí ekonomického růstu musí proto
mít podle Brundtlandové menší energetické
nároky než minulé.
Naše ústava___________
a životní prostředí
Když Československo vydalo listopa
du 1989 cestu svobodné demokratické spo
lečnosti, mnoho lidí spojovalo touto cestou
i hodnoty, které chyběly odvrženém totalit
ním systému, ale které postrádají vyspělé
západní společnosti. Také Cecháchjich působí
několik desítek.
V další části kapitoly energii energetice
se zpráva zmiňuje jaderné energii.
Řešení zlepšující energetickou účinnost jsou
často také hospodárnější. Všichni nakonec souhlasili
s tím, výrobu jaderné energie lze přijmout,
budou-li skutečně překonány zatím nevyřešené
problémy, jež vyvolává.
Většinou výstředně provokativněpřipomínají naše
dluhy vůči životnímu prostředíčlenovénejrůznějších
ekologických hnutí, organizací sdružení.“
Memento pro celé lidstvo konce dvacátého století a
věčný stín současné energetiky: černobylskýjaderný
reaktor havárii roce 1986.
V tomto směruje zlepšovat. Staré kultury to
uznávaly.
„Všimněme si, náš osud dnes víc než
vládou úřadem určován postavou, jež dosud
nebyla ústavy zapsána: tou příroda, Země
- jak nejlépe nazvat bytí?“ píše Vaculík. Poukazuje to, jak jsme
si všimli, zpráva Brundtlandové její před
stava trvale udržitelného rozvoje budoucnosti
Země.
AT
Zpráva pak obrací budoucna říká, že
pomocí účinnějšího využívání energie můžeme
získat potřebný čas, abychom vyvinuli
„energeticky nenáročnou cestu“ založenou na
obnovitelných zdrojích, které měly být zá
kladem globální energetické soustavy 21. Prvořadá pozornost se
věnuje rozvoji prostředků zvýšení bez
pečnosti jaderné energetiky. současné době jsou tyto zdroje většinou
problematické. Jejich
postoje argumenty bývajíněkdyjednostranné, ma
ximalistické radikální. sto
letí. Součástí energetických
strategií trvale udržitelného rozvoje musí být
programy zvyšování energetické účinnosti. Různé
státy celém světě zaujaly různé postoje
k využití jaderné energie tyto různé názory
a stanoviska promítly diskusí komisi
Brundtlandové. Přiznejme tedy rovnoprávnost a
zapišme ústavy potom dalších
zákonů. Moderní spotře
biče lze konstruovat tak, aby srovnání tra
dičními poskytovaly stejné služby dvoutře
tinovou nebo poloviční spotřebou energie.
Nejdůležitější těchto hodnot jsou úcta
a ohled přírodě jejím zdrojům, nichž
člověk čerpá. vyžadují velkou míru pokory
a skromnosti, které tolik kontrastují dravou
snahou podmaňovat přírody vše, nabízí,
a touhou spotřebovávat stále víc což jsou
hodnoty stále typické pro společnost stojící na
principech trhu. Teprve
v posledních letech dostatečně ozřejmila
povaha nákladů, rizik výhod jaderné energie,
stala však předmětem ostré diskuse.kdyby zvýšení vycházelo neobnovitelných
fosilních paliv (uhlí, ropa).
A říká: „Země vším, má, svérázná
bytost, součást univerzálního bytí: bytost starší,
větší silnější než my. Článek byl začát
kem polemik nad chystanou
ústavou československou čes
kou dnes může být připo
mínkou, jakou váhujsme nakonec
my všichni, jako tvůrci ústavy,
ohledůmk příroděv nové české ústavě
přisoudili.
Snad nejlépe vyjádřil pocity těch, kdo se
nechtěli československém „roce nula“
vydat slepému stíhání bohaté
konzumní společnosti, ale
chtěli využít závažné his
torické chvíle hlubším u
promyšlení našich lidských
cest, spisovatel Ludvík Va
culík článku Jinou ústavu!
vyšlém našem tisku čer
venci 1990.
43
