První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 25 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Schop
nost využívat různé druhy potravy ale může být
u různých živočichů rozdílná, zvláště při zpra
cování celulózy dřeva slámy nebo při trá
vení vosků.
plavci
lezci bezci
O potkanikřepelka potkani
, had 0
▲
ESI k
□
plazi
ptáci ▼
B ▼
k a
králík
»husa člověk
pes
I stíhačka
B lehké letadlo
O člověk
| automobil
'O kůň
řiditelná vzducholoď
tahač
nákladní
paroloď
nákladní H
-6 7
Log hmotnosti (kg)
.. toho vyplývá, se
mohou pohybovat rychleji.
Logaritmus velikosti zvíře
te závislosti logaritmu
Reynoldsova čísla, kteréza
hrnuje všechny charakteris
tiky tekutiny při různých
rychlostechpohybu. Pro živo
čicha daného tvaruje odpor úměrný ještě jeho
povrchu jelikož větší zvířata mají svou
hmotnost menší povrch, jejich odpor jed
notku hmotnosti menší než malých zvířat.
Člověk, který živí smíšenou potravou, zís
kává asi energie bílkovin, tuků
a cukrů. Odpor rov
něž závisí čelné ploše, která proráží tekuti
nu, tvaru pohybujícího tvora.
Podle toho, zda živočichové živí jen ně
kterým druhem potravy, nebo různými druhy,
je můžeme dělit monofágní polyfágní. Umožňuje
vyhledat partnera vhodného rozmnožování. Rostliny jsou totiž schopny vytvářet
složité organické látky jednoduchých anor
ganických.
Živočišný organismus však nemůže využít
veškerou energii požité potravy.
Pohyb ovliňuje především setrvačnost, kte
rá úměrná hmotnosti. Malí živoči
chové (stejně jako malá auta) vyžadují méně
energie zrychlování zpomalování, proto
se mohou mžiku rozeběhnout zastavit, za
tímco velcí živočichové mají velkou rozebíha-
cí brzdnou dráhu. Najednu otáčku sejich spotřebuje 256.
Většízvířata majípři pohy
bu vyšší Reynoldsovo číslo,
neboť převažuje setrvač
nost. Rotační
pohyb vzniká prouděním protonů, představo
vaných ionty vodíku H+, vnějšku membrány
dovnitř..
Bičík tedy skutečně poháněn elektrickým
proudem to, jak vzniká kroutící moment, se
patrně neliší principu šestnáctipólového
elektromotoru.
Tyto rozdíly jsou samozřejmě mnohem větší
ve vodě než vzduchu. ma
sožravců převažují potravě bílkoviny (po
případě tuky), býložravců převažují cukry.
Zvláštní skupinu živočichů tvoří endoparazi-
ti, představovaní známou tasemnicí.
Monofágní výživa výživajen jedním druhem
potravy objevuje nejčastěji hmyzu, na
příklad bource morušového. Čím větší živočich,
tím většíje jeho setrvačnost. Malíži
vočichové, kteříse pohybují
pomalu, majímalá Reynold
sova čísla, protože při ma
lých rychlostech převažuje
viskozita.Řekni, jíš. Pohyb slouží
k chytání kořisti, přesunu živinám nebo
k úniku nepříznivých podmínek.
Pohyb výdej energie
Pohyb tak těsně spojen životem, se
mnohdy považuje jeho důkaz. Stravi
telnost vyjadřuje procentech požitého
množství potravy činí cukrů asi %,
u tuků bílkovin %.
Pohyb dále ovlivňován odporem prostře
dí, tedy vlastnostmi vzduchu nebo vody. Čelulózu umí strávit zejména
přežvýkavci, ale hlemýždi termiti. potra
vu jim slouží látky již zpracované hostitelem
buď jeho trávicí trubici, nebo krvi. Například některé bakterie pohy
bují pomocí bičíku, tvořeného dlouhým zahnu
tým zvlněným vláknem, které prochází stěnou
buňkyjako ložiskem, němž otáčíjako znač
ně protáhlý lodní šroub. Zvířata pak živí rostlinami nebo
jinými živočichy.
Živočichové svou výživou výrazně liší od
rostlin. Při celkovém energetickém
výdeji 723 den toto množství přibliž
ně odpovídá 370 cukrů (6280 kJ), 100 bíl
kovin (1674 kJ) 100 tuků (3768 kJ). základně bičíku
v membráně „rotor" tvořený prstencem šest
nácti bílkovin, pod ním „stator“, stejný vě
nec pevně spojený buněčnou stěnou. Většina organis
mů však podstatě polyfágní, jsou schopny
pozřít různé druhy potravy.
Při vývoji života vzniklo mnoho různých
„motorů“. Pak ještě můžeme
živočichy rozdělit býložravce (tur domá
cí), masožravce (lev) všežravce (člověk). Vel
ká hustota viskozita, jež mírou vnitřního
tření, působí proti směru pohybu. Slouží mu
jen části, které dovede zpracovat, nestráve
ný zbytek vychází těla jako výkaly. bakterií do
konce voda stává natolik
viskózni, žeje srovnatelnáse
zkušenostíčlověka, který by
plaval vlažném dehtu. Velcí živočichové
proto musejí vynaložit mnohem více energie,
aby rozeběhli aby zastavili
