První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 25 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Pohyb slouží
k chytání kořisti, přesunu živinám nebo
k úniku nepříznivých podmínek.
Většízvířata majípři pohy
bu vyšší Reynoldsovo číslo,
neboť převažuje setrvač
nost. Čím větší živočich,
tím většíje jeho setrvačnost. Pak ještě můžeme
živočichy rozdělit býložravce (tur domá
cí), masožravce (lev) všežravce (člověk).
plavci
lezci bezci
O potkanikřepelka potkani
, had 0
▲
ESI k
□
plazi
ptáci ▼
B ▼
k a
králík
»husa člověk
pes
I stíhačka
B lehké letadlo
O člověk
| automobil
'O kůň
řiditelná vzducholoď
tahač
nákladní
paroloď
nákladní H
-6 7
Log hmotnosti (kg)
.
Pohyb ovliňuje především setrvačnost, kte
rá úměrná hmotnosti. Umožňuje
vyhledat partnera vhodného rozmnožování.
Logaritmus velikosti zvíře
te závislosti logaritmu
Reynoldsova čísla, kteréza
hrnuje všechny charakteris
tiky tekutiny při různých
rychlostechpohybu. Odpor rov
něž závisí čelné ploše, která proráží tekuti
nu, tvaru pohybujícího tvora. Stravi
telnost vyjadřuje procentech požitého
množství potravy činí cukrů asi %,
u tuků bílkovin %.
Pohyb dále ovlivňován odporem prostře
dí, tedy vlastnostmi vzduchu nebo vody. Vel
ká hustota viskozita, jež mírou vnitřního
tření, působí proti směru pohybu. základně bičíku
v membráně „rotor" tvořený prstencem šest
nácti bílkovin, pod ním „stator“, stejný vě
nec pevně spojený buněčnou stěnou.
Člověk, který živí smíšenou potravou, zís
kává asi energie bílkovin, tuků
a cukrů. Malíži
vočichové, kteříse pohybují
pomalu, majímalá Reynold
sova čísla, protože při ma
lých rychlostech převažuje
viskozita.
Podle toho, zda živočichové živí jen ně
kterým druhem potravy, nebo různými druhy,
je můžeme dělit monofágní polyfágní. Schop
nost využívat různé druhy potravy ale může být
u různých živočichů rozdílná, zvláště při zpra
cování celulózy dřeva slámy nebo při trá
vení vosků. ma
sožravců převažují potravě bílkoviny (po
případě tuky), býložravců převažují cukry.
Monofágní výživa výživajen jedním druhem
potravy objevuje nejčastěji hmyzu, na
příklad bource morušového.
Pohyb výdej energie
Pohyb tak těsně spojen životem, se
mnohdy považuje jeho důkaz..
Při vývoji života vzniklo mnoho různých
„motorů“. Například některé bakterie pohy
bují pomocí bičíku, tvořeného dlouhým zahnu
tým zvlněným vláknem, které prochází stěnou
buňkyjako ložiskem, němž otáčíjako znač
ně protáhlý lodní šroub. toho vyplývá, se
mohou pohybovat rychleji. Při celkovém energetickém
výdeji 723 den toto množství přibliž
ně odpovídá 370 cukrů (6280 kJ), 100 bíl
kovin (1674 kJ) 100 tuků (3768 kJ). Malí živoči
chové (stejně jako malá auta) vyžadují méně
energie zrychlování zpomalování, proto
se mohou mžiku rozeběhnout zastavit, za
tímco velcí živočichové mají velkou rozebíha-
cí brzdnou dráhu.Řekni, jíš. potra
vu jim slouží látky již zpracované hostitelem
buď jeho trávicí trubici, nebo krvi.
Zvláštní skupinu živočichů tvoří endoparazi-
ti, představovaní známou tasemnicí. Většina organis
mů však podstatě polyfágní, jsou schopny
pozřít různé druhy potravy. Čelulózu umí strávit zejména
přežvýkavci, ale hlemýždi termiti. Rostliny jsou totiž schopny vytvářet
složité organické látky jednoduchých anor
ganických. Velcí živočichové
proto musejí vynaložit mnohem více energie,
aby rozeběhli aby zastavili.
Tyto rozdíly jsou samozřejmě mnohem větší
ve vodě než vzduchu.
Živočišný organismus však nemůže využít
veškerou energii požité potravy. Rotační
pohyb vzniká prouděním protonů, představo
vaných ionty vodíku H+, vnějšku membrány
dovnitř.. Zvířata pak živí rostlinami nebo
jinými živočichy.
Bičík tedy skutečně poháněn elektrickým
proudem to, jak vzniká kroutící moment, se
patrně neliší principu šestnáctipólového
elektromotoru. bakterií do
konce voda stává natolik
viskózni, žeje srovnatelnáse
zkušenostíčlověka, který by
plaval vlažném dehtu. Najednu otáčku sejich spotřebuje 256. Pro živo
čicha daného tvaruje odpor úměrný ještě jeho
povrchu jelikož větší zvířata mají svou
hmotnost menší povrch, jejich odpor jed
notku hmotnosti menší než malých zvířat.
Živočichové svou výživou výrazně liší od
rostlin. Slouží mu
jen části, které dovede zpracovat, nestráve
ný zbytek vychází těla jako výkaly
