|
Kategorie: Firemní tiskovina |
Tento dokument chci!
ENERGIE Služba odběratelům Československých energetických závodů, n. p. • Vydavatel: Česko» slovenské energetické závody, n. p. • Redakce: Praha II, Dittrichova 21, tel. 480-<i1, linka 52 • Za redakci odpovídá Ing. B. Podlešákova * Odběratelé elektřiny, plynu a páry předplácejí časopis u své elektrárny nebo plynárny, nebo přimo v redakci, jednotlivé čisio 1 Kčs • Vychází Skrát ročně • Rotační hlubotisk fy M. Schulz a. s., Praha II, Na Florenci 13 • Administrace časopisu: Praha II, Na Florenci 13 * Podací a dohlédací poštovni úřad Praha 25
. uvedeného plyne, tato
spolupráce nejen umožnila snad
né opravy strojů našich tépelných
elektráren, ale ušetřila nám
i množství drahocenného uhlí, kte
rého bychom mohli použiti jinde.
Ještě jeden zdroj příjmů bude
moci budoucnosti energetika po-
skytnouti našemu národohospo-
dářství dík mezinárodní spolupráci. Značná část jeho vývozu
elektřiny půjde jižního Německa,
Rakouska Madarska bude tudíž
nutno, aby tato elektřina použila
pro své dlouhé cestování našich
energetických magistrál, čež
nám bude Polsko platiti určitý po
platek podle výše přeneseného vý
konu. Elektřinu mo
hou však tyto hydroelektrárny vy
rábět dodávat jen tehdy, když
mají disposici dostatečné množ
ství vody, měsících květnu
až září, kdy tají alpské ledovce. Výkopové práce
byly jedné třetiny vykonány bagry, ostatní
výkopové práce ručně (obr. období zimním nebo ještě
lépe době, kdy nás taje sníh
a kdy vedle výkonu našich tepel
ných elektráren máme disposici
též plný výkon našich elektráren
vodních vzhledem příznivému vod
nímu stavu našich řek. 18.
Není daleká doba, kdy Polsko
vzhledem svému velkému uhel
nému bohatství stane jedním
z největších vývozců elektřiny Ev
ropě.
V únoru 1947 pro velké mrazy nastává pře
stávka pracích. tom případě by
mohly Československé energetické
závody zastavit některé nehospo-
dárné tepelné elektrárny, šetřit
uhlí zimu odebírat laciný
rakouský proud. 1946 bylo již vykopáno km
potrubí. 2).
K 15. 150 mm, Slaný odbočkou 1. započaly první montážní prá
ce druhém třetím úseku, prvém
úseku. Počátkem října
1947 obdržela Praha první dodávku mostec
kého plynu. Výstavbou dáíkovodu Most-—
Praha, získala především Praha, neboť
po zapojení byly značně uregulovány tlakové
poměry některých oblastech Prahy, dále
je . Jde jen to, nezůstat pozadu
a využít všech příležitostí.
Tím nejen zamezilo vy
vážení surového hnědého uhlí, jak
se dělo první republiky, ale
s elektřinou vyváželi bychom práci
našich zaměstnanců, jak sektoru
energetického, tak dělníků kovo
průmyslu, poněvadž ceně elektřiny
figuruje značnou částkou cena stro
jů, elektřinu vyrábějících. Tuto elektřinu by
chom Rakousku vrátili době, kdy
jeho řeky nemají dostatek vody,
t. října bylo za
počato vyměřováním trassy. 24.400 m
o prům.
Na mezinárodní konferenci ener
getiků Ženevě únoru 1948 po
dařilo prosaditi představitelům
naší energetiky, dlouhodobém
plánu mezinárodní spolupráce bylo
Československo zařazeno sku
piny států, elektřinu vyvážejících se
všemi toho plynoucími výhodami,
V důsledku toho plánují Česko
slovenské energetické závody veli
kou elektrárnu výhradně pro export
elektřiny falknovském hnědém
uhlí možností přestavby pohon
atomickou energií jáchymovského
uranu. Přitom by
byli Rakušané spokojeni, kdyby
chom jim každé kWh, které
nám dodají létě, vrátili zimě,
resp, prvních jarních měsících,
1 kWh. 3).
V prosinci 1946 začalo výstavbou regu
lační stanice Praze-Podbabě. každý týden vSech
úsecích prvních tlakových zkouíkách
spoužtělo potrubí země, října bylo za
počato stavbou rozdělovačích jíachtic,
Do konce roku 1946 pokračovalo kladení
potrubí zabudováním Šoupat kapáků. 150 mm. Pro
snadnou obsluhu plynovodu vůl! demon
táži Šoupat byly každé Sachtici vmonto
vány kompensátory (obr.
A nám dík plánovanému
hospodářství podaří, tom není
pochybností.
Rakousko veliké zdroje ener
gie alpských řekách tuto energii
mění svých četných vodních elek
trárnách elektřinu. Dosud byl smě
rem Praze připojen Žatec potrubí
o prům. Stanice byla
hotova koncem srpna 1947. října byl
zahájen výkop.možnost dodávat! plyn jednak měst,
kde sice plynárny byly, ale vyráběly nerenta
bilně, jednak připojit! oblasti, které plynu
jako palivu dávno volaly. Spojen! dalíích měst
a sídlišť projektováno. Vybudová
ním dáíkovodu Most— Praha bylo úsilím
nalich techniků dělníků vybudováno velké
dílo umožňující propojování plynovody dal-
Jích oblastí, dosud plynem nezásobených,
a zdárný rozvoj plynárenství, přínáSející
užitek domácnostem, živnostem prů
myslu.
Jak uvedeného patrno, skýtá
spolupráce energetice našemu
energetickému průmyslu veliké mož
nosti.
mezinárodní spolupráce přináší, bu
diž uveden příklad výměny energie
mezi ČSR Rakouskem. 100 Kladno odbočkou km
o prům. Ale jíž březnu byla práce
dokončena tak dalece, začátkem čer
vence bylo možno přistoupit! hlavním tla
kovým zkouSkám, které prokázaly napros
tou bezvadnost položeného plynovodu.
V tomto období mají značné pře
bytky elektřiny, které byly
ochotny vyvézt lacino ČSR, kde
údobí jarních dešťů již minulo
a parní elektrárny nesou hlavní
část zatížení.JEDNOTNÁ KANDIDÁTKA OBROZENÉ NÁRODNÍ FRO LO
GICKÝ DŮSLEDEK ÚNOROVÉHO VÍTĚZSTVÍ PRACUJÍCÍHO LIDU
PLYNOVOD T-PR A
V září 1945 rozhodla vláda Českoslo
venské republiky pro postaven! dálkového
plynovodu Most— Praha
