ENERGIE 1948/3

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

ENERGIE Služba odběratelům Československých energetických závodů, n. p. • Vydavatel: Česko» slovenské energetické závody, n. p. • Redakce: Praha II, Dittrichova 21, tel. 480-<i1, linka 52 • Za redakci odpovídá Ing. B. Podlešákova * Odběratelé elektřiny, plynu a páry předplácejí časopis u své elektrárny nebo plynárny, nebo přimo v redakci, jednotlivé čisio 1 Kčs • Vychází Skrát ročně • Rotační hlubotisk fy M. Schulz a. s., Praha II, Na Florenci 13 • Administrace časopisu: Praha II, Na Florenci 13 * Podací a dohlédací poštovni úřad Praha 25

Vydal: ČEZ, a. s.

Strana 14 z 16

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V prosinci 1946 začalo výstavbou regu­ lační stanice Praze-Podbabě. Stanice byla hotova koncem srpna 1947.JEDNOTNÁ KANDIDÁTKA OBROZENÉ NÁRODNÍ FRO LO­ GICKÝ DŮSLEDEK ÚNOROVÉHO VÍTĚZSTVÍ PRACUJÍCÍHO LIDU PLYNOVOD T-PR A V září 1945 rozhodla vláda Českoslo­ venské republiky pro postaven! dálkového plynovodu Most— Praha.možnost dodávat! plyn jednak měst, kde sice plynárny byly, ale vyráběly nerenta­ bilně, jednak připojit! oblasti, které plynu jako palivu dávno volaly. Počátkem října 1947 obdržela Praha první dodávku mostec­ kého plynu.400 m o prům. A nám dík plánovanému hospodářství podaří, tom není pochybností. října bylo za­ počato vyměřováním trassy. započaly první montážní prá­ ce druhém třetím úseku, prvém úseku. Jak uvedeného patrno, skýtá spolupráce energetice našemu energetickému průmyslu veliké mož­ nosti. 3). Není daleká doba, kdy Polsko vzhledem svému velkému uhel­ nému bohatství stane jedním z největších vývozců elektřiny Ev­ ropě. Výstavbou dáíkovodu Most-— Praha, získala především Praha, neboť po zapojení byly značně uregulovány tlakové poměry některých oblastech Prahy, dále je . Na mezinárodní konferenci ener­ getiků Ženevě únoru 1948 po­ dařilo prosaditi představitelům naší energetiky, dlouhodobém plánu mezinárodní spolupráce bylo Československo zařazeno sku­ piny států, elektřinu vyvážejících se všemi toho plynoucími výhodami, V důsledku toho plánují Česko­ slovenské energetické závody veli­ kou elektrárnu výhradně pro export elektřiny falknovském hnědém uhlí možností přestavby pohon atomickou energií jáchymovského uranu. 150 mm. 2). V tomto období mají značné pře­ bytky elektřiny, které byly ochotny vyvézt lacino ČSR, kde údobí jarních dešťů již minulo a parní elektrárny nesou hlavní část zatížení. období zimním nebo ještě lépe době, kdy nás taje sníh a kdy vedle výkonu našich tepel­ ných elektráren máme disposici též plný výkon našich elektráren vodních vzhledem příznivému vod­ nímu stavu našich řek. V únoru 1947 pro velké mrazy nastává pře­ stávka pracích. 150 mm, Slaný odbočkou 1. mezinárodní spolupráce přináší, bu­ diž uveden příklad výměny energie mezi ČSR Rakouskem. Přitom by byli Rakušané spokojeni, kdyby­ chom jim každé kWh, které nám dodají létě, vrátili zimě, resp, prvních jarních měsících, 1 kWh. Ještě jeden zdroj příjmů bude moci budoucnosti energetika po- skytnouti našemu národohospo- dářství dík mezinárodní spolupráci. 18. Výkopové práce byly jedné třetiny vykonány bagry, ostatní výkopové práce ručně (obr. Ale jíž březnu byla práce dokončena tak dalece, začátkem čer­ vence bylo možno přistoupit! hlavním tla­ kovým zkouSkám, které prokázaly napros­ tou bezvadnost položeného plynovodu. 24. Dosud byl smě­ rem Praze připojen Žatec potrubí o prům. Rakousko veliké zdroje ener­ gie alpských řekách tuto energii mění svých četných vodních elek­ trárnách elektřinu. Elektřinu mo­ hou však tyto hydroelektrárny vy­ rábět dodávat jen tehdy, když mají disposici dostatečné množ­ ství vody, měsících květnu až září, kdy tají alpské ledovce. 100 Kladno odbočkou km o prům. . Spojen! dalíích měst a sídlišť projektováno. října byl zahájen výkop. Vybudová­ ním dáíkovodu Most— Praha bylo úsilím nalich techniků dělníků vybudováno velké dílo umožňující propojování plynovody dal- Jích oblastí, dosud plynem nezásobených, a zdárný rozvoj plynárenství, přínáSející užitek domácnostem, živnostem prů­ myslu. každý týden vSech úsecích prvních tlakových zkouíkách spoužtělo potrubí země, října bylo za­ počato stavbou rozdělovačích jíachtic, Do konce roku 1946 pokračovalo kladení potrubí zabudováním Šoupat kapáků. Tuto elektřinu by­ chom Rakousku vrátili době, kdy jeho řeky nemají dostatek vody, t. uvedeného plyne, tato spolupráce nejen umožnila snad­ né opravy strojů našich tépelných elektráren, ale ušetřila nám i množství drahocenného uhlí, kte­ rého bychom mohli použiti jinde. Pro snadnou obsluhu plynovodu vůl! demon­ táži Šoupat byly každé Sachtici vmonto­ vány kompensátory (obr. Jde jen to, nezůstat pozadu a využít všech příležitostí. Značná část jeho vývozu elektřiny půjde jižního Německa, Rakouska Madarska bude tudíž nutno, aby tato elektřina použila pro své dlouhé cestování našich energetických magistrál, čež nám bude Polsko platiti určitý po­ platek podle výše přeneseného vý­ konu. K 15. tom případě by mohly Československé energetické závody zastavit některé nehospo- dárné tepelné elektrárny, šetřit uhlí zimu odebírat laciný rakouský proud. 1946 bylo již vykopáno km potrubí. Tím nejen zamezilo vy­ vážení surového hnědého uhlí, jak se dělo první republiky, ale s elektřinou vyváželi bychom práci našich zaměstnanců, jak sektoru energetického, tak dělníků kovo­ průmyslu, poněvadž ceně elektřiny figuruje značnou částkou cena stro­ jů, elektřinu vyrábějících