|
Kategorie: Firemní tiskovina |
Tento dokument chci!
ENERGIE Služba odběratelům Československých energetických závodů, n. p. • Vydavatel: Česko» slovenské energetické závody, n. p. • Redakce: Praha II, Dittrichova 21, tel. 480-<i1, linka 52 • Za redakci odpovídá Ing. B. Podlešákova * Odběratelé elektřiny, plynu a páry předplácejí časopis u své elektrárny nebo plynárny, nebo přimo v redakci, jednotlivé čisio 1 Kčs • Vychází Skrát ročně • Rotační hlubotisk fy M. Schulz a. s., Praha II, Na Florenci 13 • Administrace časopisu: Praha II, Na Florenci 13 * Podací a dohlédací poštovni úřad Praha 25
Odběr elektřiny sice nadále stou
pal, avšak energetické podniky
kryly poptávku jen' cenu maxi
málního vypět! stávajících zdrojů.
Léta okupace 1939—1945 jsou
v dějinách československé energe
tiky údobím stagnace úpadku. protektorátu, kde již za
čínal projevovati nedostatek vý
konu přesto, spotřeba elektřiny
pro neválečnou výrobu pro sou
kromý konsum byla drastickými
opatřeními omezena míru nej-
rr/enší. Bylo dohodnuto, do
dávka proudu bude díti vedení
0 velmi vysokém napětí, které
za války zbudovali Němci. Bylo tedy jasné, té
doby, než budou postaveny nové
elektrárny, budeme musit zabez
pečení dodávky elektřiny pro po
třebu našich konsumentů hledati
potřebný výkon mimo hranice
ČSR, tam, kde byl elektr. kWh. Stále rychleji stoupající
konsum elektřiny, který vzrůstal
hlavně vlivem přesunu německého
válečného průmyslu našich zemí,
přinutil nově vzniklé elektrárny
ve Slezsku tomu, dodávaly vy
robenou elektřinu pomocí vedení
o velmi vysokém napětí území
t. Zvláště východní severní
Čechy, které (sou značné míry
odkázány zásobování elektřinou
na své drobné vodní elektrárny,
byly těžce postiženy. kWh, přibližně
množství energie, které vyrobila
v téže době naše stará elektrárna
v Ervěnicích. roce 1946 1947
jsme již nebyli tak velké míře zá
vislí dodávce polského proudu
a odebrali jsme Polska každý
tento rok pouze mil. Pro
osvětlení různých výhod, které
13
. 12.
Dlouhotrvající sucho 1947
se nepříznivě projevilo energe
tice.
Odběr elektřiny zahraničí je
nutný dvou hlavních důvodů:
1.000 V. zásobování některých pohraničních
obci, které jsou připojeny síť
zahraničních elektráren kte
rých nebylo možno dosud zříditi
napájecí vedení našich energetic
kých zdrojů. elektrárny Hirschfeldě
bylo dodáno zimním období
1947-1948 asi 2,5 mil.
Vzájemná obapolná snaha spolu
práci vhodné hospodářské pod
mínky daly vzniknouti velkolepé
myšlence postaviti velkou společnou
moderní tepelnou elektrárnu, vy
bavenou československými stroji a
zásobovanou polským uhlím.000 usi
lovně pracovalo dokončení
linky pro napětí 100. Tak staly historické země
závislými dodávkách elektřiny
z ciziny.
Tak podařilo zabezpečiti dodav
ku proudu pro nastávající urči
tými obavami očekávané zimní mě
síce, které však uběhly bez větších
obtíží.
Spolupráce ČSR sousedními
státy energetice současné
době podstatě omezena jedno
stranný odběr elektřiny ciziny.
Čelní představitelé naší polské
energetiky sjednali dohodu do
dávce polského elektr. kWh.
Všimněme nejprve nedostatku
výkonu našich elektráren.
V dlouhodobých plánech Česko
slovenských energetických závodů,
národního podniku, však pama
továno mezinárodní energetic
kou spolupráci příštích letech,
kdy již budeme míti vybudován
energetický průmysl dostatečné
míře. bouřlivých revolučních
květnových dnech 1945 pocítili
naši spotřebitelé hlavně východ
ních Čechách velmi nepříjemně
každé přerušení dodávky za
hraničí bylo nutno vypfnati celé
velké oblasti, aby byl zabezpečen
chod našich elektráren tím záso
bování zbývající části země elektři
nou. nedostatečný výkon našich elek
tráren, které vlastní většinou za
staralá, málo výkonná zařízení,
2. výkon
k disposici, Polsku. Sjed
naná dohoda uskutečni men
šími úpravami podkladem polské
dodávky dodnes, jak vítaná nám
byla polská pomoc kritických po
revolučních dnech měsících, je
patrno toho, období 10, 5. potom, kdy bychom již mohli
sami poskytnouti našim spotřebite
lům elektřinu dostatečném množ
ství, hodlají Československé ener
getické závody pokračovati mezi
národní spolupráci, poněvadž tím
ušetří státu značné hodnoty. Pro
jekty pro tuto elektrárnu jsou vy
pracovány, jejích realisace za-
plánována hospodářských pro
gramech obou států tím dáno
1uskutečnění této myšlenky nejužší
spolupráce. zv. proudu pro
naše továrny, obchody domác
nosti výměnou výrobky našeho
průmyslu.
až 31.
Zatím, Liberec bavil utrá
cel večerním soumraku lehko
myslně drahocenné kWh, pracovali
zaměstnanci Východočeských elek
tráren bez ohledu pracovní dobu
i neděli dobrovolných pracov
ních brigádách stavbě této linky,
která měla přivést scházející proud
pro motory libereckého průmyslu.
Za těchto nepříznivých podmínek
bylo provedeno znárodnění ním
spojená reorganlsace energetického
průmyslu.
Okupanty nebyla stavba nových
elektráren historických zemích
(mimo dokončení rozestavěné elek
trárny Štěchovicích) povolována
a byla preferována stavba tepel
ných elektráren slezském uhlí
v Německu vodních elektráren
na alpských řekách Bavorsku
a Rakousku.SPOLUPRÁCE ČSR SOUSEDNÍMI STÁTY
V ENERGETICE DNES ZÍTRA.
Aby nedošlo severní průmyslové
části Čech poruchám dodávce
proudu, byla základě dohody
se sovětskou vojenskou správou
země saské znovu navázána spojení
s elektrárnou Hlrschfelde neda
leko Žitavy pomocí již postavených
vedení pro napětí 20. 1945 jsme odebrali Pol
ska 120 mil.
Stejně jako severní okraje státu,
zdědily jižní Čechy neblahé dědic
tví dob okupace podobě za-
nedbanosi energetické výstavby a
v závislosti energetických zdro
jích Rakouska.
Přesto však některé provozní
úpravy umožnily nahradit! dodávku
elektřiny Rakouska, která byla
velmi špatné jakosti, dodávkami
ostatních energetických podniků
československých
