|
Kategorie: Firemní tiskovina |
Tento dokument chci!
ENERGIE Služba odběratelům Československých energetických závodů, n. p. • Vydavatel: Česko» slovenské energetické závody, n. p. • Redakce: Praha II, Dittrichova 21, tel. 480-<i1, linka 52 • Za redakci odpovídá Ing. B. Podlešákova * Odběratelé elektřiny, plynu a páry předplácejí časopis u své elektrárny nebo plynárny, nebo přimo v redakci, jednotlivé čisio 1 Kčs • Vychází Skrát ročně • Rotační hlubotisk fy M. Schulz a. s., Praha II, Na Florenci 13 • Administrace časopisu: Praha II, Na Florenci 13 * Podací a dohlédací poštovni úřad Praha 25
Přesto však některé provozní
úpravy umožnily nahradit! dodávku
elektřiny Rakouska, která byla
velmi špatné jakosti, dodávkami
ostatních energetických podniků
československých.
Stejně jako severní okraje státu,
zdědily jižní Čechy neblahé dědic
tví dob okupace podobě za-
nedbanosi energetické výstavby a
v závislosti energetických zdro
jích Rakouska.
Všimněme nejprve nedostatku
výkonu našich elektráren.
Aby nedošlo severní průmyslové
části Čech poruchám dodávce
proudu, byla základě dohody
se sovětskou vojenskou správou
země saské znovu navázána spojení
s elektrárnou Hlrschfelde neda
leko Žitavy pomocí již postavených
vedení pro napětí 20.
Spolupráce ČSR sousedními
státy energetice současné
době podstatě omezena jedno
stranný odběr elektřiny ciziny.000 usi
lovně pracovalo dokončení
linky pro napětí 100. kWh. zásobování některých pohraničních
obci, které jsou připojeny síť
zahraničních elektráren kte
rých nebylo možno dosud zříditi
napájecí vedení našich energetic
kých zdrojů. Bylo tedy jasné, té
doby, než budou postaveny nové
elektrárny, budeme musit zabez
pečení dodávky elektřiny pro po
třebu našich konsumentů hledati
potřebný výkon mimo hranice
ČSR, tam, kde byl elektr.
Čelní představitelé naší polské
energetiky sjednali dohodu do
dávce polského elektr. roce 1946 1947
jsme již nebyli tak velké míře zá
vislí dodávce polského proudu
a odebrali jsme Polska každý
tento rok pouze mil. bouřlivých revolučních
květnových dnech 1945 pocítili
naši spotřebitelé hlavně východ
ních Čechách velmi nepříjemně
každé přerušení dodávky za
hraničí bylo nutno vypfnati celé
velké oblasti, aby byl zabezpečen
chod našich elektráren tím záso
bování zbývající části země elektři
nou. potom, kdy bychom již mohli
sami poskytnouti našim spotřebite
lům elektřinu dostatečném množ
ství, hodlají Československé ener
getické závody pokračovati mezi
národní spolupráci, poněvadž tím
ušetří státu značné hodnoty.
Tak podařilo zabezpečiti dodav
ku proudu pro nastávající urči
tými obavami očekávané zimní mě
síce, které však uběhly bez větších
obtíží. Stále rychleji stoupající
konsum elektřiny, který vzrůstal
hlavně vlivem přesunu německého
válečného průmyslu našich zemí,
přinutil nově vzniklé elektrárny
ve Slezsku tomu, dodávaly vy
robenou elektřinu pomocí vedení
o velmi vysokém napětí území
t. Bylo dohodnuto, do
dávka proudu bude díti vedení
0 velmi vysokém napětí, které
za války zbudovali Němci. 12.
Odběr elektřiny zahraničí je
nutný dvou hlavních důvodů:
1. Sjed
naná dohoda uskutečni men
šími úpravami podkladem polské
dodávky dodnes, jak vítaná nám
byla polská pomoc kritických po
revolučních dnech měsících, je
patrno toho, období 10, 5.000 V. zv.
Zatím, Liberec bavil utrá
cel večerním soumraku lehko
myslně drahocenné kWh, pracovali
zaměstnanci Východočeských elek
tráren bez ohledu pracovní dobu
i neděli dobrovolných pracov
ních brigádách stavbě této linky,
která měla přivést scházející proud
pro motory libereckého průmyslu.
V dlouhodobých plánech Česko
slovenských energetických závodů,
národního podniku, však pama
továno mezinárodní energetic
kou spolupráci příštích letech,
kdy již budeme míti vybudován
energetický průmysl dostatečné
míře. kWh, přibližně
množství energie, které vyrobila
v téže době naše stará elektrárna
v Ervěnicích. Pro
jekty pro tuto elektrárnu jsou vy
pracovány, jejích realisace za-
plánována hospodářských pro
gramech obou států tím dáno
1uskutečnění této myšlenky nejužší
spolupráce.
Za těchto nepříznivých podmínek
bylo provedeno znárodnění ním
spojená reorganlsace energetického
průmyslu.
Léta okupace 1939—1945 jsou
v dějinách československé energe
tiky údobím stagnace úpadku.SPOLUPRÁCE ČSR SOUSEDNÍMI STÁTY
V ENERGETICE DNES ZÍTRA. proudu pro
naše továrny, obchody domác
nosti výměnou výrobky našeho
průmyslu. elektrárny Hirschfeldě
bylo dodáno zimním období
1947-1948 asi 2,5 mil. Tak staly historické země
závislými dodávkách elektřiny
z ciziny. 1945 jsme odebrali Pol
ska 120 mil. kWh. Pro
osvětlení různých výhod, které
13
.
až 31. výkon
k disposici, Polsku.
Dlouhotrvající sucho 1947
se nepříznivě projevilo energe
tice. Zvláště východní severní
Čechy, které (sou značné míry
odkázány zásobování elektřinou
na své drobné vodní elektrárny,
byly těžce postiženy.
Vzájemná obapolná snaha spolu
práci vhodné hospodářské pod
mínky daly vzniknouti velkolepé
myšlence postaviti velkou společnou
moderní tepelnou elektrárnu, vy
bavenou československými stroji a
zásobovanou polským uhlím. protektorátu, kde již za
čínal projevovati nedostatek vý
konu přesto, spotřeba elektřiny
pro neválečnou výrobu pro sou
kromý konsum byla drastickými
opatřeními omezena míru nej-
rr/enší. nedostatečný výkon našich elek
tráren, které vlastní většinou za
staralá, málo výkonná zařízení,
2.
Odběr elektřiny sice nadále stou
pal, avšak energetické podniky
kryly poptávku jen' cenu maxi
málního vypět! stávajících zdrojů.
Okupanty nebyla stavba nových
elektráren historických zemích
(mimo dokončení rozestavěné elek
trárny Štěchovicích) povolována
a byla preferována stavba tepel
ných elektráren slezském uhlí
v Německu vodních elektráren
na alpských řekách Bavorsku
a Rakousku
