Se vzrůstajícími přepravními nároky stává otázka hos-
podárnosti dopravy stále závažnější. 15)
I když letech 1955 1960 zvýšila spotřeba elektřiny
o plynu ústředně dodávaného tepla je
používání ušlechtilých forem energie stále neuspokojivé. Skladba energie používané nevýrobní oblasti letech 1955 1960
Způsob použití energie Počet domácností
v domácnostech ČSSR tis. %
Celkem domácností 490 100
Vytápění:
ústředně, tom 565 12,6
teplárny 144 26,0
výtopny blokové kotelny 421 74,0
elektricky 1,7
plynem 145 3,2
uhlím (lokální otop) 700 82,5
Přitápění:
plynem asi 225 5,0
elektricky asi 135 3,0
Příprava teplé vody:
plynem asi 900 20,0
elektřinou asi 670 15,0
jinou energií asi 920 65,0
Velké vaření:
plynem asi 120 25,0
elektricky asi 120 25,0
jinou energií asi 245 50,0
Chlazení:
plynem asi 225 5,0
elektricky asi 060 23,4
Tab. 17. Při zvážení jejích výhod, hlavně srovnání parní
trakcí, dostáváme hlediska investic přípustnou úroveň.
Jednou hlavních rozhodujících předností využívání do-
mácích energetických zdrojů, méně hodnotných paliv, vodní
energie konečně blízké budoucnosti jaderné energie. (Tab. roce 1960 toto složení:
bytový fond nevýrobní oblast
spotřeba plynných paliv 3,6 4,1 %
ústředně dodávané teplo 2,6 9,6 %
spotřeba elektřiny 3,0 6,7 %
Z toho vyplývá, celková spotřeba energie byla bytovém
fondu kryta 87,7 nevýrobní oblasti 59,9 tuhými
palivy. Hlavní nedostatky parní
jsou prvé řadě nízké účinnosti parních lokomotiv (nepřesahuje
4 jejich poměrně malých výkonech, což násle-
dek omezení celkové velikosti soupravy.)
Elektrická energie 190 605 2,95 8,04 200 600 6,71 8,46
Úhrnem 460 426 100,- 15,85 991 860 100,- 7,34
Tab. Spotřeba energie nevýrobní oblasti roce 1960 podle druhu energie
. Cel-
kový objem spotřeby energie měl např. 16.
Energetická účinnost parní trakce činí 5,1 motorové
24,6 elektrické 27,4 tedy nejvyšší.
V železniční dopravě došlo ČSSR během let 1956 1960
k podstatné změně tím, elektrizací železnic byl položen základ
rozvoje nové techniky železniční trakci. (Tab. 18.sladovnách přikročilo důslednému zavedení sušení sladu
v cyklech hodin, bylo možno podle předběžných
propočtů dosáhnout úspory 000 tmp rok. třeba zaměřovat se
i zde maximální zvyšování účinnosti spotřeby paliva snižo-
váním normy spotřeby přepravní km.Výhled vybavení domácností ČSSR energií roce 1965
Druh energie Bytová spotřeba Komunální spotřeba
Složení Podíl Složení Podíl
jednotlivých celkové bilance jednotlivých celkové bilance
druhů ČSSR druhů energie ČSSR
v tmp (%) (%) tmp (%) (%)
Paliva: tuhá 668 496 87,74 24,22 792 773 59,92 7,66
plynná 206 451 3,20 5,90 587 800 19,65 16,80
kapalná 229 698 3,55 4,92 122 157 4,08 2,61
Celkem 104 645 94,49 19,33 502 730 83,65 7,93
Tepelná energie 165 605 2,56 2,42 288 530 9,64 4,23
(ústředně dod.
Jedním velmi účinných prostředků při zhospodárňování
spotřeby paliva energie jsou normy spotřeby.
Elektrická trakce hlediska investičních nákladů nejná-
ročnější. Zvyšování její hospo-
dářské efektivnosti možno řešit pouze cestou technického
rozvoje, přechodem železniční říční dopravy parní
trakce trakci motorovou nebo elektrickou. 17)
Z celkové spotřeby tuhých paliv bytovém komunálním
hospodářství ještě plných spotřebovalo lokálně kam-
nech vytápění přípravu teplé užitkové vody kuchyň-
ských sporácích vaření jen 23,9 zařízeních pro
ústřední vytápění. Normy spotřeby
paliva energie jsou měřítkem efektivního využívání paliva
a energie nástrojem nejen pro posouzení úsporného hospoda-
ření palivy energií, ale též pro řízení energetického hospo-
dářství účelové výroby. vede mnoha nedostatkům, které pro-
97
Období let 1945 1970
Druh energie Spotřeba nevýrobní Spotřeba nevýrobní Index
Paliva: oblasti 1955 (%) oblasti 1960 (%) 60/55
tuhá 84,76 78,94 1,01
kapalná 5,58 8,40 1,63
plynná 2,40 3,72 1,68
Celkem 92,74 91,06 1,07
Tepelná energie
(ústředně
dodávaná) 4,11 4,80 1,27
Elektrická energie 3,15 4,14 1,43
Úhrnem 100,- 100,- 1,09
Tab. Protože podíl sil-
niční (automobilové) letecké dopravy stále rostou, spotřeba
energetických zdrojů bude míti pro tuto dopravu celkové
energetické bilanci stále větší význam. Dalšími nedostatky jsou
velká pracnost při obsluze lokomotivy jejím vybavování (pří-
pravě provozu), dále velké ztrátové časy při rozjíždění brzdění,
a tím omezené možnosti zvyšování středních dopravních
rychlostí toho vyplývající ohraničení propustnosti trati
