Dalších úspor (řádově asi lze dosáhnout vlh-
čením větru, dále používáním zemního plynu kyslíku. složení vsázky mar-
tinské pece: surové železo ocelový šrot 62,2 pří-
sada 2,5 naproti tomu elektrických pecí; ocelový šrot
až 94,7 surové železo 3,5 přísady 1,8 %); tato změna
složení vsázky umožní snížit cenu základních materiálů na
1 oceli 15, více procent;
■ zrychlování technologického pochodu, tím zvyšování vý-
robní kapacity 1,4 1,5krát srovnání pecemi plamennými;
■ zmenšení potřebných provozních ploch, %;
■ pronikavé zlepšení pracovního prostředí hlediska zdravotního. Při těchto
opatřeních lze zvýšit výkon pecí asi výhřevnost vysoko-
pecního plynu 800 600 kcal/m3
.
Surové železo roce 1960 vyrábělo vysokých pecích prů-
měrného výkonu 630 při spotřebě 011 koksu tunu
surového železa.
6. Nároky osvětlení stále stoupají, protože na
druhu vlastnostech osvětlení závisí nestejné míře pracovní
výkon (výrobnost), podíl chyb tím množství zmetků), úra-
zovost zdravotní stav zraku.Vysokopecní ohříváky
vzduchu (Cowpery) můžeme vytápět vysokopecním plynem, pří-
davkem oleje.
Na základě srovnávacích propočtů pro určité varianty může
být elektrická energie při teplotním zpracování součástí hospo-
dárná těch případech, kdy výrobní cena kcal tepla elek-
trické energie 15krát větší než výrobní cena kcal pa-
livu používaném pro plamenné pece. tedy tomto případě spotřeba tepla pro kyslíkové
konvertory proti jiným procesům výroby oceli velmi nízká. současnosti spotřeba
koksu Nové huti tunu oceli blíží maximální technické hra-
nici 500 tunu, dále nebude možné snižovat. Tak spotřeba tepla výrobu oceli
v kyslíkovém konvertoru foukáním shora činí spotřeby
martinské pece, spotřeby elektrické pece studenou vsáz-
kou spotřeby kuplovny kombinaci kyslíkovým kon-
vertorem. Dalším zdrojem odpadové sekundární energie
může být odpařovací chlazení vysokých pecí pravděpodob-
ným ziskem 0,15 páry tunu surového železa). Pozn. snahami stále lepším osvět-
lení roste také spotřeba elektřiny pro osvětlování, když stále
hledají cesty, jak snížit její specifickou spotřebu jednotku
světelného toku, zvyšováním účinnosti lamp osvětlova-
cích těles. Tato velká spotřeba koksu nutně vyžaduje sní-
žení, zvýšením teploty větru 900 proti dosud použí-
vaným asi 670 zvyšováním hodnotného aglomerátu vy-
sokopecní vsázce. Při nedostatku zemního
plynu lze pro zmíněné technologie použít topných olejů. Uvedeným opatřením
by bylo možno výhledově snížit spotřebu tepla 1,247 Gcal/l t
surové oceli pod 0,95 Gcal/l oceli.zmenšování opalu, téměř proti plamenným
pecím, dále zvýšení roční výtavby kovu, tedy zmenšení
spotřeby vsázky;
■ možnost změny složení vsázky (např.
Spotřeba energie výrobu oceli dosti rozdílná zá-
vislá způsobu její výroby.
Ve strojírenské výrobě možno dosahovat zhospodárnění
spotřeby jak úseku energetických provozů samých, tak na
95
Období let 1945 1970
Ztráty paliva energie při: 1955 1960 Index (1
(tis. tmp) (%) (tis. Možnosti zhospodárnění spotřeby paliv energie
v hlavních průmyslových odvětvích
Největší spotřeba paliva energie metalurgických výrob-
nách, proto třeba zaměřit zhospodárnění především
této spotřeby. Zhospodárnění lze dosáhnut jak výroby suro-
vého železa, tak při výrobě oceli, ovšem určitých změn
technologického procesu. Zásadně však nemělo používat elektřiny ve
větším rozsahu pro vytápění ventilaci.7.
Podobně značné výhody elektrický ohřev při konečném
opracování kovů kováním:
■ krátká doba ohřevu, desetkrát kratší než plamenných
pecí kování lisování lze přecházet mechanické zpra-
cování, což umožňuje zavádět hromadnou výrobu);
■ zmenšení ztráty kovu opalem plamenných pecí oceňuje
3 ceny výkovku, elektrického ohřevu pouze 0,75
až %);
■ snížení okují při plameném ohřevu méně než
1 při ohřevu elektrickém což znamená úspory mate-
riálu, větší přesnost výrobku, větší možnost použití razidel,
a někdy 2,5násobek srovnání použitím
ohřevů plamenných;
■ snadná regulace procesu ohřívání toho vyplývající mož-
nost rovnoměrného prohřívání (zlepšuje organizace správ-
ných výrobních postupů);
■ možnost automatizace vkládacích vykládacích pochodů
u pece;
■ zlepšení hygienických podmínek pracovního prostředí
a zhospodárnění provozních prostorů. 14. Tak dalo proti dosavadnímu stavu ušetřit
asi 100 koksu tunu surového železa.
V martinských pecích, jakých nás dosud používá, se
spotřeba tepla tunu oceli dala snížit buď rekonstrukcemi
na větší obsah, nebo použitím kyslíku.
U elektrických pecí při výrobě oceli dalo natavováním
vsázky obloukových elektrických pecích kyslíkem plynem
dosáhnout úspory elektřiny urychlení tavby asi
o Navrhované opatření bylo třeba jednak ještě dů-
kladně studovat, jednak zajistit potřebnou kapacitu oceláren-
ských kyslíkáren.
Důsledná realizace uvedených opatření umožnila při vý-
běru surového železa dosáhnout snížení měrné spotřeby koksu
asi současné spotřeby.
Využití vysokopecního plynu bylo možno zhospodárnit
zvýšením jeho tlaku dosavadních 0,4 1,8 atp nových
pecí 2,8 atp dalším jeho využíváním expanzním tur-
bosoustrojí.2. tmp) (%)
zušlechťování paliv 992 6,5 610 6,1 1,21
přeměnách (výroba tepla elektřiny) 661 20,9 140 22,1 1,36
dopravě železniční kotlích lokomotiv 376 5,1 781 4,7 1,17
ostatní ztráty energetické bilanci 553 3,4 050 3,4 1,32
Celkové ztráty uváděné energetických bilancích 582 35,9 581 36,3 1,30
Ztráty konečné samotných spotřebičích 100 28,4 500 26,0 1,18
Celkové ztráty paliva energie národním hospodářství 682 64,3 081 62,3 1,25
Využitá energie spotřebičích 489 35,7 406 37,7 1,36
Použití energetické zdroje ČSSR 171 100 487 100 1,29
1) 1955 100
Tab.
Největší podíl spotřeby elektřiny pro pomocné provozy,
jako osvětlení, otop, ventilace horká voda, činí spotřeba na
osvětlování. Složení celkových ztrát paliva energie ČSSR letech 1955 1960
