Poznámky redaktora
Zjed-
nodušeně řečeno, politická soustava řízení měla být nahrazena
ekonomickou. Kčs] 285,4 317,2 259,4 228,0 204,4 202,2 109,2 195,1 191,0 186,6 162,0
a) 5leté období (%) 11,1*) 18,2 13,8 8,6 8,7 12,3
b) průměr roční (%) 3,0 2,0 1,8 1,8 2,7
c) jednotlivých letech 5LP (%) 1,08 1,49 2,00 2,1 2,3
d) průměrný roční přírůstek (%) 2,5 6,7 5,9 3,9 2,1 5,6
Průměrný roční přírůstek tuzemské spotřeby PEZ (%) 4,7 2,3 2,8 2,1 0,9 0,7
Koeficient elasticity 1,88 0,37 0,47 0,34 0,14 0,2
Úspory paliv energie racionalizačních programů (mil. hmot 126 4,9 585 5,2 140,8 139,5
průmysl dřevozpracující 307 1,3 405 1,3 131,9 135,9
průmysl celulozy papíru 934 4,1 148 3,7 122,9 129,1
průmysl skla, porcelánu keramiky 289 1,3 561 1,8 194,1 145,4
průmysl textilní 867 3,9 069 3,5 123,3 125,9
průmysl konfekční 0,2 0,2 136,6 130,1
průmysl kožedělný, obuvnický kožešnický 203 0,9 236 0,8 116,3 132,2
průmysl polygrafický 0,1 0,1 127,3 171,3
průmysl potravin pochutin 816 3,5 076 3,5 131,9 121,3
ostatní průmyslová odvětví 339 5,9 545 8,3 190,1 146,8
(vč.Vývoj energetické náročnosti čs. rámci nástupu nové ekono-
mické reformy 1966-1967 byly stanoveny nové podmínky pro
hospodaření podniků. Bilance zahraničního obchodu byla
v roce 1970 dvou letech deficitu opět aktivní.
Rozhodující podíl spotřebě elektrické energie měl stále
má průmysl; tento podíl však 1966 postupně klesal dů-
sledku rychlejšího tempa růstu spotřeby bytově-komunální
sféře zemědělství. kompetence
federálních orgánů patřily otázky celostátního významu, mezi
nimi plánování, vědeckotechnický rozvoj, řízení palivoenerge-
tického metalurgicko-strojírenského komplexu, spojů vět-
šiny dopravy.
plnění)
Energetická náročnost [tmp/1 mil.V. tmp) 8,012 13,308 2,499 2,747 3,022 2,630 2,402 14,00
(očeká. Změny řídící
sféře vynutilo federativní uspořádání státu.Vývoj struktury spotřeby elektřiny průmyslu
Ukazatel 1960 1965 1970 1975 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1990
Národní důchod (btto) [mld. Zvýšení efek-
tivnosti výroby bylo tomto čase mrtvém bodě.
Měrnou spotřebou prvotních palivoenergetických zdrojů
na obyvatele ČSSR zařadila 60. národního hospodářství letech 1965 1990
. místního družstevního průmyslu)
Tab.
Svědčil tom výrazný růst příjmů, snižování státních hmot-
ných rezerv předstih dovozu před vývozem. Strukturálně pokračoval růst podílu ušlechtilých paliv
v palivoenergetické bilanci, rozvoj chemického, sklářského
a polygrafického průmyslu došlo oživení investiční činnosti
po útlumu předchozích letech. rámci „normalizace“ byl vyhlášen konsolidační
hospodářský program. 2.
Plán čtvrté pětiletky obsahoval srovnání minulými
značně užší počet ukazatelů byl podstatě souhrnem hlavních
úkolů. (plán) (návrh)
plnění)
*) Zvýšení 11,1 roce 1965 proti roku 1960
Tab. Belgie 4,9 5,4, Velká Británie
3,6 5,2 Efektivnost jejich zhodnocení však byla až
30 nižší než zahraničí. Negativní výsledky přinesla uspěchaná
přestavba velkoobchodních cen, zvýšení průměru %. Kčs] cenách 1977 109,4 226,0 313,0 416,9 505,0 509,0 512,1 525,8 542,8 560,0 005,0
Tuzemská spotřeba PEZ [mil. Restriktivní politika nastoupená roce
1969 přispěla tomu, roku 1973 zmírňovala vnitřní
ekonomická nerovnováha. Například roce 1975 ČSSR
85
Období let 1945 1970
Rok 1965 rok 1970 index 1970/65
Gwh skladba GWh skladba spotřeba H. Obdobné tendence projevovaly ji-
ných, zejména ekonomicky vyspělých státech. tmp] 56,9 71,7 81,2 98,2 103,2 102,9 102,0 102,6 103,7 104,5 108,3
(předběž. Re-
formní úsilí zahájené roce 1965 mělo více směřovat tržní
ekonomice, což mělo prosadit obrat intenzivnímu růstu.elektřiny ČSSR ovlivňován nehospodárným využívá-
ním této ušlechtilé energie; úroveň měrných spotřeb elektřiny
na vybrané výrobky ČSSR vyšší než jiných, průmyslo-
vých státech. Přes invazi vojsk Varšavské smlouvy politické
otřesy byly základní ukazatele hospodářského vývoje příznivé,
i když objevovaly sílicí jevy ekonomické nerovnováhy. letech mezi nejvyspělejší
státy světa (4,1 tmp obyvatele roce 1960, deset let poz-
ději již bylo 5,6 tmp, např.
Průmysl celkem 837 100,0 580 100,0 133,9 138,6
v tom: průmysl paliv, výrobky
z uhlí ropy 797 21,0 746 18,8 119,8 127,8
elektřina teplo 462 2,0 697 2,3 150,9 142,6
hutnictví černých kovů (včetně těžby) 008 17,6 635 18,4 140,6 124,4
hutnictví barevných kovů (včetně těžby) 645 7,2 912 6,3 116,2 156,3
průmysl chemický gumárensko-asbestový 765 12,1 942 12,9 142,6 160,0
průmysl strojírenský kovodělný 205 14,0 925 12,9 122,5 155,6
průmysl staveb.
Podniky tak získávaly nezasloužené finanční zdroje, což bylo
v rozporu zásadou tlaku jejich efektivní hospodaření. 3
