)
■ nedostatečnými přírůstky nových kapacit 1969. Jejich výroba však byla důsledku
kolísajících průtoků jednotlivých letech značně rozdílná, ze-
jména nízká byla roce 1969. investiční náklady in-
stalovaný elektrárně Prunéřov 110 MW), která byla
dokončena 1968, činily 042 Kčs; elektrárně Počerady
(4 200 MW), dokončené 1971, činily 384 Kčs elek-
trárně Mělník II, dokončené rovněž 1971 110 MW)
vzrostly 736 Kčs.
Novou výstavbou postupným vyřazováním zastaralých
a neekonomických výroben zlepšila ekonomie provozu par-
ních elektráren energetiky.
Zatím období let 1960 1962, kdy byly provozu elek-
trárny nejvyššími jednotkovými výkony MW, činil
celkový odpadlý výkon parních elektráren energetiky cca %
z jejich dosažitelného výkonu, zvýšila průměrná roční vý-
padkovost období 1966 1971 zhruba Základní pří-
činou tohoto nežádoucího růstu byla poruchovost nových bloků
100 200 části nedostatek paliva (1969 1970) vy-
kazovaný tzv.
Instalovaný výkon vodních elektráren průběhu let 1966
– 1970 podstatě nezměnil. Tak např.
Rozbor vývoje efektivnosti využití paliv energie (Zprávy
a rozbory FSÚ listopad 1972) však uvedl, růst spotřeby
84
6. souhrnu znamenalo, že
nová výstavba, která byla investičně finančně stále náročnější,
nedávala potřebný efekt.další růst ani výroby, ani spotřeby. Zároveň potvrdilo, jak tehdy psalo,
že organizované řízení dodávek elektrické energie může být
i jedním účinných nástrojů racionalizace spotřebě elek-
třiny. uplynulých le-
tech značně zhoršoval vývoj našich výrobních reprodukč-
ních nákladů, stále více jsme zaostávali vývoji produktivity
společenské práce, technické úrovni nových výrobků struk-
tuře výroby progresivním světovým vývojem. roce 1969 tato napjatost celkové zhoršení energe-
tické situace již projevilo bylo způsobeno kumulací několika
vlivů:
■ nedostatečnými dodávkami paliva, snížení pohotového vý-
konu parních elektrárnách energetiky vlivem nedostatku
paliva průměru roce 1969 činilo 263,81 MW, tj. vývoj mezi-
ročních indexů růstu průmyslové výroby spotřeby elektřiny
v letech 1966 1970.)
a Váhu roce 1966 124,6 m3/sec, roce 1969 jen 76,8
m3/sec.
Nepříznivý vývoj měla parních elektrárnách také celková
výpadkovost, která výrazně snižovala jejich pohotový výkon. Tato slova ne-
potřebují další komentář. roce 1965 2,68 pracovníků roce
1970; výrazné bylo zejména zvýšení produktivity práce no-
vých elektrárnách.
Ve spotřebě elektřiny začaly roku 1966 výrazněji pro-
jevovat tendence rychlejšího růstu spotřeby kategorii malo-
odběratelů (tj. maloodběrů elektřiny
působilo to, její spotřeba nebyla omezována. „jiných vlivech“. obyvatelstvo, zemědělství maloodběr) než
u velkoodběratelů elektrické energie.
■ výrazným snížením průtoků Vltavě roce 1966 byl prů-
měrný průtok 121 m3/sec, roce 1969 jen 53,2 m3/sec. Dokazuje např. 4,3 %
z jejich dosažitelného výkonu roce 1970 zvýšilo na
294,98 (4,6 dosažitelného výkonu).
Souhrn všech těchto nepříznivých vlivů byl příčinou narůstají-
cích disproporcí mezi zdroji potřebou elektrické energie le-
tech 1969 1970 při zvýšeném dovozu elektřiny (4082
a 4525 GWh) nebylo možné zabezpečit plynulost dostatečné
zásobování národního hospodářství elektrickou energií nevy-
rovnanost výkonové bilance bilance elektřiny řešila ome-
zováním spotřeby (limitování dodávek, sjednávání odběrových
diagramů, regulační plán, vypínání síťových úseků).
■ zvýšenouporuchovostíparníchelektrárensbloky100–200MW,
která porovnání rokem 1966 zvýšila letech 1969
(5,45 1970 (5,77 dvojnásobek. Organizované řízení dodávek elektřiny zmírnilo ve
značné míře možný nepříznivý dopad účelovou výrobu
u velkoodběratelů elektrické. Účinost elektráren Uhelná elektrárna Prunéřov
. Udržuje dnes pro nás po-
třebný dovoz cenu vývozu takových výrobků, při nich ne-
dostáváme zpět často nejenom vynaložené pracovní náklady,
ale někdy ani všechny vynaložené suroviny. elektřiny Účinnost Účinnost Účinnost Index
na prahu 1970/
výrobny průmyslu průmyslu průmyslu 1960
v 1970 (GWh) 1960 1965 1970
ČSSR 820 21,9 25,1 27,5 125,6
PLR 871 22,4 27,4 28,8 128,6
SSSR1) 567 194 26,8 29,6 33,6 125,4
V. Spotřeba elektřiny 1
obyvatele, která roce 1970 činila 899 kWh/rok, měla
v 1985 zvýšit cca 250 kWh důsledku vyšší vybavenosti
domácnosti elektrickými spotřebiči.
I při trvalém snižování měrné spotřeby paliva výrobu elek-
třiny zaostávaly parní elektrárny ČSSR svojí technicko-eko-
nomickou úrovní některými evropskými státy.
V obou odvětvích proto došlo utlumení investičního rozvoje
a negativní důsledky začaly projevovat již koncem roku
1968. Rozhodující
podíl těchto výpadcích pohotového výkonu měly elek-
trárny bloky 100 200 MW. Měrná spotřeba paliva, která
v 1965 činila 456 gmp vyrobenou kWh, snížila roce
1970 418 gmp (index 91,7) počet pracovníků instalo-
vaný 4,02 prac.
Ve čtvrté pětiletce 1966 1970 byl obdobně jako uhelném
průmyslu energetice přechodný přebytek zdrojů letech
1966 1967 nesprávně oceňován hodnocen jako trvalý jev.
Hodnota omezení spotřeby letech 1969 1970 činila roč-
ním průměru cca 1,5 celkové hrubé spotřeby elektřiny
v ČSSR. Británie2) 188 175 26,7 27,4 28,3 106,0
Belgie 648 27,0 31,4 34,5 127,8
Francie 949 29,2 32,6 36,2 124,0
SRN 203 771 28,0 31,6 33,8 120,7
1) SSSR pouze veřejné elektrárny (r. 1960 1961)
2) Británie pouze veřejné elektrárny
Tab. kapitola
Země Výr.
Nižší účinnost parních elektráren ČSSR byla zejména
ovlivněna nižšími jednotkovými výkony výroben horší kva-
litativní skladbou používaného paliva.
Ekonomiku tepelných elektráren tím celé elektrizační sou-
stavy zhoršoval posledních letech růst investičních nákladů
nových energetických děl
