Poznámky redaktora
Byla době
nejmodernější syntetická přeměna uhlovodíků dala vý-
hodně kombinovat vysokotlakou hydrogenací, protože zpra-
cuje bezezbytku koks, který hydrogenaci zbývá pro svou
horší kvalitu těžko prodejný. Vzhledem
k tomu, svítiplyn koks byly cennými bezdýmnými palivy,
stala destilace důležitým procesem zušlechťování uhlí, pro-
tože napomáhala odstranění kouře městské atmosféry tím
ke zlepšení zdravotních životních podmínek obyvatelstva. Při tom byl vý-
těžek lehkých pohonných látek vždy mnohem menší než olejů
a ostatních destilačních produktů, nimiž továrny brzy ne-
věděly rady.
Plynu užívalo vytápění pecí, koksu výrobě generáto-
rového plynu pro topení domácnostech ústředních tope-
ních. Dehet olejovitá tekutina hnědočervené
barvy, charakteristického zápachu kyselině karbolové, po
případě naftalinu. Zpracovával dříve destilací,
v novější době mimo štěpením hydrogenací. Zplodiny
jsou vodní pára, která prchá, dále lehčí uhlovodíky plynné, dehet
a polokoks. tehdy přišli chemikové to, že
při přehřátí získaných olejů určitého tlaku může nastat roz-
klad olejových molekul, které štěpí jednak lehké uhlovo-
díky plynné benziny, jednak nejtěžší jako smůla koks. kyslíkatých sloučenin obsahuje
fenoly, dále podle obsahu síry uhlí malé množství sírových
sloučenin pyridinových zásad.
Doutnění hnědého uhlí probíhalo speciálních pecích vytá-
pěných plynem, kde uhlí pomalu zahřívá destiluje. první stupeň hydrogenace.
Vzniklý plyn dehet byly tvořeny směsí různých sloučenin,
hlavně uhlovodíků, vzniklých chemickým rozkladem uhlí pů-
sobením vysokých teplot, při čemž některé ještě částečně
rozložily, event. Kapitola
cích získal při něm podle povahy zplynovaného paliva
a účelnou kombinací přídavného vzduchu páry buď plyn ge-
nerátorový nebo plyn vodní, nebo směs obou, tak zvaný plyn
smíšený. čištění parafínu;
solarový olej asi 1,0% dříve používaný místo petroleje, nyní jako pohonná látka rozpustidlo;
žlutý olej asi 1,5% čištění, jako rozpustidlo, pohonu Diesel. Rozdíl mezi oběma byl dán pouze
přizpůsobením zařízení podmínek destilace hlavnímu účelu
výroby, tj.
Zbytek retortách byl pevný koks. jedné tuny uhlí získalo doutněním 250 po-
lokoksu, 100 dehtu, plynu asi 2,8 benzinu.)
Destilací uhlí dehtu získaly sice cenné látky, ale jen ne-
patrné procento látek pohonných pro výbušné motory.58
3. stojatých ko-
morových pecích vtlačoval vodík.
Druhý nejstarší nejznámější způsob bylo odplyňování uhlí,
jinak též karbonizace neb destilace. Zato dehet, získaný
doutněním, tzv. Při tom nastává chemická
reakce, kterou vodík chemicky váže mění uhlí těžké
oleje. Výtěžek po-
honných látek, získaný hydrogenací, mohl být 70-80 vzta-
ženo množství použitého dehtu, takže dalo mluvit do-
konalém rozřešení problému přeměny těžkých uhlovodíků
v lehké.
Zde místě obšírněji zmínit dehtu, středním tří
výrobků destilace doutnění, který pro moderní chemii uhlí
měl největší význam.
Podobně jako při krakování bylo možno stupeň hydroge-
nace libovolně regulovat, tím vyrábět konečné produkty
v množství jakosti, podle požadavků konsumu. Destilací hnědouhelného dehtu získá
. Například jednoho litru zemního oleje získá
pouze benzinu, ale 40-50 mazacích olejů. plynárnách výrobě největšího množství jako-
stního svítiplynu, koksárnách zase výrobě kvalitního koksu,
v obou případech byl vedlejším produktem dehet. vzájemně sloučily.
Tab. 4. vlastně
také destilace sucha, jenže prováděná při teplotě mnohem
nižší, 600 °C, takže vznikající destilační zplodiny nepodlé-
hají ještě pyrogenetickému rozkladu jako plynárnách kok-
sárnách, kde pracuje při teplotách 1000-1300 °C. (Tab. plynu vysoké procento
CH4 malé množství koks méněcenný, křehký pórovitý,
a obsahuje 12-16 těkavých součástí. Získává se
jako konečný výrobek hnědouhelných dehtů asi 35-45 ben-
benzin asi 3,0% sloužící jako pohonná látka, event. Při po-
kračujícím rychlém vzrůstu motorové dopravy pozemní, lodní
i letecké rostla úměrně spotřeba pohonných hmot tím také
nafty dehtu, jako suroviny pro jejich výrobu.
Čtvrtý způsob zušlechťování uhlí byla hydrogenace. paraf. Nejznámější průmyslová
destilace kamenného uhlí byla výroba koksu koksárnách vý-
roba plynu plynárnách. olej asi 53,5% palivo pro Dieselovy motory, výrobě parafinu mazacích olejů;
tvrdý parafin asi 8,0% výrobě svíček, náhradního vosku, parketových past, olejového papíru appretur;
měkký parafin asi 2,0% výrobě různých vosků, impregnaci sirkových dřev;
fresol obsahem 60-90% kreosotu asi 14,0% desinfekci, impregnaci, jako olej mazání os;
koks pro zkokování smoly asi 3,0% jako surovina pro elektroprůmysl výrobě elektrod;
zbytek jsou jiné produkty ztráty 14%.
Pro toto uměle vyvolané štěpení molekul byl původní název
krakování anglického „crack“, značící lámání molekul (tuto
metodu první zavedl naftový průmysl Americe)., používalo vytápění pecí hutnictví plynárenství,
vodního plynu při tepelném zpracování kovů, vodního plynu
o zvlášť vysokém obsahu vodíku hydrogenaci, konečně
smíšeného plynu pohonu stabilních automobilních motorů
na nasávaný plyn. Proto snažili chemikové řešení dokonalejší, které
bylo nalezeno Fischer-Tropschově metodě. Tento olej hydroge-
nuje druhé znovu, změní lehké uhlovodíky kapalné,
benziny plynné, butan propan, jichž užívalo stlačených
v ocelových lahvích pod názvem pohonný nebo tekutý plyn
k pohonu automobilů.
Proto hledal způsob, jak zvýšit výtěžek pohonných látek
na úkor ostatních produktů. Výhřevnost kolísala podle složení 1000 5000
kal. nízkotepelný dehet nebo pradehet, velmi
hodnotná surovina, nejcennější tohoto procesu, neporušená
pyrogenetickým rozkladem při vysokých teplotách jako dehet
plynárenský koksárenský.
Zařízení hydrogenační pro zmíněné vysoké teploty tlaky
byla ovšem velmi drahá, nehledě značné spotřebě energie,
nutné výrobě, přebytku těžko prodejného méněcenného
koksu.
Třetí způsob zušlechťování uhlí bylo doutnění, nebo ne-
správně švelování podle německého schwellen.
Proto také vznikající produkty vykazují proti vysokotepelné
destilaci jiné chemické složení. Dehet zpracovával chemicky, získával unikají-
cích par buď chlazením nebo posledních letech
v elektrofiltrech podle systému Siemens-Lurgi-Kotrell. motorů;
plyn. Složením není jednotná látka, jež vlastně
směs velkého počtu uhlovodíků jejich sloučenin různém
bodu varu mezi 40-400 °C. Prová-
děla tím způsobem, jemné směsi uhlí dehtem, nebo
dehtu samotného, spolupůsobení vhodného katalyzátoru,
při teplotě 450 °C, tlaku 300 350 atm. Smůly používá briketování. Jednalo destilaci za
sucha, která spočívala zahřívání uhlí uzavřených retortách
bez přístupu vzduchu, při čemž nastal vlivem stoupající teploty
chemický rozklad složitějších uhlovodíků uhlovodíky jedno-
dušší, které postupně vylučují, jednak formě plynné, jako
koksový plyn nebo svítiplyn, jednak kapalné, jako dehet
