Vždy při praktickém vykonávání te-
pelného procesu, nehledě ani ztrátám zařízením vedením,
netěsností musí přebývati určitý tepelný spád, jehož za-
potřebí udržení pohybu, příkladem docílení tahu ko-
míně. Petra Komíně.
Kdyby byl znám způsob, jakým bylo bez značných ztrát
možno přejíti energie tepelné elektrickou, mohli bychom
za předpokladu 1/2 wattové žárovky dostati jednoho pe-
troleje stále jednu hodinu svítící zdroj svítivosti 000
svíček. prvenství oboru vodních turbín konstrukce Kap-
lanovy turbíny 1919 průkopnické činy tepelných
elektrárnách; 1927 byl nás jako první světě postaven
kotel tlakem 130 ata 1931 uvedena provozu tur-
bína MW, 125 ata, 490 mezipřihříváním páry. Nebyly dodržovány zásady norma-
lizace typisace, zejména strojního zařízení elektráren,
a investiční politika byla často ovlivňována jinými zájmy
nežli zájmem nejvyšší hospodářské účelnosti hlediska ce-
lého státu. Víme, jedna kalorie jest 427 kilogramů-metrů
a tudíž odpovídá 7000 kalorií 989 000 kgm hodinu, čili
na jednu vteřinu připadá 831 kgm, což soustavě elektrické
jest ekvivalentní asi 8000 Watty. Nynější elek-
trické zdroje ZME ideálně doplní novým zdrojem, který
objevil profesor List brněnských textilních továrnách
a bedlivými národohospodářskými úvahami dospěl návrhu
na vybudování teplárny Brně. výbušném motoru,
spojeném dynamem, dostaneme celkové spalné ener-
gie paliva, což činí možných 8000 watt asi 600 watt, čili za
předpokladu stejné žárovky 1200 svíček.
■ Úsporné snahy zlevnění elektřiny přiměly ZME koope-
raci cukrovary Hrušovanech Brna Hrušovanech nad
Jevišovkou, dojednaly též smlouvu odběr přebytečného
proudu cementárnou Maloměřicích, která postavila mo-
derní zařízení využitkování kouřových plynů pecí na
výrobu elektřiny. Kromě toho odebíraly ZME veškerou ener-
gii vodní elektrárny inž. Využitkuje tudíž pro výkon
1 pouze určitá část tepla, obsaženého páře neb spa-
lovaném plynu, ostatní teplo jako odpadové odchází stroje
nevyužito. Stačil tedy kg
páry teoreticky pro vykonání práce skutečnosti je
zapotřebí více páry dle stupně plnění parního
válce výše protitlaku píst. Petrolejová lampa svítivosti asi
80 svíček spotřebuje asi jeden kilogram hořlaviny hodinu.7.
■ let 1919 1939 bylo postaveno pouze vodních
elektráren nad celkovém instalovaném výkonu
zhruba 170 MW.
■ období první republiky neexistovala jednotná energe-
tická rozvodná soustava.
3. třeba připome-
nout čs. Jednotlivé oblasti, zásobované
různými elektrárenskými podniky, všeužitečných přes
komunální závodní soukromé, vyvíjely více
nebo méně isolovaně, bez jednotného řízení bez jednotí-
cího generálního plánu. zapotřebí =
270 000 děleno 427 632,3 kal/h, což odpovídá přibližně
množství tepla, obsaženého páry. roce 1937 byla
výroba elektřiny obyvatele ročně 270 kWh, při čemž
zůstávalo ještě mnoho průmyslových pohonů neelektrizova-
ných.
Z uvedeného jest viděti, bylo 15kráte ekonomičtější po-
háněti plynový generátor jím teprve dynamo, jež osvětlo-
valo, než páliti petrolej přímo lampě. (Jedna kalorie
jest ono množství tepla, kterého jest zapotřebí, aby litr
vody ohřál jeden stupeň Celsia (za jinak normálních okol-
ností). Zásady zdravé centralisace, již soustředěním vý-
roby pro průmyslové účely velkých jednotek, používa-
jících podřadných paliv, nebo dokonce soustředěním
spotřeby elektřiny tepla výhodných energetických ob-
lastí, byly zjevem zcela ojedinělým. Snahou musí býti
veškeré teplo palivu obsažené krajnosti využíti. Kapitola
. Taková zařízení pracují tím
hospodárněji, čím menší ztráty tepla nich jsou. let.
■ Většinu elektřiny vyráběly závodní elektrárny 1937
plných %), nichž výroba elektřiny tepla byla pouhou
pomocnou výrobou. Na
předním místě Evropě byla témže roce Teplárna Brno
s kombinovanou výrobou elektřiny páry ata., bychom poháněli petrolejem spalovací
motor, spojený generátorem elektrickým, dostaneme lepší vý-
sledky, než přímým spálením lampě. stejném stupni ne-
dokonalosti neekonomičnosti stojí světlo acetylénové ga-
solinové.
■ nově budovaných parních elektrárnách držela ČSR krok
se špičkovou evropskou technikou vývoji výstavbě
kotlů tlaky 40, 130 ata, dále práškových kotlů, turbín
parních vodních rozvodu elektřiny. Následující text roku
1925. Rozvodné sítě byly mnohdy stavěny bez ohledu
na možnost jejich pozdějšího propojení, zejména pohra-
ničí.
■ Thermodynamicky jasno, odpadového tepla není
možno úplně využíti.Využití odpadního tepla
Snaha minimalizovat spotřebu uhlí vedla válce řadě úvah
jak nejvíce využít odpadního tepla, neboť musíme snažiti
zejména náš průmysl povznést tak, aby byl schopen soutěže ci-
zinou.
48
3.průmyslu jako hnací stroje převládají dnes stroje tepelné,
ať jsou již stroje parní, parní turbiny nebo spalovací, či
výbušné stroje. Jedna koňská síla vykoná práci mkg/s, za
1 hodinu jest práce 75x3600 270 000 mkg. ohledů národoho-
spodářských jest svícení petrolejem přímo vyhazováním
peněz; pochopíme snadno snahu elektrisace celé naší země.
■ Všeobecně odpadové teplo vyskytuje všude tam, kde ne-
nastává uzavřený tepelný proces (cyklus).
■ Elektřina zpočátku sloužila především osvětlování. Elek-
trické podniky proto propagovaly přednosti tohoto zdroje
světla včetně ekonomické stránky. Jednotka te-
pelná kal/h při přeměně práci vykoná 427 mkg, tudíž
pro přeměnu tepla práci hod. Dokončena byla roce
1929. Jedním ještě dnes velmi uží-
vaným zdrojem, zvláště venkově, jest světlo petrolejové,
které jest velmi neekonomické, kterémžto faktu nás pře-
svědčí následující úvaha. Obsaženo je
v kouřových plynech, odcházejících komína topenišť
kotlů, plynech vysokých pecí, oceláren, skláren, vý-
fuku parních strojů, parních turbin, chladicí vodě konden-
zátorů, výfukových plynech spalovacích motorů, chla-
dicí vodě motových válců atd.
Toto množství representuje asi 7000 kalorií. Spotřeba elektřiny pro průmysl, zeměděl-
ství pro osobní potřeby obyvatelstva byla poměru
k úrovni průmyslové výroby ČSR nízká. Toho docílí dobrou organizací práce, jež bude míti za
následek snížení cen průmyslových výrobků, psalo počátkem
20. Nebylo proto náležitě dbáno vysokou
technickou úroveň jak investic, tak provozu. Bohužel, tato transformace známa není, ale podnes
známou cestou, tj.
■ Vzhledem stoupající ceně paliva jest nutností jím šetřiti,
neboť nejdůležitější pramen energie. Zájem
hospodářský vyžaduje, aby ložiska uhelná mohla zásobovati
svět tak dlouho, dokud nebude využito veškeré vodní síly
pro pohon závodů průmyslových, pro výrobu elektřiny, re-
spektive pro výrobu páry ohřívání vody pro vytápění pře-
měnou elektřiny teplo. dnešní době nejdokonalejším zdrojem jsou žárovky
nízkovatové světlo Moorovo.
Bude-li tato racionelně provedena rozloží-li amortizace
velkých hydrocentrál celého zařízení několik generací, ne-
pochybuji, bude světelný provoz elektrický několik setkráte
levnější než dnešní provoz petrolejový
