.. vy-
robené energie bylo prodej jen asi 616 milionů kWh, tj.
Jak elektrizace postupovala, usuzovalo toho, pře-
vratu roku 1925 bylo připojeno nových asi čtvrt mi-
lionu žárovek, jež zmenšovaly dovoz petroleje asi milionů
Kč; mimo bylo připojeno nových 000 motorů malých
typů výkonů, vesměs pro potřebu živnostníků zemědělství.
V roce 1925 vyrobily všeužitečné elektrárny přes 285 mili-
onů kWh, tj. Lista „Elektrotechnické ročence
1926“ uhlí výrobu kWh, kdežto dnes uhlí
pro kWh jest již velmi mnoho. Ervěnicích Mydlovarech. vesměs čin-
ností techniků dělníků domácích závodech.
Po odečtu ztrát vedeních jiných, bylo prodáno asi 450
milionů kWh energie, takže obyvatele připadá asi kWh
ročního odběru.
Z celkového počtu asi 500 elektráren československých jest přes
300 elektráren výkonu 200 kW. přibližně jedna
žárovka 25svíčková)... Jsou staré, mnohdy velmi
staré velmi neekonomicky pracující elektrárny elektrárničky
obecní městské nízkém napětí rozvodné síti. ztráty při přenosu další (nedefino-
vané) činily téměř roku 1945 došlo jejich snížení
při přenosu rozvodu cca roce 1950 byly %
a dále snižovaly. Podnítila také
výrobu elektroměrů Československu. Udržovati činnosti jest
proto velmi nehospodárné. jiné zase považují výrobu
energie rentabilní ještě při spotřebě uhlí kWh.
Celková spotřeba elektrické energie Československu od-
hadovala přibližně asi miliardy kWh ročně. Mimo vlastní tyto
podniky více než všech přespolních, meziměstských spo-
jení elektrovody, hlavně volným vedením. tun uhlí černého. oboru vodních turbin, způsobila za-
vedení velmi výhodných trubin propelerových (Kaplanových),
dále zlepšení regulátorů vodních turbin atd. (Jan Batrla,
1925)
Spotřeba uhlí koksu ČSR 1934:
Úhrnná spotřeba:
uhlí černého asi 000 000 t
uhlí hnědého asi 000 000 t
koksu asi 700 000 t
47
Období vzniku republiky roku 1938
Sálavý kotel práškovým topením
černé hnědé koks
uhlí uhlí
otop 21,5 31,9 42,8
dráhy 20,0 20,2 1,6
železářství metalurgie 19,1 2,6 36,5
elektrárny 9,0 11,6 0,1
plynárny 4,3 0,2 0,1
cukrovary 4,1 2,5 2,3
strojírny 1,3 1,8 2,6
chemie 1,8 5,2 4,2
pivovary lihovary 2,6 3,1 0,4
sklo, porculán, keramika 0,6 8,6 0,3
cihly, stavební hmoty 2,7 2,1 1,6
cementárny 2,1 0,9 6,6
textilnictví 7,2 5,9 0,7
papír, celulosa 3,4 3,2 0,2
orba výmlat 0,3 0,2 0,0
100,0 100,0 100,0
Tab..……………………………
Celkem 298,500 000 kWh
Na obyvatele tak připadalo asi kWh, roční výroby. Tak např..
Aby bylo možno využíti méněcenného paliva, hlavně hně-
dého, budovaly parní velkoelektrárny přímo dolech,
např. roce 1925 ČSR vyrobilo elektřiny:
V samotných elektrárnách 224,100 000 kWh,
ve všeužitečných elektrárnách 282,000 000 kWh,
v závodních elektrárnách 792,400 000 kWh
………………………………. asi
48 kdežto zbytek byl spotřebován průmyslovými závody,
které proud pro vlastní svoji potřebu odebírají většinou ze
svých závodních elektráren. asi veškeré energie. Pozn. celkové
jejich kapacity, jež odhadovala asi milionu HP, bylo
vybudováno jen asi 155 000 HP.Pro průmysl dopravnictví mělo jako palivo největší vý-
znam uhlí hnědé, jehož spotřebováno 1924 asi mili-
onu tun, proti mil., Severní
dráha císaře Ferdinanda Vítkovické kamenouhelné doly) byly
zařízeny spalování uhelného prachu, odpadního uhlí
a koksárenských plynů. Nutný výkon
elektráren pro tuto potřebu byl asi 700 000 kW.
Veškeré elektrárny československé měly podle statistiky čes-
koslovenské elektrizace roce 1924 asi milionu kVA, takže
na osobu připadalo asi wattů instalace (tj. Měla vliv racionali-
saci kotelního topení, stavbu nových roštů, rozvoj kontroly to-
penišť, využití odpadní páry, rozvoj topení uhelným prachem
a méněcennými palivy. Program výstavby kalorických elektráren byl doplněn
programem výstavby československých vodních sil. dala velmi účinný podnět ke
stavbě obrovských turbin, generátorů transformátorů, pro
výrobu elektrických přístrojů vysokého napětí. Spotřeby jednotlivých oborů procentech
.
Z toho resultují také různé ceny proudu.
Cílem plánovité elektrizace Československa bylo prvé řadě
výstavbou moderních, racionálně vedených velkoelektráren
parních, vhodně navzájem spojených dálkovými meziměst-
skými sítěmi, dosáhnout hospodárného využití méněcenných
paliv. Drobné elektrárny mají
ještě velmi četné nevýhody další. Mnohé nich
potřebují podle dat prof. Ostravě důlní elektrárny
největších tamějších společností (Báňská hutní spol. Důvodem tomu
byla vysoká kvalita černého uhlí, hlavně ostravského, jež
sloužilo velké části destilaci výrobu koksu, jakož pro
vývoz.
Elektrisace mnoho jiných velmi cenných národohospo-
dářských výsledků. Elektrárny na
to roce 1925nebyly sloučeny, tím spíše, převládaly stále
ještě elektrárny malé nesystematicky neekonomicky pracující
