Toto
nařízení mělo pozbýt platnosti dne 31.
Zákon 438/1919 opravňoval též ministerstvo veřejných prací
k tomu, dohodě zúčastněnými ministerstvy slyšení
elektrárenské rady (jež měla vývojem doby členy), mohlo
do jednoho roku ode dne jeho účinnosti elektrické podniky, do-
dávající většinu vyrobeného proudu pro všeobecnou potřebu,
přeměnit podniky všeužitečné. plynového regulativu, jímž upravují podmínky pro zřizo-
vání plynovodů plynových zařízení pro jejich zkoušení. Zemský úřad, příslušný podle sídla podniku,
může všech elektrických podniků upravit podle volného uvá-
žení ceny elektřiny, jsou-li nepřiměřeně vysoké. (Ing. zlepšení poměrů výrobě
nebo spotřebě elektřiny.
■ Kvitujeme zadostiučiněním snahu státní správy vést státní
podniky individuelně jako podniky soukromé. Podle to-
hoto ustanovení bylo skutečně dosaženo jistého zjednodušení
výroby rozvodu elektřiny (jižní Čechy).
neunifikované předpisy dodávkách státních, nákup surovin
z ciziny, surovina nalézá doma, dokonce státním pod-
niku apod. Spo-
lek československých architektů inženýrů připravil náměty
k jejímu překonání.
■ Jednotlivým centrálním úřadům schází společný technický
orgán, který zamezoval zjevy jinak nevysvětlitelné, kupř.5.
■ všeobecného hlediska bude vhodno provádět především
práce takové, které svém ukončení budou příznivě na
vývoj průmyslu působit.
Po čase projevily mezi ustavenými všeužitečnými podniky
různé nesrovnalosti nedostatky. Jsou centrály vodní. Posléze zákon
č.
■ Vyslovujeme pro rychlé provádění veřejných staveb
a prací zejména již dávno připravovaných oněch, něž
potřebné prostředky již minulých letech byly povoleny.
■ Výrobní náklady dány jsou především cenami surovin jest
na průmyslu, aby organizaci nákupu věnoval zvýšenou po-
zornost postupoval největší opatrností, zejména však, aby
45
Období vzniku republiky roku 1938
. Kde neměli pro žádoucí postup dostatek zákonných
podkladů, pomohli hrozbou nebo odstraněním překážejících
osob. Teprve 1906 došlo do-
plnění všeobecných ustanovení živnostenského řádu, vydání
tzv. Průmyslová krize 1920
Počátkem roku 1919 začalo letech poválečné konjunktury
zpomalování výroby, jež vyvrcholilo rok později průmys-
lovou krizi, ohrožující hospodářské základy našeho státu.
■ Zjednodušení, sjednocení snížení železničních tarifů prvé
řadě pro suroviny, hlavně další snížení tarifů pro méněcenná
paliva. 131/1936 obraně státu poskytuje státu dalekosáhlá opráv-
nění zásahu hospodaření podniků všeužitečných nevšeuži-
tečných.
Všeužitečné elektrárenské podniky, jež zřídilo ministerstvo
veřejných prací smyslu uvedeného zákona dohodě pří-
slušnými ministerstvy zúčastněnými zemskými autonom-
ními správami, podléhají svrchovanosti ministerstva veřejných
prací. tomuto opatření scházely však jaké-
koli právní podklady. Aby vláda zachovala možnost zřizování
dalších všeužitečných podniků, hlavně oblastech severočes-
kých, prodloužila platnost tohoto ustanovení zvláštními zákony
nejprve konce roku 1924, poté konce roku 1930, pak do
konce roku 1931, později konce 1932 naposledy do
konce roku 1933. Jsou dále
centrály kalorické odpadové uhlí, zřízení nových potřeb-
ných tratí železničních vybudování dosavadních tratí, vý-
topen, skladišť, nádrží dílen. prosince 1936, bylo však
prodlouženo zákonem 326/1936 31. prosince 1939. Te-
prve zákon 177, vydaný 1934, přináší jako obdobu zá-
konů elektrizačních ustanovení právních finančních
výhodách plynárenského podnikání.
Důsledné použití tohoto ustanovení naráželo však těchto
podniků mocenské politické zájmy místních činitelů,
přestože nich byl účasten stát země. Ovšem mu-
sely být vzhledem svůj ráz vedeny techniky, praktiky
a obchodníky nikoli právníky musely být energicky
odpolitizovány. Proto již doplňkový zákon
č. Zvláště nutná nejužší technická spolupráce
ministerstev veřejných prací, financí, obchodu sociální
péče.
■ Reformu státních podniků nutno provést rychle dů-
sledků, což předpokládá první řadě správné stanovení vý-
robních nákladů: hlavně nákladů dopravních nákladů
za uhlí, jež byly dosud počítány cenách tzv.
Při tomto dvojím druhu správy nebyla nestranná autorita pro
rozhodování sporech mezi elektrárnami všeužitečnými
a elektrárnami bez práva všeužitečnosti.
O podnicích plynárenských možno říci, cestě vytvo-
ření speciálního právního podkladu pro své podnikání značně
pokulhávaly elektrárenstvím. Václav Běšínský, 1945)
3. Přes tato prodlužování však nic věci velmi
žádoucích zásahů nepodnikla. severních
Čechách, bez jakéhokoli svého zásahu, ačkoli technické pod-
mínky přímo volaly státních opatřeních prospěch sou-
stavné elektrizace. pohledu úspor paliv surovin bylo na-
vrhováno:
■ Zjednodušení státní správy, které přivodí úsporu státních
vydání uvolnění sil produktivní práci přísnou kon-
trolu hospodářství samosprávného. Při nestejné
jakosti přiděleného území mají podniky bohatých oblastech
příznivější dodávkové podmínky, než podniky oblastech chu-
dých, ačkoli menší hospodářská únosnost odběratelů chudých
krajích vyžadovala opaku. Totéž ministerstvo právo změnit
zásobovací hranice zásobovacích území těchto podniků.
Přesto ponechala státní správa celé kraje, např. Ministerstvo veřejných prací může nařídit slou-
čení dvou nebo několika všeužitečných podniků, dosáhne-li se
tím snížení cen elektřiny, event. „režijních“,
mnohdy hluboko pod výlohami skutečnými.
Uvedené nařízení mohlo sice odstranit určité, tehdy známé,
nedostatky překážky elektrizace, neodstraňovalo však již
dříve zmíněnou dvojitost správy hlavně nemohlo odstranit
vlivy lokálních politických zájmů, které uplatňovaly roz-
hodným způsobem prospěch zachování malých nevýhod-
ných provozoven zásobovacích oblastí. Veřejný zájem mnohdy
odůvodňoval včlenění závodní výrobny celkového elektri-
začního programu, nebyl-li tím ovšem nepříznivě dotčen její
vlastní výrobní proces. Všeužitečné podniky jsou povinny upravit určené
lhůtě služební poměry požitky zaměstnanců podle směrnic, vy-
daných ministerstvem veřejných prací shodě zúčastněnými
ministerstvy. Posledním pokusem
o prodloužení praktické účinnosti dosavadních zákonů bylo
vládní nařízení 48/1935. Území jim přidělená, byla
velmi různá, někde odběr bohatá, jinde chudá.zmínka tom, letech, nastane nutnost spojení jejich
sítí, nebude vyloučena možnost postupného slučování těchto
podniků. 258/1921 přinesl ustanovení, podle něhož mohlo nařídit
slučování podniků, založených podle zákona 438/1919, pří-
padech, je-li toho provádění soustavné elektrizace třeba
a zvýší-li tím hospodárnost sloučených podniků. Naproti tomu soukromé elektrárenské podniky, hlavně
tedy drobné podniky místní podniky obecní výjimkou elek-
trárenského podniku pražské obce) zůstaly nadále podřízeny
ministerstvu obchodu, průmyslu živností. Dozorčí státní
orgány jsou oprávněni provádět elektrárenských podniků od-
borné revize. Ono zavazuje všeužitečné elektrické
podniky povinnému předkládání všech podkladů, potřebných
k posouzení účelnosti hospodárnosti výroby, ministerstvu ve-
řejných prací. okupace ukázalo,
že dřívější ohleduplné jednání československé státní správy
vůči německým elektrárenským podnikům noví držitelé moci
neopláceli
