Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 45 z 176

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jsou centrály vodní. Zvláště nutná nejužší technická spolupráce ministerstev veřejných prací, financí, obchodu sociální péče. Území jim přidělená, byla velmi různá, někde odběr bohatá, jinde chudá. ■ Kvitujeme zadostiučiněním snahu státní správy vést státní podniky individuelně jako podniky soukromé. Proto již doplňkový zákon č. neunifikované předpisy dodávkách státních, nákup surovin z ciziny, surovina nalézá doma, dokonce státním pod- niku apod. Po čase projevily mezi ustavenými všeužitečnými podniky různé nesrovnalosti nedostatky. Přes tato prodlužování však nic věci velmi žádoucích zásahů nepodnikla. Všeužitečné podniky jsou povinny upravit určené lhůtě služební poměry požitky zaměstnanců podle směrnic, vy- daných ministerstvem veřejných prací shodě zúčastněnými ministerstvy. „režijních“, mnohdy hluboko pod výlohami skutečnými. Uvedené nařízení mohlo sice odstranit určité, tehdy známé, nedostatky překážky elektrizace, neodstraňovalo však již dříve zmíněnou dvojitost správy hlavně nemohlo odstranit vlivy lokálních politických zájmů, které uplatňovaly roz- hodným způsobem prospěch zachování malých nevýhod- ných provozoven zásobovacích oblastí. Veřejný zájem mnohdy odůvodňoval včlenění závodní výrobny celkového elektri- začního programu, nebyl-li tím ovšem nepříznivě dotčen její vlastní výrobní proces. Posledním pokusem o prodloužení praktické účinnosti dosavadních zákonů bylo vládní nařízení 48/1935. (Ing. ■ Výrobní náklady dány jsou především cenami surovin jest na průmyslu, aby organizaci nákupu věnoval zvýšenou po- zornost postupoval největší opatrností, zejména však, aby 45 Období vzniku republiky roku 1938 . 258/1921 přinesl ustanovení, podle něhož mohlo nařídit slučování podniků, založených podle zákona 438/1919, pří- padech, je-li toho provádění soustavné elektrizace třeba a zvýší-li tím hospodárnost sloučených podniků. Ono zavazuje všeužitečné elektrické podniky povinnému předkládání všech podkladů, potřebných k posouzení účelnosti hospodárnosti výroby, ministerstvu ve- řejných prací. pohledu úspor paliv surovin bylo na- vrhováno: ■ Zjednodušení státní správy, které přivodí úsporu státních vydání uvolnění sil produktivní práci přísnou kon- trolu hospodářství samosprávného. Aby vláda zachovala možnost zřizování dalších všeužitečných podniků, hlavně oblastech severočes- kých, prodloužila platnost tohoto ustanovení zvláštními zákony nejprve konce roku 1924, poté konce roku 1930, pak do konce roku 1931, později konce 1932 naposledy do konce roku 1933. Dozorčí státní orgány jsou oprávněni provádět elektrárenských podniků od- borné revize. ■ Reformu státních podniků nutno provést rychle dů- sledků, což předpokládá první řadě správné stanovení vý- robních nákladů: hlavně nákladů dopravních nákladů za uhlí, jež byly dosud počítány cenách tzv. plynového regulativu, jímž upravují podmínky pro zřizo- vání plynovodů plynových zařízení pro jejich zkoušení. Kde neměli pro žádoucí postup dostatek zákonných podkladů, pomohli hrozbou nebo odstraněním překážejících osob. Důsledné použití tohoto ustanovení naráželo však těchto podniků mocenské politické zájmy místních činitelů, přestože nich byl účasten stát země. Zákon 438/1919 opravňoval též ministerstvo veřejných prací k tomu, dohodě zúčastněnými ministerstvy slyšení elektrárenské rady (jež měla vývojem doby členy), mohlo do jednoho roku ode dne jeho účinnosti elektrické podniky, do- dávající většinu vyrobeného proudu pro všeobecnou potřebu, přeměnit podniky všeužitečné. Te- prve zákon 177, vydaný 1934, přináší jako obdobu zá- konů elektrizačních ustanovení právních finančních výhodách plynárenského podnikání. Podle to- hoto ustanovení bylo skutečně dosaženo jistého zjednodušení výroby rozvodu elektřiny (jižní Čechy). Totéž ministerstvo právo změnit zásobovací hranice zásobovacích území těchto podniků. tomuto opatření scházely však jaké- koli právní podklady. Přesto ponechala státní správa celé kraje, např. prosince 1939.5. Průmyslová krize 1920 Počátkem roku 1919 začalo letech poválečné konjunktury zpomalování výroby, jež vyvrcholilo rok později průmys- lovou krizi, ohrožující hospodářské základy našeho státu. Ministerstvo veřejných prací může nařídit slou- čení dvou nebo několika všeužitečných podniků, dosáhne-li se tím snížení cen elektřiny, event. severních Čechách, bez jakéhokoli svého zásahu, ačkoli technické pod- mínky přímo volaly státních opatřeních prospěch sou- stavné elektrizace. Při nestejné jakosti přiděleného území mají podniky bohatých oblastech příznivější dodávkové podmínky, než podniky oblastech chu- dých, ačkoli menší hospodářská únosnost odběratelů chudých krajích vyžadovala opaku. Ovšem mu- sely být vzhledem svůj ráz vedeny techniky, praktiky a obchodníky nikoli právníky musely být energicky odpolitizovány. Zemský úřad, příslušný podle sídla podniku, může všech elektrických podniků upravit podle volného uvá- žení ceny elektřiny, jsou-li nepřiměřeně vysoké. Jsou dále centrály kalorické odpadové uhlí, zřízení nových potřeb- ných tratí železničních vybudování dosavadních tratí, vý- topen, skladišť, nádrží dílen. Toto nařízení mělo pozbýt platnosti dne 31. 131/1936 obraně státu poskytuje státu dalekosáhlá opráv- nění zásahu hospodaření podniků všeužitečných nevšeuži- tečných. Naproti tomu soukromé elektrárenské podniky, hlavně tedy drobné podniky místní podniky obecní výjimkou elek- trárenského podniku pražské obce) zůstaly nadále podřízeny ministerstvu obchodu, průmyslu živností. ■ Jednotlivým centrálním úřadům schází společný technický orgán, který zamezoval zjevy jinak nevysvětlitelné, kupř. okupace ukázalo, že dřívější ohleduplné jednání československé státní správy vůči německým elektrárenským podnikům noví držitelé moci neopláceli. Posléze zákon č. Teprve 1906 došlo do- plnění všeobecných ustanovení živnostenského řádu, vydání tzv. Při tomto dvojím druhu správy nebyla nestranná autorita pro rozhodování sporech mezi elektrárnami všeužitečnými a elektrárnami bez práva všeužitečnosti. prosince 1936, bylo však prodlouženo zákonem 326/1936 31. O podnicích plynárenských možno říci, cestě vytvo- ření speciálního právního podkladu pro své podnikání značně pokulhávaly elektrárenstvím. ■ Vyslovujeme pro rychlé provádění veřejných staveb a prací zejména již dávno připravovaných oněch, něž potřebné prostředky již minulých letech byly povoleny.zmínka tom, letech, nastane nutnost spojení jejich sítí, nebude vyloučena možnost postupného slučování těchto podniků. zlepšení poměrů výrobě nebo spotřebě elektřiny. ■ Zjednodušení, sjednocení snížení železničních tarifů prvé řadě pro suroviny, hlavně další snížení tarifů pro méněcenná paliva. ■ všeobecného hlediska bude vhodno provádět především práce takové, které svém ukončení budou příznivě na vývoj průmyslu působit. Všeužitečné elektrárenské podniky, jež zřídilo ministerstvo veřejných prací smyslu uvedeného zákona dohodě pří- slušnými ministerstvy zúčastněnými zemskými autonom- ními správami, podléhají svrchovanosti ministerstva veřejných prací. Spo- lek československých architektů inženýrů připravil náměty k jejímu překonání. Václav Běšínský, 1945) 3