000 ka-
menného uhlí, dohromady 380,000. Na-
vržená osnova zákona jest tak konstruována, aby poplatníkům
způsobeny byly nejmenší obtíže aby způsob vybírání daně
byl nejjednodušší nevyžadoval žádného nového aparátu. Zbývá snad otázka, nebude-li zavedení daně uhlí ru-
šivě účinkovati národní hospodářství. Anglii platí zv. Tyto ročně zelektrisované obce zaměstnají trvale
aspoň absolventů mistrovské školy jako správce sítí, do-
zorce, montéry samostatné instalatéry. Lze sice očekávati, že
zavedení daně bude míti následek podražení uhlí, ale také
notoricky známo, zdražování uhlí mnohých let nezadrži-
telně postupuje takovým způsobem, poměrně značná daň
je vůči němu nepatrná. Přirozeno jest, opatření jiný vý-
znam městě nežli venkově. Konečně třeba nahražovati přirozený úby-
tek celkového stavu elektrotechniků mistrovských škol. Je-
diná česká průmyslová škola elektrotechnická Smíchově již
dnes potřebám průmyslu uvedeném směru nestačí, což jest
zřejmo již toho, veliký počet míst elektrotechnických jest
obsazen absolventy škol strojnických.
centrálách sítích jako správci, dozorci, montéři samostatní
instalatéři, potom elektrotechnických továrnách jako techničtí
úředníci pro dílnu konstrukci, nebo jako mistři vrchní mon-
téři, jiném průmyslu pak jako správci závodních elektráren
a elektrikáři, konečně státní službě jako dozorci montéři
při stavbě telegrafů telefonů. Úprava zůstane ven-
kovu více méně lhostejnou, avšak nelze platnost její očivid-
ných důvodů obmeziti snad jen města. Nově byla
upravena zákonem dne 23.
Již roce 1889 podal dr. Daň uhlí
Je daň nepřímá, spotřební.1. Vládní návrh zavedení daně uhlí. Také při velkých stavbách telegrafů telefonů, nimž
ministerstvo pošt koná přípravy, nalezne mnoho absolventů vý-
hodné zaměstnání. prosince 1923 Sb.
Daň uhlí býti vyměřena sazbou 20% ceny již také toho
důvodu, aby byla paralisována daň stejné výše Německu. Kapitola
.2. Jest zájmu všeobecného zdraví též hospodář-
ské úspory svítivem. Návrh, aby byl vydán zákon využití slu-
nečního světla letní době.
3. Přehled všech zákonů období 1918-1938 je
zpracován samostatném materiálu.000 Značná část byla ur-
čena pro ostatní země bývalého Rakousko-Uherska pro teh-
dejší celní cizinu, také budoucnosti půjde přebytečná část
těžby, třeba byla daní zatížena, ciziny, takže stát formě
daně vyvezené uhlí bude míti přímý podíl tomto vývozu. Vzor tento
byl během války napodoben jinde též nás… toho vy-
plývá, bylo třeba jiného časového rozdělení létě nežli
v zimě, abychom létě možná celý život přesunuli stínu
do slunce. n. Kaftan letech 1895, 1897, 1899 každém
zasedání sněmovním činil návrh, uhlí Čechách dobyté
uložen byl zemský poplatek, který uhlí spotřebovaného
v královstvích zemích, bývalé říšské radě zastoupených,
zpět nahražen byl… stránce hospodářské nutno předem pou-
kázati tomu, uhlí jest předmětem hromadné výroby sou-
středěné průměrně malém počtu míst, proto zaručen
nejen velký výtěžek daně, ale náležitá úspornost při jejím vy-
bírání. Návrh zavedení letního času
Tisk 527/1919.
V Německu byl již roce 1917 vydán zákon, kterým zdaňuje
veškeré tuzemsku vytěžené ciziny dovezené uhlí.
Tisk 996/1919. Tato myšlenka, uhlí týče, není nová. Protože však daň uhlí současně posílí
vliv státní správy hospodářství uhlím, možno též očekávati,
že stát bude moci důrazněji, než dosud, uplatňovati zájmu
všeobecném svůj vliv stlačování cen, takže není vyloučeno,
že přechodné zdražení uhlí bude tím vyváženo. Potřeba technického vzdělávání
Tisk 676/1919.3. Zavedena byla Československu
zákonem dne dubna 1920 260 Sb. Daň uhlí, vodní síly minerálních olejů
Daně nové republice měly hned několik cílů, jak vyplývá
z důvodové zprávy návrhu zavedení daně uhlí.
Tento stav postřehla bývalá vláda rakouská chystala proto
v roce 1918 zavedení obdobného zákona zdanění uhlí, který
by byl ovšem postihl převážně těžbu uhelnou zemích čes-
kých.3.3. Rakousko však tento plán převzalo hodlá zavésti samo
daň uhlí, která daných poměrů může znamenati převážně
jen daň dovoz uhlí, opět velké části uhlí česko-
slovenského státu. Přenesením rozhodnutí horní úřady to
postaráno, případné spory cenu prodejní nákupní byly
řešeny nejjednodušeji náležitou objektivitou. Dále je
uvedena charakteristika jednotlivých zákonů, jak vyvíjely
do roku 1930.000 hnědého uhlí 140,000. srpna 1921 296 Sb. Podobných návrhů technické školy
byla řada, zákonodárci dobře uvědomovali jejich vý-
znam.
42
3.Absolventi mistrovských
škol jsou elektrotechnické praksi činni ponejvíce při elektr., doplněným
zákonem dne 12.
Myšlenka využitkovati létě slunečního světla tím, po-
sunou hodiny, jest anglická.2.
A tomu účelu daň uhlí každém směru způsobilá. městě vliv úředních hodin
působí mocněji soukromé životní úkony.
Roku 1919 započíti soustavnou elektrisací všech
českých zemí podle různých odhadů projektů býti tato
elektrisace provedena během let. tedy na-
nejvýš nutno ihned zříditi druhou českou elektrotechnickou
školu mistrovskou. vyžaduje, aby se
ročně zelektrisovalo 500 600 obcí českých slovenských
krajinách.3. venkově lidé
řídí vůbec více sluncem nežli hodinami.
Celkovou roční potřebu pro nejbližší dobu tedy možno
podle předcházejících vývodů odhadnouti aspoň 100
absolventů elektrotechnických škol mistrovských.
3. Daní
jest postiženo jak uhlí, které československého státu do
Německa vyváží, tak uhlí, které Německa naší spotřebě
dováží, tím způsobem uložena byla naši spotřebu uhelnou
poplatnost prospěch Německa, která dosahuje veliké výše. Sun-light-bill,
posunující létě život oblasti slunečního světla. Počet těchto českých elektro-
techniků možno odhadovati nejméně tři sta více. Návrh, aby byla zřízena mistrovská škola
elektrotechnická Brně. Julius Grégr návrh zemském sněmu
českém, uhlí království Českém dobyté byl uložen zem-
ský poplatek, který však uhlí zemi spotřebované opět
nahražen byl; inž.
3.
České elektrotechnické továrny Praze Brně, které za-
městnávají dnes aspoň absolventů mistrovských škol, budou
nuceny krátké době (asi tří let) svůj personál ztrojnásobiti,
aby byly to, aby elektrisaci prováděly (před válkou elektriso-
valy ročně nejvýš 100 obcí). finanční
stránce navržené daně dlužno posléze podotknouti, dnešní
ohromné potřeby státní, jež docela vymykají porovnání po-
měry předválečnými, vyžadují též úhrady mimořádného rázu. Soustavná elektrisace českých zemí
a rozvoj průmyslu, který lze očekávati, způsobí nejbližší době
potřebu absolventů elektrotechnických škol mistrovských.
V zemích československého státu vydala těžba uhelná roce
1914 přibližně 240,000. Rovněž jiné podniky průmyslové,
jako železárny, doly, strojnické chemické továrny, zaměstnají
při svých elektrických zařízeních velký počet našich absol-
ventů.
Základem pro výměru daně při tuzemském uhlí budou toho
času nynější ceny úřední, každému těžaři známé; pouze subsi-
diárně, když nebylo cen úředně stanovených, nastoupily by
skutečné ceny prodejní jako základ pro vyměření daně; ceny
nákupní, závislé zjištění trhové smlouvy, budou rozhodny
jen při dovozu.4
