■
PhDr. Sto let, které uplynuly jeho vzniku, příležitostí za-
myslet nad tím, jak probíhal vyvíjel proces snižování
energetické náročnosti, připomenout některé důležité momenty,
které znamenaly krok vyšší účinnosti tím snižování spo-
třeby energie průmyslu dalších odvětvích ekonomiky, ale
i běžném životě našich předků nás dnes. tím byly řešeny otázky ekologie, když zpočátku
se diskutovalo hlavně tom, jak omezit „kouř saze vylétající
z komínů, které neprospívají lidskému zdraví“. Řadu informací mám Miroslava Kubína, DrSc.cz,
které navazují tuto práci dále rozvíjejí konkrétních
příkladech současnosti. Nejdůležitějším zdrojem práce staly stroje
tepelné, parní plynové, nichž tepla vytváří hnací síla
a pohyb. třeba chápat jako první krok cestě
k odborné studii, která zpracovala historii energetické efek-
tivity českých zemích doložila, snaha úsporu energie
je nepřetržitý kontinuální proces ovlivněný fyzikálními eko-
nomických zákony, který významný vliv chování lidí,
přináší své výsledky, ale stávajícího stavu poznání
a úrovně techniky své nepřekročitelné hranice. Týká především období Rakou-
ska-Uherska, ale Československa roce 1945, kdy mnohdy
byla snaha nepříjemné skutečnosti takříkajíc lakovat růžovo.
Tato práce věnována historii úspor energie Českosloven-
sku. Po-
važuji správné toho důvodu, tak lze nejlépe dokumen-
tovat vývoj názorech problematiku snižování spotřeby
energie dané době taky skutečnost, počátku využití
parního motoru nejednalo věc opomíjenou.
Více informací dané problematice řada dobových článků
je publikována webových stránkách www.
Informace při její přípravě jsem čerpal publikací věnova-
ných energii energetice, Ottova slovníku naučného, Nového
velkého ilustrovaného slovníku naučného, Studií technice
v českých zemích Československu vydaných Národním
technickým muzeem, sborníků Elektrotechnického svazu čes-
koslovenského, publikace Jermáře Globální změna, ma-
teriálů tzv. Pačesovy komise, časopisů Technický obzor, Elek-
trotechnický obzor, Strojník topič, Energetika, Teplo
a dalších. Zrodila první průmyslová revoluce spojená roz-
vojem průmyslové výroby, ale také rychlým růstem spotřeby
fosilních paliv coby zdroje energie. Neklade cíl
být odborným dílem. František Petružálek
Stojatý parní stroj trojnásobnou expanzi
Starý kočár parním pohonem
Parní nákladní automobil
Stephensonova parní lokomotivaThe Rocket roku 1829
.
V práci často používám dobových citací větším rozsahu
z různých pramenů, obvykle uvádím jen rok jejich vzniku.efektivniuspory.,
se kterým jsem spolupracoval při přípravě jeho knih Proměny
české energetiky Teplo pro Prahu. Jejich těžba doprava na
místo transformace však byla nákladná proto počátku
hledaly cesty jejich úspoře vyšší efektivitě přeměny paliva
v energii.4
Úvod
Sestrojení prvního parního stroje Jamesem Wattem roku
1763 znamenalo zásadní přelom přechodu řemeslné prů-
myslové výrobě. Uváděná data se
mohou některých případech lišit, což dáno růzností pra-
menů, nichž jsem čerpal
