U dolů začala používat síla tažných zvířat, když pomocí žen-
tourů čerpali vodu vytahovali břemena. Dokládají archeologické
nálezy pravěkých obydlí. Nelze však době ještě hovořit prů-
myslové výrobě, neboť chybělo zásadní energie, která by
poháněla stroje. takto řeše-
nými domy počátku minulého století můžeme dnes set-
kat například Rakovnicku. vznikem měst rostla řemeslná výroba, vznikaly
první manufaktury.
j. Člověk –
sběrač lovec tomu používal nejrůznější nástroje, čímž
je spojena prvotní rukodělná práce.
To vše člověku nahrazovalo jeho ruční práci dovolilo šetřit
energii. Již chudí lidé rašelinách
německých používali cihel rašeliny stavbu svých domů. rašeliny všeobecně používá.
Kromě energie svalů člověk svém historickém vývoji
snažil počátku úsporu tepla. Plinius píše „černém kameni“, jenž přitahuje
hřebíky sandálů pastýře Magnese. isolování rour, stěn chlévů, místností, lednic mn. Vy-
datnějším spolehlivějším zdrojem než energie větru stala
síla vodní, která používala již dobách před naším letopoč-
tem, Evropě rozšířilo její využití teprve středověku pro
výkony menší, novějších dobách pak pro výkony tisících
koňských sil. Další nálezy ukázaly, že
galvanický článek znali staří Římané pravděpodobně Egyp-
ťané. Později zvedal břemena tím, že
pod zarážel klíny tak poznal nakloněnou rovinu její vý-
hody. Jakožto isolačního prostředku používá hojně raše-
liny tam, kde zabrániti ztrátám tepelným nebo udržeti
chlad. Již pravěku lidé snažili šetřit energii svých
svalů při obstarávání potravy, tepla oděvů. Aby zvětšil svou pracovní
sílu tím dosáhl vyšší produktivity, začal využívat jednoduché
stroje. Prvním nich byla páka, kterou posouval zvedal bře-
mena několikanásobnou silou. zateplení využívala ra-
šelina.
Ve středověku používalo čerpání vody studní dolů
kola hřídeli, kterým lidé točili klikou anebo kolem značně
velkým otáčeli šlapáním, jako např. Jednalo příbytky hloubené do
země zemljanky jsou známy novodobé historie, nebo se
k domům určité výše přihrnovala země, někdy stře-
chu, později byly dřevěné domy bez oken, kdy mezery
mezi trámy vymazávaly hlínou, první okna byla velmi malá
a dala zakrýt okenicemi, chlév byl součástí stavby, takže
teplo něj „vyhřívalo“ stěny obytné místnosti, kamenné domy
se „zateplovaly“ zevnitř buchtami, což byly kostky hlíny
smíchané plevami velikosti cca cm.
(1912)
S rozvojem lidské společnosti rostla úroveň poznání, jednalo
se však vědomosti empirické tím neaplikovatelné. Řecký filozof Thales popisuje
jevy magnetické elektrostatické. studně Karlově Týně.
3
Úvod
Stojatý žentour
Vodní mlýn
. Vědecké po-
znání začalo vznikat teprve kolem roku 1600, když Gilbert
vydal první vědecké dílo magnetismu. Tření zmenšil tak, pod břemena podsunul válce, které
později proměnil vozíky vozy.S
nahy úsporu energie doprovázejí člověka jeho po-
čátku. Staří Babyloňané, Egyp-
ťané nich pak Řekové užívali již jednoduchých strojů
a znali jejich působení; Řekové znali již kladkostroje jednodu-
ché složitější.
Z přírodních sil byla nejprve využita síla větru hnáni lodí,
tedy dopravě, pak mletí obilí konečně čerpání vody. Starověk
již před tisíciletími používal schopnosti magnetů přitahovat že-
lezné předměty. Známá bagdádská baterie,
jejíž stáří bylo odhadnuto 2300 let. Při-
tom všem však lidé například neznali souvislost mezi účinky
třeného jantaru, bleskem rejnokem elektrickým. Číňané rovněž již před naším letopočtem sestrojili kom-
pas; Indové vytahovali magnetem železné hroty šípů ran
