Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 3 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tření zmenšil tak, pod břemena podsunul válce, které později proměnil vozíky vozy. Jakožto isolačního prostředku používá hojně raše- liny tam, kde zabrániti ztrátám tepelným nebo udržeti chlad. takto řeše- nými domy počátku minulého století můžeme dnes set- kat například Rakovnicku.S nahy úsporu energie doprovázejí člověka jeho po- čátku. 3 Úvod Stojatý žentour Vodní mlýn . Plinius píše „černém kameni“, jenž přitahuje hřebíky sandálů pastýře Magnese. Člověk – sběrač lovec tomu používal nejrůznější nástroje, čímž je spojena prvotní rukodělná práce. zateplení využívala ra- šelina. To vše člověku nahrazovalo jeho ruční práci dovolilo šetřit energii. Další nálezy ukázaly, že galvanický článek znali staří Římané pravděpodobně Egyp- ťané. Prvním nich byla páka, kterou posouval zvedal bře- mena několikanásobnou silou. (1912) S rozvojem lidské společnosti rostla úroveň poznání, jednalo se však vědomosti empirické tím neaplikovatelné. Jednalo příbytky hloubené do země zemljanky jsou známy novodobé historie, nebo se k domům určité výše přihrnovala země, někdy stře- chu, později byly dřevěné domy bez oken, kdy mezery mezi trámy vymazávaly hlínou, první okna byla velmi malá a dala zakrýt okenicemi, chlév byl součástí stavby, takže teplo něj „vyhřívalo“ stěny obytné místnosti, kamenné domy se „zateplovaly“ zevnitř buchtami, což byly kostky hlíny smíchané plevami velikosti cca cm. U dolů začala používat síla tažných zvířat, když pomocí žen- tourů čerpali vodu vytahovali břemena. Ve středověku používalo čerpání vody studní dolů kola hřídeli, kterým lidé točili klikou anebo kolem značně velkým otáčeli šlapáním, jako např. studně Karlově Týně. isolování rour, stěn chlévů, místností, lednic mn. Při- tom všem však lidé například neznali souvislost mezi účinky třeného jantaru, bleskem rejnokem elektrickým. Později zvedal břemena tím, že pod zarážel klíny tak poznal nakloněnou rovinu její vý- hody. Vy- datnějším spolehlivějším zdrojem než energie větru stala síla vodní, která používala již dobách před naším letopoč- tem, Evropě rozšířilo její využití teprve středověku pro výkony menší, novějších dobách pak pro výkony tisících koňských sil. Starověk již před tisíciletími používal schopnosti magnetů přitahovat že- lezné předměty. Již chudí lidé rašelinách německých používali cihel rašeliny stavbu svých domů. Vědecké po- znání začalo vznikat teprve kolem roku 1600, když Gilbert vydal první vědecké dílo magnetismu. Číňané rovněž již před naším letopočtem sestrojili kom- pas; Indové vytahovali magnetem železné hroty šípů ran. Aby zvětšil svou pracovní sílu tím dosáhl vyšší produktivity, začal využívat jednoduché stroje. Z přírodních sil byla nejprve využita síla větru hnáni lodí, tedy dopravě, pak mletí obilí konečně čerpání vody. j. Dokládají archeologické nálezy pravěkých obydlí. Kromě energie svalů člověk svém historickém vývoji snažil počátku úsporu tepla. Nelze však době ještě hovořit prů- myslové výrobě, neboť chybělo zásadní energie, která by poháněla stroje. Staří Babyloňané, Egyp- ťané nich pak Řekové užívali již jednoduchých strojů a znali jejich působení; Řekové znali již kladkostroje jednodu- ché složitější. Známá bagdádská baterie, jejíž stáří bylo odhadnuto 2300 let. rašeliny všeobecně používá. vznikem měst rostla řemeslná výroba, vznikaly první manufaktury. Řecký filozof Thales popisuje jevy magnetické elektrostatické. Již pravěku lidé snažili šetřit energii svých svalů při obstarávání potravy, tepla oděvů