Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 3 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ve středověku používalo čerpání vody studní dolů kola hřídeli, kterým lidé točili klikou anebo kolem značně velkým otáčeli šlapáním, jako např. Člověk – sběrač lovec tomu používal nejrůznější nástroje, čímž je spojena prvotní rukodělná práce. Vědecké po- znání začalo vznikat teprve kolem roku 1600, když Gilbert vydal první vědecké dílo magnetismu. Další nálezy ukázaly, že galvanický článek znali staří Římané pravděpodobně Egyp- ťané. Tření zmenšil tak, pod břemena podsunul válce, které později proměnil vozíky vozy. U dolů začala používat síla tažných zvířat, když pomocí žen- tourů čerpali vodu vytahovali břemena. Řecký filozof Thales popisuje jevy magnetické elektrostatické. Dokládají archeologické nálezy pravěkých obydlí. Aby zvětšil svou pracovní sílu tím dosáhl vyšší produktivity, začal využívat jednoduché stroje. Z přírodních sil byla nejprve využita síla větru hnáni lodí, tedy dopravě, pak mletí obilí konečně čerpání vody. Vy- datnějším spolehlivějším zdrojem než energie větru stala síla vodní, která používala již dobách před naším letopoč- tem, Evropě rozšířilo její využití teprve středověku pro výkony menší, novějších dobách pak pro výkony tisících koňských sil. Číňané rovněž již před naším letopočtem sestrojili kom- pas; Indové vytahovali magnetem železné hroty šípů ran. Známá bagdádská baterie, jejíž stáří bylo odhadnuto 2300 let. zateplení využívala ra- šelina. Při- tom všem však lidé například neznali souvislost mezi účinky třeného jantaru, bleskem rejnokem elektrickým.S nahy úsporu energie doprovázejí člověka jeho po- čátku. Jednalo příbytky hloubené do země zemljanky jsou známy novodobé historie, nebo se k domům určité výše přihrnovala země, někdy stře- chu, později byly dřevěné domy bez oken, kdy mezery mezi trámy vymazávaly hlínou, první okna byla velmi malá a dala zakrýt okenicemi, chlév byl součástí stavby, takže teplo něj „vyhřívalo“ stěny obytné místnosti, kamenné domy se „zateplovaly“ zevnitř buchtami, což byly kostky hlíny smíchané plevami velikosti cca cm. Plinius píše „černém kameni“, jenž přitahuje hřebíky sandálů pastýře Magnese. 3 Úvod Stojatý žentour Vodní mlýn . Jakožto isolačního prostředku používá hojně raše- liny tam, kde zabrániti ztrátám tepelným nebo udržeti chlad. To vše člověku nahrazovalo jeho ruční práci dovolilo šetřit energii. j. Později zvedal břemena tím, že pod zarážel klíny tak poznal nakloněnou rovinu její vý- hody. studně Karlově Týně. (1912) S rozvojem lidské společnosti rostla úroveň poznání, jednalo se však vědomosti empirické tím neaplikovatelné. Již pravěku lidé snažili šetřit energii svých svalů při obstarávání potravy, tepla oděvů. Prvním nich byla páka, kterou posouval zvedal bře- mena několikanásobnou silou. isolování rour, stěn chlévů, místností, lednic mn. takto řeše- nými domy počátku minulého století můžeme dnes set- kat například Rakovnicku. rašeliny všeobecně používá. Již chudí lidé rašelinách německých používali cihel rašeliny stavbu svých domů. Staří Babyloňané, Egyp- ťané nich pak Řekové užívali již jednoduchých strojů a znali jejich působení; Řekové znali již kladkostroje jednodu- ché složitější. Nelze však době ještě hovořit prů- myslové výrobě, neboť chybělo zásadní energie, která by poháněla stroje. Kromě energie svalů člověk svém historickém vývoji snažil počátku úsporu tepla. Starověk již před tisíciletími používal schopnosti magnetů přitahovat že- lezné předměty. vznikem měst rostla řemeslná výroba, vznikaly první manufaktury