Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 3 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
U dolů začala používat síla tažných zvířat, když pomocí žen- tourů čerpali vodu vytahovali břemena. Dokládají archeologické nálezy pravěkých obydlí. Nelze však době ještě hovořit prů- myslové výrobě, neboť chybělo zásadní energie, která by poháněla stroje. takto řeše- nými domy počátku minulého století můžeme dnes set- kat například Rakovnicku. vznikem měst rostla řemeslná výroba, vznikaly první manufaktury. j. Člověk – sběrač lovec tomu používal nejrůznější nástroje, čímž je spojena prvotní rukodělná práce. To vše člověku nahrazovalo jeho ruční práci dovolilo šetřit energii. Již chudí lidé rašelinách německých používali cihel rašeliny stavbu svých domů. rašeliny všeobecně používá. Kromě energie svalů člověk svém historickém vývoji snažil počátku úsporu tepla. Plinius píše „černém kameni“, jenž přitahuje hřebíky sandálů pastýře Magnese. isolování rour, stěn chlévů, místností, lednic mn. Vy- datnějším spolehlivějším zdrojem než energie větru stala síla vodní, která používala již dobách před naším letopoč- tem, Evropě rozšířilo její využití teprve středověku pro výkony menší, novějších dobách pak pro výkony tisících koňských sil. Další nálezy ukázaly, že galvanický článek znali staří Římané pravděpodobně Egyp- ťané. Později zvedal břemena tím, že pod zarážel klíny tak poznal nakloněnou rovinu její vý- hody. Jakožto isolačního prostředku používá hojně raše- liny tam, kde zabrániti ztrátám tepelným nebo udržeti chlad. Již pravěku lidé snažili šetřit energii svých svalů při obstarávání potravy, tepla oděvů. Aby zvětšil svou pracovní sílu tím dosáhl vyšší produktivity, začal využívat jednoduché stroje. Prvním nich byla páka, kterou posouval zvedal bře- mena několikanásobnou silou. zateplení využívala ra- šelina. Ve středověku používalo čerpání vody studní dolů kola hřídeli, kterým lidé točili klikou anebo kolem značně velkým otáčeli šlapáním, jako např. Jednalo příbytky hloubené do země zemljanky jsou známy novodobé historie, nebo se k domům určité výše přihrnovala země, někdy stře- chu, později byly dřevěné domy bez oken, kdy mezery mezi trámy vymazávaly hlínou, první okna byla velmi malá a dala zakrýt okenicemi, chlév byl součástí stavby, takže teplo něj „vyhřívalo“ stěny obytné místnosti, kamenné domy se „zateplovaly“ zevnitř buchtami, což byly kostky hlíny smíchané plevami velikosti cca cm. (1912) S rozvojem lidské společnosti rostla úroveň poznání, jednalo se však vědomosti empirické tím neaplikovatelné. Řecký filozof Thales popisuje jevy magnetické elektrostatické. studně Karlově Týně. 3 Úvod Stojatý žentour Vodní mlýn . Vědecké po- znání začalo vznikat teprve kolem roku 1600, když Gilbert vydal první vědecké dílo magnetismu. Tření zmenšil tak, pod břemena podsunul válce, které později proměnil vozíky vozy.S nahy úsporu energie doprovázejí člověka jeho po- čátku. Staří Babyloňané, Egyp- ťané nich pak Řekové užívali již jednoduchých strojů a znali jejich působení; Řekové znali již kladkostroje jednodu- ché složitější. Z přírodních sil byla nejprve využita síla větru hnáni lodí, tedy dopravě, pak mletí obilí konečně čerpání vody. Starověk již před tisíciletími používal schopnosti magnetů přitahovat že- lezné předměty. Známá bagdádská baterie, jejíž stáří bylo odhadnuto 2300 let. Při- tom všem však lidé například neznali souvislost mezi účinky třeného jantaru, bleskem rejnokem elektrickým. Číňané rovněž již před naším letopočtem sestrojili kom- pas; Indové vytahovali magnetem železné hroty šípů ran