170 tkm; všechny vagony ujely za
stejnou dobu 29. Významným oborem hlediska růstu
technického úrovně našeho strojírenství bylo zavedení výroby
parních turbín. Zavedení samostatného oboru strojního inženýrství
v roce 1863 Polytechnickém ústavu Praze výuka teorie
stavby strojů pod vedením prof. Uvážime-li, jeden vagon uhlí znamená statis-
ticky nejméně vagony denně, takový vůz bývá trati 2-3
týdny, možno odhadnouti, každý vůz uhlí znamená prů-
měrně asi vagonů. Třetím, kdo stál ko-
lébky našeho výzkumu paliv, byl profesor Vysoké školy báňské
v Příbrami dr. Obsáhlý re-
ferát kongresu byl vždy publikován Technickém obzoru. Dr.481,251.
Odpadla konečně mrtvá váha lokomotiv tendrů, poně-
vadž bylo možno poháněti vlaky, zejména osobní, motoro-
vými vozy.“
Z referátů, které byly vídeňském kongresu předneseny
v Praze, zřejmé, vytápění teplou vodou získávalo Ev-
ropě stále více příznivců, ale neprosazovalo snadno. 80. Celkem bylo roku 1908 ujeto 172,357.
V průběhu 70.
Za české země akci byli přítomni zástupci Spolku architektů
a inženýrů království Českém postupně stále větším počtu
i domácí výrobci. Tomu odpovídalo přes 000 va-
gonů denně. Došlo tomu 40
let později, ovšem jiných podmínek.nouze sice tomto rozsahu: roce 1908 činila celková spo-
třeba uhlí 857 065 tun, tj. 785 618 loko důl. Berlínského kon-
gresu zúčastnilo 130 osob, pátého Hamburku již 326 od-
borníků, šestého Vídni roce 1907 pak přes 600 účastníků. Iniciá-
torem tom bylo Německo, kde roce 1896 Berlíně konal
první kongres odborníků věnovaný tomuto tématu. pak řadě setkání spolku referovali kon-
gresu jeho výsledcích tím přenášeli nové myšlenky řešení
v oboru mezi odbornou veřejnost další zájemce.3. asi 15.
Významu větrání topení věnovaly další mezinárodní
konference, například kongres pro školní hygienu, mezinárodní
kongres hygienický roce 1897 konal již 14. Vědeckotechnické řešení těchto otázek
se tomto období soustřeďovalo kromě vysokých škol vý-
vojových konstrukčních kancelářích podniků, vyrábějících
energetická zařízení.6. Kapitola
Křižíkův návrh soustavné elektrifikace českých zemí roku 1910
Průběh vah trojfázových elektromotorů Praga letech 1898 1942
. Schulz, který roce 1912 převzal vedení
ve výzkumu paliv.3.
2. Pavlíček. Například elektromotor výkonu
88 při 4850 ot/min vyrobený závodě roce 1898 měl
váhu 4800 kg, podobný stroj roku 1905 měl hmotnost pl-
ných 2100 menší. Náklady, které věnovala Kol-
benka výzkum točivých strojů, promítly příznivě nejen
v technickém zdokonalení jejich konstrukce, ale úsporách
materiálu spotřeby energie. Zahájením výroby parních strojů přehřátou páru
o tlaku 1,2 MPa roce 1895 začalo období nejúspěšnější čin-
nosti uplatňování našich techniků jak vývoji, tak stavbě
parních strojů velkém výkonu.500 tkm. Jinými slovy: náhradou lo-
komotiv motorovými vozy bylo možno ušetřiti 1/3 výkonu
a uhlí. Přední
domácí strojírny době zavedly výrobu výkonných parních
strojů ventilovými rozvody páry. Tomu by
odpovídalo ročně 385 706 dopravených vagonů, čili 1056 va-
gonů denně. Bylo tak řešeno lepší využití
tepelné energie pomocí řízeného přívodu páry její expanse
v pracovním prostoru válce závislosti pracovním zatížení
stroje. témže roce byl vysoké škole Brně
otevřen odbor chemického inženýrství, kde předmět „paliva
a kovy“ přednášel prof. let 19. letech.
2.113 lokomo-
tivních km, tj. Příkladem toho Kolbenova elektrotech-
nická továrna Vysočanech.512,140. Praktické sepětí technic-
kého školství problémy technické praxe podmínkách prů-
myslové výroby projevilo plné míře 80. (Triumf techniky)
Přípravné práce tohoto projektu byly přerušeny válkou tak
se Křižíkův plán nedočkal uskutečnění. topení větrání mezinárodně
Hledání cest, jak nejefektivněji topit větrat budovách
a tím uspořit energii řešilo mezinárodní úrovni. Jak
34
2.Výzkum vývoj
Fungování výzkumu rakouské monarchii zajišťovaly čes-
kých zemích laboratoře ústavy vysokých škol nebo jej rámci
svých možností organizovaly, podporovaly zajišťovaly vě-
decké společnosti, odborné spolky nadace. mělo vliv vývoj účin-
nějších parních kotlů.
Počátky vědeckého výzkumu paliv, zejména uhlí, byly rov-
něž položeny vysokých školách. Zájem tuto
problematiku byl velký, což dokládá účast. Právem době hovořilo světě uznáním
o české parostrojní škole.
Výzkum elektrotechnice byl zaměřen především zvlád-
nutí nejjednodušších principů technologie výroby, rozvodu
a spotřeby elektrické energie, když tomto období již ob-
jevují některé snahy zkoumat tyto problémy širších souvis-
lostech celého systému. století přišly závodů nové tech-
nické kádry hlubšími teoretickými znalostmi stavby par-
ních strojů. Vondráček.), jenž, jak za-
znělo schůzi spolku Praze, „všem, kteří věci mají zájem,
obraz dnešním odboru topení větrání zcela doplní. Výroba parních
strojů byla prověrkou technické vyspělosti našeho strojírenství. pražské Vysoké škole
technické byl prof.7. Schmidta Salaby, otevřela
cestu výzkumu vývoji nových typů hnacích strojů zdoko-
nalení původních starších konstrukcí
