Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 34 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
letech. 785 618 loko důl. Tomu by odpovídalo ročně 385 706 dopravených vagonů, čili 1056 va- gonů denně. pak řadě setkání spolku referovali kon- gresu jeho výsledcích tím přenášeli nové myšlenky řešení v oboru mezi odbornou veřejnost další zájemce. Celkem bylo roku 1908 ujeto 172,357.7. V průběhu 70.170 tkm; všechny vagony ujely za stejnou dobu 29. Obsáhlý re- ferát kongresu byl vždy publikován Technickém obzoru. Tomu odpovídalo přes 000 va- gonů denně.Výzkum vývoj Fungování výzkumu rakouské monarchii zajišťovaly čes- kých zemích laboratoře ústavy vysokých škol nebo jej rámci svých možností organizovaly, podporovaly zajišťovaly vě- decké společnosti, odborné spolky nadace. 80. mělo vliv vývoj účin- nějších parních kotlů. Schmidta Salaby, otevřela cestu výzkumu vývoji nových typů hnacích strojů zdoko- nalení původních starších konstrukcí. Jinými slovy: náhradou lo- komotiv motorovými vozy bylo možno ušetřiti 1/3 výkonu a uhlí. let 19. Zájem tuto problematiku byl velký, což dokládá účast. Vědeckotechnické řešení těchto otázek se tomto období soustřeďovalo kromě vysokých škol vý- vojových konstrukčních kancelářích podniků, vyrábějících energetická zařízení. Zahájením výroby parních strojů přehřátou páru o tlaku 1,2 MPa roce 1895 začalo období nejúspěšnější čin- nosti uplatňování našich techniků jak vývoji, tak stavbě parních strojů velkém výkonu. Významu větrání topení věnovaly další mezinárodní konference, například kongres pro školní hygienu, mezinárodní kongres hygienický roce 1897 konal již 14. Vondráček. Došlo tomu 40 let později, ovšem jiných podmínek. Uvážime-li, jeden vagon uhlí znamená statis- ticky nejméně vagony denně, takový vůz bývá trati 2-3 týdny, možno odhadnouti, každý vůz uhlí znamená prů- měrně asi vagonů. Kapitola Křižíkův návrh soustavné elektrifikace českých zemí roku 1910 Průběh vah trojfázových elektromotorů Praga letech 1898 1942 . Výroba parních strojů byla prověrkou technické vyspělosti našeho strojírenství.3.nouze sice tomto rozsahu: roce 1908 činila celková spo- třeba uhlí 857 065 tun, tj. Praktické sepětí technic- kého školství problémy technické praxe podmínkách prů- myslové výroby projevilo plné míře 80. století přišly závodů nové tech- nické kádry hlubšími teoretickými znalostmi stavby par- ních strojů. Počátky vědeckého výzkumu paliv, zejména uhlí, byly rov- něž položeny vysokých školách.3.113 lokomo- tivních km, tj. Bylo tak řešeno lepší využití tepelné energie pomocí řízeného přívodu páry její expanse v pracovním prostoru válce závislosti pracovním zatížení stroje. Schulz, který roce 1912 převzal vedení ve výzkumu paliv.“ Z referátů, které byly vídeňském kongresu předneseny v Praze, zřejmé, vytápění teplou vodou získávalo Ev- ropě stále více příznivců, ale neprosazovalo snadno. (Triumf techniky) Přípravné práce tohoto projektu byly přerušeny válkou tak se Křižíkův plán nedočkal uskutečnění. 2. 2. Zavedení samostatného oboru strojního inženýrství v roce 1863 Polytechnickém ústavu Praze výuka teorie stavby strojů pod vedením prof.6. Výzkum elektrotechnice byl zaměřen především zvlád- nutí nejjednodušších principů technologie výroby, rozvodu a spotřeby elektrické energie, když tomto období již ob- jevují některé snahy zkoumat tyto problémy širších souvis- lostech celého systému.512,140. Iniciá- torem tom bylo Německo, kde roce 1896 Berlíně konal první kongres odborníků věnovaný tomuto tématu. Třetím, kdo stál ko- lébky našeho výzkumu paliv, byl profesor Vysoké školy báňské v Příbrami dr. Například elektromotor výkonu 88 při 4850 ot/min vyrobený závodě roce 1898 měl váhu 4800 kg, podobný stroj roku 1905 měl hmotnost pl- ných 2100 menší. Berlínského kon- gresu zúčastnilo 130 osob, pátého Hamburku již 326 od- borníků, šestého Vídni roce 1907 pak přes 600 účastníků.500 tkm. Příkladem toho Kolbenova elektrotech- nická továrna Vysočanech. pražské Vysoké škole technické byl prof. Odpadla konečně mrtvá váha lokomotiv tendrů, poně- vadž bylo možno poháněti vlaky, zejména osobní, motoro- vými vozy. Jak 34 2. asi 15. Dr. topení větrání mezinárodně Hledání cest, jak nejefektivněji topit větrat budovách a tím uspořit energii řešilo mezinárodní úrovni. Náklady, které věnovala Kol- benka výzkum točivých strojů, promítly příznivě nejen v technickém zdokonalení jejich konstrukce, ale úsporách materiálu spotřeby energie. Právem době hovořilo světě uznáním o české parostrojní škole.), jenž, jak za- znělo schůzi spolku Praze, „všem, kteří věci mají zájem, obraz dnešním odboru topení větrání zcela doplní. témže roce byl vysoké škole Brně otevřen odbor chemického inženýrství, kde předmět „paliva a kovy“ přednášel prof.481,251. Za české země akci byli přítomni zástupci Spolku architektů a inženýrů království Českém postupně stále větším počtu i domácí výrobci. Významným oborem hlediska růstu technického úrovně našeho strojírenství bylo zavedení výroby parních turbín. Přední domácí strojírny době zavedly výrobu výkonných parních strojů ventilovými rozvody páry. Pavlíček