kg; kg
kamenného uhlí 4500 kal. 500 000 kalorií, jest palivo jakékoliv hodnoty,
při čemž odchylky pravých hodnot kolísají ¼. Požadavek dokonalého spalování bezkouřového
musí býti moderních kotelen dodržen! Jest samozřejmé, se
vytápějí kotle též laciným hořlavým plynem nebo oleji (dehtem
neb naftou). Jed-
ním rozhodujících faktorů rozvoje průmyslové revoluce byl
vynález dvojčinného parního stroje anglickým fyzikem Wat-
tem, kterému byl toto zařízení udělen patent roce 1769. Průměrně možno přibližně bráti, m2
roštu vy-
vine hod., potřebuje vzduchu teor., potřebuje vzduchu teor. Například tlak pra-
covní páry let jeho vynalezení zvýšil původních
2 atp atp. kg, při chodu obyčejném kg,
při chodu forcirovaném páry. Pára, získaná spalováním paliva parním kotli,
přivádí potrubím parního stroje…
Dvoutřetinová úspora paliva srovnání stroji Newcome-
novými vyplynula vyšší účinnosti zavedením kondenzace páry
v odděleném prostoru, jejím vyšším tlakem, zvýšením otáček,
automatickou regulací chodu stroje nahrazením původního
přímočarého vratného pohybu rotačním pohybem hnacího hří-
dele., potřebuje vzduchu teor. kg.
K stanovení rozměru poslouží: dříví 300 kalorií po-
třebuje vzduchu teoreticky 4,75 skutečně kg; rašeliny dá
1500 kal. 10,9,
skut. 5,4 skut.
Na m2
plochy výhřevné (plocha jedné strany styku
s plyny topnými, druhé vodou) odpaří při chodu velmi
pozvolném hod.
20 paliva; při rychlejším chodu, vnitřním topení –
80 100 při forcirování kotlu (silném namáhání).
1 kamenného uhlí vyvine páry kg
1 koku kg
1 hnědého uhlí vyvine páry 2,5 4,5 kg
1 dříví 2,5 3,5 kg
1 rašeliny 1,5 kg
při čemž nižší čísla platí pro špatnější druhy paliva.
V první polovině 19. Zvýšená ekonomika provozu odstartovala jeho všestranné
využití dala podnět epochálnímu rozvoji strojní techniky
vůbec. 9,9
skut.
K výpočtu kotlu třeba znáti následující: Při volném chodu
kotlu velkém roštu spálí roštové plochy hod.
Na koňskou sílu počítá 1,5 m2
(u lokomotiv 0,33 –
0,5 m2
) výhřevné plochy. hledis-
ka efektivity pozornost zaslouží Woolfův systém dělenou
expanzí, paralelním uspořádáním šoupátkovým rozvodem
páry.
Srovnávací měření spotřebě paliva roce 1811 prokázala až
50procentní úsporu proti Wattovým parním strojům. Staví též kotle, vytápěné odpadním teplem hut-
nických pecí. (Ottův slovník naučný)
V poslední době vyrábějí též rošty spalování odpadů
a smetí měst.
Rozvojem parního stroje hlavně parní turbiny uplatňoval
se požadavek zvýšiti teplotu páry, nichž pára ohřívá na
23
Období vzniku parního stroje roku 1918
Vodotrubný kotel, dvoukomorový systém
Typy parních kotlů
. Roštová
plocha závisí hodnotě užitého paliva třeba dbáti, aby ná-
ležité množství vzduchu mělo palivu přístup…
Jak veliký význam parní kotel průmyslu, poznává se
z následujícího: 1895 celém Rakousku užito průmyslu
celkem 022 kotlů, kteréhož počtu připadá: Čechy
10 810, Moravu 3672, Dolní Rakousy 3638, Halič 2649, Slez-
sko 1446, Štýrsko 1077, Horní Rakousy 954, Tyrolsko Vorar-
lbergem 510, Přímoří 398, Bukovinu 261, Korutany 228, Kra-
jinu 198, Salzbursko 148, Dalmacii 33. Problémem stalo uvolňování latentní energie paliv
a ním související vývoj kotlů. století neprobíhal vývoj parních strojů
v základních parametrech příliš rychle. Te-
prve 1832 technicky konstrukčně zvládnut princip
přehřívací páry prakticky tutéž dobu pohyblivé řetězové
rošty. Roky 1800-1880 možné označit druhé vývojové
stadium parního stroje, které spojeno jeho širokým uplatně-
ním kvalitativním vývojem spojeným rozšiřováním poznání
z oblasti teorie praxe oboru studia vlastností páry, podstaty
tepla vzájemné přeměny tepelné mechanické práce. kg; hnědého
uhlí 2500 kal. Účinnost zařízení celé období „parostrojní
energetiky“ nepřesáhla asi třeba brát zřetel to, že
cesta epochálního vynálezu praktické průmyslové apli-
kaci byla velmi složitá zdlouhavá, zejména pokud šlo pro-
sazení nových technických řešení modifikací původního vy-
nálezu. roce 1804 byl zkonstruován
první vodotrubnatý kotel 1811 první plamencový kotel. Nevýhodou byl nárůst rozměrů nízkotlaké části stroje.roku 1712. skut. Přes dobrou výkonnost, kterou tyto stroje měly,
postupně zanikaly především pro velkou spotřebu paliva.
V prvních letech 19.
Podstatou parního stroje jest přeměna chemické energie uhlí
nebo jiného paliva práci, při čemž zprostředkující látkou jest
vodní pára. století veškeré parostrojní pohony
byly konstruovány sytou páru, což mělo zásadní vliv nejen
na účinnost zařízení, ale jeho spolehlivost životnost. kg; koku 4500 kal. Lodní
kotly spotřebují m2
roštu 100 lokomotivy 300 –
400 kg., potřebuje vzduchu teor. Mnohdy dochází různé kombinaci vytápění kotlů
podle místních disposic možností
