Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 22 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při cestách po Evropě seznamoval technickými novinkami. Parní stroj parní kotle Kromě hnací energie přírodních potenciálů, usiloval člověk o uvolnění latentní energie vázané palivech, její ovládnutí a předení technicky využitelné formy. Při všech vodních kolech ztrácí část práce vykonané vodou tím, voda naráží stěny lopatek nebo korečkův aneb na vodu nalézající již nich, dále třením vody stěnách kola žlabu, protékáním předčasným výtokem vody kola, třením čepech hřídele atd. Spád tekoucí vody bývá délce toku obyčejně rozdělen nerov- noměrně jest proto třeba, má-li získati veliký spád jed- nom místě, zvýšiti hladinu vody uměle. (Ottův slovník na- učný) Zámečník Antonín Kunz roce 1883 zřídil Hranicích živnost, jež specializovala vodní čerpadla. Projektovala montovala obecní průmyslové vo- dovody, které postavila 910 obcích 146 městech. Nicméně době věštila větrným mo- torům velká budoucnost. Při nepří- mém vodním pohonu větrný motor pumpuje vodu rybníka, odkud vede motor vodní, při pohonu elektrickém větrné kolo nabíjí akumulátor elektrický. Úspěch měly vodotěsné stroje, tzv. akumulátoru odvádí se proud libovolné době libovolném množství. tedy stroje mlecí… Spolehlivější než přímé spojení větrného motoru stroji výrobními spojení nepřímé. Druhé samočinné zařízení umožňuje vydávání rovnoměrného proudu bez ohledu na chod motoru bez ohledu napětí akumulátoru. při vodních mlýnech. Hamburku si pořídil větrné kolo, které pokusně kombinoval americkou konstrukcí větrného motoru., protože mimo ztrácí část přitéka- jící vody také přetékáním předčasným výtokem motoru dříve, nežli práci motoru vykonala. století rakousko-uherský trh větrnými motory, čerpadly vodovodní armaturou. Pro pohon závodů průmyslových a strojů vyžadujících chodu jistou dobu rovnoměrného, ne- přetržitého, lze větrných motorův užíti přímo nebo nepřímo. její tradice dnes navazuje především společnost Sigma pumpy Hranice. století firma dostala finančních potíží, zachránila ji přeměna akciovou společnost, druhé světové válce byla znárodněna názvem Sigma Hranice stala roku 1990 největším průmyslovým závodem Hranicích. centrále pohonem větrným v Askově. Této rovnováhy dosahuje hlavně tím, převodový hřídel, od něhož žene dynamo, uložen dvou pákách, zatížených kromě vahou ložisek, hřídele kotoučů ještě zvláštními záva- žími. Vypětí dynama nastává rovněž samočinně, jak- mile motor není již to, aby vyvolal svorkách dynama na- pětí většího, než napětí akumulátoru.1.7. Větrný motor žene pak stroje výrobní přímo jen, když je větru dostatek, jinak pracuje zásoby pomocí akumulá- toru, buď vodního neb elektrického. Kunzem Mor. Její role pohonu však byla malá. Elektrické světlo při tom podle la Coura úplně klidné není něm znáti vlivu nestejnosti síly větru stále měnící. letech 19. 2. svými spolupracovníky vytvo- řil unikátní větrné kolo, jež proslavilo Kunzovku světě. trkače. Změnou závaží pákách mění také síla proudu. Kapitola Větrné kolo . Vyvážela Bulharska, Egypta, Ruska, Sýrie a Turecka. Větrných obilních mlýnů bylo podle ně- kterých pramenů českých zemích roce 1814 celkem 40 a roce 1842 70. Větrných kol užívá dnes hlavně pohonu čerpadel vod- ních, poměrů velmi rozmanitých, zásobování obcí, ná- draží statků vodou, zavodňování odvodňování pozemků, k naplňování rybníků atd. Větrné kolo žene dynamo, jakmile rychlost větru nestačí přímý pohon strojů nebo jak- mile vítr příliš silný. Například roce 1818 připadalo nás jeden „větrník“ celkem 169,5 vodních obilních mlýnů.1. Akumulátory pracují nepřetržitě, na- bíjejí vybíjejí současně.Větrné motory Větrné energie pohonu hnacích strojů užívalo méně ome- zovalo mlýny. Konstrukce jeho byla Evropě zlepšena hlavně Fillerem Eimsbüttelu Ham- burka Ant. První stroj, který vy- užíval tlakového potenciálu vodní páry kombinaci atmosfé- rickým tlakem, byl Newcomenův atmosférický parní stroj 22 2. Jeho továrna ovládla 90. Větrná kola jsou motory, kterými využitkuje hybná síla větru. Moderní kolo větrné, vyznačující konstrukcí větším výkonem, vynalezl 1860 Američan Halladay. Tyto ztráty činí asi celé práce vody, tak vodními koly využitkuje dále přenese jen asi Nejlépe pracují kola svrchní vodu, jichž efektivní poměr bývá 0,60 0,80, nejhůře kola spodní vodu efektivním poměrem 0,55 0,60.6. Při upotřebení přímém ženou přímo větrného kola stroje výrobní, mlýně např. Courem elektr. Tyto ztráty činívají podle druhu motoru asi celé hrubé práce, tak moto- rem využitkuje dále může přenésti jen její zbývající část… Podle polohy úpravy vtoku rozeznávají vodní kola na svrchní vodu zadním vtokem, středním vtokem kola na spodní vodu, jež všechna mohou býti sestrojena buď celá ze dřeva nebo dřeva železa nebo jen železa… Točivý pohyb přenáší velikým ozubeným kolem naklínovaným hřídel vodního kola, menší ozubené kolo (pastorek) transmissi tak, pohyb její jest rychlejší. Akumulátory spojují dynamem samočinně teprve, když napětí dynamu větší než napětí akumulátoru. Hranicích stala východištěm i celé řadě konstrukcí jiných… popředí snah využitkování hnací síly větru účelům hospodářským průmyslovým stojí dnes Dánsko, kde stát vlastním nákladem dal provésti rozsáhlé pokusy prof. (Ottův slovník naučný) 2. Nedá tedy hovořit úpadku větrné ener- gie předvečer průmyslové revoluce, naopak její užití roz- šiřovalo. Začátkem 20. „Větrníky“ vyráběl nejprve dřevěné, později ocelové devíti druzích průměru. Tím dáno určité, stále stejné napětí hnacího řemene a řemen klouže, jakmile odpor dosahuje jisté výše. děje jezem… Hrubé práce vody nevyužitkuje však motorem nikdy celé, po- něvadž její značná část potřebuje přemáhání odporu tření, odporu vzduchu atd.velmi nedokonale, jak tomu jest např