Při nepří-
mém vodním pohonu větrný motor pumpuje vodu rybníka,
odkud vede motor vodní, při pohonu elektrickém větrné
kolo nabíjí akumulátor elektrický.
Větrná kola jsou motory, kterými využitkuje hybná síla
větru.1. Hamburku
si pořídil větrné kolo, které pokusně kombinoval americkou
konstrukcí větrného motoru. Větrný motor žene pak stroje výrobní přímo jen, když
je větru dostatek, jinak pracuje zásoby pomocí akumulá-
toru, buď vodního neb elektrického. První stroj, který vy-
užíval tlakového potenciálu vodní páry kombinaci atmosfé-
rickým tlakem, byl Newcomenův atmosférický parní stroj
22
2.
„Větrníky“ vyráběl nejprve dřevěné, později ocelové devíti
druzích průměru. Nicméně době věštila větrným mo-
torům velká budoucnost. Projektovala montovala obecní průmyslové vo-
dovody, které postavila 910 obcích 146 městech., protože mimo ztrácí část přitéka-
jící vody také přetékáním předčasným výtokem motoru
dříve, nežli práci motoru vykonala. trkače. svými spolupracovníky vytvo-
řil unikátní větrné kolo, jež proslavilo Kunzovku světě. Akumulátory pracují nepřetržitě, na-
bíjejí vybíjejí současně. letech 19. centrále pohonem větrným
v Askově.
Při všech vodních kolech ztrácí část práce vykonané
vodou tím, voda naráží stěny lopatek nebo korečkův aneb
na vodu nalézající již nich, dále třením vody stěnách
kola žlabu, protékáním předčasným výtokem vody kola,
třením čepech hřídele atd. Tím dáno určité, stále stejné napětí hnacího řemene
a řemen klouže, jakmile odpor dosahuje jisté výše. století firma dostala finančních potíží, zachránila ji
přeměna akciovou společnost, druhé světové válce byla
znárodněna názvem Sigma Hranice stala roku
1990 největším průmyslovým závodem Hranicích.velmi nedokonale, jak tomu jest např. Například roce
1818 připadalo nás jeden „větrník“ celkem 169,5 vodních
obilních mlýnů. Pro pohon závodů průmyslových
a strojů vyžadujících chodu jistou dobu rovnoměrného, ne-
přetržitého, lze větrných motorův užíti přímo nebo nepřímo. (Ottův slovník naučný)
2.
Větrných kol užívá dnes hlavně pohonu čerpadel vod-
ních, poměrů velmi rozmanitých, zásobování obcí, ná-
draží statků vodou, zavodňování odvodňování pozemků,
k naplňování rybníků atd. Její role pohonu však byla malá. při vodních mlýnech. Kunzem Mor.
Spád tekoucí vody bývá délce toku obyčejně rozdělen nerov-
noměrně jest proto třeba, má-li získati veliký spád jed-
nom místě, zvýšiti hladinu vody uměle. (Ottův slovník na-
učný)
Zámečník Antonín Kunz roce 1883 zřídil Hranicích
živnost, jež specializovala vodní čerpadla. její
tradice dnes navazuje především společnost Sigma pumpy
Hranice. Jeho továrna ovládla 90. děje jezem…
Hrubé práce vody nevyužitkuje však motorem nikdy celé, po-
něvadž její značná část potřebuje přemáhání odporu tření,
odporu vzduchu atd. Větrných obilních mlýnů bylo podle ně-
kterých pramenů českých zemích roce 1814 celkem 40
a roce 1842 70. Akumulátory spojují dynamem
samočinně teprve, když napětí dynamu větší než napětí
akumulátoru. Vyvážela Bulharska, Egypta, Ruska, Sýrie
a Turecka. Courem elektr.
Při upotřebení přímém ženou přímo větrného kola stroje
výrobní, mlýně např. Začátkem
20.7. Vypětí dynama nastává rovněž samočinně, jak-
mile motor není již to, aby vyvolal svorkách dynama na-
pětí většího, než napětí akumulátoru. Tyto ztráty činívají podle
druhu motoru asi celé hrubé práce, tak moto-
rem využitkuje dále může přenésti jen její zbývající část…
Podle polohy úpravy vtoku rozeznávají vodní kola na
svrchní vodu zadním vtokem, středním vtokem kola
na spodní vodu, jež všechna mohou býti sestrojena buď celá ze
dřeva nebo dřeva železa nebo jen železa… Točivý pohyb
přenáší velikým ozubeným kolem naklínovaným hřídel
vodního kola, menší ozubené kolo (pastorek) transmissi
tak, pohyb její jest rychlejší.Větrné motory
Větrné energie pohonu hnacích strojů užívalo méně ome-
zovalo mlýny. Druhé samočinné
zařízení umožňuje vydávání rovnoměrného proudu bez ohledu
na chod motoru bez ohledu napětí akumulátoru. Elektrické světlo při tom podle
la Coura úplně klidné není něm znáti vlivu nestejnosti
síly větru stále měnící. Moderní kolo větrné, vyznačující konstrukcí větším
výkonem, vynalezl 1860 Američan Halladay. Kapitola
Větrné kolo
. Při cestách po
Evropě seznamoval technickými novinkami. Úspěch měly vodotěsné
stroje, tzv. století
rakousko-uherský trh větrnými motory, čerpadly vodovodní
armaturou. Změnou
závaží pákách mění také síla proudu. Větrné kolo žene dynamo,
jakmile rychlost větru nestačí přímý pohon strojů nebo jak-
mile vítr příliš silný. Tyto ztráty činí asi celé
práce vody, tak vodními koly využitkuje dále přenese
jen asi Nejlépe pracují kola svrchní vodu, jichž
efektivní poměr bývá 0,60 0,80, nejhůře kola spodní
vodu efektivním poměrem 0,55 0,60.6. tedy stroje mlecí… Spolehlivější než
přímé spojení větrného motoru stroji výrobními spojení
nepřímé. Nedá tedy hovořit úpadku větrné ener-
gie předvečer průmyslové revoluce, naopak její užití roz-
šiřovalo. Parní stroj parní kotle
Kromě hnací energie přírodních potenciálů, usiloval člověk
o uvolnění latentní energie vázané palivech, její ovládnutí
a předení technicky využitelné formy. akumulátoru odvádí se
proud libovolné době libovolném množství. Této
rovnováhy dosahuje hlavně tím, převodový hřídel, od
něhož žene dynamo, uložen dvou pákách, zatížených
kromě vahou ložisek, hřídele kotoučů ještě zvláštními záva-
žími.
2.1. Konstrukce jeho
byla Evropě zlepšena hlavně Fillerem Eimsbüttelu Ham-
burka Ant. Hranicích stala východištěm
i celé řadě konstrukcí jiných… popředí snah využitkování
hnací síly větru účelům hospodářským průmyslovým stojí
dnes Dánsko, kde stát vlastním nákladem dal provésti rozsáhlé
pokusy prof
