Poznámky redaktora
Apočítejme: 240
x 1500 (360 000) tun oceli, tunu surového železa potřebuji
2000 tun železné rudy 1000 tun přísad, tedy 240 3000 (720
000) tun, dále minimálně 0,5 tuny koksu tunu, jehož vý-
robu potřebuji cca vytěžit cca 1,5 tuny černého uhlí hlušinou,
tedy 240 1500 1,5 (540 000), surové železo musí dále
zpracovat ocel přeměnit výrobky, tomu třeba při-
počítat náklady dopravu, náročnost výstavby moři, ri-
ziko spojené dodávkou elektrického proudu podmořským
kabelem větrné farmy.
■ Dánsko, Velká Británie řada dalších evropských zemí pře-
stavěla uhelné elektrárny spalování biomasy. Formálně tak získáme bezemisní zdroj. Pro produkci půl milionu tun pelet totiž potřeba
milion tun dřeva, čemuž potřeba zhruba 800 km2
. Doufám, mé
varování přispěje tomu, aby tato chmurná vize, rozdíl
od dotovanou bionaftou jejím povinným přidáváním do
paliv pro auta, nenaplnila, napsal této souvislosti Vladimír
Wagner. britské materiály, uvá-
dějí, případě poruchy kabelu jeho oprava mohla trvat
až půl roku, životnost větrných elektráren moři odhaduje
na let, jaderné elektrárny trojnásobná. Příkladem nám může být sousední Německo,
kde všichni podporují energetický přechod, ale nedovolí sloupy ve-
dení vysokého napětí svém nebo blízko svého pozemku, takže
se ukládají kabely obrovské náklady země, tato technologie
je neodzkoušená rizikem, nevyjde. Představu, jak se
větrná energetika dále vyvíjet dává následující obrázek. být dů-
ležitý krok cestě snížení emisí ekologické elektroener-
getice. Mám
velké obavy, skončí ještě mnohem dramatičtější katastro-
fou, než jakou pozorujeme souvislosti dotovanými biopa-
livy Evropě, palmovým olejem devastací pralesů Indo-
nésii. druhém případě byl argumentem rozvoj ocelářství
v Evropě, počet nových pracovních míst.
A pak možné, stejně jako případě bionafty zelené orga-
nizace zase zapomenou, počátku byla jejich kampaň. prvním případě mi
bylo oponováno, vidím příliš pragmaticky, když větrné
elektrárny vycházejí ekonomicky dobře, nemá smysl tedy
počítat.
A stejně jako nyní demonstrují proti využití palmového oleje
v potravinách, budou budoucnu organizovat kampaně proti
dovozu dřeva nábytek, když dominantní podíl nárůstu
spotřeby dřeva bude mít zelená výroba elektřiny evropských
elektrárnách, které přešly uhlí biomase. Velká uhelná elektrárna společ-
nosti Drax začala roce 2012 postupně přecházet spalo-
vání dřeva společnost stala jednoho největších emi-
tentů oxidu uhličitého jedním největších výrobců
obnovitelné elektřiny.
Většinou zatím bylo Estonska, Litvy, Lotyšska Ruska. Většina dřeva
se dováží loděmi zAmeriky. počátku byla
biomasa pouze uhlí přidávána, takže roce 2015 byl podíl
využití biomasy roce 2016 přešlo výroby
z pelet postupně 100 využití dřeva.
Na závěr
Z předcházejících stránek vyplývá, možnosti úspor energie jsou
ve všech oblastech lidské činnosti včetně průmyslu. Stejným směrem vydala dán-
ská firma Dong Energy, také přechází postupně svých
elektrárnách uhlí dřevní hmotě. Nejhorší všem je, lidé nejsou ani píď ochotni us-
toupit svého standardu hojnosti cenu, vše lidově řečeno
„půjde kopru“. Dánsko sice jistý podíl
biomasy zemědělského odpadu produkce potravin.
Ovšem nyní plně spotřebuje hlavně pro účel vytápění. energetickou
účinnost vynakládají součtu Unii obrovské prostředky,
mnohdy stejný nebo podobný výzkum probíhá všech zemích,
řešení jsou polovičatá, přenos informací nedostatečný, jsme spo-
lečné Evropě, ale jednotlivé státy, zejména velké, hrají „malou
domů“.
Do roku 2023 chce již spalovat pouze biomasu. Jistým prob-
lémem je, růst stromů, kterých produkují peletky,
může trvat řadu desítek let. Vybudovaly tak obří zásobníky pelet
a dováží miliony tun dřeva celého světa. Celkový výkon elektrárny Drax 4000
MWe. Osobně jsem
zastáncem všech druhů energie férové bylo vše propočítat
a doložit výhodnost toho onoho zdroje veřejnosti celém
procesu.
Pozitivní příklady nejsou moderní, státy jsou příliš slabé, aby mohly
diktovat nadnárodním korporacím, strategie nařízení Evropské
komise Evropského parlamentu jsou stylu, bohužel, reálného
socialismu, kdy počátku jasné, nemohou být splněny,
neboť nich nejdou ruku ruce, ale mnohdy proti sobě, nere-
spektují fyzikální zákony ekonomiku energetiky. Velká Británie však nemá potřebné dřevo výrobu
pelet pro tuto produkci elektřiny. ■
170
8. Firma tak nahrazuje uhlí dřevem roku
2003 snížila spotřebu uhlí 6,2 milionů tun ročně pouhých
1,7 milionů tun roce 2017 zbývajících dvou elektrárnách. roku 2003 používá
pelety dřevní štěpku elektrárnách Herning, Avedøre ná-
sledně Asnæs. Devastace lesů, pokud opravdu bude Německo další
státy následovat dánskou energetickou koncepci, bude nesrov-
natelně větší bude týkat daleko širších oblastí světě.třebují všechna „kovová“ zařízení několik tisíc tun oceli. máme Koalici proti palmovému oleji,
z jejích materiálů jsem dočetl, nadbytečná konzumace
palmového oleje neblaze působí naše zdraví, palmový olej
má hodně nezdravých mastných kyselin málo těch prospěš-
ných, jeho konzumace podporuje poruchy imunity, srdeční
a cévní potíže, rafinací vznikají látky vyvolávající rakovinu
a genetická poškození, proto vyhýbejme výrobkům, které
obsahují palmový olej využívejme více naše tuzemské vý-
robky, které jsou šetrné životnímu prostředí, staňme zdra-
vou změnou naší společnosti bezstarostné konzumní spo-
třeby odpovědnějšímu životnímu stylu… tom, se
používá hlavně dopravě nezaznělo ani slovo. potřeby nejsou malé,
zhruba rozsah lesa rozloze přesahující území středních Čech
a Prahy ročně (všechny lesy stačily provoz délce
2,5 roku).
Postupně však také stále více obrací Ameriku.
Lidem chybí pokora, energie stejně jako vody neváží, plýtvají
s ní, obklopují spoustou zbytečných předmětů bez většího užitku. Bohužel, největším spotřebitelem energie, kterou by-
chom nemuseli vyrobit, Evropě „marnotratnost“, jež proje-
vuje celé fázi lidského života kolébky den odchodu.
Větrné elektrárny větších hloubkách 1500 tun na
jednu, menší pobřežní 600 tun. kapitola
Jak větrná energetika dále vyvíjet
. znamená pohledu vý-
konu jednoho jaderného bloku 240 větrníků. Ekologie tom, biomasa znovu naroste stejné
množství oxidu uhličitého, které při spálení vyprodukovalo,
se pohltí.
I Dánsko tak dováží potřebnou dřevní hmotu zahraničí. Pokud bude
spotřebovávat okolo milionů tun dřevní hmoty, bude potřeba
ročně vytěžit přes 000 km2
lesa.Akce „žlutých vest“
ve Francii rovněž nemají cíl bezemisní Evropu. Některé, např. Drax
bude potřebovat ročně zhruba 7,5 milionu tun biomasy po-
době pelet, což znamená spotřebu dřeva území rozloze
zhruba 000 km2
. Pozn. Reakce můj návrh byly dvě. Někde větší,
jinde menší
