Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 170 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Většina dřeva se dováží loděmi zAmeriky. Bohužel, největším spotřebitelem energie, kterou by- chom nemuseli vyrobit, Evropě „marnotratnost“, jež proje- vuje celé fázi lidského života kolébky den odchodu. Představu, jak se větrná energetika dále vyvíjet dává následující obrázek. Formálně tak získáme bezemisní zdroj. znamená pohledu vý- konu jednoho jaderného bloku 240 větrníků. Pozn. Reakce můj návrh byly dvě. ■ Dánsko, Velká Británie řada dalších evropských zemí pře- stavěla uhelné elektrárny spalování biomasy. Postupně však také stále více obrací Ameriku. Osobně jsem zastáncem všech druhů energie férové bylo vše propočítat a doložit výhodnost toho onoho zdroje veřejnosti celém procesu. Příkladem nám může být sousední Německo, kde všichni podporují energetický přechod, ale nedovolí sloupy ve- dení vysokého napětí svém nebo blízko svého pozemku, takže se ukládají kabely obrovské náklady země, tato technologie je neodzkoušená rizikem, nevyjde. máme Koalici proti palmovému oleji, z jejích materiálů jsem dočetl, nadbytečná konzumace palmového oleje neblaze působí naše zdraví, palmový olej má hodně nezdravých mastných kyselin málo těch prospěš- ných, jeho konzumace podporuje poruchy imunity, srdeční a cévní potíže, rafinací vznikají látky vyvolávající rakovinu a genetická poškození, proto vyhýbejme výrobkům, které obsahují palmový olej využívejme více naše tuzemské vý- robky, které jsou šetrné životnímu prostředí, staňme zdra- vou změnou naší společnosti bezstarostné konzumní spo- třeby odpovědnějšímu životnímu stylu… tom, se používá hlavně dopravě nezaznělo ani slovo. Ekologie tom, biomasa znovu naroste stejné množství oxidu uhličitého, které při spálení vyprodukovalo, se pohltí. Většinou zatím bylo Estonska, Litvy, Lotyšska Ruska. Ovšem nyní plně spotřebuje hlavně pro účel vytápění. Někde větší, jinde menší. Velká uhelná elektrárna společ- nosti Drax začala roce 2012 postupně přecházet spalo- vání dřeva společnost stala jednoho největších emi- tentů oxidu uhličitého jedním největších výrobců obnovitelné elektřiny. druhém případě byl argumentem rozvoj ocelářství v Evropě, počet nových pracovních míst.Apočítejme: 240 x 1500 (360 000) tun oceli, tunu surového železa potřebuji 2000 tun železné rudy 1000 tun přísad, tedy 240 3000 (720 000) tun, dále minimálně 0,5 tuny koksu tunu, jehož vý- robu potřebuji cca vytěžit cca 1,5 tuny černého uhlí hlušinou, tedy 240 1500 1,5 (540 000), surové železo musí dále zpracovat ocel přeměnit výrobky, tomu třeba při- počítat náklady dopravu, náročnost výstavby moři, ri- ziko spojené dodávkou elektrického proudu podmořským kabelem větrné farmy. Jistým prob- lémem je, růst stromů, kterých produkují peletky, může trvat řadu desítek let. Větrné elektrárny větších hloubkách 1500 tun na jednu, menší pobřežní 600 tun. Lidem chybí pokora, energie stejně jako vody neváží, plýtvají s ní, obklopují spoustou zbytečných předmětů bez většího užitku.třebují všechna „kovová“ zařízení několik tisíc tun oceli. potřeby nejsou malé, zhruba rozsah lesa rozloze přesahující území středních Čech a Prahy ročně (všechny lesy stačily provoz délce 2,5 roku). ■ 170 8. Drax bude potřebovat ročně zhruba 7,5 milionu tun biomasy po- době pelet, což znamená spotřebu dřeva území rozloze zhruba 000 km2 . Velká Británie však nemá potřebné dřevo výrobu pelet pro tuto produkci elektřiny. Stejným směrem vydala dán- ská firma Dong Energy, také přechází postupně svých elektrárnách uhlí dřevní hmotě. Pokud bude spotřebovávat okolo milionů tun dřevní hmoty, bude potřeba ročně vytěžit přes 000 km2 lesa. Vybudovaly tak obří zásobníky pelet a dováží miliony tun dřeva celého světa. Doufám, mé varování přispěje tomu, aby tato chmurná vize, rozdíl od dotovanou bionaftou jejím povinným přidáváním do paliv pro auta, nenaplnila, napsal této souvislosti Vladimír Wagner.Akce „žlutých vest“ ve Francii rovněž nemají cíl bezemisní Evropu. Devastace lesů, pokud opravdu bude Německo další státy následovat dánskou energetickou koncepci, bude nesrov- natelně větší bude týkat daleko širších oblastí světě. Pozitivní příklady nejsou moderní, státy jsou příliš slabé, aby mohly diktovat nadnárodním korporacím, strategie nařízení Evropské komise Evropského parlamentu jsou stylu, bohužel, reálného socialismu, kdy počátku jasné, nemohou být splněny, neboť nich nejdou ruku ruce, ale mnohdy proti sobě, nere- spektují fyzikální zákony ekonomiku energetiky. A pak možné, stejně jako případě bionafty zelené orga- nizace zase zapomenou, počátku byla jejich kampaň. britské materiály, uvá- dějí, případě poruchy kabelu jeho oprava mohla trvat až půl roku, životnost větrných elektráren moři odhaduje na let, jaderné elektrárny trojnásobná. kapitola Jak větrná energetika dále vyvíjet . energetickou účinnost vynakládají součtu Unii obrovské prostředky, mnohdy stejný nebo podobný výzkum probíhá všech zemích, řešení jsou polovičatá, přenos informací nedostatečný, jsme spo- lečné Evropě, ale jednotlivé státy, zejména velké, hrají „malou domů“. Pro produkci půl milionu tun pelet totiž potřeba milion tun dřeva, čemuž potřeba zhruba 800 km2 . Do roku 2023 chce již spalovat pouze biomasu. Mám velké obavy, skončí ještě mnohem dramatičtější katastro- fou, než jakou pozorujeme souvislosti dotovanými biopa- livy Evropě, palmovým olejem devastací pralesů Indo- nésii. Nejhorší všem je, lidé nejsou ani píď ochotni us- toupit svého standardu hojnosti cenu, vše lidově řečeno „půjde kopru“. A stejně jako nyní demonstrují proti využití palmového oleje v potravinách, budou budoucnu organizovat kampaně proti dovozu dřeva nábytek, když dominantní podíl nárůstu spotřeby dřeva bude mít zelená výroba elektřiny evropských elektrárnách, které přešly uhlí biomase. Na závěr Z předcházejících stránek vyplývá, možnosti úspor energie jsou ve všech oblastech lidské činnosti včetně průmyslu. Dánsko sice jistý podíl biomasy zemědělského odpadu produkce potravin. Celkový výkon elektrárny Drax 4000 MWe. I Dánsko tak dováží potřebnou dřevní hmotu zahraničí. počátku byla biomasa pouze uhlí přidávána, takže roce 2015 byl podíl využití biomasy roce 2016 přešlo výroby z pelet postupně 100 využití dřeva. roku 2003 používá pelety dřevní štěpku elektrárnách Herning, Avedøre ná- sledně Asnæs. prvním případě mi bylo oponováno, vidím příliš pragmaticky, když větrné elektrárny vycházejí ekonomicky dobře, nemá smysl tedy počítat. Některé, např. Firma tak nahrazuje uhlí dřevem roku 2003 snížila spotřebu uhlí 6,2 milionů tun ročně pouhých 1,7 milionů tun roce 2017 zbývajících dvou elektrárnách. být dů- ležitý krok cestě snížení emisí ekologické elektroener- getice