Stejná zpráva dodává, zvrácení to-
hoto trendu lze dosáhnout pouze cenu podstatného zdra-
žení energie masivní ekonomické pomoci rozvojovým
zemím. Zdá však, nic více ne-
budeme schopni udělat, ledaže bychom základů, ba
přímo revolučně, změnili své chování způsob života.bovávající pouhý litry paliva 100 nebo tzv. třeba však uvědomit, že
tato politika laissez faire děje jak úkor rozvoje ob-
novitelných zdrojů energie, jejich cena podstatně vyšší
než cena zemního plynu, tak úkor realizace energeticky
úsporných opatření. Což také současnosti děje
a Evropě zvláště.
Shodou okolností existovaly pro realizaci této potřeby pří-
znivé podmínky: aplikovatelný technologický pokrok
a útlum průmyslové činnosti úkor rozvoje sektoru služeb.
– Různé scénáře typu „bussines usual“ předpovídají obecně
nárůst spotřeby nynějška roku 2020 což jít
zčásti vrub vzrůstu populace. Což jeví jako velmi ne-
dostatečné vzhledem přání stabilizovat spotřebu celo-
planetárním měřítku když současně uznáváme, potřeby
chudých zemí budou nutně růst.
– Zpráva IIASA (Mezinárodní ústav pro aplikované systé-
mové analýzy) roku 1995 konstatuje, obnovitelné
zdroje mohly roce 2050 pokrývat 1/3 1/5 energetic-
kých potřeb; jinak řečeno potenciál „nových obnovitelných
energetických zdrojů“ tedy bez vodní energie topného
dřeva pohyboval mezi všech energetic-
kých zdrojů. Každému přitom musí být jasné, ma-
sová spotřeba zemního plynu bohatými zeměmi povede
dříve později cenovému napětí poškodí tak svém
důsledku především chudé země.
– Obdivuji optimisty, kterým všechno jasné, ale sám mezi
ně bohužel nepatřím.
Pro bohaté země zajisté velice lákavé využít momentu,
kdy zemní plyn relativně levný dost tedy zopa-
kovat obdobné řešení šedesátých let, kdy pro změnu
jednalo ropu nechat působit „volnou ruku trhu“, která
vždy preferuje velmi krátkodobá řešení, aniž zajímala
o dopady budoucnost. současné době podněcují zákony
trhu investory, aby instalovali energetická zařízení využíva-
jící zemní plyn; ale přinese zítřek? Směřuje společnost
ve střednědobém výhledu drahé energii, nebo bude energie
dostatek zůstane relativně levná? Jeden závěr přesto
troufán učinit: zůstane-li energie dostupná laciná, nebudou
162
8.
Tento pocit se, mnohdy možná nevědomě, opírá důvěru ve
všemocnost Spojených států pomíjí skutečnost, Evropa je
mnohem zranitelnější než USA.
– tedy máme očekávat příštích letech? Téměř všechny
země dnes usilují zvýšení HDP, což podle nich jediná
cesta snížení nezaměstnanosti. Navíc mohli tito klienti využívat vý-
hodné cenové tarify, zatímco ostatní zákazníci platili víc. let, která zaka-
zuje spalování zemního plynu účelem výroby elektřiny,
zůstala dodnes mrtvou literou. Stačí si
připomenout, jak situace vyvíjela letech následují-
cích ropných šocích: sedmdesátých letech ceny energie
prudce vzrostly, což vyvolalo potřebu energetických úspor.
– zcela jasné legitimní, každý stát musí oné míře
zahrnout své energetické strategie možná rizika omezení
či přerušení dodávek energetických surovin. když myš-
lenka energetické nezávislosti, která převažovala 70. sice hodně pokud jde absolutní hodnotu,
ale málo, když vezme úvahu relativní podíl vzhledem
k celkovým potřebám.
– Díky prohlubující globalizaci surovinových zdrojů je-
jich zdánlivému dostatku, převládá dnes západě, alespoň
pokud jde zásobování energií, pocit jisté bezstarostnosti
a bezpečí, který umožňován zhroucením dlouholetého ne-
přítele SSSR ukončením studené války.
– Při značném úsilí, srovnatelném tím, které muselo vy-
naložit letech 1973 1979 pod hrozbou ropných šoků,
mohly bohaté země roce 2020 stabilizovat své energe-
tické potřeby současné úrovni.
– Snižování spotřeby energie zemi srovnatelné Francií si
vyžádá jistý čas, pravděpodobně navíc dost dlouhý. Kdyby však našla dost silná
politická vůle podařilo aplikovat stejná progresivní opa-
tření, jaká energetické oblasti chystají Evropě, mohla
by uvedeném období spotřeba naopak klesnout %. kapitola
. Tato průměrná
čísla však zakrývají značné rozdíly různých časových úse-
cích (stagnace energetické spotřeby letech 1975 1985,
a následný, relativně silný vzrůst) především mezi různými
spotřebiteli: zatímco spotřeba energie průmyslu země-
dělství dnes prakticky stejná jako před lety, energetické
nároky spojené bydlením terciárním sektorem enormně
narostly. le-
tech, ztratila době relativní hojnosti posledních dvou de-
setiletí hodně své atraktivity, neznamená to, otázka
zabezpečení zásobování energetickými surovinami přestala
existovat. letech, období ropných šoků, jsme byli svědky, jak
bohaté země dokázaly stabilizovat svou spotřebu energie
a jak tím spojený technický pokrok umožnil doby
zredukovat její další zvyšování přijatelnou míru. Jelikož však současně tento HDP daném ob-
dobí vzrostl absolutně spotřeba energie stoupla
o tedy něco víc než ročně. Cy-
bertran, ultralehké kolejové vozidlo samoobslužným pro-
vozem.
Společnosti sice prodaly méně kWh, ale dosáhly stejného
zisku jako předtím (přinejmenším doby, dokud „eko-
nomičtí“ zákazníci zůstanou menšině). Jaké pro mělo politické důsledky následných
volbách SRN všeobecně známo.
Vynikla tom především Kalifornie, kde elektrárenské spo-
lečnosti nabízely zdarma moderní elektrické spotřebiče vy-
sokou účinností, které umožnily jejich zákazníkům snížit
spotřebu elektřiny.
– přímo antagonistickém rozporu politikou „laissez
– faire“, tedy názoru, který prosazuje volnou hru tržních sil. Abychom dosáhli
v úspoře energie srovnatelných výsledků desetiletím 1975
– 1985 stabilizovali budoucí energetické nároky alespoň
na současnou úroveň, bude nutné přijmout řadu nepopulár-
ních podnětů, daňových jiných. Stejnou myšlenkou, když radikálnější
podobě, byli vedeni němečtí Zelení, když svého času navrho-
vali okamžité zdražení benzínu super litr (asi –
90 Kč). Evropská směrnice 60. Stejně tak západ jako celek
příliš rychle zapomněl (či nechce připustit), více než mi-
liardy lidských bytostí nevlastní žádné zdroje kromě dřeva na
topení odpadů, jejich počet díky demografickému vývoji
v chudých zemích rychle roste. Leč, fine, autor
uznává, drtivá většina očekávaných výsledků oblasti úspor
energie závislá cenách energie: pouze každoroční zvyšo-
vání nejméně dobu dvaceti čtyřiceti let může ve
svém důsledku vyprovokovat zásadní změny chování jednot-
livců společnosti.
Naznačuje směry motivace energetickým úsporám: sy-
stém odměňování architektů, založený realizovaných ener-
getických úsporách, různé subvence dotace výrobu nákup
spotřebičů nízkým energetickým příkonem. Prová-
děly různé experimenty prémiemi uspořenou energii.
Díky synergickému efektu těchto okolností podařilo sní-
žit „energetickou intenzitu“, tedy množství energie
spotřebované vytvoření jednotky hrubého domácího pro-
duktu (HDP). Můžeme sice ukolébá-
vat představami, toho dosáhneme menšími energetic-
kými nároky více pažemi), ale těžko lze doopravdy
věřit, rychle radikálně dokážeme rozejít nedávnou
minulostí: zkušenosti ukazují, snižování nezaměstna-
nosti třeba každoroční růst HDP asi což předsta-
vuje téměř jednu třetinu vyšší energetické nároky; pokud
tuto úměru nějak zásadně nenarušíme.
– 70
