Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 162 z 176

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Můžeme sice ukolébá- vat představami, toho dosáhneme menšími energetic- kými nároky více pažemi), ale těžko lze doopravdy věřit, rychle radikálně dokážeme rozejít nedávnou minulostí: zkušenosti ukazují, snižování nezaměstna- nosti třeba každoroční růst HDP asi což předsta- vuje téměř jednu třetinu vyšší energetické nároky; pokud tuto úměru nějak zásadně nenarušíme. le- tech, ztratila době relativní hojnosti posledních dvou de- setiletí hodně své atraktivity, neznamená to, otázka zabezpečení zásobování energetickými surovinami přestala existovat. Tato průměrná čísla však zakrývají značné rozdíly různých časových úse- cích (stagnace energetické spotřeby letech 1975 1985, a následný, relativně silný vzrůst) především mezi různými spotřebiteli: zatímco spotřeba energie průmyslu země- dělství dnes prakticky stejná jako před lety, energetické nároky spojené bydlením terciárním sektorem enormně narostly. třeba však uvědomit, že tato politika laissez faire děje jak úkor rozvoje ob- novitelných zdrojů energie, jejich cena podstatně vyšší než cena zemního plynu, tak úkor realizace energeticky úsporných opatření. Kdyby však našla dost silná politická vůle podařilo aplikovat stejná progresivní opa- tření, jaká energetické oblasti chystají Evropě, mohla by uvedeném období spotřeba naopak klesnout %. Každému přitom musí být jasné, ma- sová spotřeba zemního plynu bohatými zeměmi povede dříve později cenovému napětí poškodí tak svém důsledku především chudé země. – Snižování spotřeby energie zemi srovnatelné Francií si vyžádá jistý čas, pravděpodobně navíc dost dlouhý. Stejnou myšlenkou, když radikálnější podobě, byli vedeni němečtí Zelení, když svého času navrho- vali okamžité zdražení benzínu super litr (asi – 90 Kč). – Díky prohlubující globalizaci surovinových zdrojů je- jich zdánlivému dostatku, převládá dnes západě, alespoň pokud jde zásobování energií, pocit jisté bezstarostnosti a bezpečí, který umožňován zhroucením dlouholetého ne- přítele SSSR ukončením studené války. – tedy máme očekávat příštích letech? Téměř všechny země dnes usilují zvýšení HDP, což podle nich jediná cesta snížení nezaměstnanosti. – Různé scénáře typu „bussines usual“ předpovídají obecně nárůst spotřeby nynějška roku 2020 což jít zčásti vrub vzrůstu populace. Abychom dosáhli v úspoře energie srovnatelných výsledků desetiletím 1975 – 1985 stabilizovali budoucí energetické nároky alespoň na současnou úroveň, bude nutné přijmout řadu nepopulár- ních podnětů, daňových jiných. let, která zaka- zuje spalování zemního plynu účelem výroby elektřiny, zůstala dodnes mrtvou literou. Díky synergickému efektu těchto okolností podařilo sní- žit „energetickou intenzitu“, tedy množství energie spotřebované vytvoření jednotky hrubého domácího pro- duktu (HDP). Zdá však, nic více ne- budeme schopni udělat, ledaže bychom základů, ba přímo revolučně, změnili své chování způsob života. Naznačuje směry motivace energetickým úsporám: sy- stém odměňování architektů, založený realizovaných ener- getických úsporách, různé subvence dotace výrobu nákup spotřebičů nízkým energetickým příkonem. Společnosti sice prodaly méně kWh, ale dosáhly stejného zisku jako předtím (přinejmenším doby, dokud „eko- nomičtí“ zákazníci zůstanou menšině). Leč, fine, autor uznává, drtivá většina očekávaných výsledků oblasti úspor energie závislá cenách energie: pouze každoroční zvyšo- vání nejméně dobu dvaceti čtyřiceti let může ve svém důsledku vyprovokovat zásadní změny chování jednot- livců společnosti. – Obdivuji optimisty, kterým všechno jasné, ale sám mezi ně bohužel nepatřím. když myš- lenka energetické nezávislosti, která převažovala 70. Evropská směrnice 60. Což jeví jako velmi ne- dostatečné vzhledem přání stabilizovat spotřebu celo- planetárním měřítku když současně uznáváme, potřeby chudých zemí budou nutně růst. sice hodně pokud jde absolutní hodnotu, ale málo, když vezme úvahu relativní podíl vzhledem k celkovým potřebám. Shodou okolností existovaly pro realizaci této potřeby pří- znivé podmínky: aplikovatelný technologický pokrok a útlum průmyslové činnosti úkor rozvoje sektoru služeb. Stačí si připomenout, jak situace vyvíjela letech následují- cích ropných šocích: sedmdesátých letech ceny energie prudce vzrostly, což vyvolalo potřebu energetických úspor. – Zpráva IIASA (Mezinárodní ústav pro aplikované systé- mové analýzy) roku 1995 konstatuje, obnovitelné zdroje mohly roce 2050 pokrývat 1/3 1/5 energetic- kých potřeb; jinak řečeno potenciál „nových obnovitelných energetických zdrojů“ tedy bez vodní energie topného dřeva pohyboval mezi všech energetic- kých zdrojů. – Při značném úsilí, srovnatelném tím, které muselo vy- naložit letech 1973 1979 pod hrozbou ropných šoků, mohly bohaté země roce 2020 stabilizovat své energe- tické potřeby současné úrovni. Prová- děly různé experimenty prémiemi uspořenou energii. Stejná zpráva dodává, zvrácení to- hoto trendu lze dosáhnout pouze cenu podstatného zdra- žení energie masivní ekonomické pomoci rozvojovým zemím. Jelikož však současně tento HDP daném ob- dobí vzrostl absolutně spotřeba energie stoupla o tedy něco víc než ročně. – přímo antagonistickém rozporu politikou „laissez – faire“, tedy názoru, který prosazuje volnou hru tržních sil. Což také současnosti děje a Evropě zvláště. Stejně tak západ jako celek příliš rychle zapomněl (či nechce připustit), více než mi- liardy lidských bytostí nevlastní žádné zdroje kromě dřeva na topení odpadů, jejich počet díky demografickému vývoji v chudých zemích rychle roste.bovávající pouhý litry paliva 100 nebo tzv. – 70. Tento pocit se, mnohdy možná nevědomě, opírá důvěru ve všemocnost Spojených států pomíjí skutečnost, Evropa je mnohem zranitelnější než USA. současné době podněcují zákony trhu investory, aby instalovali energetická zařízení využíva- jící zemní plyn; ale přinese zítřek? Směřuje společnost ve střednědobém výhledu drahé energii, nebo bude energie dostatek zůstane relativně levná? Jeden závěr přesto troufán učinit: zůstane-li energie dostupná laciná, nebudou 162 8. kapitola . – zcela jasné legitimní, každý stát musí oné míře zahrnout své energetické strategie možná rizika omezení či přerušení dodávek energetických surovin. Jaké pro mělo politické důsledky následných volbách SRN všeobecně známo. letech, období ropných šoků, jsme byli svědky, jak bohaté země dokázaly stabilizovat svou spotřebu energie a jak tím spojený technický pokrok umožnil doby zredukovat její další zvyšování přijatelnou míru. Navíc mohli tito klienti využívat vý- hodné cenové tarify, zatímco ostatní zákazníci platili víc. Pro bohaté země zajisté velice lákavé využít momentu, kdy zemní plyn relativně levný dost tedy zopa- kovat obdobné řešení šedesátých let, kdy pro změnu jednalo ropu nechat působit „volnou ruku trhu“, která vždy preferuje velmi krátkodobá řešení, aniž zajímala o dopady budoucnost. Cy- bertran, ultralehké kolejové vozidlo samoobslužným pro- vozem. Vynikla tom především Kalifornie, kde elektrárenské spo- lečnosti nabízely zdarma moderní elektrické spotřebiče vy- sokou účinností, které umožnily jejich zákazníkům snížit spotřebu elektřiny