Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 139 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Po roce 1989 podařilo jen čtyřletým zpožděním do- stavět uvést provozu horkovod elektrárny Mělník do Prahy říjnu 1995) Vřesové Karlových Varů. Vzhledem čet- ným překážkám využití (zejména potřeby technologické páry v řadě průmyslových podniků) tato rezerva odhadovala na 4 008 roce 2020 (0,00 0,003 PEZ roce 2005). letech byla velká snaha rozbíjet provozované systémy centralizovaného vytápění, přestože mnohé fungovaly bázi KVET, tj. Pro nedostatek uhlí počítalo odstávkou uhelné elektrárny výkonu 1363,3 MWe. Ztráty závisejí chara- kteru provozování odběrů. 1000 MWe špičko- vého pološpičkového výkonu 900 TJ. Zbude tedy 239,7 MWe, tj.bloků byla zvýšena 34,25 %). Menší rezervu úspor paliv energie představovalo ome- zení elektrického vytápění, které zdaleka největší kom- plexní energetickou náročnost významně zvyšuje zimní elek- troenergetickou špičku 90. Nepřipouštět výstavbu mimo intravilány obcí jejich roz- vojové plochy. Hlavní prioritou je výstavba dálnic, přestože zásadně zvyšují objem sil- niční dopravy, tím absolutní (nikoliv měrnou) spotřebu pohonných hmot, současně snižují zájem úspornou a bezpečnou železniční dopravu. Tato rezerva odha- dovala 183 roce 2020. Dopravní politika sice slovně podporuje kolejo- vou dopravu, ale skutečnost jiná investice želez- nice soustřeďují jen několik hlavních tratí nejsou nijak velkorysé, výstavba chybějících tramvajových tro- lejbusových tratí stala soukromou věcí příslušných měst, málo dotována stavba metra atd. jejím důsledkům patří zdvojnáso- bení prodeje pohonných hmot nás roce 1989. Nelze zamhouřit oči zájmu úspory in- vestičních nákladů. když drážní vozidla bý- vají hmotnější než auta cesta železnici často delší než silnici, místě všude, kde dovolují dosta- tečné dopravní toky, preferovat kolejovou dopravu a urychleně odstraňovat existující závady železniční síti. Nové objekty projektovat stavět jako budovy nízkou spotřebou energie vytápění, když sehnat projektanta nebo dodavatele, kteří dovedou, vyžaduje větší úsilí. Moderní předizolované nebo vakuované parní rozvody mají průměrné roční ztráty několik procent vyšší než horkovodní rozvody, absolutní hodnota pohybuje mezi pa- rovodů proti horkovodů. Prosazovat energeticky úspornou dopravní politiku. Nesmlouvavě trvat dodržení požadova- ných norem teplotěsnosti budov musejí jak investoři, tak stavební úřady. Při snížení spotřeby paliv % by měly úspory dosáhnout hodnoty 265,157 GWh krát 3,6 TJ krát 0,15 183,185 TJ. (Graf 6) 139 Období roku 1993 současnost . Ener- geticky úsporná politika však nevystačí obvyklým tla- kem nižší měrnou spotřebu pohonných hmot ve vozidlech. V roce 2005 společnost ČEZ provozovala uhelné elektrárny o výkonu 603 MWe vyrobila nich 099 GWh elektrické energie. těchto elektrárnách vyrobí asi 26 265,157 GWh elektřiny. Dobrým příkladem byla náhrada parovodní sítě Praze na Palmovce síti mělnického horkovodu. řadě lokalit tyto náhrady realizují příslušné teplárny. letech dosáhlo asi 000 MWe a doby pod tlakem rostoucích cen elektřiny snížilo, ale jen málo). Existující infrastruktura menší možnosti blokovat jeho výstavbu strany protijaderných aktivistů byly pro tuto lokalitu výhodou. Sou- časná dopravní politika ČR, která výrazně preferuje sil- niční leteckou dopravu úkor železniční dopravy a městské hromadné dopravy, podněcuje absolutní růst spotřeby energie. Zejména v 90. Jejich plnění spojeno s vyššími investicemi při výstavbě rekonstrukcích, ale obvykle vede nižším nákladům vytápění době uží- vání stavby. Předpokládalo se, cen- trální vytápění budou připojovat další střední malí spotřebitelé energie. ČMHÚ zpracoval podoby grafů tabulek údaje ročních emisí hlavních druhů znečišťujících látek. K menším rezervám patřila také náhrada nehospodár- ných parovodních rozvodů centrálního tepla hospodárnějšími horkovodními rozvody (toto děje dodnes). Takové normy nebyly přijaty bezdůvodně, mají omezit ztráty energie, tím náklady vytápění, které stále více tíží jak domácnosti, tak podniky. 4. Snížení výroby elektřiny nahrazovaných teplár- nách neznamenalo ztrátu úspor paliv energie, ale vznik ur- čitého deficitu výroby elektřiny. Důsledně respektovat platné normy pro teplotěsnost budov, při nové výstavbě při rekonstrukcích budov. I když uvedený rozbor možností úspor paliv energie v nebyl úplný, ukazoval, jsou značné. Zatím tak dělo málo. K omezení růstu spotřeby energie bylo nutné dodržovat několik základních pravidel: 1. Jako místo nového jaderného zdroje nejčastěji uváděl Temelín. Komplikací vytápění větší části Českých Budějovic, Tábora, Strakonic Písku Temelín Brna Dukovany byl značný podíl parovodních rozvodů těchto městech. České Budějovice vlastní svou teplárnu, ale město neproje- vilo zájem teplo elektrárny Temelín, přestože společ- nost ČEZ roce 2000 nabízela velmi přijatelnou cenu 100 Kč/ vstupu města. značně hospodárně. 2. Vyplývá z nich, stav ovzduší byl roce 1990 kritický ovzduší nejhorší kvality žila téměř třetina obyvatel ČR, zatímco v roce 2001 byla situace výrazně lepší nekvalitním ovz- duší žilo jen obyvatel. Dalo také předpokládat, obměně elektrospotřebičů bude jejich spo- třeba elektřiny klesat, ale druhé straně spotřeba nejspíše po- roste souvislosti užíváním nových druhů elektrospotřebičů. Objekty polích“ jsou energeticky ná- ročnější také proto, jejich obyvatelé musejí více použí- vat auta. Naopak lokalita Blahutovice by umožnila vytápět Olomouc, Přerov, Prostějov také Ostrav- sko. hlediska využití tepla elektrárny vytápění šlo ale lokalitu nevhodnou. Snížený výkon elektráren znamenal také úspory paliv, ale protože chybějící elektřinu bylo nutné nahradit, není tato úspora vyčíslena. V „starých“ zemích byla spotřeba elektřiny obyvatele mírně vyšší než ČR. Pokud většina zákazníků nu- cena přijet autem, spotřeba energie rychle roste exter- nalitách nemluvě). 3. Využití této rezervy se nepředpokládalo, neboť „zaváděný trh elektřinou její vy- užití ztěžuje, reálně chrání nízkou cenu elektřiny pro elektrické vytápění“. Nestavět supermarkety hypermarkety lokalitách mimo dosah veřejné dopravy. Kde není velká potřeba technologické páry, bylo aktuální rekonstruovat parovodní rozvody úsporné horkovodní. Musí například vycházet poznatku, že odpor, který klade železná kolej ocelovému kolu drážního vozidla, asi pětkrát menší než odpor, který klade asfal- tová vozovka pneumatice auta. Využití tepla kondenzačních elektráren Dukovany, Teme- lín Dětmarovice vytápění měst předpokládalo úsporu až 10 689 TJ/r. 79,4 nynějšího výkonu. zařízení KVET pocházelo v době asi elektřiny vyrobené 2/3 centralizova- ného tepla. temelínské elektrárny vytápí pouze Týn nad Vltavou, což bylo málo. Vytápění Písku se vyplatilo jen při souběžném vytápění Českých Budějovic. Reálná byla asi 50% úspora, tj. 5. ■ sdělovacích prostředcích době, stejně jako dnes, zdůrazňoval negativní vliv sektoru energetiky životní pro- středí