Hlavní prioritou
je výstavba dálnic, přestože zásadně zvyšují objem sil-
niční dopravy, tím absolutní (nikoliv měrnou) spotřebu
pohonných hmot, současně snižují zájem úspornou
a bezpečnou železniční dopravu. Zatím tak dělo
málo. Objekty polích“ jsou energeticky ná-
ročnější také proto, jejich obyvatelé musejí více použí-
vat auta. Předpokládalo se, cen-
trální vytápění budou připojovat další střední malí
spotřebitelé energie.
K omezení růstu spotřeby energie bylo nutné dodržovat
několik základních pravidel:
1.
Moderní předizolované nebo vakuované parní rozvody mají
průměrné roční ztráty několik procent vyšší než horkovodní
rozvody, absolutní hodnota pohybuje mezi pa-
rovodů proti horkovodů.
Využití tepla kondenzačních elektráren Dukovany, Teme-
lín Dětmarovice vytápění měst předpokládalo úsporu až
10 689 TJ/r. když drážní vozidla bý-
vají hmotnější než auta cesta železnici často delší
než silnici, místě všude, kde dovolují dosta-
tečné dopravní toky, preferovat kolejovou dopravu
a urychleně odstraňovat existující závady železniční
síti. Dobrým příkladem byla náhrada parovodní sítě Praze
na Palmovce síti mělnického horkovodu. Naopak lokalita Blahutovice by
umožnila vytápět Olomouc, Přerov, Prostějov také Ostrav-
sko.bloků byla zvýšena 34,25 %). Nové objekty projektovat stavět jako budovy nízkou
spotřebou energie vytápění, když sehnat projektanta
nebo dodavatele, kteří dovedou, vyžaduje větší úsilí. ČMHÚ zpracoval podoby grafů tabulek údaje
ročních emisí hlavních druhů znečišťujících látek.
3. (Graf 6)
139
Období roku 1993 současnost
. Tato rezerva odha-
dovala 183 roce 2020. Sou-
časná dopravní politika ČR, která výrazně preferuje sil-
niční leteckou dopravu úkor železniční dopravy
a městské hromadné dopravy, podněcuje absolutní růst
spotřeby energie.
I když uvedený rozbor možností úspor paliv energie
v nebyl úplný, ukazoval, jsou značné. Vyplývá
z nich, stav ovzduší byl roce 1990 kritický ovzduší
nejhorší kvality žila téměř třetina obyvatel ČR, zatímco
v roce 2001 byla situace výrazně lepší nekvalitním ovz-
duší žilo jen obyvatel. Kde není
velká potřeba technologické páry, bylo aktuální rekonstruovat
parovodní rozvody úsporné horkovodní.
2.
Komplikací vytápění větší části Českých Budějovic, Tábora,
Strakonic Písku Temelín Brna Dukovany byl
značný podíl parovodních rozvodů těchto městech. letech byla velká snaha rozbíjet provozované systémy
centralizovaného vytápění, přestože mnohé fungovaly bázi
KVET, tj.
4. těchto elektrárnách vyrobí asi
26 265,157 GWh elektřiny.
■ sdělovacích prostředcích době, stejně jako dnes,
zdůrazňoval negativní vliv sektoru energetiky životní pro-
středí.
Menší rezervu úspor paliv energie představovalo ome-
zení elektrického vytápění, které zdaleka největší kom-
plexní energetickou náročnost významně zvyšuje zimní elek-
troenergetickou špičku 90. Využití této rezervy
se nepředpokládalo, neboť „zaváděný trh elektřinou její vy-
užití ztěžuje, reálně chrání nízkou cenu elektřiny pro elektrické
vytápění“.
Takové normy nebyly přijaty bezdůvodně, mají omezit
ztráty energie, tím náklady vytápění, které stále více
tíží jak domácnosti, tak podniky. Zejména
v 90. Existující infrastruktura menší možnosti blokovat
jeho výstavbu strany protijaderných aktivistů byly pro tuto
lokalitu výhodou. zařízení KVET pocházelo
v době asi elektřiny vyrobené 2/3 centralizova-
ného tepla. 1000 MWe špičko-
vého pološpičkového výkonu 900 TJ.
V „starých“ zemích byla spotřeba elektřiny obyvatele
mírně vyšší než ČR.
Po roce 1989 podařilo jen čtyřletým zpožděním do-
stavět uvést provozu horkovod elektrárny Mělník do
Prahy říjnu 1995) Vřesové Karlových Varů. Důsledně respektovat platné normy pro teplotěsnost
budov, při nové výstavbě při rekonstrukcích budov. Nelze zamhouřit oči zájmu úspory in-
vestičních nákladů. Nestavět supermarkety hypermarkety lokalitách mimo
dosah veřejné dopravy. značně hospodárně.
V roce 2005 společnost ČEZ provozovala uhelné elektrárny
o výkonu 603 MWe vyrobila nich 099 GWh elektrické
energie. Musí například vycházet poznatku, že
odpor, který klade železná kolej ocelovému kolu drážního
vozidla, asi pětkrát menší než odpor, který klade asfal-
tová vozovka pneumatice auta.
Snížený výkon elektráren znamenal také úspory paliv, ale
protože chybějící elektřinu bylo nutné nahradit, není tato úspora
vyčíslena. Při snížení spotřeby paliv %
by měly úspory dosáhnout hodnoty 265,157 GWh krát 3,6 TJ
krát 0,15 183,185 TJ. Vytápění Písku se
vyplatilo jen při souběžném vytápění Českých Budějovic. letech dosáhlo asi 000 MWe
a doby pod tlakem rostoucích cen elektřiny snížilo, ale
jen málo). Pokud většina zákazníků nu-
cena přijet autem, spotřeba energie rychle roste exter-
nalitách nemluvě).
Jako místo nového jaderného zdroje nejčastěji uváděl
Temelín. Ztráty závisejí chara-
kteru provozování odběrů. hlediska využití tepla elektrárny vytápění
šlo ale lokalitu nevhodnou. 79,4 nynějšího výkonu. řadě lokalit tyto náhrady realizují
příslušné teplárny. Snížení výroby elektřiny nahrazovaných teplár-
nách neznamenalo ztrátu úspor paliv energie, ale vznik ur-
čitého deficitu výroby elektřiny. Nepřipouštět výstavbu mimo intravilány obcí jejich roz-
vojové plochy.
České Budějovice vlastní svou teplárnu, ale město neproje-
vilo zájem teplo elektrárny Temelín, přestože společ-
nost ČEZ roce 2000 nabízela velmi přijatelnou cenu 100
Kč/ vstupu města. Dopravní politika sice slovně podporuje kolejo-
vou dopravu, ale skutečnost jiná investice želez-
nice soustřeďují jen několik hlavních tratí nejsou
nijak velkorysé, výstavba chybějících tramvajových tro-
lejbusových tratí stala soukromou věcí příslušných
měst, málo dotována stavba metra atd. Pro nedostatek uhlí počítalo odstávkou uhelné
elektrárny výkonu 1363,3 MWe. temelínské elektrárny vytápí
pouze Týn nad Vltavou, což bylo málo. Vzhledem čet-
ným překážkám využití (zejména potřeby technologické páry
v řadě průmyslových podniků) tato rezerva odhadovala na
4 008 roce 2020 (0,00 0,003 PEZ roce 2005). Prosazovat energeticky úspornou dopravní politiku. Jejich plnění spojeno
s vyššími investicemi při výstavbě rekonstrukcích, ale
obvykle vede nižším nákladům vytápění době uží-
vání stavby. Ener-
geticky úsporná politika však nevystačí obvyklým tla-
kem nižší měrnou spotřebu pohonných hmot ve
vozidlech.
K menším rezervám patřila také náhrada nehospodár-
ných parovodních rozvodů centrálního tepla hospodárnějšími
horkovodními rozvody (toto děje dodnes). Zbude tedy 239,7 MWe,
tj. Reálná byla asi 50% úspora, tj. Dalo také
předpokládat, obměně elektrospotřebičů bude jejich spo-
třeba elektřiny klesat, ale druhé straně spotřeba nejspíše po-
roste souvislosti užíváním nových druhů elektrospotřebičů. jejím důsledkům patří zdvojnáso-
bení prodeje pohonných hmot nás roce 1989. Nesmlouvavě trvat dodržení požadova-
ných norem teplotěsnosti budov musejí jak investoři, tak
stavební úřady.
5
