I když uvedený rozbor možností úspor paliv energie
v nebyl úplný, ukazoval, jsou značné.
Snížený výkon elektráren znamenal také úspory paliv, ale
protože chybějící elektřinu bylo nutné nahradit, není tato úspora
vyčíslena.
5. Ztráty závisejí chara-
kteru provozování odběrů. temelínské elektrárny vytápí
pouze Týn nad Vltavou, což bylo málo.
Menší rezervu úspor paliv energie představovalo ome-
zení elektrického vytápění, které zdaleka největší kom-
plexní energetickou náročnost významně zvyšuje zimní elek-
troenergetickou špičku 90. Objekty polích“ jsou energeticky ná-
ročnější také proto, jejich obyvatelé musejí více použí-
vat auta. Reálná byla asi 50% úspora, tj. Jejich plnění spojeno
s vyššími investicemi při výstavbě rekonstrukcích, ale
obvykle vede nižším nákladům vytápění době uží-
vání stavby. 1000 MWe špičko-
vého pološpičkového výkonu 900 TJ.
Komplikací vytápění větší části Českých Budějovic, Tábora,
Strakonic Písku Temelín Brna Dukovany byl
značný podíl parovodních rozvodů těchto městech. Vzhledem čet-
ným překážkám využití (zejména potřeby technologické páry
v řadě průmyslových podniků) tato rezerva odhadovala na
4 008 roce 2020 (0,00 0,003 PEZ roce 2005).
Jako místo nového jaderného zdroje nejčastěji uváděl
Temelín. Zatím tak dělo
málo.
3. Nestavět supermarkety hypermarkety lokalitách mimo
dosah veřejné dopravy. Při snížení spotřeby paliv %
by měly úspory dosáhnout hodnoty 265,157 GWh krát 3,6 TJ
krát 0,15 183,185 TJ.
Takové normy nebyly přijaty bezdůvodně, mají omezit
ztráty energie, tím náklady vytápění, které stále více
tíží jak domácnosti, tak podniky. Pokud většina zákazníků nu-
cena přijet autem, spotřeba energie rychle roste exter-
nalitách nemluvě).
České Budějovice vlastní svou teplárnu, ale město neproje-
vilo zájem teplo elektrárny Temelín, přestože společ-
nost ČEZ roce 2000 nabízela velmi přijatelnou cenu 100
Kč/ vstupu města. Vytápění Písku se
vyplatilo jen při souběžném vytápění Českých Budějovic. Prosazovat energeticky úspornou dopravní politiku. Dalo také
předpokládat, obměně elektrospotřebičů bude jejich spo-
třeba elektřiny klesat, ale druhé straně spotřeba nejspíše po-
roste souvislosti užíváním nových druhů elektrospotřebičů.
Využití tepla kondenzačních elektráren Dukovany, Teme-
lín Dětmarovice vytápění měst předpokládalo úsporu až
10 689 TJ/r. těchto elektrárnách vyrobí asi
26 265,157 GWh elektřiny.bloků byla zvýšena 34,25 %). zařízení KVET pocházelo
v době asi elektřiny vyrobené 2/3 centralizova-
ného tepla. Nové objekty projektovat stavět jako budovy nízkou
spotřebou energie vytápění, když sehnat projektanta
nebo dodavatele, kteří dovedou, vyžaduje větší úsilí. Nesmlouvavě trvat dodržení požadova-
ných norem teplotěsnosti budov musejí jak investoři, tak
stavební úřady. Tato rezerva odha-
dovala 183 roce 2020.
V roce 2005 společnost ČEZ provozovala uhelné elektrárny
o výkonu 603 MWe vyrobila nich 099 GWh elektrické
energie.
■ sdělovacích prostředcích době, stejně jako dnes,
zdůrazňoval negativní vliv sektoru energetiky životní pro-
středí. Vyplývá
z nich, stav ovzduší byl roce 1990 kritický ovzduší
nejhorší kvality žila téměř třetina obyvatel ČR, zatímco
v roce 2001 byla situace výrazně lepší nekvalitním ovz-
duší žilo jen obyvatel. Zejména
v 90. Předpokládalo se, cen-
trální vytápění budou připojovat další střední malí
spotřebitelé energie. Nepřipouštět výstavbu mimo intravilány obcí jejich roz-
vojové plochy. Dobrým příkladem byla náhrada parovodní sítě Praze
na Palmovce síti mělnického horkovodu. Existující infrastruktura menší možnosti blokovat
jeho výstavbu strany protijaderných aktivistů byly pro tuto
lokalitu výhodou.
V „starých“ zemích byla spotřeba elektřiny obyvatele
mírně vyšší než ČR.
4. Důsledně respektovat platné normy pro teplotěsnost
budov, při nové výstavbě při rekonstrukcích budov. Zbude tedy 239,7 MWe,
tj. Hlavní prioritou
je výstavba dálnic, přestože zásadně zvyšují objem sil-
niční dopravy, tím absolutní (nikoliv měrnou) spotřebu
pohonných hmot, současně snižují zájem úspornou
a bezpečnou železniční dopravu. Ener-
geticky úsporná politika však nevystačí obvyklým tla-
kem nižší měrnou spotřebu pohonných hmot ve
vozidlech. Pro nedostatek uhlí počítalo odstávkou uhelné
elektrárny výkonu 1363,3 MWe. Využití této rezervy
se nepředpokládalo, neboť „zaváděný trh elektřinou její vy-
užití ztěžuje, reálně chrání nízkou cenu elektřiny pro elektrické
vytápění“.
K menším rezervám patřila také náhrada nehospodár-
ných parovodních rozvodů centrálního tepla hospodárnějšími
horkovodními rozvody (toto děje dodnes). Naopak lokalita Blahutovice by
umožnila vytápět Olomouc, Přerov, Prostějov také Ostrav-
sko.
Moderní předizolované nebo vakuované parní rozvody mají
průměrné roční ztráty několik procent vyšší než horkovodní
rozvody, absolutní hodnota pohybuje mezi pa-
rovodů proti horkovodů. značně hospodárně. Nelze zamhouřit oči zájmu úspory in-
vestičních nákladů. Dopravní politika sice slovně podporuje kolejo-
vou dopravu, ale skutečnost jiná investice želez-
nice soustřeďují jen několik hlavních tratí nejsou
nijak velkorysé, výstavba chybějících tramvajových tro-
lejbusových tratí stala soukromou věcí příslušných
měst, málo dotována stavba metra atd. hlediska využití tepla elektrárny vytápění
šlo ale lokalitu nevhodnou.
K omezení růstu spotřeby energie bylo nutné dodržovat
několik základních pravidel:
1.
Po roce 1989 podařilo jen čtyřletým zpožděním do-
stavět uvést provozu horkovod elektrárny Mělník do
Prahy říjnu 1995) Vřesové Karlových Varů. Musí například vycházet poznatku, že
odpor, který klade železná kolej ocelovému kolu drážního
vozidla, asi pětkrát menší než odpor, který klade asfal-
tová vozovka pneumatice auta. letech dosáhlo asi 000 MWe
a doby pod tlakem rostoucích cen elektřiny snížilo, ale
jen málo). 79,4 nynějšího výkonu. Kde není
velká potřeba technologické páry, bylo aktuální rekonstruovat
parovodní rozvody úsporné horkovodní. ČMHÚ zpracoval podoby grafů tabulek údaje
ročních emisí hlavních druhů znečišťujících látek. jejím důsledkům patří zdvojnáso-
bení prodeje pohonných hmot nás roce 1989. Snížení výroby elektřiny nahrazovaných teplár-
nách neznamenalo ztrátu úspor paliv energie, ale vznik ur-
čitého deficitu výroby elektřiny. (Graf 6)
139
Období roku 1993 současnost
. Sou-
časná dopravní politika ČR, která výrazně preferuje sil-
niční leteckou dopravu úkor železniční dopravy
a městské hromadné dopravy, podněcuje absolutní růst
spotřeby energie.
2. letech byla velká snaha rozbíjet provozované systémy
centralizovaného vytápění, přestože mnohé fungovaly bázi
KVET, tj. když drážní vozidla bý-
vají hmotnější než auta cesta železnici často delší
než silnici, místě všude, kde dovolují dosta-
tečné dopravní toky, preferovat kolejovou dopravu
a urychleně odstraňovat existující závady železniční
síti. řadě lokalit tyto náhrady realizují
příslušné teplárny
