většině případů zvítězila
elektrárna spalující uhlí přesto, měla vysoké náklady pa-
livo. Došlo tak zvýšeným nákladům koncernu
a nižší spolehlivosti hospodárnosti provozu.
GJ tepla palivu. Proto ekonomická životnost (doba
amortizace) těchto zařízení poměrně dlouhá (25 let,
v hydroenergetice více).
Grafy ukazují vývoj měrné spotřeby paliva dodanou elek-
třinu GJ/MWh teplo Gj/Gj letech 1970 1980, která přes
nepříznivé vlastnosti uhlí klesala. Tedy paliva, jehož výhřevnost byla pod
dolní mezí předpokládanou projektech jednotlivých elektrá-
ren.
3.VÝKON MĚR. Ovšem vodní elektrárny, které vyrábějí
1 kWh elektrické energie dráže než elektrárny parní, jsou ná-
rodohospodářského hlediska opodstatněné proto, šetří uhlí
jako důležitou chemickou surovinu. Důvod? Její pořizovací náklady byly nižší než vodní
elektrárny zejména pohledu stavebních prací, které byly až
2,5krát dražší.
2. Schválená výše energetických úspor si
vyžádala investice všech hospodářských sektorů mezi 625
a 1210 miliardami korun.
Tři příklady praxe, jak ekonomika energetiky ovlivňuje
vývoj energetiky. tím, jaká ekonomická návratnost těchto
opatření, zřejmé, stovkami miliard musely podílet
i veřejné rozpočty, píše materiálu SP. Napří-
klad dodávkách pro Elektrárnu Mělník jeho obsah během
pěti let zvýšil 19,6 30,8 Energetické závody nevyh-
nuly kritice strany osob neznalých podstaty problému, že
špatně hospodaří uhlím spotřebují více, než bylo pláno-
váno. smí-
šených elektráren. Argu-
ment, ekonomicky vychází, neměl brát rozhodující,
bez důkladné analýzy daného řešení. Příklad vypovídá, efektivitu nelze počítat tomto pří-
padě pouze podle počtu spálených tun uhlí, ale množství tepla
v něm obsaženého, množství popele vody palivu.
Ekonomiku provozu československých tepelných elek-
tráren letech 1976 1980 ovlivnila dodávka, jak tehdy
psalo, nevhodného uhlí. úpravy řečiště hráze,
zejména přehrady pozdějších údobích plnily důležité úkoly
vodohospodářské.
13
Definice pojmů principy, které determinují energetickou efektivitu
Graf PODÍL NEVHODNÉHO PALIVA SPOTŘEBĚ CELKEM JEHO VLIV DOS. Například podle Směrnice hospo-
dářského sociálního rozvoje léta 1981 1985 se
vynaloží rozvoj energetické základny více než třetina
všech investic určených rozvoj průmyslu. Energetika jedním investičně nejnáročnějších odvětví
s vysokým tempem rozšířené reprodukce, čímž investice do
energetiky představují současné době vší pravděpo-
dobností následujících desetiletích velkou část fondu aku-
mulace naší společnosti. Technická (fyzická) životnost energetických zařízení po-
měrně dlouhá technický pokrok energetice není tak
rychlý, aby docházelo rychlému morálnímu zastarávání
energetických zařízení.rozvodné transformační stanice) vyznačují tím, eko-
nomické výsledky jejich provozu jsou převážné míře před-
určeny tím, jakém provedení byla díla vybudována. (Počátky elektrifikace Moravy 1878-1919). Předurčenost ekonomických vý-
sledků provozu uvedená předchozím odstavci tedy vzta-
huje poměrně dlouhé období. vybu-
dování těchto děl přinášejí relativně jen malé výsledky, nebo
nepřicházejí vůbec úvahu. místě jsou otázky:
Může Česko dovolit? Přinesly uvedené investice ký-
žený výsledek?
Ekonomika energetiky dnes vyučuje vysokých ško-
lách, nicméně ona ovlivněna systémem dotací, které ne-
umožňují vidět energetickou efektivitu širších souvislostech
a často „válcují“ zájmy různých lobbistických skupin. Změny
organizace provozu pracovníků, materiálu apod.
V některých případech volil kompromis podobě tzv. Navíc ekonomiku
provozu negativně ovlivnilo množství popela palivu. roce 1976 bylo spáleno 3945 tisíc tun takového uhlí, tj. SPOTŘEBY PALIVA
. době vzniku malých elektráren mnozí
investoři rozhodovali, zda vsadit energii vodní síly, která
byla téměř zadarmo, nebo tepelnou.
Podle studie, kterou nechal vypracovat Svaz průmyslu do-
pravy, pro znamená povinnost snížit svoji konečnou spo-
třebu energie roku 2030 85,6 PJ, tedy zhruba aktu-
ální spotřeby.
10 celkové spotřeby, roce 1980 již bylo 892 tisíc tun,
tedy 24,6 Vlivem zhoršení průměrné výhřevnosti tak nebylo
dodáno pět let Českým energetickým závodům 229 tis. pro srovnání českého
státního rozpočtu. (Graf 7)
Odsouhlasené cíle Evropské unie pro rok 2030 upravené
Směrnici energetické účinnosti (EED II) roce 2018, si
vyžádaly příštím desetiletí investovat stovky miliard korun
a mohly být pro Českou republiku ekonomicky neúnosné
