Tedy paliva, jehož výhřevnost byla pod
dolní mezí předpokládanou projektech jednotlivých elektrá-
ren. úpravy řečiště hráze,
zejména přehrady pozdějších údobích plnily důležité úkoly
vodohospodářské. smí-
šených elektráren.
10 celkové spotřeby, roce 1980 již bylo 892 tisíc tun,
tedy 24,6 Vlivem zhoršení průměrné výhřevnosti tak nebylo
dodáno pět let Českým energetickým závodům 229 tis. SPOTŘEBY PALIVA
. Ovšem vodní elektrárny, které vyrábějí
1 kWh elektrické energie dráže než elektrárny parní, jsou ná-
rodohospodářského hlediska opodstatněné proto, šetří uhlí
jako důležitou chemickou surovinu. Důvod? Její pořizovací náklady byly nižší než vodní
elektrárny zejména pohledu stavebních prací, které byly až
2,5krát dražší. Argu-
ment, ekonomicky vychází, neměl brát rozhodující,
bez důkladné analýzy daného řešení. Příklad vypovídá, efektivitu nelze počítat tomto pří-
padě pouze podle počtu spálených tun uhlí, ale množství tepla
v něm obsaženého, množství popele vody palivu. Proto ekonomická životnost (doba
amortizace) těchto zařízení poměrně dlouhá (25 let,
v hydroenergetice více). Napří-
klad dodávkách pro Elektrárnu Mělník jeho obsah během
pěti let zvýšil 19,6 30,8 Energetické závody nevyh-
nuly kritice strany osob neznalých podstaty problému, že
špatně hospodaří uhlím spotřebují více, než bylo pláno-
váno. Například podle Směrnice hospo-
dářského sociálního rozvoje léta 1981 1985 se
vynaloží rozvoj energetické základny více než třetina
všech investic určených rozvoj průmyslu.
GJ tepla palivu.
3. Předurčenost ekonomických vý-
sledků provozu uvedená předchozím odstavci tedy vzta-
huje poměrně dlouhé období. Energetika jedním investičně nejnáročnějších odvětví
s vysokým tempem rozšířené reprodukce, čímž investice do
energetiky představují současné době vší pravděpo-
dobností následujících desetiletích velkou část fondu aku-
mulace naší společnosti. Došlo tak zvýšeným nákladům koncernu
a nižší spolehlivosti hospodárnosti provozu.
Podle studie, kterou nechal vypracovat Svaz průmyslu do-
pravy, pro znamená povinnost snížit svoji konečnou spo-
třebu energie roku 2030 85,6 PJ, tedy zhruba aktu-
ální spotřeby.
2.
Grafy ukazují vývoj měrné spotřeby paliva dodanou elek-
třinu GJ/MWh teplo Gj/Gj letech 1970 1980, která přes
nepříznivé vlastnosti uhlí klesala. době vzniku malých elektráren mnozí
investoři rozhodovali, zda vsadit energii vodní síly, která
byla téměř zadarmo, nebo tepelnou. (Graf 7)
Odsouhlasené cíle Evropské unie pro rok 2030 upravené
Směrnici energetické účinnosti (EED II) roce 2018, si
vyžádaly příštím desetiletí investovat stovky miliard korun
a mohly být pro Českou republiku ekonomicky neúnosné. Změny
organizace provozu pracovníků, materiálu apod.rozvodné transformační stanice) vyznačují tím, eko-
nomické výsledky jejich provozu jsou převážné míře před-
určeny tím, jakém provedení byla díla vybudována.
V některých případech volil kompromis podobě tzv. vybu-
dování těchto děl přinášejí relativně jen malé výsledky, nebo
nepřicházejí vůbec úvahu.
Tři příklady praxe, jak ekonomika energetiky ovlivňuje
vývoj energetiky. tím, jaká ekonomická návratnost těchto
opatření, zřejmé, stovkami miliard musely podílet
i veřejné rozpočty, píše materiálu SP.
Ekonomiku provozu československých tepelných elek-
tráren letech 1976 1980 ovlivnila dodávka, jak tehdy
psalo, nevhodného uhlí. (Počátky elektrifikace Moravy 1878-1919).VÝKON MĚR. Technická (fyzická) životnost energetických zařízení po-
měrně dlouhá technický pokrok energetice není tak
rychlý, aby docházelo rychlému morálnímu zastarávání
energetických zařízení.
13
Definice pojmů principy, které determinují energetickou efektivitu
Graf PODÍL NEVHODNÉHO PALIVA SPOTŘEBĚ CELKEM JEHO VLIV DOS. Navíc ekonomiku
provozu negativně ovlivnilo množství popela palivu. místě jsou otázky:
Může Česko dovolit? Přinesly uvedené investice ký-
žený výsledek?
Ekonomika energetiky dnes vyučuje vysokých ško-
lách, nicméně ona ovlivněna systémem dotací, které ne-
umožňují vidět energetickou efektivitu širších souvislostech
a často „válcují“ zájmy různých lobbistických skupin. většině případů zvítězila
elektrárna spalující uhlí přesto, měla vysoké náklady pa-
livo. roce 1976 bylo spáleno 3945 tisíc tun takového uhlí, tj. pro srovnání českého
státního rozpočtu. Schválená výše energetických úspor si
vyžádala investice všech hospodářských sektorů mezi 625
a 1210 miliardami korun
