■ Těžiště socialistické podnikavosti proto leží především ve
snižování nákladů. jedné
straně výrobní organizační monopol zajišťující rozhodu-
jící část dodávky elektřiny odběratelům, druhé straně je
však výše jeho produkce čase prostoru) určována mo-
nopolem odběratelů. odvodo-
vých) položek
■ Údobí „laciné energie“ (zejména pro výrobní sféru) ne-
zbytné ukončit ohledem nové ekonomické podmínky
a požadavky. porovnání ostatními odvětvími ná-
rodního hospodářství tak prostor pro podnikavost značně
zúžen. Ani elektrizační zákon
č.
■ Výsledky šetření ČEZ vybraných podnicích reprezen-
tujících strukturu průmyslové výroby ČSR lze shrnout takto:
– růst cen energie posledních letech byl nedostatečný
a nevedl jednoznačně poklesu měrné naturální spotřeby
energie
– naprosté většiny šetřené produkce náklady energii ne-
přesahují úplných vlastních nákladů
– energie nepatří hlavním faktorům narušujícím dynamiku
nákladů cen nelze proto hovořit tom, energetika
patří inflačně hnacím odvětvím“ (spíše naopak vzhle-
dem růstu cen paliv základních prostředků)
– případné výrazné zvýšení cen energie většiny odběratelů
může mít menší vliv než běžná oscilace materiálových ná-
kladů, zisku nebo jiných nákladových (resp. PLR 370 500 500 500 000 000
z SSSR 225 000 000 000 500 000
celkem 600 500 500 500 500 000
Tab.
■ Protože monopolní dodavatel musí být připraven uspokojit
požadované dodávky může optimalizovat podstatě jen
proměnnou složku nákladů, jsou jeho ekonomické výsledky
přímo ovlivňovány odběrateli. Elektrizačním zákonem
z roku 1919 byl zaveden princip všeužitečnosti. 79/1957 tento princip nezrušil navíc ukládal rozvíjet
energetickou základnu předstihu poskytl oprávnění jed-
notně řídit elektrizační soustavu. Naopak, souladu národoho-
spodářkými cíli třeba usilovat racionalizaci spotřeby. Vedl pod-
poře elektrifikace, zjednodušenému řízení práva užívání, při-
spěl vzniku práva vyvlastnění, poskytování výhod. 11. Při zachování průměrných cen roku 1978 oblasti
pořízení paliva, odbytu elektřiny tepla byl roce 1988
dosažen zisk 216 mil. Kčs, tj. Spo-
lehlivost pak podařilo zvýšit čtyřech letech, kte-
rých byly uskutečněny rozsáhlé tzv. Plán Prognóza
1985 1990 1995 2000 2005 2010
Těžba čer.
■ Například charakteristickým rysem období mezi rokem 1978
a 1988 rychlejší tempo růstu nákladů než výkonů
(+ %), doprovázené nevýrazným zvýšením tvorby zisku
z 144 mil. inovační opravy
prakticky všech elektrárnách. 469 mil.
121
Období roku 1970 1993
Ukazatel PLP PLP PLP 10. stalo např. uhlí celkem 223 000 300 300 800 000
z toho UVPK 465 950 900 600 800 700
Černé uhlí energet. 758 050 400 700 000 300
Tříděné uhlí 492 275 090 045 950 900
Výroba koksu celkem 237 390 900 200 500 700
z toho Báňský koks 894 790 200 000 800 550
Hutní koks 343 600 700 200 700 150
Vývoz UVPK 600 640 400 000 –
Vývoz koksu 1200 190 800 500 250 –
Dovoz černého uhlí ener. Kčs), jehož splátky pod-
vazovaly dynamiku tvorby zisku energetických koncernů až
do roku 1986. PLP PLP PLP
/tis.
■ Ekonomika energetiky byla postupem doby deformována,
neboť princip všeužitečnosti byl považován princip do-
tovaných služeb právě ohledem zvláštnosti povahy elek-
trické energie. Aktivní odbytovou politiku
nemůže orientovat zvyšování dodávek energie odběrate-
lům nebo přednostní zajišťování dodávek přinášejících
nejvyšší zisk (se současným omezením méně rentabilních
dodávek elektrické energie). Hlavní zdrojové, dovozní vývozní komponenty koksu výhledu 2010
Stát Produktivita práce oceli pracovníka/rok
Lucembursko 325
Belgie 300
NSR 250
Francie 220
ČSSR 125 (1986)
119 (1990 plán)
114 (2000 plán)
Tab. poslední době vyústil pojetí dodávky
elektřiny pro všechny odběratele jako samozřejmé, automa-
ticky zajišťované, státem garantované dotované služby, je-
jichž poskytování interní záležitostí energetiky. Tyto závěry podporují další předloženém
materiálu neuváděné) analýzy vývoje hospodářského vý-
sledku koncernu ČEZ. Tato „úspěšnost“ však
neadekvátní cenou stagnaci rozvoje nižší než žádoucí
péči základní prostředky. tun/ Skut. 10.klíče, tak nikdo nechtěl pálit prsty… materiálu ČEZ se
mj.
■ Pojetí zásobování elektrickou energií vztahu národnímu
hospodářství časem měnilo. závěru pětiletky. Kčs 613 mil.
. Důsledkem snížení spolehli-
vosti zásobování. uvádí:
■ Energetika příklad paradoxního monopolu. krátko-
době vede dobrým hospodářským výsledkům dyna-
mickému růstu tvorby zisku.
■ Dalo teoreticky uvažovat omezením prostředků vklá-
daných rozvoje, údržby oprav energetiky. Tento
názor dále podporován cenami elektřiny, které jsou po-
rovnání stavem před padesáti lety průměru asi deseti-
nové. To
vše ale bázi rentability podnikání. Tím jsou ovlivněny hospodářské vý-
sledky energetického podniku, zejména úroveň tržeb pro-
dej elektřiny, která závislá objemu dodávek časovém
pásmu, němž odběr uskutečňuje. Kčs
(+ %). Kčs, což pouze jeho sku-
tečné výše. Tyto akce byly financovány
bankovním úvěrem (více než mld
