Přitom zbavení nákladného přepychu neefektivních
výrob musí být zejména výrobě energie prvním krokem
na cestě intenzifikaci, možnosti obnovování rovnováhy,
předpokladem umožňujícím rozevírání efektivní nabídky.
Jednou hlavních příčin neúspěchu dosavadního admi-
nistrativně direktivního způsobu řízení ekonomiky to, že
se snažil ekonomické zákony, které objektivně existují pů-
sobí, ignorovat rozhodoval rozporu nimi. této bázi vyvolaný zájem výrobních odběratelů na
úsporách nákladech efektivním odbytu nemůže nezpů-
sobit racionalizaci poptávky energii změnu struktury eko-
nomiky vyšší efektivnosti silou ekonomického mechanismu. Palivoenerge-
tický průmysl přirozeně nechce dostat situace, pop-
távka energii bude stejná nebo vyšší bude příčinou
stavu nedostatku, zároveň zájem růstu svých výkonů,
aby mohl využívat své kapacity dimenzované ještě značnými
rezervami vysokou energetickou náročnost aby při vy-
sokých fixních, režijních odpisových nákladech neprojevila
veliká nehospodárnost nákladech jednotku formy energie,
tj. Zejména třeba uvědomit, socialismus
je pokračováním výroby zboží při všelidovém vlastnictví. Je
118
7.
– Princip velkoobchodních cen jako exogenního parametru
jak pro podniky, tak pro centrum, znamenající ceny na
hodnotové bázi aproximující společensky nutné náklady
práce původním marxistickém obsahu. Taková řešení jsou každé
živé zdravě, efektivně rozvíjející ekonomice běžná ni-
koho nepřekvapují. tím souvisí, nelze vše podmiňovat pouze zdo-
konalením administrativně direktivního způsobu řízení, roz-
kazy centra pak jen následnou kázní pořádkem.
S tím souvisí možnost zabezpečení existence
– podnikavosti, soutěžení hmotné zodpovědnosti roz-
hodnutí výsledky práce,
– socialistické zásady rozdělování odměňování podle vý-
sledků práce, tj.
Stav, němž současné době čs. Kčs. Vyplývá
z toho dále fakt, socialistický trh třeba regulovat pozice
zájmů vlastníka, tj. Jde tedy vývoj palivoener-
getického průmyslu zcela jednoznačně extenzívní, který jed-
nou výrazných příčin neefektivního stavu celé ekonomiky.
Likvidace neefektivních výrob samozřejmě spojena
s řešením sociálních konfliktů. kapitola
. Toto pasivní
saldo facto nutno uhradit nenávratně zdrojů vytvoře-
ných podniky jiných odvětví.
Vzniká stav, který facto projevem naší nešikovnosti
v řízení ekonomiky. Každoročně zvyšuje zadluže-
nost sektoru, roce 1987 6230 mil. neposlední řadě
jde krizi ekvivalence, níž potřeby reprodukce palivoener-
getického průmyslu jsou kryty neadekvátními krizovými pro-
středky, nesplatitelným úvěrem, který představuje facto ka-
muflovaný schodek státního rozpočtu. Tak však nejde.
■ Princip výrazné hospodářské politiky rovnováhy, znamena-
jící
– regulaci /restrikci/ poptávky včetně útlumu likvidace ne-
efektivních výrob činností,
– rozevírání efektivní nabídky. tržby odbyt. nalezení východi-
ska krize energetického hospodářství, vyžaduje tedy nefor-
mální důsledné uskutečnění přestavby ekonomického mecha-
nismu. Dosavadní metody snižování energetické ná-
ročnosti ukázaly jako neúčinné dostatečně dokumentují
tvrzeni, potřebného poklesu energetické náročnosti jimi
dosáhnout nelze. nás vyvolávají zděšení, zejména když by
se měla dotknout dosud preferovaných skupin pracovníků. Podmínkou jsou ceny energie úrovni hodnoty tedy ne-
intervenované/, zásadní nepromítání zvyšování cen energie do
cen navazující produkce důsledné uplatnění principu ekviva-
lence. Názorným důkazem toho také analýza současného
extenzívního vývoje palivoenergetického komplexu jako jedna
z výrazných příčin neúspěchu celé ekonomiky.
K tomu musí ovšem centrum především vytvořit důsledně
náročné parametrické prostředí pro podniky kromě toho
v míře svého poznání přispět pomocí státních programů rozví-
jení efektivní nabídky. panika obyvatelstva, kdyby lidé vybrali
své vklady šli svými úsporami trh.
Tento centrálně direktivní systém měl minulosti po
dlouhou dobu plnou příležitost uplatnit, včetně nejdoko-
nalejších podmínek, které již nelze zopakovat.
Celá ekonomika skládá své finanční prostředky tento
neefektivní vývoj palivoenergetického průmyslu, ne-
ekvivalentně. všech lidí předně jako spotřebitelů, nikoliv
z pozice partikulárních zájmů, předně zájmů nejsilnějších sku-
pin výrobců. Lze snadno představit, jakou situaci by
mohla vyvolat např.
Řešení čs. zahájení procesu intenzi-
fikace, vyžaduje:
■ Princip ekvivalence, znamenající, důchod podnikové
sféře pochází výlučně zákazníka, tj. Kčs, konci roku 1987
dosáhla zadluženost palivo-energetického průmyslu řízeného
FMPE částky 59,4 mld.
Je nutno začít ekonomické regulace poptávky ener-
gii. stej-
ném období 1980 1987 rostly průměrně každoročně počty
pracovníků sektoru třikrát rychleji 1,5 %/, vlastní náklady
cenově srovnatelně cenové úrovni roku 1980/ téměř deset-
krát rychleji 4,8 každoročně/, základní prostředky zů-
statkových cenách téměř šestnáctkrát rychleji 7,8 každo-
ročně/ zásoby dokonce čtyřiadvacetkrát rychleji 12,3 %
každoročně/ než dodávky energie.leji 0,9 %/.
Řídicí sféra uvědomila, naše národní hospodářství
má energetickou náročnost jednu nejvyšších světě
a chce palivoenergetickém průmyslu, aby vyráběl méně
a hlavně snížil své investice. všech letech skončila bilance primární hod-
notové situace sektoru paliv energetiky, která bilancuje vy-
tvořené vlastní zdroje /odpisy zisk/ výdaji reprodukci,
schodkem, roce 1987 výši 3135 mil. Kčs.
Podívejme se, jak veliké rostoucí výrobní činitele potře-
boval sektor paliv energetiky, aby mohl uvedené užitečné
dodávky energie národního hospodářství uskutečnit. první řadě jde krizi relativní nad-
výroby, která vlivem administrativního přídělového hmot-
ného rozdělování energie limity dodávek státního plánu
projevuje plýtváním energií její spotřebě, což samozřejmě
horší, než byl stav převýšení nabídky nad poptávkou. podle množství kvality společensky
uznané práce. Dokud bude primární hodnotová
situace sektoru paliv energetiky schodková, není tento stav
bankovních úvěrů splatitelný představuje facto státní dluh
převážně obyvatelstvu, jehož spořitelní vklady jsou převážným
zdrojem úhrady.
Prosazení úspěšné přestavby, tj. Takové ceny na-
zýváme kriteriálními cenami navrhujeme pro fosilní
paliva koncipovat bázi světových cen konkurenčního
dovozu srovnatelných užitných hodnot. Přesto ne-
osvědčil. Přitom nezbytné vzít vědomí objektivní reality
a vycházet nich. Vzniká tak fiktivní rozpor mezi palivo-
energetickým průmyslem, který chce rozvíjet, národním
hospodářstvím, které chce úspory energii. skutečnosti naopak existuje, shodou
okolností, příznivá věcná situace, která, bude-li kvalifikovaně
využita, může znamenat, trh energie bude nás jeden prv-
ních, němž může být dosaženo rovnováhy. tunu nebo MWh. Dále
jde krizi hospodárnosti, neboli krizový stav mimořádně
vysoké míře extenzity palivoenergetického průmyslu, kdy na
určitý růst užitečných dodávek energie národního hospodář-
ství třeba mnohonásobně vyšší růst spotřeby všech výrobních
činitelů zaviněný vnitřními vnějšími faktory vyplývajícími
z uplatňovaného způsobu plánovitého řízení.
Z toho vyplývá, způsob plánovitého řízení, má-li být
úspěšný, musí respektovat využívat zákony tržní ekonomiky. energetické hospodář-
ství, stavem krize. energetického problému, tj
