Přitom zbavení nákladného přepychu neefektivních
výrob musí být zejména výrobě energie prvním krokem
na cestě intenzifikaci, možnosti obnovování rovnováhy,
předpokladem umožňujícím rozevírání efektivní nabídky. Zejména třeba uvědomit, socialismus
je pokračováním výroby zboží při všelidovém vlastnictví.
■ Princip výrazné hospodářské politiky rovnováhy, znamena-
jící
– regulaci /restrikci/ poptávky včetně útlumu likvidace ne-
efektivních výrob činností,
– rozevírání efektivní nabídky. Kčs. Vyplývá
z toho dále fakt, socialistický trh třeba regulovat pozice
zájmů vlastníka, tj. skutečnosti naopak existuje, shodou
okolností, příznivá věcná situace, která, bude-li kvalifikovaně
využita, může znamenat, trh energie bude nás jeden prv-
ních, němž může být dosaženo rovnováhy. tím souvisí, nelze vše podmiňovat pouze zdo-
konalením administrativně direktivního způsobu řízení, roz-
kazy centra pak jen následnou kázní pořádkem. neposlední řadě
jde krizi ekvivalence, níž potřeby reprodukce palivoener-
getického průmyslu jsou kryty neadekvátními krizovými pro-
středky, nesplatitelným úvěrem, který představuje facto ka-
muflovaný schodek státního rozpočtu. energetické hospodář-
ství, stavem krize. tržby odbyt.
Z toho vyplývá, způsob plánovitého řízení, má-li být
úspěšný, musí respektovat využívat zákony tržní ekonomiky. první řadě jde krizi relativní nad-
výroby, která vlivem administrativního přídělového hmot-
ného rozdělování energie limity dodávek státního plánu
projevuje plýtváním energií její spotřebě, což samozřejmě
horší, než byl stav převýšení nabídky nad poptávkou. Dále
jde krizi hospodárnosti, neboli krizový stav mimořádně
vysoké míře extenzity palivoenergetického průmyslu, kdy na
určitý růst užitečných dodávek energie národního hospodář-
ství třeba mnohonásobně vyšší růst spotřeby všech výrobních
činitelů zaviněný vnitřními vnějšími faktory vyplývajícími
z uplatňovaného způsobu plánovitého řízení. nalezení východi-
ska krize energetického hospodářství, vyžaduje tedy nefor-
mální důsledné uskutečnění přestavby ekonomického mecha-
nismu. Palivoenerge-
tický průmysl přirozeně nechce dostat situace, pop-
távka energii bude stejná nebo vyšší bude příčinou
stavu nedostatku, zároveň zájem růstu svých výkonů,
aby mohl využívat své kapacity dimenzované ještě značnými
rezervami vysokou energetickou náročnost aby při vy-
sokých fixních, režijních odpisových nákladech neprojevila
veliká nehospodárnost nákladech jednotku formy energie,
tj. energetického problému, tj.
Likvidace neefektivních výrob samozřejmě spojena
s řešením sociálních konfliktů. Dosavadní metody snižování energetické ná-
ročnosti ukázaly jako neúčinné dostatečně dokumentují
tvrzeni, potřebného poklesu energetické náročnosti jimi
dosáhnout nelze. Taková řešení jsou každé
živé zdravě, efektivně rozvíjející ekonomice běžná ni-
koho nepřekvapují. Dokud bude primární hodnotová
situace sektoru paliv energetiky schodková, není tento stav
bankovních úvěrů splatitelný představuje facto státní dluh
převážně obyvatelstvu, jehož spořitelní vklady jsou převážným
zdrojem úhrady. Lze snadno představit, jakou situaci by
mohla vyvolat např. nás vyvolávají zděšení, zejména když by
se měla dotknout dosud preferovaných skupin pracovníků. Názorným důkazem toho také analýza současného
extenzívního vývoje palivoenergetického komplexu jako jedna
z výrazných příčin neúspěchu celé ekonomiky. Takové ceny na-
zýváme kriteriálními cenami navrhujeme pro fosilní
paliva koncipovat bázi světových cen konkurenčního
dovozu srovnatelných užitných hodnot.
Jednou hlavních příčin neúspěchu dosavadního admi-
nistrativně direktivního způsobu řízení ekonomiky to, že
se snažil ekonomické zákony, které objektivně existují pů-
sobí, ignorovat rozhodoval rozporu nimi. panika obyvatelstva, kdyby lidé vybrali
své vklady šli svými úsporami trh. Každoročně zvyšuje zadluže-
nost sektoru, roce 1987 6230 mil.
Je nutno začít ekonomické regulace poptávky ener-
gii. všech lidí předně jako spotřebitelů, nikoliv
z pozice partikulárních zájmů, předně zájmů nejsilnějších sku-
pin výrobců. Vzniká tak fiktivní rozpor mezi palivo-
energetickým průmyslem, který chce rozvíjet, národním
hospodářstvím, které chce úspory energii.
Tento centrálně direktivní systém měl minulosti po
dlouhou dobu plnou příležitost uplatnit, včetně nejdoko-
nalejších podmínek, které již nelze zopakovat.
S tím souvisí možnost zabezpečení existence
– podnikavosti, soutěžení hmotné zodpovědnosti roz-
hodnutí výsledky práce,
– socialistické zásady rozdělování odměňování podle vý-
sledků práce, tj.
Řídicí sféra uvědomila, naše národní hospodářství
má energetickou náročnost jednu nejvyšších světě
a chce palivoenergetickém průmyslu, aby vyráběl méně
a hlavně snížil své investice. Přesto ne-
osvědčil. stej-
ném období 1980 1987 rostly průměrně každoročně počty
pracovníků sektoru třikrát rychleji 1,5 %/, vlastní náklady
cenově srovnatelně cenové úrovni roku 1980/ téměř deset-
krát rychleji 4,8 každoročně/, základní prostředky zů-
statkových cenách téměř šestnáctkrát rychleji 7,8 každo-
ročně/ zásoby dokonce čtyřiadvacetkrát rychleji 12,3 %
každoročně/ než dodávky energie.
Stav, němž současné době čs.
Vzniká stav, který facto projevem naší nešikovnosti
v řízení ekonomiky. zahájení procesu intenzi-
fikace, vyžaduje:
■ Princip ekvivalence, znamenající, důchod podnikové
sféře pochází výlučně zákazníka, tj. Podmínkou jsou ceny energie úrovni hodnoty tedy ne-
intervenované/, zásadní nepromítání zvyšování cen energie do
cen navazující produkce důsledné uplatnění principu ekviva-
lence. této bázi vyvolaný zájem výrobních odběratelů na
úsporách nákladech efektivním odbytu nemůže nezpů-
sobit racionalizaci poptávky energii změnu struktury eko-
nomiky vyšší efektivnosti silou ekonomického mechanismu. tunu nebo MWh.
Řešení čs.
K tomu musí ovšem centrum především vytvořit důsledně
náročné parametrické prostředí pro podniky kromě toho
v míře svého poznání přispět pomocí státních programů rozví-
jení efektivní nabídky. Jde tedy vývoj palivoener-
getického průmyslu zcela jednoznačně extenzívní, který jed-
nou výrazných příčin neefektivního stavu celé ekonomiky.
Prosazení úspěšné přestavby, tj. Kčs, konci roku 1987
dosáhla zadluženost palivo-energetického průmyslu řízeného
FMPE částky 59,4 mld. podle množství kvality společensky
uznané práce. Toto pasivní
saldo facto nutno uhradit nenávratně zdrojů vytvoře-
ných podniky jiných odvětví. všech letech skončila bilance primární hod-
notové situace sektoru paliv energetiky, která bilancuje vy-
tvořené vlastní zdroje /odpisy zisk/ výdaji reprodukci,
schodkem, roce 1987 výši 3135 mil. kapitola
.
Celá ekonomika skládá své finanční prostředky tento
neefektivní vývoj palivoenergetického průmyslu, ne-
ekvivalentně. Kčs. Je
118
7.
– Princip velkoobchodních cen jako exogenního parametru
jak pro podniky, tak pro centrum, znamenající ceny na
hodnotové bázi aproximující společensky nutné náklady
práce původním marxistickém obsahu. Tak však nejde.leji 0,9 %/. Přitom nezbytné vzít vědomí objektivní reality
a vycházet nich.
Podívejme se, jak veliké rostoucí výrobní činitele potře-
boval sektor paliv energetiky, aby mohl uvedené užitečné
dodávky energie národního hospodářství uskutečnit
