Zároveň potřebným časovým předstihem citlivě řešit so-
ciálně-politické otázky, spojené uvolňováním pracovníků. Zároveň trvale sledovat další vari-
anty dovozů těch teritorií, kde vznikají čs.
■ Těžbu UVPK snížit roku 2000 úroveň 12,3 mil. aktiva, to
i vzhledem potřebě zajištění systémové spolehlivosti do-
dávek. PLP 109,5 mld. pětiletce, plně zabezpečit vyvedení
výkonů nových zdrojů výstavbou tepelných napáječů. To
umožní budoucí využití hnědého uhlí jako energochemické
suroviny. Zabezpečit obnovu, modernizaci roz-
šíření celé distribuční soustavy.elektrizační soustavě zabezpečit roku 2000 pokrytí btto
spotřeby výši 118 TWh cca 50% výrobou jaderných
elektrárnách při provozovaném výkonu jaderné energetice
ve výši 280 poklesu provozovaného výkonu par-
ních elektrárnách veřejných zhruba stejnou hodnotu. kapitola
1985 2000
Těžba černého uhlí /mil. 26,2 20,0
hnědého uhlí /mil. zajištění
dovozů zemního plynu SSSR projednat národohospodář-
sky efektivní formy zahraničního obchodu mezinárodní
ekonomické spolupráce. Přitom
potřebu petrochemických surovin nezvyšovat nad úroveň
roku 1990, zejména omezením produkce vývozu ne-
efektivních petrochemických polotovarů. Investičně
a kapacitně zabezpečit obnovu rozšíření přenosové sou-
stavy distribučních sítí pro zajištění vysoké spolehlivosti
zásobování spotřebitelů. PLP 126,0 mld.
Pro další období měl důraz klást tyto aspekty:
a/ nutné úrovni centra při zajišťování snižování ener-
getické náročnosti zaměřit především dlouhodobé kon-
cepční problémy strategického charakteru oprostit od
krátkodobé operativy plným respektováním zákona stát-
ním podniku, pokud jde dělbu činnosti mezi státními pod-
niky resortem;
b/ problematiku snižování energetické náročnosti nutno řešit
nikoliv izolovaně, ale komplexně vazbě makroekono-
mickou národohospodářskou politiku zejména pokud jde
o strukturální změny národním hospodářství jed-
notnou celostátní palivoenergetickou politiku /JCPEP/; re-
spektovat protikladně působící tendence racionalizace so-
ciálních hledisek růstu životní úrovně, pokud jde spotřebu
energie nevýrobní sféře především obyvatelstva ra-
cionalizace růstu stupně elektrizace, jako podmínky tech-
nického rozvoje růstu životní úrovně, pokud jde spotřebu
elektřiny;
c/ při hledání cest snižování energetické náročnosti nutno
vycházet skutečnosti, energetická náročnost podílem
spotřeby energie vytvořeného národního důchodu je-
jímu snižování tedy vede nejen pokles čitatele, ale růst jme-
novatele. potřebné míře
zajistit topné oleje, zejména pro provoz dvoupalivových sy-
stémů při výrobě centralizovaného tepla. ropy roce 2000. /TWh/ 11,8 57,0
Tab.
■ Zabezpečovat vývoj nových technologií /včetně meziná-
rodní spolupráce/ jejich osvojení, např. roku 2000.1. Tato příprava integrovaných energetických systémů
musí být zahájena již nyní, aby bylo možno roce 2010
dosáhnout takového stavu energetického hospodářství, který
by umožňoval při diversifikaci zdrojů pružně reagovat na
okamžitou racionální společenskou potřebu oblasti paliv
a energie hlediska jejich objemu, kvality, požadované
struktury, při minimálních nákladech jejich pořízení
a při současné minimalizaci vlivů životní prostředí. le-
tech modernizovat úpravny uhlí, výrobu koksu zabezpečit
výstavbou nového koksárenského závodu. Tuzemské zdroje zemního plynu využít jako sezónní
zdroj kombinaci kapacitně odpovídající soustavou POZA
a dvoupalivových systémů při výrobě centralizovaného
tepla.
■ vazbě uskutečňování ekologického programu restruk-
turalizaci palivové základny pro výrobu elektřiny tepla za-
bezpečit sníženou potřebu energetického uhlí roku 2000 těž-
bou cca mil. Pokles těžeb konkrétních lokalitách realizovat
s respektováním racionálního hospodaření surovinovým
bohatstvím možností substituce uhlí jiným zdrojem ener-
gie. od-
povídající tuzemské spotřebě koksu /odvozené rozvoje
černé metalurgie potřeb otopového koksu/ pokrývající
i efektivní vývoz koksu UVPK. hnědého uhlí 7,7 mil. bezpečných vyso-
koteplotních jaderných reaktorů, pokročilých generátorů pro
zplyňování hnědého uhlí, technologií dálkového přenosu
tepla studenými médii dalších technologií, nezbytných pro
realizaci integrovaných energetických systémů. Eko-
logickou situaci této oblasti řešit:
– výstavbou odsiřovacích jednotek KEOT
– výstavbou fluidních kotlů odsířením velkých tepláren-
ských jednotek
– převodem palivové základny, zejména menších kotelen zá-
vodní energetice, hnědého uhlí zemní plyn. PLP 120,0 mld.
Realizace uvedených věcných záměrů zdrojové části PEK
vyžaduje pro odvětví paliv energetiky investice /při ocenění
současnou cenovou úrovní/ výši cca
8. Tím zajistit krytí sezónních špičkových výkyvů od-
běrového diagramu souvislosti zvýšeným užitím zem-
ního plynu pro otop. m3/ 9,9 17,9
Zdroje tepla celkem /PJ/ 561,7 637,4
z toho výroba paliv /PJ/ 518,2 546,7
Zdroje elektřiny celkem /TWh/ 86,7 118,3
z toho jader. tomu druhé polovině 90. Kčs
10. let rozpracovat přísluš-
nou strategii. tím sou-
visí využití stávajících plynáren ukončení výroby svíti-
plynu pro výrobu syntetického zemního plynu /SNG/ hně-
dého uhlí, případně metanolu zemního plynu hnědého
uhlí. Oddálit výstavbu dolu
Frenštát, jehož těžba bude potřebná 2010. 7. krácení investičních limitů částky státní
podpory racionalizační akce/.
■ Potřeby mobilních pohonů petrochemie zabezpečit dovo-
zem 12,8 mil. Přestavbu KEOT realizovat roz-
sahu 1900 10. Kčs
9.
■ Plynárenskou soustavu dimenzovat zabezpečení tuzem-
ské spotřeby výši cca mld. černého uhlí. Kčs
7. druhé straně nutno odmítnout některé názory,
116
7. znamená, stejnou pozornost jako racionali-
zaci snižování spotřeby energie nutno věnovat též
maximálnímu zhodnocování energie směrem růstu objemu
a kvality vytvořeného finálního národohospodářského pro-
duktu.
■ soustavách centralizovaného zásobování teplem zabezpe-
čit výrobu 637 roce 2000 podílem cca dodávko-
vého tepla JEOT.
. Eko-
logickou situaci řešit výstavbou odsiřovacích zařízení vel-
kých bloků, protože pokles výroby elektřiny bázi uhlí
nebude postačovat splnění limitů emisí SO2.9. Koncepce řízení snižování energetické náročnosti
SCP 02, který měl určité míry situací řešit, nesplnil svou roli
z těchto hlavních důvodů:
■ nezájem podniků racionalizaci dosavadním hospodář-
ském mechanismu
■ některé administrativní zábrany, které tento nezájem ještě
zesilovaly /např. 90. těžbou 0,3 mil. m3/ 10,7 19,3
z toho dovoz /mld. elektr.t/ 100,4 73,0
Zdroje zemního plynu celkem /mld
