5. tmp roce 2000 hodnocení energetických nároků
navržených tří variant vyplynuly nejnižší energetické ná-
roky varianty výrobou oceli výši mil. Podle propočtu EGÚ či-
nila pro hodin denního využití 1180 Kčs/kWh.
Návrh konfigurace zdrojové části PEK byl založen prů-
běžně prováděných národohospodářských ekologických
úvahách dílčích ekonomických hodnoceních efektivnosti
prognostických záměrů koncepcí. Jejich využití che-
mickém průmyslu bylo značně široké zahrnovalo: výrobu
kyseliny sírové, výrobu oxidu siřičitého, výrobu síry, výrobu
kyseliny dusičné, výrobu svítiplynu tlakových plynárnách,
likvidace exhalací, výroba kaučuku, syntéza čpavku, výroba
dusíkovodíkové směsi pro syntézu čpavku, výroba etylénu,
likvidace lihovarských výpalků, výroba potaše další. tmp/ 109,7 109,0 110,3
minimální /PJ/ 37
rezervy /mil.Vývoj spotřeby PEZ, varianta C
1987 1990 2000
skutečnost
PEZ pokrytí /PJ/ 3215 3195 3234
konečné spotřeby /mil.
Konečná spotřeba /PJ/
sféry NH
Rok výrobní nevýrobní celkem
Paliva 1985 790 580 1370
2000 678 562 1239
Centralizované teplo 1985 424 515
2000 456 142 598
Elektřina 1985 181 242
2000 230 112 341
Celkem 1985 1395 731 2126
2000 1364 816 2179
Tab. roce
2000, proto byla vzata základ rozpracování koncepce
rozvoje PEK). závěrů studie dané prob-
lematice vyplynulo, realizaci hlubinných přečerpávacích
elektráren možné očekávat vyčerpání alespoň eko-
nomicky technicky nejefektivnějších lokalit povrchových
přečerpávacích vodních elektráren.
■ ZVÚ Hradec Králové byly vyvinuty vyráběny kotle na
odpadní teplo pro chemický průmysl (splňovaly české za-
hraniční normy předpisy), které nutno odebrat tech-
nologickém procesu pro výrobu páry. VÚPEK proto
zpracoval roce 1988 řadu studií (určených pouze pro vnitřní
potřebu), nichž zabýval příčinami současně možnými
východisky změně. Využití vý-
sledků výzkumu vývoje bohužel bylo energetické praxi
opožděno. let ukázaly, naděje
do nich vkládané hlediska výrazného snížení energetické
náročnosti národního hospodářství nesplní. 6.
.115
Období roku 1970 1993
denním turbínovém provozu hodin; PVE Skuhrov insta-
lovaném výkonu 161,0 GWh při hodinovém denním pro-
vozu turbín. let řešila
problematika spaloven radioaktivních odpadů, nichž se
od roku 1987 zapojila katedra energetiky VŠB Ostrava. tmp/ 1,7 1,3
PEZ zemi /PJ/ 3215 3245 3271
použité /mil. vý-
robní sféry předpokládá růst spotřeby elektřiny rozsahu
1,7 1,9 doprovázený poklesem její měrné spotřeby
v rozsahu 1,2 1,4 ročně.
Nová spalovna měla mít výkon 100 RAO byla určena
pro československou energetiku export zemí RVHP.
■ souvislosti výzkumem PVE byla zkoumána možnost
realizace PVE nádrží pod zemí.9. tmp/ 109,7 110,7 111,6
Tab. 6. povrchových PVE týdenním přečerpá-
vacím cyklem pohybují rozsahu 300 600 Kčs/kWh
podle délky denního využití. Všechny nové
i menší rekonstruované jednotky měly být roce 1990 již
vybaveny fluidním spalováním.
7. Závěry studií Výzkumného ústavu
palivoenergetického komplexu roce 1988
Státní cílové programy průběhu 80.
■ VÚJE Jaslovských Bohunicích koncem 80. Uvažovaný pokles náročnosti spotřebu pr-
votních energetických zdrojů odpovídá spotřebě okolo 112
mil. VÚEZ byl pověřen vypra-
cováním studie parního kotle jednostupňovým spalováním
pro elektrárenský blok 110 MW, kterým měly nahrazovat
koncem 80. Při týden-
ním přečerpávacím cyklu stouply náklady HPVE nad
1000 Kčs/kWh.
Na pokrytí tohoto rizika uvažovaly minimální rezervy, uve-
dené tab.
Při výpočtech byl respektován nepříznivý vývoj tuzemské
spotřeby PEZ prvních letech pětiletky tím spojené riziko
nesplnění předpokládaného snížení energetické náročnosti ná-
rodního hospodářství počáteční fázi prognostického období. Oba se
mj. Přitom byl zpracován program nasazování fluidní
techniky spalování uhlí průmyslových odpadů (dvoupali-
vové systémy) výhledem roku 2000. Vycházel přitom projekce sociálně-
ekonomického rozvoje ČSSR 2000 června 1988 zpra-
cované Ústředním ústavu národohospodářského výzkumu,
která předkládala takovou strukturu průmyslu, která umož-
nila koncipovat energeticky méně náročný rozvoj čs. vyznačovaly vysokou manévrovatelností. t/. Odpovídající rozvoj zdro-
jové části PEK charakterizován vývojem objemů produkce
v tab. Do
roku 1995 mělo být vyrobeno více než těchto spaloven. propočtů bylo zřejmé, povrchové PVE jsou
jednoznačně investičně výhodnější. ekono-
miky.
■ hlediska struktury konečné spotřeby energie uvažuje
růst spotřeby elektřiny tepla úkor fosilních paliv. 7.
Návrh koncepce rozvoje zdrojové části PEK byl založen na
těchto strategických záměrech:
■ Zabezpečit ekologický cíl sníženi emisí SO2 srovnání
s rokem 1985 roku 1995 cca roku 2000
o %. první řešila optima-
lizace spalování stávající zařízení druhé návrh kon-
cepce nové spalovny. této souvislosti byly vyvinuty dva
druhy kotlů jeden typ ÚVP Praha-Běchovice dodáván
ČKD Dukla, provozován teplárně Handlová t/h, druhý
byl vyroben SES Tlmače podle návrhů ČSAV Praha VŠB
Ostrava spolupráci Výzkumným ústavem energetických
zařízení (VÚEZ) zkoušen teplárně Trmice t/h.
■ Výzkum vývoj byl věnován fluidnímu spalování méně kva-
litního hnědého uhlí. Na
povrchu zůstala jen horní nádrž příslušným vtokovým
objektem.
Řešení probíhalo dvou etapách. Základní koncepce hlu-
binných přečerpávacích elektráren spočívá myšlence umís-
tit podzemní nádrž hluboko pod zemí blízkosti podzemní
nádrže umístit strojovnu ostatní příslušenství HPVE. let klasické práškové kotle spalující hnědé uhlí.
■ Předpokládá nezvyšování absolutního objemu spotřeby
energie výrobní sféře, celý přírůstek energetické spotřeby
by měl soustředit nevýrobní sféry.
■ Pokles náročnosti spotřebu černých kovů uvažován
4,5 ročně /při výrobě oceli roce 2000 rozsahu –
12,5 mil
