Polovodič čtyřmocný.
Nejznámější polovodiče jsou křemík, germanium, tellur, selen četné
polovodivé sloučeniny, jako Cu20, Cul, ZnO, PbS aj. Přidáním příměsí jejich vodivost prudce stoupá elektřinu
nesou buď volné záporné elektrony jako kovů (např. Přeskakují-li děr sousední elektrony, vzniká zdánlivý
pohyb děr, díry přemísťují stejný účinek, jako kdyby polovo
dičem pohyboval kladný náboj. Jejich měrný
odpor 0,005 200 Qcm2/cm. anti
monu germaniu, vzniká polovodič typu němž hlavními nositeli náboje
4 Elektrotechnika teorii 49
. elektronkách lze proud elektronů ovládat
cizími vlivy pouze vakuu (uvnitř baňky elektronky tlak vyčerpán na
stomilióntinu atmosférického tlaku více), polovodiče však není vakua za
potřebí, nosiče elektřiny (elektrony díry) lze ovládat jednoduchými pro
středky (napětím, vhodnou umělou koncentrací). křemíku, pak to
polovodič typu p).kroužek značí hranici pásma, níž valenční elektron změnil elek
tron volný, tj. Protože mají díry opačnou polaritu náboje
než elektrony, pohybují elektrickém poli opačným směrem, tj. jich veliké množství,
jejich pozoruhodné elektrické vlastnosti byly dlouho neznámy studují se
teprve poslední době. Látky, nichž jsou vodiče. unikl přitažlivým elektrostatickým silám, který jej poutaly
na slupku. Pětimocný prvek, který do
dává elektrony, donátor', trojmocný prvek, který odebírá elektrony, je
akceptor. díry (např.
Některé polovodiče mají vodivost iontovou jako elektrolyty, pohyb ná
boje provázen větším pohybem hmoty, náboj nesou ionty. Látka, nichž leží hranici dielektrické pevnosti; jsou izolanty
čili dielektrika. germania, pak to
polovodič typu n), nebo nesou náboj tzv. Přidáním nepatrného množství (asi stomilióntiny) donátoru do
čistého polovodiče (pětimocný donátor nadbytek elektronů), např.
Díry jsou prázdná místa krystalové mříži elektronech, které svá
místa opustily. Elektrony jsou tedy nositeli záporného náboje, díry jsou
nositeli kladného náboje. od
kladného pólu zápornému obvodu mimo zdroj.
Jak vede polovodič elektrický náboj. Zkratky značí negativní pozitivní, záporný
a kladný. Pro porovnání
s elektronkou: nosičem elektrického náboje elektronek jsou hlavně zá
porné elektrony jen výjimečně 2000krát těžší, tím pomalejší ionty
(zpravidla jako rušivý jev). Energii, kterou musíme dodat valenčnímu elektronu, aby pře
kročil čárkovaný kruh, označme Podle velikosti této energie dělíme
látky tři skupiny:
1. Jejich měrný odpor větší než 200 Qcm2/cm.
3.
Typ vodivosti (negativní nebo pozitivní dán vlastnostmi příměsí
do čistého polovodiče.
2. Polovodiče bez cizích příměsí vedou
náboj špatně. Látka, nichž takové, přívodem vnější energie může valenční
elektron přeskočit přes čárkovaný kruh; jsou polovodiče
