Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 52 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Látka, nichž takové, přívodem vnější energie může valenční elektron přeskočit přes čárkovaný kruh; jsou polovodiče. Látka, nichž leží hranici dielektrické pevnosti; jsou izolanty čili dielektrika. Energii, kterou musíme dodat valenčnímu elektronu, aby pře­ kročil čárkovaný kruh, označme Podle velikosti této energie dělíme látky tři skupiny: 1. od kladného pólu zápornému obvodu mimo zdroj. Díry jsou prázdná místa krystalové mříži elektronech, které svá místa opustily. unikl přitažlivým elektrostatickým silám, který jej poutaly na slupku. Přidáním příměsí jejich vodivost prudce stoupá elektřinu nesou buď volné záporné elektrony jako kovů (např. Typ vodivosti (negativní nebo pozitivní dán vlastnostmi příměsí do čistého polovodiče. 2. Pro porovnání s elektronkou: nosičem elektrického náboje elektronek jsou hlavně zá­ porné elektrony jen výjimečně 2000krát těžší, tím pomalejší ionty (zpravidla jako rušivý jev). křemíku, pak to polovodič typu p).kroužek značí hranici pásma, níž valenční elektron změnil elek­ tron volný, tj. Přidáním nepatrného množství (asi stomilióntiny) donátoru do čistého polovodiče (pětimocný donátor nadbytek elektronů), např. Některé polovodiče mají vodivost iontovou jako elektrolyty, pohyb ná­ boje provázen větším pohybem hmoty, náboj nesou ionty. jich veliké množství, jejich pozoruhodné elektrické vlastnosti byly dlouho neznámy studují se teprve poslední době. Pětimocný prvek, který do­ dává elektrony, donátor', trojmocný prvek, který odebírá elektrony, je akceptor. 3. Přeskakují-li děr sousední elektrony, vzniká zdánlivý pohyb děr, díry přemísťují stejný účinek, jako kdyby polovo­ dičem pohyboval kladný náboj. Látky, nichž jsou vodiče. Jejich měrný odpor 0,005 200 Qcm2/cm. Jejich měrný odpor větší než 200 Qcm2/cm. Nejznámější polovodiče jsou křemík, germanium, tellur, selen četné polovodivé sloučeniny, jako Cu20, Cul, ZnO, PbS aj. Jak vede polovodič elektrický náboj. anti­ monu germaniu, vzniká polovodič typu němž hlavními nositeli náboje 4 Elektrotechnika teorii 49 . Polovodiče bez cizích příměsí vedou náboj špatně. Zkratky značí negativní pozitivní, záporný a kladný. germania, pak to polovodič typu n), nebo nesou náboj tzv. díry (např. Polovodič čtyřmocný. elektronkách lze proud elektronů ovládat cizími vlivy pouze vakuu (uvnitř baňky elektronky tlak vyčerpán na stomilióntinu atmosférického tlaku více), polovodiče však není vakua za­ potřebí, nosiče elektřiny (elektrony díry) lze ovládat jednoduchými pro­ středky (napětím, vhodnou umělou koncentrací). Elektrony jsou tedy nositeli záporného náboje, díry jsou nositeli kladného náboje. Protože mají díry opačnou polaritu náboje než elektrony, pohybují elektrickém poli opačným směrem, tj